Belgická kapitulace a brexit u DunkerkuDruhá světová válka

Nechápu, jak to chtějí udělat. Tolik lodí přeci nemají. Tak jo, Winstone, tak jo. 1. června 1940. Toto jméno většinou znáte z filmů nebo televize a je to ve skutečnosti jedna z nejznámějších lokací celé války. Hlavní akce tohoto týdne se odehrává zde – u Dunkerku. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden se Spojenci rozhodli, že ukončí norskou kampaň a stáhnou se od Narviku, zatímco Britové ukončili invazi na Island. Generál Zhang Zizhong byl zabit v boji v Číně a ve válce v západní Evropě Němci postupovali skoro celý týden, než 24. května dostali rozkaz zastavit. Spojenecké plány pro protiútok byly zahozeny a severní Francií putovaly stovky tisíc uprchlíků.

Na začátku tohoto týdne se Němcům vzdalo Calais. Britové ustupovali k Dunkerku a byla nařízena evakuace a belgická armáda je ve velkých problémech. Toho dne, 26. května, dorazí do Plymouthu hlídková loď A4 se zbytkem ze 40 tun zlata evakuovaného z Belgie. 28. května belgický král Leopold souhlasí s kapitulací své armády, avšak bez konzultace se Spojenci nebo svojí vládou, která je v Paříži.

Rozhodnutí vstoupí v platnost v 11:00 a jen zoufalým přemístěním zvládnou Britové a Francouzi zadržet Němce před dosažením pláží v Nieuwpoortu a Dunkerku. Francouzi a Britové zuří, že nebyli předem informováni, ale víte co, oni v minulých týdnech s Belgičany vojenské plány také neprobírali. Velitel BEF Lord Gort jim neřekl, že se stahuje směrem k pobřeží, a Belgičané jsou naštvaní, že se jim nedostalo větší vojenské podpory.

Julian Jackson píše v Pádu Francie, že německý útok na Courtrai na konci minulého týdne přešel přes britskou frontu, a britští vojáci, kteří nebyli přiřazeni k tehdy plánované protiofenzivě, mohli zkusit zaútočit na německá křídla, ale to se nestalo. Belgičané rovněž učinili, o co byli minulý týden v Yprách požádáni, a prodloužili linii, aby pomohli Britům. Přístup Francouzů a Britů k Belgičanům dosáhl v tuto chvíli historického dna. Vleče se s nimi odpor k belgickému přístupu během podivné války a vleče se s nimi odpor k belgickému neúspěchu v obraně Albertova kanálu.

Je toho však mnohem více. Henry Pownall, náčelník štábu BEF, říká o evakuaci Belgičanů spolu s Brity následující: "Absolutně nás nezajímá, co se Belgičany stane." Když se francouzský premiér Paul Reynaud dověděl o Leopoldově kapitulaci, nazval Leopolda "odporným prasetem" a dodal, že nikdy v dějinách nedošlo k tak odporné zradě.

Ale víte... Nynější Belgická kapitulace přeci nemohla za žádných okolností nikoho na planetě překvapit, takže proč ta jízlivost? Belgičané prostě mohli být nasazeni jako obětní beránci. "Toto byla poslední věc, na které se dva spojenci dokázali shodnout. Když už belgická zrada jako výmluva nezabírala, obviňovali jeden druhého."

Ale Britové a Francouzi na evakuaci spolupracují. Nakonec. Operace Dynamo, kódové označení pro evakuaci 340 000 vojáků od Dunkerku, probíhá celý týden. Ve velení je viceadmirál Bertram Ramsay, velitel doverské oblasti. Řídí operaci z tunelů pod hradem Dover a za své úsilí bude jmenován Rytířem komandérem Řádu lázně. Řeknu hned od podlahy, že evakuace od Dunkerku je pozoruhodným úspěchem.

Především pod neustálými útoky Luftwaffe. To je bez debat. Neobejde se však bez zmatku a zádrhelů. Rozkaz je vydán 26. května v 6:45. Reynaud později toho dne dorazí do Londýna a britský premiér Winston Churchill jej informuje o rozhodnutí se stáhnout. Reynaud zavolá veliteli francouzské armády Maximu Weygandovi a informuje jej o rozhodnutí.

Výslovně však nezmíní nalodění se na lodě a odplutí, ale několik zdrojů tvrdí, že to Weygand mohl jen stěží nepochopit. Ať už to bylo jakkoliv, Weygand dal francouzské evakuaci zelenou až 29. května. 27. května německé tanky pokračovaly v útoku a snažily se uvěznit Brity a Francouze kolem Lille. Většina z nich unikla.

Zatím bylo evakuováno jen osm tisíc Britů. 28. května je část francouzské 1. armády bránící Lille odříznuta od evakuujících se jednotek. 17 800 mužů bylo evakuováno. Britové ztratili torpédoborec a několik menších lodí. 29. května se dunkerský perimetr opět zeštíhlí. Do večerů byla většina Britů a Francouzů v pozicích k evakuaci. 47 310 mužů je evakuováno.

Tři torpédoborce byly potopeny a britská admiralita stahuje nejnovější modely lodí. Asistují již i francouzské lodě a jsou evakuováni i Francouzi. Churchill toho dne řekl Reynaudovi, že nařídil evakuovat i Francouze, ale neřekl kolik. A britská válečná kancelář řekla Lordu Gortovi, aby se soustředil na Brity, což vzal doslovně, dokonce řekl: "Každý naloděný Francouz zabírá místo jednomu Angličanovi."

Takže ani na konci týdne nebylo evakuováno moc Francouzů. 31. května si kvůli tomu Reynaud stěžuje Churchillovi a Churchill říká, že evakuovat se nyní bude ve stejném poměru a že tři britské divize zformují zadní voj, aby mohlo být odvezeno více Francouzů. Sám Gort toho dne Dunkerk opustí a řekne tamnímu francouzskému veliteli admirálu Abrialovi, že ony tři divize budou převeleny pod francouzské velení.

Válečná kancelář však přikázala generálu Haroldovi Alexandrovi, nynějšímu britskému veliteli, dokončit evakuaci co nejdříve a dostat odtamtud všechny britské vojáky. Takže když Abrial zažádá o ony tři divize, Alexander mu řekne, že nedostal rozkaz je vydat, takže Britové zadní voj nezformují. A pokud vás to zajímá, tak ano, toto způsobí další rozkol v anglo-francouzských vztazích.

30. května se německé tanky začaly stahovat na jih pro další fázi jejich ofenzivní operace. Toho dne je evakuováno 53 823 mužů. Potopen byl jeden francouzský torpédoborec. Bylo však ztraceno i více menších lodí a jsou to právě ony, které z pláží odváží nejvíce vojáků. Mnoho z těchto lodí vyplulo dobrovolně, nabídlo civilní službu pod těžkou palbou.

31. květen je nejúspěšnější den evakuace – do Británie bylo vzato 68 014 mužů. Potopen byl jeden torpédoborec. Nad plážemi probíhají letecké střety a RAF tvrdí, že sestřelila 38 německých letadel a ztratila 28 svých. 1. června Luftwaffe zvýšila tlak na evakuaci. Toho dne bylo evakuováno 64 429 mužů, ale německá letadla potopila 4 torpédoborce, pět poškodila a rovněž poškodila některé trajekty a menší lodě, které byly páteří celé operace.

RAF odpověděla osmi hlídkami, ale Britové se rozhodli, že denní evakuace je nebezpečná a nebude pokračovat. Němci zvýšili tlak i na zemi a na konci týdne prorazili perimetr u Bergues. Avšak celá operace probíhá i navzdory neustálým útokům velice dobře.

Částečně proto, že Britové začali shromažďovat lodě už 19. května, ale také proto, že Hitler nařídil vojákům postupujícím k pobřeží zastavit, jak jsem říkal minulý týden. V té době byli jen 24 kilometrů od Dunkerku. Proč by Hitler dával takový rozkaz? Později sám řekl, že to byl projev dobré vůle, který měl Brity povzbudit k jednání, ale to působí trochu nehitlerovsky.

Je zde několik dalších možností. Mohli upravovat původní Mansteinův plán, že namísto postupu armády k pobřeží a úderu na sever bude převrácen tak, aby umožnil pobřežním silám připravit se k postup na jih, až budou odříznuté spojenecké jednotky poraženy. Hitler si mohl myslet jako mnoho lidí ve vrchním velení, že postupovali moc rychle a byli příliš zranitelní z jihu. Vskutku, britský útok u Arras z minulého týdne, i když byl malý, byl šokující, neboť ukázal, že Britové mají lepší tanky, a další takový útok v bažinatém terénu kolem Dunkerku mohl být fatální.

Mohlo to být také kvůli telefonátu z 23. května, kdy Herman Göring řekl Hitlerovi, že Luftwaffe se s dunkerskou kapsou vypořádá sama, čemuž Hitler uvěřil. Ať už to bylo jakkoliv, Němci ztratili tři klíčové dny a Spojenci tři klíčové dny získali.

Ale víte co, tohle není jediná evakuace, která tento týden v Evropě probíhá. Nahoře v Norsku začíná 28. května ve 23:40 spojenecké námořní bombardování Narviku. Dalšího rána se Němci evakuují za vylodění a útoku Francouzů, Norů i Poláků. Němci ustoupí do Beisfjordu. S Nory postupujícími ze severu, Francouzi ze západu a Poláky z jihozápadu se zdálo být jen otázkou času, než se Němci budou nuceni vzdát. A tento týden přinesl ještě jedno noční bombardování – v Číně. Na pravém břehu řeky Hangang brání i-čchangskou oblast šest divizí čínské armády, ale v noci na 31.

května pošlou Japonci dvě divize učinit překvapivé překročení řeky a postoupit na I-čchang, ale jedna z nich neuposlechne rozkazy a ostřeluje Číňany, což Japonce připraví o element překvapení. Přesto se Japoncům podaří Číňany odříznout a následně s nimi bojovat oddělená střetnutí, což jim umožní zatlačit Číňany do hor na západě.

A tady je pár poznámek na konec týdne. 26. května se v Británii generál John Dill stane náčelníkem britského generálního štábu. Jeho předchůdce Edmund Ironside převezme velení domácích jednotek. 30. května Churchill ve své vládě vyhraje hlasování o pokračování ve válce, navzdory hlasité opozici od Lorda Halifaxe a Nevilla Chamberlaina. 31. května jsou přijata opatření pro vypořádání se s možnou pátou kolonou nebo útoky parašutistů.

Například jsou z křižovatek odstraněny značky s názvy měst. A v Holandsku se 29. května Arthur Seyss-Inquart ujme úřadu říšského komisaře. A týden končí nočním bombardováváním v Číně a Norsku, vzdávajícím se belgickým králem a muži, kteří jsou po stovkách tisíc rychle evakuováni od Dunkerku. Vskutku kolosální úspěch. Byli neustále pod palbou, a přesto to zvládli a zvládli to většinou hladce.

Ale kolosální úspěchy se zdají být na denním pořádku. Němci se zvládli probít do Francie a obklíčit spojenecké severní armády rychlostí dunkerské evakuace. Nikdo si nemyslel, že se to stane. Do května 1940 si mysleli, že věděli, co zahrnuje moderní válka, ale tohle, tohle je moderní válka. Jestli chce vidět nějakou nemoderní válku, podívejte se na video, které jsem natočil o švédských vojácích inspirované písničkou kapely Sabaton Carolean Prayer na kanálu Sabaton History Channel přímo zde.

TimeGhost členem týdne je Samuel Sabita. Buďte jako Sam a narukujte do TimeGhost armády, je to jediná věc, která udržuje pořad v chodu. Odebírejte, aktivujte si upozornění a uvidíme se za týden.