Cukr, nebo bič?Veritasium
85
V dnešním videu z kanálu Veritasium se dozvíte, jaký způsob motivace je výhodnější a jak se nenechat zmást statistikou.
Přepis titulků
Jak nejlépe motivovat
lidi k učení? Trestem, nebo odměnou? Zamysleme se nad případem
o výcviku izraelských pilotů. Jejich instruktoři zjistili, že negativní
zpětná vazba funguje lépe než pozitivní. Když se kadetovi nějaký
manévr nepovedl, pokárali ho za to. Všimli si, že se jeho výkon
při dalších pokusech zlepšil. Na druhou stranu když kadeta
pochválili za skvěle provedený manévr, jeho výkon se při dalších
pokusech obvykle zhoršil.
Z toho odvodili, že pozitivní zpětná vazba je neefektivní, nebo dokonce škodlivá, zatímco negativní zpětná vazba je účinná. Problém je, že je to v rozporu s mnoha výzkumy, které dokazují, že pozitivní zpětná vazba je účinnější než negativní. Například u studií prováděných učiteli bylo zjištěno, že když učitel posílí pozitivní zpětnou vazbu na úkor té negativní, studenti jsou ochotní věnovat se svému úkolu déle. V dalším výzkumu byl hráčům rugby pouštěn záznam z jejich zápasu.
Polovině z nich byly ukázány jejich úspěchy a byli za ně pochváleni, druhé polovině ukázali jejich největší chyby a vynadali jim za ně. O týden později v další hře si nejlépe vedli hráči, kteří byli pochváleni. Rozdíl mezi nimi nebyl jen psychologický. Krevní testy odhalily, že hráči, kteří byli pochváleni, měli vyšší hladinu testosteronu než hráči, kterým bylo vynadáno. Myslím, že je docela pozoruhodné, že i po týdnu od zpětné vazby bylo stále možné pozorovat fyziologický rozdíl mezi oběma skupinami.
Proč to ale nefungovalo na izraelské piloty? Možná že je to kvůli rozdílné kultuře. Možná v některých kulturách tresty fungují lépe. Nebo to závisí na konkrétním úkolu. Možná určité dovednosti, například ovládání stíhačky, vyžadují více negativní zpětné vazby. Nebo zpětná vazba nemá na výkon pilotů žádný vliv. Možná by si vedli úplně stejně, nehledě na zpětnou vazbu, kterou obdrželi.
Pojďme si to vysvětlit. Představte si, že máte 100 studentů, kteří píší test, který obsahuje 100 otázek se dvěma možnostmi o tématu, o kterém vůbec nic neví. Předpokládejme, že všichni odpovídají náhodně. Rozložení výsledků by se tedy mělo průměrně pohybovat okolo 50 bodů. Úplnou náhodou ale někteří studenti dosáhnou mnohem lepších výsledků. Když vyberete 10 nejlepších studentů, jejichž výsledek byl lepší než 50, a dáte jim druhý, velmi podobný test, zjistíte, že jejich průměr klesl na 50.
Stejně tak když vyberete 10 nejhorších studentů, v dalším testu se jejich výsledky zlepší na průměr 50. Je to jen návrat k průměru. Návrat k průměru může za to, že když se vám dnes v golfu vážně dařilo, tak vám to zítra nepůjde tak dobře. Náhoda totiž hraje roli ve všem, co děláme.
Naše výsledky jsou ovlivněny nejen našimi schopnostmi, ale i štěstím. Když máte jeden den obzvlášť velké štěstí, je vysoká pravděpodobnost, že další den už ho tolik mít nebudete. Zní to trochu jako gamblerův klam, podle něhož minulé výsledky ovlivňují pravděpodobnost v budoucnu. Když si hodíte korunou a několikrát po sobě padne orel, podle gamblerova klamu při dalším hodu padne panna s vysokou pravděpodobností.
Ve skutečnosti je to ale pořád padesát na padesát. Podle gamblerova klamu se pravděpodobnost mění, aby se výsledky dlouhodobě vyrovnávaly. Při návratu k průměru se výsledky nevyrovnávají. Jen se extrémní jevy naředí průměrnými, které se dějí mnohem častěji. Ti studenti si u každé otázky náhodně tipovali, ale i když by o tématu něco věděli, stejně by v tom náhoda hrála svoji roli.
