Proč se v Evropě nestaví mrakodrapy

Thumbnail play icon
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:85
Počet zobrazení:4 129
Proč se spousta evropských měst brání výstavbě mrakodrapů? Hlavní důvody jsou úzce spjaty s minulostí. 

Přepis titulků

Proč je v Evropě málo mrakodrapů? Přestože patří mezi nejvyspělejší, nejhustěji obydlené a nejlépe ekonomicky prosperující kontinenty, má Evropa překvapivě málo mrakodrapů, především ve srovnání s Asií a severní Amerikou. Z 218 dosud postavených mrakodrapů na kontinentu se jich 66 % nachází v pouhých pěti městech, a to v Londýně, Paříži, Frankfurtu, Moskvě a Istanbulu.

Proč se tedy ostatní velká evropská města mrakodrapům brání? Jak fungují bez těch vnitřních městských prostor a pater, které tyto chytré stavby nabízejí? A změní se to všechno, jak bude urbanizace ve světě postupovat? PROČ SE V EVROPĚ NESTAVÍ MRAKODRAPY Když se v 19. století dostaly mrakodrapy poprvé na výsluní, nejprve v Chicagu a poté v New Yorku, mnoho evropských měst už bylo zastavěno historickými budovami a veřejnými prostory, které nechávaly jen málo místa pro nové velké stavby.

Navíc byla většina evropských měst v té době rovnoměrně rozložena a nebylo třeba budovat mnohopatrové stavby v hlavních čtvrtích, což je obvykle to, co řídí rozvoj výškových budov. Navíc jak začaly moc a vliv severní Ameriky růst, objevila se kulturní rivalita mezi Američany, pro něž byl evropský sociální model zastaralý, a Evropany, kterým se zdálo, že americké ideály podrývají evropské zvyky a způsob života.

Ve výsledku se oba kontinenty vyvarovaly přejímání konceptů toho druhého. Zatímco severní Amerika chtěla být vzorem nové doby, Evropa si chtěla chránit své dědictví. To sice vysvětluje, proč se koncept mrakodrapu v Evropě neujal původně, neobjasňuje to však, proč je tomu tak i dnes.

POVÁLEČNÁ PŘESTAVBA Po druhé světové válce si mnoho lidí myslelo, že se evropská města zmodernizují a převezmou mrakodrapy, které rostly napříč severní Amerikou. Nicméně v západní Evropě, kde mnohá města přišla o významné historické stavby, převládala touha po obnovení toho, co bylo zničeno. Nízký počet obyvatel Evropy v té době také znamenal, že poptávka po patrových budovách, která obvykle výstavbu mrakodrapů řídí, nebyla.

Skromné budovy tím pádem začaly nahrazovat ty, které nebylo možné opravit. Mezitím ve východní Evropě se rostoucí snaha SSSR o přestavbu zaměřovala zejména na středně vysoké, monotónní stavby, do kterých se měla přestěhovat většina obyvatel. V té době se v Evropě začaly stavět první mrakodrapy, ne jako reakce na růst a prosperitu, ale jako snaha SSSR ukázat svoji moc a vliv.

BRUSELIZACE Přestože v Bruselu nikdy nepostavili skutečný mrakodrap, je město částečně zodpovědné za nízký počet mrakodrapů v Evropě. Bez nějakého významného územního plánování bylo v 60. letech v Bruselu mnoho budov zdemolováno, aby se udělalo místo pro obrovské moderní stavby bez valné architektonické či kulturní hodnoty. Když poznali, jak tato nevybíravá přestavba škodí městu, vymysleli mnozí architekti a osobnosti termín „bruselizace“ a usilovali o nové územní plánování.

Tyto předpisy značně omezovaly počet nových staveb a požadovaly, aby byly historické fasády opravovány a začleněny do nového rozvoje, což by zachovalo kulturní prostředí města. Tato pře vedla k všeobecné nelibosti vůči moderním stavbám v Evropě. Mnoho lidí je považovalo za mdlé a bezduché. Podobné předpisy si poté osvojila mnohá další města a vyčlenila určité čtvrti, například pařížskou La Défense, aby udržela výstavbu vysokých budov dál od historických center.

DOBA URBANIZACE Na počátku 21. století se názory na vysoké budovy napříč Evropou poněkud zmírnily, když se trendy oprostily od krabicovitých budov, posunuly se směrem k originálním projektům a svět se začal přizpůsobovat globalizaci.

