Pravidla pro vládceCGP Grey

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 17
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:345
Počet zobrazení:12 109

Zřejmě každého z vás někdy napadlo, že byste byl lepším vládcem než současní politici. Jak je možné, že každý z nás vidí nápravu problémů zcela jasně, ale zvolení politici a diktátoři se k tomu zdají být slepí. Jak uvidíte, práce vládce je mnohem těžší, než se zdá. A občané nejsou nikdy na prvním místě...

Přepis titulků

Chcete vládnout? Znáte problémy ve vaší zemi a víte, jak je napravit? Kéž byste měli moc a mohli vše dát do pořádku. Tak to jste tu správně. Než začneme tuto lekci politické moci, zeptejte se sami sebe, proč to vůdci nevidí tak jasně jako vy. a místo toho jednají sobecky a krátkozrace? Jsou tito nejmocnější lidé na světě hloupí, nebo je v tom něco jiného?

Trůn se z dálky zdá všemocný, ale není takový, jakým se zdá. Zaberte trůn, abyste mohli jednat a trůn bude jednat skrz vás. Přijměte to nebo video vypněte. Budeme probírat pravidla pro vládce. ČÁST 1: DIKTÁTOŘI Nezáleží na moudrosti vznešeného krále, žádný člověk nevládne sám. Král sám nepostaví cesty, sám nebude vymáhat právo, sám nemůže bránit zemi ani sebe samotného.

Mocí krále není jednat, ale donutit ostatní, aby jednali na jeho příkaz. Používá k tomu peníze v jeho pokladnici. Král potřebuje armádu a někoho, kdo ji povede, peníze a někoho, kdo je vybere, zákony a někoho, kdo je bude vymáhat. Jedincům, kteří umožňují fungování důležitých částí státu, se říká klíčové osoby.

Všechny změny, které si přejete udělat, jsou jen myšlenkami, pokud klíčové osoby neuposlechnou váš příkaz. V diktatuře, kdy vládne síla, je počet klíčových osob nízký. Jedná se jen o pár generálů, úředníků a regionálních politiků. Dostaňte je na svou stranu a cesta k moci je vaše. Ale nezapomeňte, zprotivte se jim a nahradí vás. Všechny státy leží na spektru. Od zemí, kde vládce potřebuje pár klíčových osob, až po země, kde jich potřebuje mnoho.

Tyto základy moci způsobují rozdíly mezi státy. Ať už máte mnoho klíčů nebo jen pár, pravidla jsou stejná. Zaprvé, dostaňte klíčové osoby na svou stranu. S nimi máte moc jednat. Máte vše. Bez nich nemáte nic. Abyste si tyto klíčové osoby udrželi, musíte, zadruhé, ovládat pokladnici.

Musíte se ujistit, že peníze jsou předávány vám jako odměna za tvrdou práci a vašim klíčovým osobám, které vás drží na místě. Toto je vaší prací jako vládce. Zjišťovat, jak nejlépe vybírat a rozdělovat zdroje. Nesmíte si postavit domeček z karet, na kterém bude váš trůn stát. Vy, jako benevolentní diktátor, chcete pomoct svým občanům.

Vaše nadvláda nad pokladnicí láká vaše rivaly. Musíte své klíčové osoby udržovat loajální. Ve své pokladnici máte omezené množství bohatství. Produkce vašeho království je omezená. Pozor, každé peníze utracené za občany jsou peníze neutracené za věrnost. Přestože uděláte dobrý skutek a utratíte peníze za své občany, stane se to mocenským nástrojem vašich rivalů.

Peníze investované do cest, univerzit a nemocnic jsou peníze, které rival může slíbit klíčovým osobám, pokud přejdou na jeho stranu. Benevolentní diktátor může rozdělit část svého podílu mezi občany, ale klíčové osoby musí dostat svou odměnu. I kdybyste shromáždili ty nejloajálnější a nejhodnější osoby, mají stejné problémy jako vy, jen o jednu úroveň níže. Být klíčovou osobou znamená, že máte moc.

Také si musí dávat pozor na rivaly z nižších a vyšších příček. Peníze, které dostanou, musí být utraceny za udržení jejich pozice. Loajální a prostoduší na vaší straně zůstanou vždy, ale chytré klíčové osoby budou vždy pečlivě sledovat rovnováhu sil a budou připravené změnit strany, pokud budete vypadat jako slaboch v měnící se síti věrnosti. V zemích, kde je klíčových osob jen pár, jsou odměny velké. Když vládne násilí, přitahuje to ty nejkrutější z nás.