Návrat k průměru se tedy objevuje vždy, jen ne v tak velké míře. To je důležité brát na vědomí při výzkumu. Představte si, že testujete nový lék na srdeční choroby. Ze všech pacientů si na testování vyberete ty, kterým testy vyšly nejhůře. Lidi s vysokým tlakem, cholesterolem a tak dále. Po měsíci léčby je znovu otestujete a zjistíte, že se jim výsledky zlepšily. To je skvělé, lék funguje, že ano? No, možná ne...
Problém je, že hodnoty tlaku a cholesterolu jsou stabilnější než vaše výsledky v náhodném testu, stále je tam ale určitá proměnlivost, způsobená například zvýšeným stresem nebo nedávnou stravou nebo i nepřesnostmi měřicích přístrojů. Lidem, kteří skončili v nejhorších 10 % při prvním testu, mohly všechny tyto faktory zhoršit výsledek.
Měli zrovna smůlu. Při dalším testu ale lze očekávat, že takovou smůlu už mít nebudou. Jejich výsledky by se měly zlepšit už jen kvůli náhodě. Proto je důležité, aby při klinických testech byla kontrolní skupina vybraná podle stejných parametrů, abychom viděli, jestli lék zlepší stav léčené skupiny víc než náhoda u neléčené skupiny. Nebo co takhle přínos kamerových rychlostních radarů?
Umísťují se na úseky častých nehod zaznamenaných v nedávné době. To dává smysl. Nehody se můžou stát zčásti kvůli špatné přehlednosti, zčásti to je i nešťastnou náhodou. Proto není překvapením, že poté co se na místo umístí radary, počet nehod se sníží. Snížil by se ale i bez nich díky návratu k průměru. Mezitím na místech, kde se nehody vůbec nestávaly, se počet nehod zvýší.
Celkový výskyt nehod se tedy nezmění, ale my si budeme myslet, že se investice do bezpečnosti silnic vyplatila. Nejhorší na návratu k průměru je asi to, jak ovlivňuje naše vnímání zpětné vazby. Například když bojoví piloti provedli manévr velmi špatně, je pravděpodobné, že si v dalších pokusech povedou lépe nehledě na to, jakou zpětnou vazbu obdrželi.
Stejně tak po neobvykle úspěšném manévru se jim pravděpodobně další pokus nepovede tak dobře. Nemá to ale žádnou souvislost se zpětnou vazbou, ale se statistickou podstatou vesmíru. Náš mozek je ale vyvinut k tomu, aby ve všem hledal souvislosti. Proto si instruktoři mysleli, že pochvaly jsou k ničemu a kritizování je to jediné, co pomáhá. Což je vážně škoda, protože je to pravý opak toho, co prozrazují pečlivě provedené psychologické výzkumy.
Je vážně škoda, že když někoho potrestáte, bude se zdát, že se to vyplatilo. Příště se jim povede lépe. Když ale někoho pochválíte, můžete být zklamaní, protože je těžké udržet si tak velké štěstí. Tak ale náš svět funguje. Vzpomeňte si na to, než někomu příště vynadáte.
Když budete odměňovat, může se to nakonec dlouhodobě vyplatit. Překlad: Zarwan www.videacesky.cz
Z toho odvodili, že pozitivní zpětná vazba je neefektivní, nebo dokonce škodlivá, zatímco negativní zpětná vazba je účinná. Problém je, že je to v rozporu s mnoha výzkumy, které dokazují, že pozitivní zpětná vazba je účinnější než negativní. Například u studií prováděných učiteli bylo zjištěno, že když učitel posílí pozitivní zpětnou vazbu na úkor té negativní, studenti jsou ochotní věnovat se svému úkolu déle. V dalším výzkumu byl hráčům rugby pouštěn záznam z jejich zápasu.
Polovině z nich byly ukázány jejich úspěchy a byli za ně pochváleni, druhé polovině ukázali jejich největší chyby a vynadali jim za ně. O týden později v další hře si nejlépe vedli hráči, kteří byli pochváleni. Rozdíl mezi nimi nebyl jen psychologický. Krevní testy odhalily, že hráči, kteří byli pochváleni, měli vyšší hladinu testosteronu než hráči, kterým bylo vynadáno. Myslím, že je docela pozoruhodné, že i po týdnu od zpětné vazby bylo stále možné pozorovat fyziologický rozdíl mezi oběma skupinami.
Proč to ale nefungovalo na izraelské piloty? Možná že je to kvůli rozdílné kultuře. Možná v některých kulturách tresty fungují lépe. Nebo to závisí na konkrétním úkolu. Možná určité dovednosti, například ovládání stíhačky, vyžadují více negativní zpětné vazby. Nebo zpětná vazba nemá na výkon pilotů žádný vliv. Možná by si vedli úplně stejně, nehledě na zpětnou vazbu, kterou obdrželi.
Pojďme si to vysvětlit. Představte si, že máte 100 studentů, kteří píší test, který obsahuje 100 otázek se dvěma možnostmi o tématu, o kterém vůbec nic neví. Předpokládejme, že všichni odpovídají náhodně. Rozložení výsledků by se tedy mělo průměrně pohybovat okolo 50 bodů. Úplnou náhodou ale někteří studenti dosáhnou mnohem lepších výsledků. Když vyberete 10 nejlepších studentů, jejichž výsledek byl lepší než 50, a dáte jim druhý, velmi podobný test, zjistíte, že jejich průměr klesl na 50.
Stejně tak když vyberete 10 nejhorších studentů, v dalším testu se jejich výsledky zlepší na průměr 50. Je to jen návrat k průměru. Návrat k průměru může za to, že když se vám dnes v golfu vážně dařilo, tak vám to zítra nepůjde tak dobře. Náhoda totiž hraje roli ve všem, co děláme.
Naše výsledky jsou ovlivněny nejen našimi schopnostmi, ale i štěstím. Když máte jeden den obzvlášť velké štěstí, je vysoká pravděpodobnost, že další den už ho tolik mít nebudete. Zní to trochu jako gamblerův klam, podle něhož minulé výsledky ovlivňují pravděpodobnost v budoucnu. Když si hodíte korunou a několikrát po sobě padne orel, podle gamblerova klamu při dalším hodu padne panna s vysokou pravděpodobností.
Ve skutečnosti je to ale pořád padesát na padesát. Podle gamblerova klamu se pravděpodobnost mění, aby se výsledky dlouhodobě vyrovnávaly. Při návratu k průměru se výsledky nevyrovnávají. Jen se extrémní jevy naředí průměrnými, které se dějí mnohem častěji. Ti studenti si u každé otázky náhodně tipovali, ale i když by o tématu něco věděli, stejně by v tom náhoda hrála svoji roli.
Návrat k průměru se tedy objevuje vždy, jen ne v tak velké míře. To je důležité brát na vědomí při výzkumu. Představte si, že testujete nový lék na srdeční choroby. Ze všech pacientů si na testování vyberete ty, kterým testy vyšly nejhůře. Lidi s vysokým tlakem, cholesterolem a tak dále. Po měsíci léčby je znovu otestujete a zjistíte, že se jim výsledky zlepšily. To je skvělé, lék funguje, že ano? No, možná ne...
Problém je, že hodnoty tlaku a cholesterolu jsou stabilnější než vaše výsledky v náhodném testu, stále je tam ale určitá proměnlivost, způsobená například zvýšeným stresem nebo nedávnou stravou nebo i nepřesnostmi měřicích přístrojů. Lidem, kteří skončili v nejhorších 10 % při prvním testu, mohly všechny tyto faktory zhoršit výsledek.
Měli zrovna smůlu. Při dalším testu ale lze očekávat, že takovou smůlu už mít nebudou. Jejich výsledky by se měly zlepšit už jen kvůli náhodě. Proto je důležité, aby při klinických testech byla kontrolní skupina vybraná podle stejných parametrů, abychom viděli, jestli lék zlepší stav léčené skupiny víc než náhoda u neléčené skupiny. Nebo co takhle přínos kamerových rychlostních radarů?
