„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima.“ Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Co na dílo spisovatele Franze Kafky řekne odborník Sparky Sweets?
Bonusová otázka pro všechny, nikoliv z literárního odvětví: Kdo pozná skladbu na konci videa? Napište nám do komentářů :).
Překlad: hAnko
www.videcesky.cz BICHLE Jak to de? Dneska mrknem na život brouka
v Proměně od Franze Kafky. SHRNUTÍ Život Řehoře Samsy ubíhá
jako obvykle, až na jednu maličkost: ráno zjistí, že se proměnil
v totálně hnusnýho brouka! Nedělám si srandu! Ale ve srovnání s každodenní dřinou
je to Řehořovi asi tak ňák jedno.
Místo toho dumá, jak naprd
je dělat podomního obchodníka. Když zaťuká máti: „Řehoř!
Vstávej a mazej do práce!“ Řehoř chce odpovědět,
ale vydává jen skřeky. Pak přijde jeho nadřízenej
a volá: „Hej, Řehoř! Šéf ti kašle na nemocenskou.
Zvedni p*del a pojď makat!“ Když Řehoř konečně otevře dveře,
s máti to sekne, kolega zdrhne, Řehořův tatík ho zmlátí novinama
a pak ho v pokoji zamkne. Tak Řehoř začne novej život
schovanej pod gaučem, kam mu ségra Markéta hází zbytky,
a poslouchá, jak rodina držkuje, že už jim domů nenosí žádný hrachy.
Jednou si Řehoř hoví v pokoji,
když tam jeho máti strčí čumák a děsně se ho lekne,
načež po něm fotr hází jabka a dost hnusně ho zraní. Když je teď Řehoř neživí,
Samsovi pronajmou ňáký pokoje. Jednou Markéta vytasí housle,
aby pobavila nájemníky. Hraje tak hustě, že Řehoř vyleze
zpod gauče, aby líp slyšel.
Jak toho hnusáka nájemníci zmerčí,
samozřejmě vezmou roha a tatíkovi Samsovi řeknou,
že z nájemnýho neuvidí ani floka. A tak Markéta praví:
„Hele, ta havěť bude muset z domu. Já už takhle dál nemůžu!“
Řehořovi je to jasný, tak zaleze zpátky pod gauč,
kde v klidu a míru chcípne. Když se Řehoře zbavili,
Samsové konečně vyrazí do města. Máti s tatíkem si uvědomí,
že z Markéty je docela kost, a tak je na čase,
aby si začla hledat ženicha.
Nejlíp nějakýho pracháče.
Priority, chápeš. ROZBOR V povídce vidíme drsnou pravdu o životě v moderní
kapitalistický společnosti. Musíš jen se sklopenou hlavou
makat jak šroub a hromadit majetek. A nechce to jen tvůj šéf,
ale i tvoje vlastní krev. Když chudák Řehoř dělal
v práci nadřízeným pucfleka, rodinka tohodle broučka
jen seděla doma na řiti.
„Řehoř dělal všechno pro to,
aby jeho rodina co nejrychleji zapomněla
na hmotný nedostatek, který je přivedl do stavu beznaděje… Peníze přijali s díky
a on je šťasten odevzdal, ale dobrý pocit z toho neměl.“ Jenže když se z Řehoře stane hmyzák, musí se rodinka sebrat a jít vydělávat.
Markéta bráchu napřed podporuje, ale nakonec i ona ho nemůže ani cejtit
a chudák musí z domu.
Ačkoliv jeho příjem
napřed živil celou rodinu, voni si teď stěžujou, že se musí
starat o něj. Na hovno, co? Když tě má rodina jen jako pokladničku, taková společnost změní
i ty největší tvrďáky v havěť. A Řehoře todle trápení
zbavuje lidskosti den po dni. Některý učenci dí,
že se v brouka vůbec nezměnil. Možná si tak jen připadal
kvůli neustálým výčitkám okolí. „Musím se vypořádat s potížemi dopravy,
vlakových spojů, nepravidelné stravy, proměnlivými lidskými
vztahy postrádajícími vroucnost.
Do pekla s tím.“ V beznadějném světě plném falše mohl Řehoř udělat jen to,
co každej brouk: schoulit se do klubka a chcípnout.
Sákra. Jediný, co si Řehoř mohl vyčítat,
bylo, že neodebíral můj kanál. Tak na co čekáš?
Odebírej a nazdar příště. Mír!
hAnkoPublikováno: 4 let
