Východ Země

Před 45 lety byli
astronauti z Apolla - Frank Borman, Jim Lovell a Bill Anders - prvními
lidmi na oběžné dráze Měsíce. A jako první byli svědky překrásné
události zvané východ Země. Nyní můžeme tuto
historickou událost vidět tak, jak ji tehdy viděli astronauti. Díky novým datům ze sondy
Lunar Reconnaissence Orbiter, také zvané LRO. Podrobné měsíční mapy z LRO zkombinované s fotografiemi
pořízenými astronauty přesně určují, kde se Apollo 8 nacházelo.

Dokonce určují i přesnou
orientaci plavidla ve vesmíru, když astronauti poprvé uviděli
východ Země nad holým povrchem Měsíce. 24. prosince roku 1968, pár minut po 10:30 Houstonského času, přelétalo Apollo 8 počtvrté
odvrácenou stranu Měsíce. Velitel mise, Frank Borman,
seděl na levém sedadle a podle plánu se připravoval
otočit plavidlo do nové pozice.

Navigátor Jim Lovell
byl ve spodním skladu vybavení kde pozoroval měsíční orientační
body pomocí palubního sextantu. Bill Anders seděl
na pravém sedadle, sledoval měsíc bočním oknem a fotil na fotoaparát Hasselblad s 250 mm teleskopickým objektivem. Mezitím byl druhý Hasselblad
s 80 mm objektivem umístěn na Bormanově předním okně, zvaném také dostaveníčkové okno, a fotografoval pomocí
časovače povrch Měsíce.

Nová fotografie každých 20 vteřin. Tyto fotografie, porovnané
s mapami LRO ve vysokém rozlišení, ukazují, že když se Země vynořila,
Borman s Apollem zatáčel. Bylo to pouze načasováním rotace,
že východ Země, který se udál už při třech
předchozích přeletech Apolla 8, zůstal astronautům utajen.

Ale nyní se objevil
v bočním okně Billa Andera. Takto vypadá východ Země
zrekonstruovaný z dat LRO pomocí Goddardova vědeckého
vizualizačního studia. Zde je záznam hlasů astronautů,
jak je zachytil palubní záznamník. Záznam začíná oznámením Franka Bormana,
že začal válcový manévr. Uvidíte východ Země,
jak se při otáčení Apolla přesouvá od jednoho okna k druhému.

Dobrá, otočíme se. FOTOGRAFIE Z LEVÉHO OKNA Připraveni? Můžeme. Dopadový kráter s... na... hned vedle subsolárního
bodu na jižní straně, (nesrozumitelné) je tam velká černá díra Ale nestihl jsem se na to
v té rychlosti podívat.

Jestli to není něco vulkanického. Bože, podívejte se
na támhletu scenérii. Vychází tam Země.
Ty jo, to je krása. Nefoť to, není to v plánu. Máš barevný film, Jime? - Můžeš mi rychle podat barevný film?
- Ty jo, to je skvělé. Kde je? Honem. Rychle. - Tady dole?


- Podej mi ten barevný. Má barevný obal. Honem. Máš ho? Jo, hledám ho. C 368. To je jedno. Rychle. Tady. Myslím, že jsme to propásli. ZEMĚ ZMIZELA ZEMĚ SE OBJEVUJE Hej, mám to tady!

Nech mě to vyfotit odsud.
Je to mnohem jasnější. Mám to vyfocený.
Je to odtud jasně viditelný. - Máš to?
- Jo. Udělej jich několik!
Podej mi to. Moment, jen to správně
nastavím, jen klid. Klid, Lovelle! Mám to, je to nádherný záběr.

1/250 na f/11. Dobře. - Změň trochu expozici.
- Změnil jsem. Udělal jsem dvě fotky. Určitě to máš? Jo, mám...
Myslím, že pak zase vyjde. Pro astronauty byl východ Země
nečekaným a šokujícím zážitkem. A jedna ze tří fotografií
pořízených Billem Andersem se stala kultovní fotografií
20.

století. Ale jak jsme právě viděli a slyšeli,
tak fotografie byla skupinovou prací. Nejen díky tomu, že Jim Lovell našel
barevný film a podal ho Andersovi, ale i díky tomu,
že by astronauti Zemi neviděli, kdyby Frank Borman nerotoval
plavidlem tak, jak rotoval. Nyní je východ Země symbolem
jedné z největších průzkumných misí, kdy se lidé poprvé vydali
k dalšímu světu a pak se ohlédli a uviděli svou planetu, jak řekl Lovell, jako úžasnou oázu
v rozlehlém vesmíru.

Jsem Andrew Chaikin,
autor "Člověka na Měsíci". Překlad: Mithril
www.videacesky.cz