SiddhárthaBichle
9
Siddhártha je alegorická novela od Hermanna Hesseho, která pojednává o duchovní cestě muže jménem Siddhártha v době Buddhově. Kniha byla napsána v němčině, jednoduchým, silným a lyrickým stylem. Poprvé byla publikována roku 1922 poté, co Hesse strávil nějaký čas v Indii.
Přepis titulků
Překlad: hAnko www.videacesky.cz BICHLE Jak to de? Dneska zmoudříme se Siddhárthou Hermanna Hesseho. SHRNUTÍ Hulič Siddhártha má v hlavě jen jedno: nabuchnout se duchovního osvícení, aby se vzdal sebe sama a našel klid. Sid byl věřícím bráhmanem roky, ale furt se nic neděje. Maj být přece vševědoucí, tak proč žádnej není osvícenej?
Tak se Sid s kámošem Govindou přifaří k partě asketů, co dou kolem. Tidle praktikují půst od jídla, hmotnejch i tělesnejch statků, aby se oprostili od všeho: žízně, smutku i radosti. Ale po chvíli Sid s Govindou zjistí, že ani asketický duchovno není pro ně. Takže když se doslechnou, že ňákej týpek Buddha má osvícení na rozdávání, šupajdí si to k němu. Govindovi se buddhismus zalíbí, ale Sid tuší, že osvícení se nedá naučit, ani od sebelepšího učitele.
Musíš na to přijít sám, kapiš? Tak Govinda zůstane a Sid skočí na loď a vydá se ochutnat městskej život. Nemá však prachy pro převozníka, ale ten dí: „V poho, brácho, oplatíš mi to jinak.“ Když Sid dorazí do víru velkoměsta, dá to do kupy s Kamalou, která ho naučí lásce, ale až Sid přijde k penězům. A tak má prachy, ale ani chlast, prciny a hry mu nedají odpověď, kterou hledá. Naopak je mu mnohem hůř! Až tak, že si to chce hodit. Jde zpátky za převozníkem Vasudévou a hledá u něj moudrost.
Ten mu řekne, že vnitřní klid nenajde ve víře, chtíči ani opilosti, ale v řece. A pak Kamala natáhne brka a její zku*vysynek musí k tátovi, což je samozřejmě Siddhártha! Měls ho vytáhnout, Side, to ví každej osvícenej. Sid se snaží starat, ale ten malej zmetek nakonec sbalí prachy a vypadne! Sid ho chce hledat, ale pak ho to trkne: „Jen ať si na kloub životu přijde sám.“ Po mnoha letech studování řeky konečně objeví jedinost a nadčasovost vesmíru. Všecky věci a lidi sou propojený jako součást jednoho velkýho proudu!
Není minulost, současnost ani budoucnost, páč čas vymyslel člověk. Osvícení jak kráva! Vasudéva se zdekuje do lesa, kde si počká na svůj konec, a Siddhártha začne převozníkovat sám. Po letech k řece dorazí Govinda a Siddhárthu nepozná, ale chce se od něj taky učit. A Sid na to: „Kámo, můžu ti dát vědomosti, ale moudrost se naučit nedá.“ Govinda na něj: „Takže mě odmítáš?!“ Sid pochopí, že slova nestačí, musí promluvit řeč vesmíru: láska.
Tak řekne Govindovi, aby ho políbil na čelo. Bum! Osvícení na druhou! ROZBOR V 50. letech byla bichle hit u americký omladiny hledající smysl života. Mohli Hessemu ruce utrhat, že našel smysl v tom šílenství kolem. Nevadí, že bichle má dvě části, musíme ji brát jako tři. V té první Siďák hledá osvícení v mysli. Když to nefunguje, vrhne se na tělesný touhy.
Chlastá, hulí, utrácí keš a plácá prciny! Ale ani z jednoho není moudřejší. Teprv až všecko životní utrpení spojí, najde osvícení nasloucháním řece. A o to Hessemu hlavně jde. Jak Sid říká: „Moudrost se nepředává.“ „Můžeš předat vědomosti, ne moudrost. Můžeš ji naleznout a prožívat, může tě podpořit a mnohé s ní dokážeš, ale nemůžeš o ní mluvit ani ji učit.“ Osvícení nepřijde od učitelů nebo z knih. Ani z tak dobrých jako tahle. Musíš na to přijít sám. Musíš to prožít. Jak píše můj brácha Nietzsche v Tak pravil Zarathustra: „Teď půjdu sám, mí žáci.
A vy běžte také… Špatná odměna učiteli zůstat navždy žákem… Musíte mne ztratit a sebe nalézt, a až mne zavrhnete, pak se vrátím.“ Tak už mě neposlouchejte, zvedněte zadky a najděte se! Ale napřed dejte odběr a pořiďte si bichlovskej outfit. Zdar příště, borci! Mír!
Tak se Sid s kámošem Govindou přifaří k partě asketů, co dou kolem. Tidle praktikují půst od jídla, hmotnejch i tělesnejch statků, aby se oprostili od všeho: žízně, smutku i radosti. Ale po chvíli Sid s Govindou zjistí, že ani asketický duchovno není pro ně. Takže když se doslechnou, že ňákej týpek Buddha má osvícení na rozdávání, šupajdí si to k němu. Govindovi se buddhismus zalíbí, ale Sid tuší, že osvícení se nedá naučit, ani od sebelepšího učitele.
Musíš na to přijít sám, kapiš? Tak Govinda zůstane a Sid skočí na loď a vydá se ochutnat městskej život. Nemá však prachy pro převozníka, ale ten dí: „V poho, brácho, oplatíš mi to jinak.“ Když Sid dorazí do víru velkoměsta, dá to do kupy s Kamalou, která ho naučí lásce, ale až Sid přijde k penězům. A tak má prachy, ale ani chlast, prciny a hry mu nedají odpověď, kterou hledá. Naopak je mu mnohem hůř! Až tak, že si to chce hodit. Jde zpátky za převozníkem Vasudévou a hledá u něj moudrost.
Ten mu řekne, že vnitřní klid nenajde ve víře, chtíči ani opilosti, ale v řece. A pak Kamala natáhne brka a její zku*vysynek musí k tátovi, což je samozřejmě Siddhártha! Měls ho vytáhnout, Side, to ví každej osvícenej. Sid se snaží starat, ale ten malej zmetek nakonec sbalí prachy a vypadne! Sid ho chce hledat, ale pak ho to trkne: „Jen ať si na kloub životu přijde sám.“ Po mnoha letech studování řeky konečně objeví jedinost a nadčasovost vesmíru. Všecky věci a lidi sou propojený jako součást jednoho velkýho proudu!
Není minulost, současnost ani budoucnost, páč čas vymyslel člověk. Osvícení jak kráva! Vasudéva se zdekuje do lesa, kde si počká na svůj konec, a Siddhártha začne převozníkovat sám. Po letech k řece dorazí Govinda a Siddhárthu nepozná, ale chce se od něj taky učit. A Sid na to: „Kámo, můžu ti dát vědomosti, ale moudrost se naučit nedá.“ Govinda na něj: „Takže mě odmítáš?!“ Sid pochopí, že slova nestačí, musí promluvit řeč vesmíru: láska.
Tak řekne Govindovi, aby ho políbil na čelo. Bum! Osvícení na druhou! ROZBOR V 50. letech byla bichle hit u americký omladiny hledající smysl života. Mohli Hessemu ruce utrhat, že našel smysl v tom šílenství kolem. Nevadí, že bichle má dvě části, musíme ji brát jako tři. V té první Siďák hledá osvícení v mysli. Když to nefunguje, vrhne se na tělesný touhy.
Chlastá, hulí, utrácí keš a plácá prciny! Ale ani z jednoho není moudřejší. Teprv až všecko životní utrpení spojí, najde osvícení nasloucháním řece. A o to Hessemu hlavně jde. Jak Sid říká: „Moudrost se nepředává.“ „Můžeš předat vědomosti, ne moudrost. Můžeš ji naleznout a prožívat, může tě podpořit a mnohé s ní dokážeš, ale nemůžeš o ní mluvit ani ji učit.“ Osvícení nepřijde od učitelů nebo z knih. Ani z tak dobrých jako tahle. Musíš na to přijít sám. Musíš to prožít. Jak píše můj brácha Nietzsche v Tak pravil Zarathustra: „Teď půjdu sám, mí žáci.
A vy běžte také… Špatná odměna učiteli zůstat navždy žákem… Musíte mne ztratit a sebe nalézt, a až mne zavrhnete, pak se vrátím.“ Tak už mě neposlouchejte, zvedněte zadky a najděte se! Ale napřed dejte odběr a pořiďte si bichlovskej outfit. Zdar příště, borci! Mír!
Komentáře (0)