Andělé, kteří činí dobrodiní, prohrají s ďábly, kteří to nedělají. Kupte si všechnu věrnost, kterou můžete. Loajalita je ve všech diktátorských organizacích pro vůdce to nejdůležitější. Proto v diktatuře král potřebuje dvůr, který bude získávat peníze, které udrží dvůr loajální a ten bude dál získávat peníze. Toto je jádro moci v rovnováze. Vše mimo něj je druhotné.

Král s mnoha klíčovými osobami má problém. Nejenže jsou drazí, ale jejich potřeby a žádosti se jen těžko udržují v rovnováze. Čím složitější je mezi nimi sociální a finanční síť, tím snazší je pro rivaly přetáhnout je na svou stranu. Čím více klíčových osob vládce má, tím kratší dobu vládne. To nás přivádí ke třetímu pravidlu pro vládce. Minimalizujte počet klíčových osob.

Když klíčová osoba přestává být nezbytnou a její schopnosti už nepotřebujete, musíte ji odstranit. Po úspěšném převratu diktátor odstraní část lidí, kteří ho dostali k moci, zatímco bude spolupracovat s podřízenými původního diktátora. Zvenčí se to zdá jako hrozné chování. Proč zradit své spolubojovníky? Nejsou podřízení původního diktátora nebezpeční?

Klíčové osoby nutné k získání moci nejsou ty samé, které vám pomohou udržet moc. Platit někoho, kdo byl v minulosti důležitý, ale nyní ho už nepotřebujete, se rovná utrácení peněz za občany. Peníze se utratí za nepodstatné věci. Už z definice převratu, diktátor musí slíbit větší bohatství těm, kteří se k němu přidají. Velikost pokladnice se nezměnila, takže je nutné peníze dělit mezi méně lidí.

Diktátor, který si zaváže důležité klíčové osoby, ovládne pokladnici, sníží zbytečné investice a zabije přebytečné klíčové osoby, bude mít dlouhý a úspěšný život. Když nyní vidíte, jak to funguje, můžete být nadšení a můžete chtít ovládnout stát pro dobro vaše a vašich známých. Nebo můžete být skleslí. Chcete konat dobro, ale vidíte problémy kolem toho.

Nyní se proto obrátíte na demokracii. To nás vede k pravidlům pro reprezentativní vládce. Opět můžete snít o utopii, kterou chcete vybudovat. Ale žádný člověk nevládne sám. V demokracii už vůbec ne. Prezidenti a premiéři musí jednat se senáty a parlamenty a naopak. Všichni mají své klíčové osoby, které si musí udržet. Ve skutečných demokraciích je moc rozdělena mezi mnoho lidí a nezískáte ji silou, ale argumenty.

Proto musíte získat tisíce až miliony občanů na svou stranu. Nemusí vás mít rádi, ale stačí, když vás mají raději než vaše oponenty. S tolika voliči a s tak roztříštěnou mocí je nemožné použít diktátorské pravidlo o věrnosti. Nebo není? Samozřejmě že ne. Neberte občany jako jedince s jedinečnými přáními, místo toho je rozdělte do skupin.

Důchodci, domácí, obchodníci a třeba chudí. Skupiny můžete odměňovat jako celek. V demokraciích najdete velice komplikované zákony a daňové systémy. Není to náhoda, ale odměna pro skupiny, které udrží zástupce u moci. Dotace farmářům nemají nic společného s jídlem a potřebami státu. Pouze záleží na tom, jak klíčový je hlas skupiny zemědělců.

V zemích, kde hlasy zemědělců volby nerozhodují nenajdete žádné dotace pro zemědělství. Skupiny, které nevolí, například mladé, není třeba nijak odměňovat. I kdybych jich bylo hodně, na cestě k moci jsou irelevantní. To je pro vás dobrá zpráva. O tuto skupinu se starat nemusíte a peníze, které rozdáte, odněkud pocházet musí. Pokud chcete být v úřadu dlouho, zaměřte se na třetí pravidlo, podobně jako diktátor.

