Samota

Ahoj, tady Michael z Vsauce.
Jsem zpátky v New Yorku. Dnes si budeme povídat o samotě. Nejprve to,
co jsem se dozvěděl včera. Bear Grylls, moderátor pořadu
Nutné k přežití, má tři syny. Tohle není vtip, jmenují se:
Jesse, Huckleberry a Marmaduke. Mám pro vás další jméno:
Michael Collins. Nemyslím vůdce
irských revolucionářů, ale astronauta Michaela Collinse.

Byl součástí posádky Apolla 11. Což znamená, že byl součástí týmu,
který letěl na Měsíc, přistál tam a lidé z něj byli první,
kteří se po něm prošli. Až na to, že jméno
Michaela Collinse neznáte proto, že on se po Měsíci neprocházel. Poskakovali po něm
Neil Armstrong a Buzz Aldrin, ale Michael Collins musel
obíhat Měsíc ve velitelském modulu, aby se s nimi mohl později spojit.

Teď to začne být osamělé. Lidé si uvědomují, že Michael Collins
byl v jedinečné situaci, když ve velitelském modulu
sám obíhal Měsíc. Když kroužil kolem
odvrácené strany Měsíce, která je otočená od Země, ztratil rádiové spojení se Zemí
i s Armstrongem a Aldrinem. Po přibližně 48 minut, kdy Collins
obíhal kolem odvrácené strany Měsíce, byl doslova nejosamělejším člověkem
v historii lidstva.

Byl prvním nejvzdálenějším člověkem
od Země od počátků lidstva. Pokud jste zatím neviděli video
z kanálu Veritasium Jak daleko je Měsíc od Země,
měli byste se podívat. Jde o to, že si myslíme, že Měsíc
je mnohem blíž, než ve skutečnosti je, protože většina ilustrací,
které vídáme, zobrazují Měsíc i Zemi blíž u sebe,
protože je to jednodušší. Ale v měřítku
by byl Měsíc takhle daleko. Vzdálenost Měsíce měříme
poměrně často pomocí reflektorů, které jsme na Měsíci nechali.

Správně,
prostě tam tak leží a čekají, až na ně ze Země posvítíme laserem. Změřením času,
za který se odrážené světlo vrátí, můžeme docela přesně spočítat,
jak daleko je Měsíc. Děláme to tak už dlouho,
takže nyní už víme, že se Měsíc od Země
vzdaluje po spirále dost pomalu. Každý rok se Měsíc posune dál
o 38 milimetrů.

38 milimetrů je asi 1,5 palce. Tyto reflektory nejsou tím jediným,
co jsme na Měsíci nechali. Zůstalo tam po nás dost věcí. Na Wikipedii je článek, který uvádí
jen velké věci, které tam zůstaly. Některé člověkem vytvořené věci
jsou dál než na Měsíci. Čtyři věci sestavené člověkem
odletěly tak daleko od Země, že už nejsou součástí
naší sluneční soustavy. Voyager 1 je nejvzdálenějším
lidským vynálezem.

Na palubu NASA začlenila
pozlacenou desku, která obsahuje
informace o lidstvu pro případ, že by ji našlo cokoliv tam venku. O všem, co NASA nahrála na disk, si můžete přečíst
v popisku pod videem. Položka, která mnou vždy rezonuje,
je přehlídka písní. Na disku je spousta zvuku. Ale konkrétně
jedna píseň byla vybrána, aby komukoliv, kdo ji najde, ukázala lidský pocit osamění.

Píseň je od slepého
Willieho Johnsona a jmenuje se: Dark was the Night, Cold was the Ground
(Noc byla temná a země studená). Nic se v ní nezpívá,
jen se v ní brouká. Můžete si ji poslechnout,
odkaz je v popisku pod videem. Během poslouchání se zamyslete
nad důležitostí významu. Tahle píseň byla vybrána, aby mimozemšťanům ukázala,
co je samota.

Slepý Willie Johnson
se nenarodil nevidomý, byl oslepen svou nevlastní matkou,
která mu nalila louh do očí. Zemřel na malárii po tom,
co mu shořel dům a neměl kde bydlet. Teď je jeho píseň daleko
v mezihvězdném prostoru a reprezentuje nás. Díky za sledování. Překlad: tynka
www.videacesky.cz Tahle tečka je Země
z pohledu Voyager 1, vzdáleného 6,5 miliardy kilometrů
v roce 1990.

Sponzorem překladu jsou PolymeryFT.
Zlínské vysoké studium s dávkou nadšení.