Od počátku tisíciletí se ve finančních centrech, jako je Londýn, Paříž, Moskva, Istanbul nebo Frankfurt, postavilo několik mrakodrapů jako reakce na poptávku po komerčních prostorách v centrech. Naopak menší evropská města, která zažívají skromnější růst, se zaměřila spíše na životní prostředí a zlepšení životních podmínek obyvatel. V posledních letech se městské oblasti ve Skandinávii a střední Evropě pravidelně umisťují na předních příčkách ve spokojenosti obyvatel a udržitelnosti, zatímco si ponechávají svůj význam pro národní ekonomiku.

Nicméně výstavba mrakodrapů se dnes neřídí už jen ekonomickým růstem a poptávkou po kancelářských prostorách. Předpokládá se, že v roce 2030 bude 60 % světové populace žít ve městech, čímž roste důležitost obytných mrakodrapů, a to zejména v Asii a severní Americe. Čím dál více zemědělských odvětví podléhá automatizaci, tudíž se miliony lidí stěhují do měst a větších městských oblastí.

To zvyšuje poptávku po obytných prostorách, které mohou poskytnout právě výškové budovy. Ani Evropa není vůči tomuto jevu imunní, zejména v tomto silně globalizovaném světě a s touhou udržovat tempo s rozvojem a ekonomickým růstem Číny a USA. Evropa může očekávat boom ve výstavbě mrakodrapů v následujících desetiletích. Protože jsou celá centra měst nyní prohlášena za historicky významná a touha zachovat co nejvíce kultury a architektury přetrvává dodnes, je jedinečná výzva, které čelí výstavba mrakodrapů v Evropě, úzce spjata s minulostí.

Pokud se vám video líbilo a rádi byste se dozvěděli více, nezapomeňte odebírat The B1M.

Komentáře (33)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Moskva je v Evropě?

25

Odpovědět

Ano, Moskva se nachází v evropské části Ruska :)

100

Odpovědět

+Marky98Aha, děkuji. Mám zafixováno, že Rusko je v Asii, ale asi je to krapánek složitější :))

21

Odpovědět

+FrankieTo asi proto, že větší část Ruska je v Asii, ale zrovna Moskva je v té evropské části :)

30

Odpovědět

Děkuji za překlad, tohle video mne zaujalo už v angličtině. Zbožňuji mrakodrapy a dost mne štve přístup kdy některé města a organizace (také Praha) často blokují jejich výstavbu i dále od historického centra.

618

Odpovědět

Byl by to nevkus, který do nejzachovalejší historické části Prahy, díky které sem jezdí tolik turistů, nepatří.

183

Odpovědět

+JingleJestli kvůli mrakodrapu vezmou Praze Unesco, tak jsem rozhodně pro výstavbu. Míň turistů typu Co nejvíc selfie z unesco míst a rychle pryč / chlastáme do rána v AirBnB bytě určitě zlepší život ve městě.

414

Odpovědět

+DurangaJestli si Prahu představuješ jen plnou turistů typu selfie a Airbnb, tak na ní máš dost omezený pohled. Zkus někdy nežít tak povrchně.

111

Odpovědět

Zrovna mrakodrap uprostřed Prahy by bylo fakt peklo.... máme jedno z nejhezčích panorama na světě... a to chcete zničit?

142

Odpovědět

+vahimaBože můj, nikdo nechce stavět mrakodrap na Staromáku. Ale špinavá Palmovka nebo periferie u dopravních uzlů jako Letňany, proč ne?

70

Odpovědět

Jakožto člověk, který studoval dějiny umění, nemám proti mrakodrapům jako takovým skoro nic, ale na určitá místa se podle mě opravdu nehodí. Evropa má hodně bohatou kulturu a historii, která se často odráží právě v architektuře a byla by škoda do toho "vrazit" moderní mrakodrapy, které by v mnoha městech působily jako pěst na oko.

81

Odpovědět

+Marky98Já tento názor do jisté míry chápu. Ale jak by se to asi vypadalo, kdyby si v 13.století řekli, že tam nebudou vrážet gotiku, protože by to působilo jako pěst na oko? Nejsem si jistý, jestli současná snaha o omezení nových staveb v historických částech města neomezuje rozmanitost a neochuzuje budoucí generace. Je to jako se tvářit, že současnost nikdy historií nebude. A už nás to pár staveb stálo. Ještě, že třeba žižkovský vysílač se prosadil, a i proti němu byly protesty co vím.

42

Odpovědět

+CathanNo, ten vysílač není zrovna architektonický skvost.

00

Odpovědět

+CathanPraha je oblíbená nejen turisty právě pro její absenci mrakodrapů. Výškové budovy máš v každém jiném městě na světě. Praha (a Evropa) ať si nechá svou výsadu.