Nemůžete odstranit ty, kteří pro vás nehlasují, ale i tak toho zvládnete hodně. Až budete u moci, usnadněte hlasování svým klíčovým skupinám a ostatním to ztižte. Vytvořte volební systém, ve kterém vám stačí hlasy od menšího počtu skupin a budete mít víc rivalů. Vážně užitečné.

Vytvořte volební okrsky, abyste předem určili volební výsledky pro vás a vaše kumpány. Vytvořte stranické volby, abyste určili, pro koho bloky vůbec mohou hlasovat. Když vše smícháte, máte větší šanci na udržení moci. Pokud oblíbenost nemůže být nižší, ale šance na znovuzvolení nemůže být vyšší, tak jste uspěli. Nyní přestaňme myslet na občany. I v demokracii existují velmi vlivné klíčové osoby, které musíte mít na své straně.

Jejich peníze, vliv nebo laskavosti vás drží u moci. Protože jim nemůžete slíbit peníze přímo jako diktátor, můžete vytvářet zadní vrátka pro jejich investice, schvalovat zákony, které sepíší, případně je nestíhat za jejich jednání. Nedodáváte jim domů zlato, pouze schvalujete smlouvy pro jejich firmy. Jako vládce musíte stavět cesty, spravovat počítače a opravovat budovy.

Žádný člověk nevládne sám. Můžete se vydat na cestu morálky a ignorovat klíčové osoby. Ale budete bojovat s těmi, kteří je neignorují. Hodně štěstí. Korupce není žádným zlotřilým zločinem, ale spíš nástrojem moci v demokraciích i diktátorských režimech. Ale o tom až jindy.

Přijměte laskavosti, oslovte klíčové skupiny a cestu k moci máte volnou. Vaše jednání bude možná někomu připadat nesmyslné a hloupé. Ale pouze těm, kteří tuto hru nechápou. Soukromě budete pomáhat firmám, které veřejně odsoudíte, a schválíte zákony, které poškodí skupinu, která vás volila. Vaší prací není mít neustále jednotnou vládní politiku, ale vyvažovat zájmy vašich klíčových skupin, malých i velkých. Takto zůstanete u moci.

Možná vás po těchto složitostech napadá, proč nepřeskočit třetí pravidlo a celý tento nesmysl s budováním důvěry skupin? Proč jen neuplatit armádu? Musíme se zaměřit na daně a vzpoury. Musíte pochopit druhé pravidlo o tom, jak se pokladnice plní a jak ji využít k udržení státu. Pokud načrtneme graf daňového zatížení oproti počtu klíčových osob, vidíte jasný vztah.

Čím větší demokracie, tím nižší daně. Pokud se v demokracii máte pohodlně, můžete se tomu smát. Ale spoluobčané, kteří moc nevydělávají, daně z příjmů neplatí. Dostávají úlevy, čímž se průměrná daň snižuje. V diktaturách se toto neděje. V diktatuře se často daněmi vůbec nezaobírají a bohatství si berou přímo. Diktátor často nutí zemědělce, aby mu levně prodali svou produkci, načež ji prodá na volném trhu.

Jeho zisk je ekvivalentem neuvěřitelně vysokých daní. Daně v demokraciích jsou v porovnání s diktaturami nízké. Ale proč si zástupci snižují svůj příjem? Snižování daní uspokojí masy. Diktátor nemusí být oblíbený, proto může občany obírat o větší část financí, aby mohl platit své klíčové osoby. Ale zástupci v demokracii si mohou brát menší část, aby zaplatili své klíčové osoby, protože vzdělaní a svobodnější občané jsou produktivnější než rolníci.

V demokracii je větší produktivita důležitá. Proto se staví univerzity, nemocnice, silnice a buduje se svoboda. Nedělají to z dobroty srdce, ale protože to navyšuje produktivitu občanů. Tím se navyšuje bohatství pro vládce i pro klíčové osoby. A to i přesto, že si berou menší podíl. V demokracii se žije lépe než v diktatuře.

Ne proto, že by byli jejich vládci lepší lidé, ale protože se jejich potřeby shodují s valnou částí populace. Čím jsou občané produktivnější, tím jsou jejich životy lepší. Představitelé chtějí, aby všichni byli produktivní, takže staví dálnice. Nejhorší diktátoři jsou ti, jejichž motivace se shoduje jen s menšinou občanů. Ti, kteří mají nejméně klíčových osob. Tím se vysvětluje, proč nejhorší diktatury mají něco společného.

Zlato, ropu, diamanty a podobně. Pokud se bohatství národa získává ze země, žije se v daném státě hrozně. Zlato mohou těžit i zbídačení otroci, a přesto se získá velké bohatství. Ropa se získává hůře, ale těžit a zpracovávat ji mohou i cizí státy bez přispění obyvatel. Obyvatele mimo tento cyklus můžete ignorovat, vládce i tak získá své bohatství a udrží si klíčové osoby.

Proto žijeme ve světě, kde jsou stabilní nejlepší demokracie a kde jsou stabilní nejhorší a nejbohatší diktatury. Mezi nimi je propast vzpoury. Diktátoři s množstvím surovin staví cesty od přístavu k nalezišti a od paláce na letiště. Lidé mlčí, ale ne proto, že jim to nevadí, nebo že by se báli, ale protože z vyhladovělých odtržených nevzdělanců nejsou dobří revolucionáři.

Diktátor bez přírodních zdrojů, jak jsem už zmínil, musí od chudých zemědělců a dělníků získávat větší část peněz. Dvě cesty už nestačí, takže musí udržovat určitou minimální životní úroveň občanů. Ale udržováním pracovní síly trochu propojené, trochu vzdělané a trochu zdravé, je děláte náchylnější ke vzpouře.

Pochopte, romantická představa, kdy lidé vtrhnou do paláce a svrhnou diktátora, je pouhou fantazií. Pokud řídíte diktaturu, lidé vpadnou do paláce jen tehdy, když je armáda nechá. Což vás má odstranit, protože jste přišel o klíčové osoby a musíte být nahrazen. Proto v mnoha známých vzpourách je nový vládce stejně špatný, nebo dokonce horší než ten předchozí.

Krále nevyměnili lidé, vyměnil ho dvůr. Využívají k tomu protesty lidí. Jde o to, že pokud chce benevolentní diktátor překlenout tuto propast, musí sebrat peníze klíčovým osobám a občany učinit náchylnější ke vzpouře. Často to končí silnější vůdcem, který nebude stavět mosty a bude štědřejší ke svým klíčovým osobám. Na druhou stranu jsou demokracie stabilní nejen proto, že velký počet klíčových osob a jejich protichůdné cíle dělají zorganizování revoluce téměř nemožné, ale navíc by revoluce zničila bohatství, které revolucionáři chtějí ukořistit – vysokou produktivitu občanů.

Navíc ti, kteří by chtěli pomáhat diktátorovi ve svrhnutí demokracie, musí vědět, že po nástupu k moci se počet klíčových osob sníží. O tom převrat je. Potenciální klíčové osoby musí zvážit pravděpodobnosti přežití čistky a zvážit rizika toho, že skončí mimo okruh oceněných, ačkoliv pomáhali dosadit daného člověka.

Ve stabilní demokracii je to děsivý risk. Možná budete neskutečně bohatí, ale spíš budete mrtví. A navíc život všech známých učiníte horší. Matematika radí to nedělat. Být v diktatuře na správné straně znamená, že budete mít zdroje k tomu, abyste si dovolili to, co rolníci nemají.

Zdravotní péči, vzdělání a kvalitu života. Proto je boj o moc tak zuřivý. Ale v demokracii většina už tohle má, tak proč to riskovat? Čím více bohatství pochází od produktivních občanů národa, tím více se moc rozděluje a tím více se vládce musí starat o kvalitu života občanů. Zde méně a méně. Pokud demokracie výrazně zchudne nebo se objeví zdroj surovin, který předčí produktivitu občanů, pravděpodobnost této sázky se mění.

Je pravděpodobnější, že malá skupina uzme moc. Pokud je současná kvalita života hrozná nebo bohatství nezávisí na občanech, vyplatí se risknout vzpouru. Pokud padne demokracie, je to většinou z těchto důvodů... SOUHRN Tato pravidla nevysvětlují jen to, proč jsou někteří lidé zrůdy a jiní jsou svatí.

Vysvětluje vše o politice. Od války, přes humanitární pomoc a vládnoucí dynastie až po korupci. O tom všem si povíme jindy. Možná vás, ctižádostivého vládce, tento svět politiky znechutil. Možná se mu chcete vyhnout. Ale to nejde, vládnutí má mnoho podob.

Ano, existují králové, prezidenti a premiérové, ale také existují děkani, starostové, předsedové a ředitelé. Tato pravidla se vztahují na všechny a vysvětlují jejich jednání. Ať už jde o ředitele obří nadnárodní společnosti, který musí udržovat spokojenou správní radu, nebo o předsedu malého sdružení nájemníků, který chce dostat hlasy a řídí kasu sdružení. Moci nemůžete uniknout.

Pouze jí můžete odmítat porozumět. Pokud chcete někdy uskutečnit své sny, existuje nulté pravidlo. Bez moci ničeho nedosáhnete. Možná se vám tato pravidla nelíbí, ale lepší je, když budete u moci vy než někdo jiný. A kdo ví, možná budete jiní. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (50)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět


Odpovědět

Hlavním cílem vůdce v diktátorském režimu je podle toho videa udržet se na své pozici co jak nejdéle. A to je prý i hlavním cílem hlavy demokratického režimu (prezidenta). Proč? Možná jen mluví o teoretických principech demokracie... V ČR například má totiž prezident docela jasno, že bude ve své funkci 5 nebo 10 let. Ani míň ani víc. A nic zásadního dalšího se snad stát nemůže. Proč by se měl tedy snažit mít všechny klíčové osoby na své straně? Proč by měl dělat všechny ty další věci, popisované ve videu?

Přijde mi, že právě tou klíčovou vlastností demokracie tak, jak já si ji představuju, je fakt, že hlava daného demokratického režimu má pevně danou dobu své působnosti, a tedy nemusí plýtvat síly ani prostředky na to, aby sama sebe udržovala u moci, a může je bez omezení používat na ty správné věci... Něco pravděpodobně chápu špatně. Díky za názor.

EDIT: Jak nakonec uvedl, popisovaný model sedí vlastně na všechny osoby, které jsou v čele nějaké instituce nebo firmy, a s tím souhlasím - protože jejich pozice je zase nejistá, a tak musí jednat takticky tak, aby si svou pozici udrželi. Ale tohle prostě podle mě u prezidenta neplatí...

27

Odpovědět

Jo, však taky prezident toho reálně u nás může docela kulový. Ať se tváří jak chce. Premiér, to už je jiná ...

21

Odpovědět

Tak pokud chce být zvolen znova, tak si musí držet klíčové osoby. Aby měl finance na kampaň, aby nebyl očerňován a podobně. To tedy platí v prezidentské republice.

V parlamentní je Prezident všem prakticky volnej a tak si může dělat co chce. Naopak Premiér musí řešit klíčové osoby, aby mu nepadla vláda.

21

Odpovědět

Trochu tam zaměňují monarchii a diktaturu. I diktátor se může prohlásit za monarchu, ale většinou to nedělá. Monarcha nemá takovou moc jako diktátor, ale zase je jeho pozice stabilnější, protože je odvozená od příslušnosti k rodové linii. Diktátor tedy musí jednak zlikvidovat všechnu schopnou konkurenci a soustředit co nejvíce moci do svých rukou, což výrazně snižuje efektivitu systému. To monarcha nemusí, jelikož jeho moc pramení z příslušnosti k dané rodové linii a tak musí udržet stranou jen ostatní konkurenty z rodu, což není zase tolik lidí.

37

Odpovědět

"jeho moc pramení z příslušnosti k dané rodové linii"
Ne, jeho moc pramení z téhož, z podpory klíčových lidí. V jeho případě leníků. Že mají omezený výběr, koho za něj dosadit? No problem. Schopný se poučí, neschopný se stane loutkou, a nestane li? Bude nahrazen. Naopak ta úzká skupina náhradníků může vést k tomu, že jsou tito "druzí v pořadí" o to ambicioznější. A vyvažovat zájmy bude ještě důležitější.

52

Odpovědět

Mimochodem, děkuji za skvělý překlad a dobře vybrané video, rád bych v budoucnosti viděl víc podobných.

290

Odpovědět

Mithril děkuji za dobrý překlad a ještě lepší výběr. Napadá mne, nezvažuješ přidání dalších videí z této tématické skupiny? Ve videu mluví ještě o korupci, humanitární pomoci atp. Což jsou tedy témata, které mne zajímají. Zvláště to pozadí - tedy proč to tak je? :-)

260

Odpovědět

Minimálně přeložím částečně navazující video o vládnoucích dynastiích. Zkusím se podívat i po podobných tématech na jiných kanálech. :)

130

Odpovědět

Jsem přesvědčen že tohle všechno může změnit určitý zlom buď v robotice nebo ve vzdělání. Dále kdyby důležitá rozhodnutí byla založená na referendech tak by situace taky byla jiná.

07

Odpovědět

lol na referendech, nemůžeš nechávat důležitý rozhodnutí na lidech, protože dav je strašně snadno manipulovatelnej a podléhá emocím, všichni nemůžou bejt švýcarsko, důležitá rozhodnutí má generovat počítač na základě analýzy big dat

176

Odpovědět

Ztratil jsem iluze. Myslel jsem si že moje vládnutí na Marsu bude jednodušší :(
Btw nevíte kdo jsou v ČR ty klíčoví lidé?

192

Odpovědět

Tipuji že významní podnikatelé jako Babiš, Bakala a podobní.
Pak určitě šéf KZPS(odbory) a představitel podnikatelských svazů/spolků/nevím co.
A pak asi i vrcholní představitelé policie, BIS a velká zvířata ve stranách.(ale zajímá tě jenom ten velkej borec ve tvé straně) a možná i někdo vlivný v radě ČT.

110

Odpovědět

vzhledem k oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní to budou v čr minimálně nezávisle na sobě špičky těchto tří oblastí (pokud bychom se chtěli stát monarchou nad nimi nebo tak něco) ...každopádně situaci v Česku si můžeme představit jako obrovskou síť stylu pavouka, kdy na každou pozici připadá několik klíčových lidí pod ní, kteří ji drží tak, jak je vysvětleno ve videu

20

Odpovědět

V ČR máš nekolik klik =) a lidé mezi nima haprují podle toho, jak se to zrovna hodí. Hlavní je nedovolit znovu brňákům,aby ovládli něco

11

Odpovědět

Vláda na Marsu bude jistě jednodušší, protože do kosmické lodi se moc lidí nevejde. Méně klíčových osob, méně rivalů, méně ostatních lidí (kteří, přeci jen, nějaký ten vliv mají).

31

Odpovědět

Vlastne som nechcel nič napísať. Dobrý preklad

52

Odpovědět

Tím narážiš na Merkel?

25

Odpovědět

Stalin měl fakt rád pravidlo 3 :D

151

Odpovědět

Pěkné video, jen s těmi dotacemi pro zemědělce bych nesouhlasil. V rozvinutých státech Evropy dělá v zemědělství jen pár procent z obyvatelstva a rozhodně nejde o skupinu, kterou potřebujete za každou ceny na své straně pomocí štědrých dotací. Dotace jsou tu proto aby byl stát aspoň trochu potravinově soběstačný a aby se na to zbývající zemědělci nevyflákli (aspoň tedy ti menší, které by jinak nahradil monopol typu Agrofert).

515

Odpovědět

Tam to uvedli jako příklad. Kdyby tvořilo 60% populace pornoherců, tak by za prvé tady honič žil svůj sen a za druhé by vládní strana, či koalice investovala do pornoprůmyslu.

130

Odpovědět

Agrofert by bez dotací nikdy nevzniknul... lokální zemědělec klidně ano... jen myšlenka.

40

Odpovědět

Dokud bereme člověka jako homo economicus a neřešíme ideologie, tak to takhle funguje.

161

Odpovědět

Homo economicus je zajímavý pojem, nikdo pořádně neví, co přesně znamená.

41

Odpovědět

V náboženské ideologii to platí stejně, protože jistá hirearchie tam platí vždycky. Akorát si přidej ke klíčovým osobám nějakého duchovního vůdce.

12

Odpovědět

+StuartXTakze v nabozenske ideologii jsou klicové osoby duchové

10

Odpovědět

+StuartXTam to záleží na jiných faktorech, např. lidé můžou skutečně věřit, že jsi bůh a proto ti být věrní, protože nikdo jiný se to nesnažil zpochybnit.

00

Odpovědět

Myslím, že bychom se měli zamyslet nad systémem dotací. Když zrušíme všechny dotace, tak na tom jako společnost vyděláme. Budou se moci snížit daně, či zvýšit investice do infrastruktury, školství atd. Budeme moci snížit množství úředníků. Podnikatelé/živnostníci nebudou muset trávit tolik času byrokracií a místo ní se budou moci věnovat své práci. Takže když to shrnu: ušetříme nejen peníze, které byly na dotace určeny, ale i ty které byly nutné k zaplacení veškeré administrativy nutné k jejich přerozdělování (úředníci). A k těmto ušetřeným penězům přibudou další díky vyšší produktivitě (méně hodin strávených nad byrokracií). Ke změně tohoto dotačního systému stačí informovaná veřejnost, která se snaží vidět kontext.

179

Odpovědět

No jo, tak potom je problém s tím, kde ty peníze určené na dotace skončí a taky se ochudíme o možnost motivovat určité skupiny k lepší práci.

812

Odpovědět

+HoničMotivací je to, že někdo chce to co vyrábíš/děláš. Pokud to nikdo nechce/není ochoten za to zaplatit, tak je lepší s tím přestat a začít dělat něco o jiného...

112

Odpovědět

+sapiensTo je poptávka a ta se předpokládá, že je dostatečná.

01

Odpovědět

+HoničPokud je dostatečná, tak není třeba dotací :)

130

Odpovědět

+sapiensDotace podporují stranu nabídky, ne poptávky.

07

Odpovědět

+HonicNikoliv. Dotace vzniknou z peněz všech daňových poplatníků, které nakonec přerozdělí stát různým firmám/odvětvím. Takže už nerozhoduje zájem zákazníka o koupi daného produktu. Právě naopak občané mají méně peněz, to vede k tomu, že si mohou zakoupit méně věcí, to vede k tomu, že se nevyrábí výrobky, které by se vyráběly, kdyby občané ty peníze měli = menší nabídka. Můžeš sice odporovat tím, že díky tomu, že občané mají méně peněz má stát více peněz a může to zadotovat. Ale jak už jsem zmínil výše jsou s tím spojeny další náklady, takže i kdyby to chtěl přerozdělit stejně, výsledek stejný není. Navíc si myslím, že o úspěchu podniku/produktu/odvětví má rozhodovat zájem spotřebitelů o jeho produkty, ne úspěšnost v čerpání dotací. :)

102

Odpovědět

+sapiensJenže to takhle nefunguje, pokud se tedy chceš bavit o poptávce a nabídce peněz, tak je to trochu více komplikované. Já beru poptávku a nabídku po různých statcích a služeb. Nerozumíme si. Nebereš vůbec ohled na to, že peníze obíhají. Není to jen o spotřebitelích, ale i o firmách. Jediný, co jsem chtěl naznačit, že stát nemá moc jiné prostředky k tomu, aby povzbudil nabídku něčeho a někde, kde je potom velká poptávka, ale málo nabízejících. Přece tady nejde ani tak o peníze, ale o opravdové statky a služby, které můžou pak spotřebitelé užívat. K čemu jsou jim peníze, když si nemůžou koupit to, co chtějí.
Pokud se chceš bavit o tom, že by to měli využít spíš na důchody, tak tím se neřeší nic, protože čím víc budou spotřebitelé vlastnit peněz, tím víc se budou zvedat ceny a tudíž růst inflace. Reálně jsme zase tam, kde jsme byli.

33

Odpovědět

+HonicSamozřejmě, že je to hlavně o spotřebitelích a firmách. Firmy platí zaměstnance, kteří si kupují produkty/služby od různých firem, které z toho platí zaměstnance+ materiál a stroje které předtím museli zakoupit od jiných firem, které samozřejmě také platili zaměstnance a tak dále a tak dále... Vše se řídí zákonem nabídky a poptávky, firmě se daří jen dokud mají spotřebitelé zájem platit za její výrobky... Nemůžeš oddělit spotřebitele a firmy je to provázané a vše se řídí zákonem nabídky a poptávky do doby než to naruší stát... Proč zmiňuješ inflaci? Ta s tím opravdu nemá co dělat. Inflace odráží množství peněz na trhu a výše daní na ní nemá vliv. Jednoduše i když lidi zdaníš a proplatíš úředníky a zadotuješ firmy, množství peněz na trhu to neovlivní, jen přerozdělí. Inflace se řeší skrz fiskální politiku (př. úrokové sazby) ne daňovou. Tahle problematika je složitá a obávám se, že bych ji tu v komentářích nemohl dostatečně dobře vysvětlit, ale doporučuji Ekonomii v jedné lekci od Henhryho Hazlitta, tam je to vysvětleno srozumitelně, stručně a přesto do hloubky. http://www.hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/ekonomie_v_jedne_lekci.pdf

41

Odpovědět

+sapiensAno, je moc těžké tohle řešit, přes internet. A jedním z fiskálních prostředků na ovlivňování inflace jsou i daně. Buď expansivní nebo restriktivní podle keynesiánství. Díky za doporučení, určitě se na ní podívám.