Umísťují se na úseky častých nehod zaznamenaných v nedávné době. To dává smysl. Nehody se můžou stát zčásti kvůli špatné přehlednosti, zčásti to je i nešťastnou náhodou. Proto není překvapením, že poté co se na místo umístí radary, počet nehod se sníží. Snížil by se ale i bez nich díky návratu k průměru. Mezitím na místech, kde se nehody vůbec nestávaly, se počet nehod zvýší.
Celkový výskyt nehod se tedy nezmění, ale my si budeme myslet, že se investice do bezpečnosti silnic vyplatila. Nejhorší na návratu k průměru je asi to, jak ovlivňuje naše vnímání zpětné vazby. Například když bojoví piloti provedli manévr velmi špatně, je pravděpodobné, že si v dalších pokusech povedou lépe nehledě na to, jakou zpětnou vazbu obdrželi.
Stejně tak po neobvykle úspěšném manévru se jim pravděpodobně další pokus nepovede tak dobře. Nemá to ale žádnou souvislost se zpětnou vazbou, ale se statistickou podstatou vesmíru. Náš mozek je ale vyvinut k tomu, aby ve všem hledal souvislosti. Proto si instruktoři mysleli, že pochvaly jsou k ničemu a kritizování je to jediné, co pomáhá. Což je vážně škoda, protože je to pravý opak toho, co prozrazují pečlivě provedené psychologické výzkumy.
Je vážně škoda, že když někoho potrestáte, bude se zdát, že se to vyplatilo. Příště se jim povede lépe. Když ale někoho pochválíte, můžete být zklamaní, protože je těžké udržet si tak velké štěstí. Tak ale náš svět funguje. Vzpomeňte si na to, než někomu příště vynadáte.
Když budete odměňovat, může se to nakonec dlouhodobě vyplatit. Překlad: Zarwan www.videacesky.cz
Komentáře (55)
firstclassOdpovědět
14.04.2015 20:45:31
No, je v tom kus pravdy, ale pozor na zobecňování. Svět je strašně komplexní a těžko bude univerzálně fungovat nějaká rámcově jednoduchá formulka typu "Cukr dobře, bič špatně". Vždycky nakonec hrozně záleží na detailech, který ty statistiky nejsou schopný zachytit protože vysvětlují chování v praxi neexistující bytosti zvané "průměrný člověk". Nikdo nejsme úplně průměrný, všichni jsou někam od průměru více či méně "ujetý". A individuální odchylky jednotlivce od průměru, jeho povaha a další věci jako druh lidského snažení, společenské prostředí, můžou mít velký vliv na to jak bude reagovat na cukr nebo bič.
A třeba co se týče sebekontroly, síly vůle, tak ta po odměně prý zase klesá. viz Moc zajímavá přednáška od Kelly McGonigal - The Willpower Instinct (Anglicky, anglické titulky):
https://www.youtube.com/watch?v=V5BXuZL1HAg
Roman99Odpovědět
14.04.2015 18:20:05
Čo je podľa vás to ,,šťastie,, ? Jeden deň mám málo šťastia, druhý deň viac. Vôbec neviem ako sa na to mám pozerať... či je to nejaký vyšší zmysel alebo čo
saajt18Odpovědět
14.04.2015 18:51:57
stastie je tvoj osobny pohlad na situaciu...nikto z nas nevie co ho stretne aka situacia...pre niekoho je vyhra v loterii stastie pre niekoho smola...a znova...pozeraj sa nato ako chces ty...zalezi na tebe co povazujes za stastie...ak chces mat spokojny zivot nauc sa stastie vidiet vo vsetkom...viem nejde to vsade vokol sami kreten atd :)
Roman99Odpovědět
14.04.2015 19:39:54
+saajt18Heh, o to sa teda pokúšam :)
Ale myslím skôr to šťastie ako je po anglicky luck, nie happiness. Proste máš luck, chápeš:) Tak preto si neviem vysvetliť, čo to vlastne je a či sa to vôbec dá nejako ovplyvniť.
saajt18Odpovědět
14.04.2015 19:56:53
+saajt18ale sak o tom istom pisem :) ...luck a happiness su len slovicka cudzieho povodu :) ...a ked chces mat LUCK tak ho proste maj...dovol si ho mat...trenuj to...nauc sa ho mat...ja som sa napr ucil uhadnut cas ked som nemal pristup k hodinam...a vela krat som uhadol presne :) alebo pri pokri som presne uhadol aka pride dalsia karta...proste to skusaj...a zdokonaluj sa v tom...je to jednoduche len si to clovek musi pripustit ze to je mozne :) samozrejme vyhrat prvu cenu v sportke sa mi nepodarilo ale asi preto ze som ju nikdy nepodal ani nepodam :D
Zarwan (Překladatel)Odpovědět
14.04.2015 19:58:31
Já bych řekl, že je to souhrn vlivů okolního prostředí, které ovlivňují konkrétní situaci a které nemůže konkrétní osoba nijak ovlivnit (nebo může, ale jen nevědomě). Když jsou v souladu s našimi záměry, vnímáme je jako štěstí, když působí proti nim, označujeme je jako neštěstí.
saajt18Odpovědět
14.04.2015 20:11:17
+Zarwanja som toho nazoru ze vsetko v zivote co sa stane sa stane preto lebo si to k sebe pritiahneme...viem ze vacsina ludi to absolutne nezoberie...ale okej to je ich nazor...clovek ked sa zamysli nad svojim zivotom a skusi ist trosku do hlbky tak zisti ze ta havaria pre neho mala ozaj pozitivny zmysel...ze ten rozchod aj ked ho rok bolel mal pre neho pozivitvny zmysel...ze ta smrt v rodine ktora prisla necakane prisla preto lebo...doplne sami...a potom sa clovek odvolava na stastie alebo smolu...VEDOME si clovek vybera to co chce...ak vedome denne nadavame a vsetko je pre nas zle tak to zlo si nas najde...ak opacne tak sa daju pekne veci...uhol pohladu je dolezity a treba si uvedomit...nic nie je ZLE a nic nie je DOBRE...vsetko je presne tak ako MA BYT...
LDamianOdpovědět
19.04.2015 15:06:37
Nic jako náhoda zřejmě neexistuje. Je pouze neznalost proměnných.
Štěstí ve smyslu měl jsem štěstí nebo měl jsem smůlu je iluzorní mentální konstrukt. Prostě někdo hodnotí nějaký jev jako něco pro sebe šťastného nebo nešťastného.
Mimochodem jeden zenový příběh:
Před mnoha lety žil jeden starý muž, který měl syna a jednoho koně. Jednoho dne se kůň proboural z ohrady a utekl do hor.
„Upláchl ti kůň?“ řekli sousedé. „To je ale smůla!“ „Proč to říkáte?“ zeptal se stařík. „Jak můžete vědět, že je to smůla?“
Věřte nevěřte, nazítří večer se kůň vrátil do ohrady, aby se najedl a napil – a přivedl s sebou dvanáct divokých mustangů. Když je farmářův syn uviděl, rychle vyklouzl z domu a zavřel vrata ohrady.
Jakmile se to sousedé dozvěděli, zvolali: „Třináct koní! Ty máš ale štěstí!“ Ale starý farmář jim odpověděl: „Jak víte, že je to štěstí?“
Po několika dnech se farmářův syn pokusil osedlat a zkrotit jednoho z divokých koní, ale spadl a zlámal si nohu.
Ještě týž večer si sousedé pospíšili s dalším unáhleným soudem: „Tvůj syn si zlámal nohu. Smůla smůl!“ Ale moudrý stařík znovu namítl: „Jak můžete vědět, jestli je to smůla nebo štěstí?“
A vskutku! Za několik dní přišli do vsi verbíři a všechny zdravé mladé muže odvedli do války. Farmářův syn se ale díky své zlámané noze zachránil.
Jak ale víte, že to bylo štěstí?
Anakin (anonym)Odpovědět
02.01.2017 18:12:46
+LDamianProč píšete před věty rnrn?
DinoCopOdpovědět
14.04.2015 17:41:17
SKVĚLÉ TITULKY!!!! příště očekávám, ještě lepší ;)
TomasinhooOdpovědět
14.04.2015 11:51:38
to má být nějaká parodie na Vsauce? ten chlápek je nesympatický a mluví strašně rychle
DinoCopOdpovědět
14.04.2015 17:41:33
nebo ty myslíš pomalu ;)
regressivOdpovědět
14.04.2015 10:29:08
ak by vás to zaujímalo viac do hĺbky, tak odporúčam skvelu knihu Thinking, Fast and Slow od nositela nobelovej ceny za ekonomiu Daniela Kahnemana
Joe.ColeOdpovědět
14.04.2015 10:49:43
To je skvělá kniha.Recenze tady:
http://finmag.penize.cz/recenze/267047-rychle-a-pomale-mysleni-nobelista-napsal-navod-k-pouziti-hlavy
Jinak, trošku OT, ale nechápu to dohadování ohledně DPH na knihy v dnešní době, kdy koupíš dobrou knihu za cenu oběda v restauraci:
http://www.amazon.com/gp/offer-listing/0374533555/ref=tmm_pap_new_olp_sr?ie=UTF8&condition=new&sr=&qid=
saajt18Odpovědět
14.04.2015 14:26:59
+Joe.Coleu nas ta kniha stoji 24 euro :) http://www.martinus.sk/?uItem=139200 - co je podla mna dost...
jarknOdpovědět
13.04.2015 23:51:14
To je sice pekne, ale kazdy ma ten priemer inde. U kazdeho jednotlivca je inak postaveny. Vedomosti a zrucnosti nie su len o nahode. To by som mohol pri 50% stasti riadit aj jadrovu elektraren :)
Joe.ColeOdpovědět
14.04.2015 08:55:03
Jaké ale?Vždyť oni porovnávali schopnosti u jednotlivých pilotů.Ne jednoho pilota s druhým.
BlockOdpovědět
13.04.2015 22:50:37
hodně se opakuje, jinak velice zajímavé video
kotjaOdpovědět
13.04.2015 22:47:53
Rozhodně, když se chválí, tak vím jak to dělat, zatímco, když se kárá, tak vím jen jak to nedělat a to je rozdíl.
taravaOdpovědět
13.04.2015 21:36:30
Jen bych podotkl, že se neříká gamblerův blud ale gamblerův klam tzv. zákon velkých čísel :)
Zarwan (Překladatel)Odpovědět
14.04.2015 00:30:01
Díky, opraveno ;)
LecitinOdpovědět
13.04.2015 20:49:00
a k tomu srovnání pilotů a fotbalu. Fotbal (americký i ten náš) hrají samí tupci, takže jim testosteron pomáhá a zlepšuje hraní. U pilotů ale zvýšená hladina testosteronu zastíní mysl a stanou se z nich tupá zvířata, proto se zhorší. Kdyby provedli výzkum na ženách, tak by to mělo určitě jiné výsledky. Takže muži by neměli létat, ať to dělají ženský. No a nebo je preventivně bičovat.
rickOdpovědět
13.04.2015 21:02:27
Keď sa niekde zníži počet tupcov niekde inde sa musí zvýšiť počet tupcov. Budeš ten tupec?
LecitinOdpovědět
13.04.2015 21:52:13
+rickrád bych byl. víš jak takoví lidé mají jednoduchý a šťastný život?
mykanecOdpovědět
14.04.2015 04:16:34
+rickLecitin 21:52 - 13.4.2015
jsi si jistý, že nemají své "tupecké" stresující problémy?
SvarecOdpovědět
13.04.2015 21:55:08
Opravdu hluboká úvaha, profesore! Ty by stálo za odbornou publikaci.
Joe.ColeOdpovědět
14.04.2015 08:57:18
Tak v tom případě ty musíš být fotbalista.
LecitinOdpovědět
13.04.2015 20:41:30
to lítá mezi barevnýma kondomama?
fireOdpovědět
14.04.2015 03:03:45
Jasně, a ve 2:40 nakreslil na tabuli *****a :D
SvarecOdpovědět
13.04.2015 20:23:31
To je pořád "Cukr nebo bič", proč ne obojí? Pochválit, když se něco povede, vynadat, když se něco pokazí.
PepekOdpovědět
13.04.2015 21:35:40
Tak, tak, už i Heydrich to věděl...
PomPokoOdpovědět
13.04.2015 22:45:10
Jen jestli to vynadání nenadělá víc škody než užitku. Takové to "nejde mi to, seru na to"
pilinaOdpovědět
14.04.2015 11:14:18
+PomPokoPodle mě to hlavně nejde zobecňovat. U velké skupiny člověku asi nic jiného nezbyde a musí se řídit statistikou. U skupiny menší je schopnost motivace čistě o poznání motivovaného a nelze to zobecnit poučkami, jak je prezentováno v mnoha "manažerských" publikacích. Osobně mi k lepším výsledkům asi pomáhá spíš drobný stres a strach z pokárání, kdežto pochvala za práci, kterou musim stejně udělat mi přijde bezcenná a snižuje autoritu šéfa v mých očích. Ale taky to může být deformace studentů z ČVUTu, kde jsou prakticky jen jebáni :D
TercaisOdpovědět
16.04.2015 18:15:34
+PomPokoOno je to taky o tom, jakým způsobem je to pokárání vedeno. Když něco uděláš špatně a dostane se ti vynadání typu: "Jsi kretén, jak to děláš?, mysli u toho trochu!", tak to bude mít pouze negativní vliv. Zatímco, když ti někdo řekne: "Tohle si udělal špatně, lepší by bylo jít na to touto cestou; lépe to vyřešíš tímhle způsobem...", tak si z toho něco vezmeš, a příště už se ti to povede lépe (pokud teda nejsi beznadějný ignorant :-))
kraba11Odpovědět
13.04.2015 19:37:50
Můj život už nebude jako dřív.
kraba11Odpovědět
14.04.2015 23:22:14
No co, příští pokus o vtipnej komentář, se třeba povede.
saajt18Odpovědět
13.04.2015 18:13:35
super dakujem...pre mna osobne velmi zuajimave aj pouzitelne...ale trosku by zapolemizoval o slovnom spojeni random chance - vy to prekladate ako NAHODA...neviem ci to je az tak spravne /nie som ziadny expert/...pretoze nahoda neexistuje a nikto ju zatial vedecky nepotvrdil...ale sam neviem ake ine slovicko by sa dalo pouzit :) mozno suhrn okolitych vplyvov :D
SriberOdpovědět
13.04.2015 18:18:28
Jak jsi přišel na to, že náhoda neexistuje?
saajt18Odpovědět
13.04.2015 18:28:17
+Sriberjednoducha otazka ale tazka odpoved...ako som cital v jednom clanku tak nahoda = zhoda okolnosti...na xxx prikladoch sa da dokazat ze nahoda neexistuje...vsetko ma svoj povod...ak by som sa moc chcel v tom vrtat nahoda sa da istym sposobom vysvetlit aj efektom motylich kridiel - a teda ze aj malicka castica moze sposobit velke veci - a ludia kedze nevedia zdanlivo vsetko vysvetlit to volaju nahoda...existuje teoria podla ktorej ak by sme vedeli dostatocne mnozstvo informacii z minulosti tak by sme mohli urcit presnu buducnost...verim ze niekedy za xxx rokov to bude mozne vdaka pocitacom...ako priklad mozem pouzit hod mincou...je tam 50/50 ze padne jedna alebo druha strana...pri velkom pocte opakovani sa postupne toto cislo dosiahne...a je tam este malililinke % ze nepadne ani jedna strana ale padne minca na hranu...skoro kazdy by povedal ze nahoda...ale je to len statistika alebo jej odchylka...o tomto by sa dalo polemizovat hodiny a je mozne ze za niekolko rokov nahodou niekto ozaj preukaze...a to potom bude na nobelovku a to nie je len moj nazor :) ...
luftmausmannOdpovědět
13.04.2015 19:10:31
+SriberVe zkratce. Vesmír je deterministický. Náhoda je jen iluze kterou si člověk vytvoří na základě neznalosti všech údajů. Náhoda není. (pokud vynecháme kvantovou fyziku)
Sicco 1Odpovědět
13.04.2015 19:14:44
+SriberAle ta kvantová fyzika je právě dost důležitá. Příklad: Jak by dnes vypadal svět, kdyby Helena Trojská měla na nose bradavici? Bradavice může být způsobena mutací jediné buňky a mutace buňky může být způsobena zásahem DNA od jediné částice (pravděpodobnosti nejsou nula nula nic, už jsme v řádu procent). Kvantové efekty mohou mít dopad na makrosvět - kvantové efekty jsou náhodné - náhoda existuje. Deterministický vesmír je Newtonův pohled, což byl sice taky borec, ale přeci jen jsme dál.
luftmausmannOdpovědět
13.04.2015 19:22:40
+SriberDobrá... Ale na svobodnou vůli snad nevěříš?
MKOdpovědět
13.04.2015 19:52:55
+Sribera jsou kvantové jevy skutečně náhodné, nebo jenom neznáme pravidla, podle kterých se řídí? :-D
Batrachus (Překladatel)Odpovědět
13.04.2015 21:47:29
+SriberA co na to Jan Tleskač?
PomPokoOdpovědět
13.04.2015 22:43:52
+SriberSvobodná vůle by teoreticky taky mohla být souhrou všech činitelů, ať už v chemie v mozku, tak milionu dalších vnitřních i vnějších vlivů, která tě dovedla právě k tomu rozhodnutí a tím pádem přesně daná.
native.Odpovědět
19.04.2015 22:14:16
+SriberSouhlasím s luftmausmannem i s MK. Myšlenky starého Newtona jsou sice staré, ale pořád ve všem platné. Náhoda opravdu neexistuje, pouze determinismus. Vždyť i samotné buňky v každém živém těle pracují pouze podle chemických reakcí...
komunardOdpovědět
19.04.2015 22:40:02
+SriberNewtonovy myšlenky jsou neplatné, a už se o tom i ví. Skoro sto let. Naprosto selhaly v mnoha ohledech, třeba ve snaze vysvětlit, proč slunce a rozpálená kamna nevydávají stejné bílé světlo.
NightersOdpovědět
14.04.2015 17:41:04
Náhda musí existovat, jinak by bylo možno předvídat budoucnost, což by mělo za následek, že vše co uděláš je dané a nemáš nad tím žádnou kontrolu, což je hodně strašidelné.
saajt18Odpovědět
14.04.2015 18:00:31
+NightersNighters - a veru ze sa buducnost aj predvidat da !!! ale nie tak ako to zrejme myslis ty...napr sa da urcit kedy bude zatmenie slnka...je tam x premennych ktore ale pozname...ale urcit kedy napr bude a ci vobec bude 3 svetova vojna nie je mozne...pretoze tam je xxx faktorov a premennych ktore nepozname...a nic z toho nie je nahoda...jedna vec ovplyvnuje druhu...ani zivot na zemi nevznikol uplnou nahodou...nohodou si len ludia ospravedlnuju situacie ktore si nevedia vyvetlit...to iste je aj zazrak...
AlennOdpovědět
13.04.2015 17:58:17
Statistika, ale nějak vynechal schopnost člověka se něco naučit a zhodnotit chybu z minulosti.
Zarwan (Překladatel)Odpovědět
13.04.2015 19:15:15
Většinou jsme si těch chyb dobře vědomi a sami jich litujeme. Nepotřebujeme, aby nám je někdo neustále připomínal, nadával nám nebo nás za ně trestal.
bzzzOdpovědět
13.04.2015 23:06:24
+ZarwanNo... učení trestem je stále efektivní, jen né tolik jako pozitivní. Je účinnější trestat špatné chování, než nedělat nic.
DimpOdpovědět
13.04.2015 23:08:15
+ZarwanPokud nejsi dítě.
Pokud si dítě a počmáráš zeď asi by to rodič neměl nechat být a měl by ti alepsoň nějak vynadat nebo úměrně potrestat. Pokud to nechá být a jen tu stěnu přemalujou - pro dítě je to jako když před něj dá čistej papír a šup - máš tam další princeznu na dinosaurovi.
mykanecOdpovědět
14.04.2015 04:31:15
+ZarwanDimp 23:08 - 13.4.2015
Kámoška to vyřešila se svejma malejma synama jednoduše – nechala je čmárat a byt vymalovala až je to přestalo bavit.
Jak by řekl klasik:
"Protože zjistili, že to tak ve skutečnosti nevypadá!"