00

Odpovědět

+CathanŽižkovský vysílač je funkční věž, ale jiné "skvosty normalizace" (Transgas) vydržely pouze 40 let, což je na kvalitní budovy docela málo. Evropa nyní může těžit z miniaturizace ovládacích součástek (různé dispečinky a kontrolní centra), zatímco USA je do jisté míry vlastně ani nepotřebuje (třeba řízení městské hromadné dopravy v USA nepotřebují).

00

Odpovědět

Nesouhlasím s tím, že nás v Evropě čeká boom výstavby mrakodrapů. Jedna věc je současná krize a s ní související karanténa, kdy se lidi a firmy naučili ve velkém využívat home office a polovina jich tak zůstane. Tím klesá poptávka po kancelářích.

Druhá věc je, že mrakodrapy jsou důsledkem enormního růstu ekonomiky, jak vidíme v jižní Asii. Evropa přinejlepším stagnovala i bez čínské chřipky. A co se týká přímo Prahy, tak plánování výstavby a situace s bydlením je tak tragická, že vytlačila lidi do ohavných satelitních městeček za město. Jestli se u nás někde postaví mrakodrap, tak to bude za 20 let v Brně nebo Ostravě.

192

Odpovědět

Škoda, že nezmínili jako důvod i prostou geografii Severní Ameriky, Asie (Číny) a Evropy. Zatímco Evropa má zhruba 10 velkých toků, tak Čína pouze tři (v Evropě prostě mají více úmoří dostupných po vícero řekách - tradiční výjimkou je Istanbul, který dokáže ovládat Marmarský průliv a tím i obchod po Dunaji, Dněstru a Donu ). V USA pak mrakodrapy vznikají blízko vstupů na kontinent (oblast San Francisco, Chicago, NY).

USA, Čina, či Evropa se pak neliší,

33

Odpovědět

jasne, tento tip som poslal uz mozno pred mesiacom a nic, ale ked to vcera poslal pan SV22 tak to proste musime prelozit :D

114

Odpovědět

Proces překladu a korektury chvilku trvá. Jsem nováček a vůbec jsem nekoukala, kdo tip poslal 🙂 video mě zaujalo, tak jsem ho přeložila, nic víc.

132

Odpovědět

+Marky98tvoj nick a to jak pises o sebe v zenskom rode ma metie

217

Odpovědět

+peepoCo je na tom matoucího? 😀

111

Odpovědět

+Marky98lebo Marky znie mužsky nie?

07

Odpovědět

+peepoNeřekla bych 😀

60

Odpovědět

+Marky98dalo by sa dostat na moj povodny profil? vymienal som notebook a neulozili sa mi ziadne hesla a prihlasovacie mena

05

Odpovědět

+vm vargaboze vy slovacci ste jebnuty facepalm :D

51

Odpovědět

+vm vargaChudáku, ty ses pro těch -7000 bodů tak moc snažil a teď je to pryč. :D Nemyslíš, zaplatíš.

10

Odpovědět

Bez kapříků máš smůlu. Kdo maže, ten jede :)

22

Odpovědět

+(Pepek)No tak se namaž a odjeď 😘

34

Odpovědět

Stává se, že nám na stejné video zašle tip více diváků najednou. V tom případě se potom jako tipař zobrazí jen první člověk, co nám tip zaslal. Pokud nám ale tip zašle anonymní divák, nemáme jak jeho jméno nakonec zobrazit.

30

Odpovědět

Nebreč tady. No tak nejsi napsanej jako tipař. Si z toho hned neustříkni. Taky jsem poslal několik videí na tip a většina z toho nebyla přeložená, a taky tu nebrečím jak malej smrad.

20

Odpovědět

+ass.ass.inmne je jedno kto je tam napisany, len sa mi zda ze zvysoka kaslu na videa od nejakeho pleba kym to video neposle dakto kto tu je dlhorocne zaregistrovany (a mne sa nechce registrovat)

02

Odpovědět

+peepoUrčitě nemůžu mluvit za ostatní, ale já třeba vůbec nekoukám na to, kdo tipoval. Prostě vidím video, co mě zaujme, tak ho vezmu a přeložím. Z toho, co jsem pochopila, tak se jde hlavně po videích o aktuálních událostech nebo videích s potenciální vysokou sledovaností, a protože tipů je zkrátka víc než překladatelů, může se to protáhnout.

40

Odpovědět

+peepoJá jsem překládala už pár videí z tipů od nezaregistrovaných diváků (např. 5 animáků, které se v různých zemích liší). Bohužel bez registrace potom není u videa zřejmé, že šlo o tip. Stejně jako Marky98 při výběru z tipů nekoukám na odesílatele, ale na video :).

10
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK