Co kdybychom všichni najednou vyskočili?Vsauce
108
V dnešní zajímavé epizodě Michael rozebírá nejen to, co by se stalo, kdybychom všichni najednou vyskočili , ale i jak velkou plochu by zabrala celá lidská populace.
Přepis titulků
Ahoj, tady Michael z Vsauce. Co kdyby všichni lidé na Zemi
vyskočili ve stejnou chvíli? Mohlo by to způsobit zemětřesení
nebo by si toho nikdo nevšiml? Nejdřív se podíváme na otáčení Země. Země se otáčí, proto se střídá
noc a den, a otáčí se rychle. Na rovníku je rychlost otáčení
větší než 1674 km/h. Otáčející se bruslař zrychluje
přitažením hmoty do středu. Se Zemí je to stejné.
Vlastně, kdybyste si lehli na zem hned teď a přesunuli hmotu blíž středu země, teoreticky byste urychlili rotaci Země a zkrátili tím den. Jistěže... změna, způsobená rotaci Země, je mnohem menší než bychom dokázali změřit, ale dá se spočítat a účinek by byl poměrně působivý, když mluvíme o přerozdělení hmoty více než jednoho člověka.
Například, loňské zemětřesení v Japonsku přerozdělilo tolik zemské hmoty směrem ke středu, že je od té doby každý den o 1,8 mikrosekund kratší. To ale byla obrovská geologická událost. Co dokáží Zemi udělat sami lidé? Chci říct, je nás více než sedm miliard. Co kdybychom se všichni sešli na jednom místě a vyskočili?
Jak by to vůbec vypadalo? Kupodivu, kdybyste vzali celou lidskou populaci na Zemi, a nechali ji žít na jednom místě se stejnou hustotou jako je v New Yorku, mohli byste všechny nacpat do Texasu. Ale to je žití a ne postávání v davu, protože tak bychom realizovali ten skok. Pokud by všichni živí lidé na Zemi stáli bok po boku, vešli bychom se do Los Angeles.
Byl by to neuvěřitelný pohled. Pouhých 1300 kilometrů čtverečních by obsahovalo všechny žijící lidi na Zemi. Dobře, pak bychom vyskočili a co by se stalo? Bohužel, nic moc. Chci říct, my všichni na Zemi jsme úžasní lidé, ale naše společná hmota, v porovnání s hmotou Země, je vlastně nic. DOT PHYSICS spočítali, že pokud bychom se všichni sešli na stejném místě a zároveň vyskočili 30 centimetrů do vzduchu, odstrčili bychom Zemi jen malinko.
Země by se od nás pohnula na setinu šířky jednoho atomu vodíku. Ještě něco, protože bychom všichni skočili a pak se vrátili na původní místo, Země by také vrátila na původní místo. Náš velký skok by nezměnil polohu Země ve vesmíru, ale no tak, sedm miliard společně skákajících lidí?
To musí způsobit nějakou seismickou aktivitu, ne? Řekněme, že máte hodně lidí pohromadě na jednom místě, a všichni vyskočí na raz, dva, tři. Cítili jste to? BBC to udělala s 50 000 lidmi a zjistila, že ve vzdálenosti 1,5 km to bylo zaznamenáno jen jako 0,6 Richterovy škály.
Potřebovali byste sedm milionkrát víc lidí než právě žijí na Zemi, abyste dokázali napodobit otřesy japonského zemětřesení. Přestože jsme všichni úžasní, ve srovnání s velikostí Země nejsme nic moc. Nenechte se ale odradit. Nás společný skok by obsahoval hodně energie. The Straight Dope spočítali, že kdyby se sešli jen lidé z Číny a skočili, jejich skok by byl ekvivalentem 500 tunám TNT.
Samozřejmě, že 500 tun TNT by moc nezapůsobilo na Zemi, která váží šest triliard 588 trilionů tun. Abyste se cítili mocněji, vyberte si kartu. Mám jich tady deset. Řekněme, že si vyberete tuhle. Bum. Gratuluji, právě jste zdecimovali tenhle balíček karet. Proč? Protože zdecimovat teoreticky neznamená naprosto zničit.
Deci = 10. Znamená to odebrat desetinu něčeho. Příště až budete dělat test a nebude se vám dařit, a získáte jen 10 %, jistě bude to za 5, ale tím, že 10 % bude správně, ten test zdecimujete. Protože jsme mluvili o davech, podívejme se na YouTube davy, diváky, počítadla pod videem, a získejme perspektivu. Začneme Dunbarovým číslem.
Je to odhad maximálního počtu lidí, se kterými můžeme mít stálý sociální vztah v daném okamžiku. Je založen na velikosti naší mozkové kůry. Nejsou to jen známí, ale lidé, se kterými máte sociální kontakt. Síť, kde víte, jak jsou mezi sebou všichni propojení. Počet se většinou pohybuje mezi 100 až 230 lidmi, což znamená, že pokud bude mít video na YouTube více než 230 zhlédnutí od různých lidí, vidělo ho více lidí, než budete moct realisticky doufat, že budete dobře znát v dané chvíli.
Pokud má video více 100 tisíc zhlédnutí od různých lidí, vidělo ho víc lidí, než jich kdy v životě potkáte. Potkáním myslím potřesení rukou, představení se a krátký rozhovor. Zamyslete se nad tímhle. Vy a já máme staticky žít kolem 28 470 dnů. Pokud byste potkali někoho, dva nebo tři lidi každý den, včetně času, kdy jste byli dítě, nepotkali byste tolik lidí, kolik vidělo to video se 100 tisíci zhlédnutími.
Mějte na paměti, že i přesto, že vy nebo velká skupina lidí nedokáže změnit polohu nebo rotaci Země, můžeme ji maličko ovlivnit. Třetí Newtonův zákon to zaručuje. Pokud vážíte 70 kilogramů, Země vás táhne dolů silou 70 kilogramů.
Ale vy zároveň táhnete Zemi vzhůru silou 70 kilogramů. Pokud spadnete tři metry, Země vás stáhne o tři metry, ale rovněž jste vyvinuli stejně velkou opačnou sílu na Zem. Jistě, je mnohem větší. Pokud spadnete tři metry, vytáhnete Zem o miliardtinu šířky protonu. To není špatné. Příště, až se pohnete, vyskočíte, Felicio, zamyslete se nad tímhle: právě jste ovlivnili Zemi stejně, jako ona vás.
Máte takovou moc. Když jsme u moci, měli byste se mrknout na Geek&Sundry, Felicin nový kanál. Je to jedna z mých nových oblíbených věcí. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz
Vlastně, kdybyste si lehli na zem hned teď a přesunuli hmotu blíž středu země, teoreticky byste urychlili rotaci Země a zkrátili tím den. Jistěže... změna, způsobená rotaci Země, je mnohem menší než bychom dokázali změřit, ale dá se spočítat a účinek by byl poměrně působivý, když mluvíme o přerozdělení hmoty více než jednoho člověka.
Například, loňské zemětřesení v Japonsku přerozdělilo tolik zemské hmoty směrem ke středu, že je od té doby každý den o 1,8 mikrosekund kratší. To ale byla obrovská geologická událost. Co dokáží Zemi udělat sami lidé? Chci říct, je nás více než sedm miliard. Co kdybychom se všichni sešli na jednom místě a vyskočili?
Jak by to vůbec vypadalo? Kupodivu, kdybyste vzali celou lidskou populaci na Zemi, a nechali ji žít na jednom místě se stejnou hustotou jako je v New Yorku, mohli byste všechny nacpat do Texasu. Ale to je žití a ne postávání v davu, protože tak bychom realizovali ten skok. Pokud by všichni živí lidé na Zemi stáli bok po boku, vešli bychom se do Los Angeles.
Byl by to neuvěřitelný pohled. Pouhých 1300 kilometrů čtverečních by obsahovalo všechny žijící lidi na Zemi. Dobře, pak bychom vyskočili a co by se stalo? Bohužel, nic moc. Chci říct, my všichni na Zemi jsme úžasní lidé, ale naše společná hmota, v porovnání s hmotou Země, je vlastně nic. DOT PHYSICS spočítali, že pokud bychom se všichni sešli na stejném místě a zároveň vyskočili 30 centimetrů do vzduchu, odstrčili bychom Zemi jen malinko.
Země by se od nás pohnula na setinu šířky jednoho atomu vodíku. Ještě něco, protože bychom všichni skočili a pak se vrátili na původní místo, Země by také vrátila na původní místo. Náš velký skok by nezměnil polohu Země ve vesmíru, ale no tak, sedm miliard společně skákajících lidí?
To musí způsobit nějakou seismickou aktivitu, ne? Řekněme, že máte hodně lidí pohromadě na jednom místě, a všichni vyskočí na raz, dva, tři. Cítili jste to? BBC to udělala s 50 000 lidmi a zjistila, že ve vzdálenosti 1,5 km to bylo zaznamenáno jen jako 0,6 Richterovy škály.
Potřebovali byste sedm milionkrát víc lidí než právě žijí na Zemi, abyste dokázali napodobit otřesy japonského zemětřesení. Přestože jsme všichni úžasní, ve srovnání s velikostí Země nejsme nic moc. Nenechte se ale odradit. Nás společný skok by obsahoval hodně energie. The Straight Dope spočítali, že kdyby se sešli jen lidé z Číny a skočili, jejich skok by byl ekvivalentem 500 tunám TNT.
Samozřejmě, že 500 tun TNT by moc nezapůsobilo na Zemi, která váží šest triliard 588 trilionů tun. Abyste se cítili mocněji, vyberte si kartu. Mám jich tady deset. Řekněme, že si vyberete tuhle. Bum. Gratuluji, právě jste zdecimovali tenhle balíček karet. Proč? Protože zdecimovat teoreticky neznamená naprosto zničit.
Deci = 10. Znamená to odebrat desetinu něčeho. Příště až budete dělat test a nebude se vám dařit, a získáte jen 10 %, jistě bude to za 5, ale tím, že 10 % bude správně, ten test zdecimujete. Protože jsme mluvili o davech, podívejme se na YouTube davy, diváky, počítadla pod videem, a získejme perspektivu. Začneme Dunbarovým číslem.
Je to odhad maximálního počtu lidí, se kterými můžeme mít stálý sociální vztah v daném okamžiku. Je založen na velikosti naší mozkové kůry. Nejsou to jen známí, ale lidé, se kterými máte sociální kontakt. Síť, kde víte, jak jsou mezi sebou všichni propojení. Počet se většinou pohybuje mezi 100 až 230 lidmi, což znamená, že pokud bude mít video na YouTube více než 230 zhlédnutí od různých lidí, vidělo ho více lidí, než budete moct realisticky doufat, že budete dobře znát v dané chvíli.
Pokud má video více 100 tisíc zhlédnutí od různých lidí, vidělo ho víc lidí, než jich kdy v životě potkáte. Potkáním myslím potřesení rukou, představení se a krátký rozhovor. Zamyslete se nad tímhle. Vy a já máme staticky žít kolem 28 470 dnů. Pokud byste potkali někoho, dva nebo tři lidi každý den, včetně času, kdy jste byli dítě, nepotkali byste tolik lidí, kolik vidělo to video se 100 tisíci zhlédnutími.
Mějte na paměti, že i přesto, že vy nebo velká skupina lidí nedokáže změnit polohu nebo rotaci Země, můžeme ji maličko ovlivnit. Třetí Newtonův zákon to zaručuje. Pokud vážíte 70 kilogramů, Země vás táhne dolů silou 70 kilogramů.
Ale vy zároveň táhnete Zemi vzhůru silou 70 kilogramů. Pokud spadnete tři metry, Země vás stáhne o tři metry, ale rovněž jste vyvinuli stejně velkou opačnou sílu na Zem. Jistě, je mnohem větší. Pokud spadnete tři metry, vytáhnete Zem o miliardtinu šířky protonu. To není špatné. Příště, až se pohnete, vyskočíte, Felicio, zamyslete se nad tímhle: právě jste ovlivnili Zemi stejně, jako ona vás.
Máte takovou moc. Když jsme u moci, měli byste se mrknout na Geek&Sundry, Felicin nový kanál. Je to jedna z mých nových oblíbených věcí. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz
Komentáře (0)