11

Odpovědět

+honicA myslím, že jsem na to kápl, proč si nerozumíme, pokud tedy vycházíte z té knihy, tak je jasné, že jste proti jakýmkoliv vládním zásahům, což se přiznám, že si nemůžu být jistý s ničím, co jsem teď napsal, protože já vycházel z keynesiánství, tak jako i dnešní ekonomika. Libertarianismus mi je však celkem sympatický a z většinou myšlenek souhlasím, ale nemyslím si, že jeho aplikace by byla dnes v Česku možná.

02

Odpovědět

+HonicAno to bude ono. Moje názory mají k libertarianismu blízko. Ale nemyslím si, že jsem proti jakýmkoli zásahům do ekonomiky (i když někteří libertariáni pravděpodobně jsou), jen mám radši ty ze kterých mají prospěch všichni například školství, obrana, zdravotnictví, infrastruktura... Myslím že hlavní důvody proč není aplikovatelný popisuje právě toto video :)

10

Odpovědět

Seriál Tyrant výborne opisuje ako sa z človeka odmietajúceho násilie po získaní moci postupne stáva nemilorsrdný Tyran. Doporučujem.

20

Odpovědět

Teď jsem se podíval na první díl a vypadá to docela zajímavě, díky za tip. :)

20

Odpovědět

+DanekDanek: za málo :)

00

Odpovědět

tak z tohoto som dost v šoku ... som nevedel ze sme na tom až tak zle ...

60

Odpovědět

Jsme na to v rámci možností nejlépe. Nic lepšího než demokracie zatím není. Podporuje vzdělání, vědu, zdravotnictví, infrastrukturu a všeobecně vývoj. Je to systém, který je nastaven tak, že rozumí lidskému chování. Přece my ani tak netvoříme demokracii, ale demokracie tvoří nás. Chápe, že toužíme po moci a že uděláme vše proto, abychom si ji udrželi a ty prostředky k udržení jsou takové, které buď vedou přímo k vývoji, a nebo ke spokojenosti většiny (záleží na složení obyvatel, zrovna teď je to u nás ta nižší střední třída si myslím, ale to je na delší diskuzi).
Taky strašně záleží na naplňování potřeb. Třeba si najdi Maslovu pyramidu potřeb a uvědomíš si, že jsme na ní povětšinou dosti vysoko, jenže problém je v tom, že se to naplňování nedá moc porovnat, tím chci říct, že člověk s potřebou seberealizace se může cítit stejně špatně a prázdně, jako člověk hladový. Proto můžou být i v demokracii stejně tak nešťastný lidi, jako v rozvojových zemích.

154

Odpovědět

+HoničDemokracie je neefektivní systém, podporující iluzi svobody.

415

Odpovědět

+ZipouV čem přesně je neefektivní? Cítíš se nesvobodný?

32

Odpovědět

+honicVe všem možném je neefektivní. Za to že se máme dobře nevděčíme demokracii, ale novodobému otroctví v Asii.

89

Odpovědět

+ZipouTo celkem zveličuješ ne ? To že jsou tam takové podmínky využíváme, bez toho by to šlo pomaleji to je pravda, ale fungovalo by to.

42

Odpovědět

Ty poslední myšlenky jsou neuvěřitelně děsivé. Ale pravdivé.

180

Odpovědět

Ty poslední myšlenky jsou zhodnocení účasti na společenském životě a lehce naivní závěr -pokud se dlouhodobě budete účasnit na systému a uvědomovat si ho změní vás- pokud nezměníte systém přístupu ke zdrojům, pohledu na zdroje, hodnoty zdrojů lidé zůstanou stejní. Na druhou stranu tenhle systém je tu už minimálně tisíce let, ačkoliv, když se podíváte na smečky a tlupy, je to dost podobné, takže už bychom možná mohli zvládnou tohle primitivní myšlení nějak překonat, nějakym myšlenkovým přístupem.

20
Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK