Boj o Norsko

Ano, zlatá vejce. To říkal Churchill. Tak jo. 20. dubna 1940. Všichni známe pořekadlo práce kvapná, málo platná, ale když to vztáhnete na neplánovanou vojenskou expedici s cílem porazit nepředvídanou invazi, můžou za kvap lidé zaplatit životem. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.



Minulý týden Německo napadlo Norsko a do konce týdne dobylo všechny velké norské přístavy, i když na moři si německé námořnictvo proti tomu britskému dobře nevedlo. Už tento týden přistávají v Norsku spojenecké síly. Max Hastings o vyloděních píše: "Narychlo složené anglo-francouzské síly vyslané do Norska představovaly parodii. Skoro každá efektivní jednotka britská armády byla ve Francii. Jen 12 napůl vycvičených praporů bylo připraveno přeplout Severní moře.



Ty byly vyslány postupně k cílům, které se měnily každou hodinu. Neměly mapy, vozidla a rádia pro komunikaci s dalšími, natož s Londýnem. Představte si, jak jsme se cítili, když jsme před námi viděli tyčit se zasněženou horu. My, kluci z jižního Londýna, jsme horu nikdy předtím neviděli, většina z nás nikdy neviděla moře." Říkal jsem v únoru, že německý generál Niklaus von Falkenhorst plánoval invazi Norska s turistickou mapou z Baedekeru.



No, není sám. Neboť jsou obě strany překvapeny kampaní v Norsku, obě strany čerpají informace o bojišti z turistických průvodců Baedekeru. Informační služby obou stran jsou norskou kampaní zcela vytížené. Němci zvládají číst asi třetinu britských námořních signálů v Severním moři, a mohou tedy nalézt a zaútočit na mnoho lodí, které by jinak minuli. Co se týče Britů, tak na začátku tohoto týdne 15. dubna Vládní škola šifer a znamení sídlící v Bletchley Park prolomila kód Enigmy užívaný německým letectvem a armádou během invaze Norska.



O Enigmě jsme už mluvili, je to Němci užívaný šifrovací stroj s rotory. Kód používaný v Norsku je relativně jednoduchý a v Bletchley zachytili bezpočet zpráv poslaných Enigmou a některé z nich dešifrovali za méně než hodinu. Získali tuny informací ohledně skoro všeho – organizace, zásobování, invazních plánů a záměrů.



Winston Churchill to později nazve zlatými vejci, ale jde o to, že britská rozvědka není připravena informace využít. Nemají bezpečný způsob jejich dopravy k námořním a armádním velitelům v boji. Nemohou říct, odkud informace získali, nemají shromažďovací ani distribuční proces, a tak Martin Gilbert stručně píše: "Prolomení norské enigmy je triumfem kryptografie, který neměl žádný vliv na směřování norské kampaně."



A protože všechny kampaně jednou skončí, mohu snad říct, že skončí i tato, avšak nehledě na to, kdy to bude, pokračuje Gilbert slovy: "Po konci kampaně Němci již tuto šifru nepoužívali. Ve válce rozvědek v Norsku vyhrálo Německo, ne Británie." A co se týče bojů v poli... Na konci minulého týdne vyrazili Němci z Osla na východ, sever a západ. Připisují si rychlé úspěchy, někteří Norové jsou nuceni složit zbraně, jiní ustupují do Švédska.



Avšak norský generál Otto Ruge je v dobré pozici mezi Randsfjordem a jezerem Mjosa, aby odolal blížícím se Němcům, a Luftwaffe je kvůli počasí do 17. dubna většinou na zemi. Ale potom Němci s tankovým praporem obsadili území východně i západně od jezera. Ruge se ve zkratce snaží zastavit Němce v průsmycích vedoucí z Osla, dokud nedorazí početné britské síly, ale pokud se Němci dostanou do Gulbrandsdalu, aktuální spojenecké vylodění v Andalsnes mířící k Trondheimu bude ohroženo z týlu.



14. dubna se malé britské síly vylodí v Namsosu a Harstadu. Spojenci zvažují možnosti na osvobození Trondheimu a Narviku, avšak vyloučili přímý útok. Namísto toho vystaví své počty z vylodění v Namsosu, Harstadu a Andalsnesu. Počasí však působí vážné problémy. V Namsosu leží metr a půl sněhu a není kde se krýt před leteckými útoky a britské jednotky snažící se vylodit v Ålesundu drží počasí zpět po celý týden. Přesto hlavní síly britské 24.



brigády dorazí 16. dubna do Harstadu a 146. brigáda se vylodí v Namsosu. 17. dubna začnou Britové vyloďovat vojáky v Andalsnes. Kvůli vyloděním si můžete v Hitlerových rozkazech všimnout nejistoty. 17. dubna pošle vojákům do Norska rozkaz držet se, jak nejdéle to bude možné. Dalšího dne britská 148. brigáda přistála v Andalsnesu. Po vylodění Ruge požaduje, nežádá, ale požaduje, aby namísto k Trondheimu, jak bylo naplánováno, pomohli Norům zpevnit linii jižně od Lillehammeru.



"Avšak britské jednotky byly špatně vybavené i vycvičené a nepomohlo jim urychlené nakládání transportních lodí, kvůli čemuž byly důležité zásoby nebo zbraně ztraceny nebo chyběly." A další citace z Druhé světové války den za dnem od Donalda Somervilala situaci dále rozvádí: "V noci přistála část francouzské 5. půlbrigády Chasseurs Alpins v Namsosu. Avšak kvůli chybě ve vybavení neměli některé důležité popruhy pro lyže.



Takové základní chyby jsou typické pro zpatlanou norskou kampaň, která takto na spojenecké straně bude pokračovat." Do 19. dubna je 146. brigáda, která postoupila do Steinkjeru, nucena ustoupit do Namsosu. Poznámka: Anglo-francouzské jednotky v Namsosu jsou pod velením generálmajora Cartona de Wiarta, o kterém uslyšíte více příští týden. Na konci prvního týdne spojeneckých vylodění mají Němci úplnou leteckou převahu a Namsos silně bombardují.



Jak jsem řekl, není tam přírodní krytí. Mezitím Němci postupující z Osla dosáhnou Lillehammeru a Reny. Administrace dobytého území je ovlivněna situací s Quislingem. Německý velvyslanec v Norsku Curt Brauer se snaží dostat Quislinga od moci jen pár dní poté, co Quisling nastolil novou vládu. Hitler v dopise Quislingovi poděkoval za jeho služby a slíbil mu nějakou pozici v nové vládnoucí komisi, ale to není totéž jako pozice premiéra nové norské vlády.



15. dubna je moc oficiálně převedena od Quislingova kabinetu administrativní radě čítající sedm mužů, kteří, jak Hitler doufá, budou schopni spolupracovat s norským králem Haakonem. Rada je ve skutečnosti založena členy norského nejvyššího soudu a předsedá jí Ingolf Christensen. V tuto chvíli je Quisling ve světě znám jako zrádce a zklamání. Okupace Norska teprve začíná, ale tento týden přichází zpráva z okupace trvající přes dva roky.



Čínská zimní ofenzíva ukázala, že čínské ozbrojené síly dokáží Japoncům způsobit vážné škody, a Číňané vskutku obtěžují Japonce partyzánskou válkou v regionu Šan-si. Japonský generál Tada Toši vystavěl kolem železnice příkopy a zdi a dokonce betonové bunkry jako v Evropě, aby trať ochránil, ale to stále nestačilo, takže tento týden dostane 1. japonská armáda rozkazy: "Zničit nepřátelské jednotky v provincii Šan-si a ochromit jejich činnost u zdroje, tedy oslabit Čankajšekovu vládu a zároveň rozšířit Japonci okupované území, což povede k vytvoření pokojné a spořádané Severní Číny."



17. dubna Japonci zaútočili na severní břeh Žluté řeky v Monanu. Odpor je tvrdý, ale další týden obsadí Jincheng. A jsme na konci týdne, kdy Adolf Hitler oslavil 20. dubna 51. narozeniny, což jej učinilo stejně starého jako mě, a protože úspěchy přináší dobrou náladu, nařídil vznik nového pluku SS zvaného Nordland, který bude tvořen Němci, Dány a Nory.



Má důvod mít dobrou náladu, neboť jeho invaze do Norska je zatím velice úspěšná, jeho vojáci postupují a drtí norské obránce i anglo-francouzské posily. Následující citace z All Hell Let Loose od Maxe Hastingse ukazuje reakci místních na invazi: "Norové vykazovali k útočníkům neúprosnou nepřátelskost.



I když byli nuceni se podrobit, nebyli zdůvodněním ohromeni." Ruth Maier, rakouská židovka, která uprchla před nacisty do Norska, ale která zemře v plynové komoře v Auschwitzu za dva roky od této chvíle, si napsala do deníku, že němečtí vojáci říkali obyvatelům Osla, že Poláci v Polsku zabili 60 000 německých civilistů a že Německo napadlo Polsko, aby ochránilo ten zbytek. Nor se zeptal vojáků, jestli vážně věří, že jsou v Norsku, aby ochránili Nory, jak se tvrdí v místních novinách.



Vojáci řekli, že ano, že jsou zde, aby ochránili Nory před Brity. Tomu věří. Mluvili jsme tady, v Mezi dvěma válkami i ve Válce proti lidskosti, o ohromných výsledcích propagandy. Že v očích většiny světa byla německá invaze do Polska zbabělým aktem neopodstatněné agrese, ale pro běžného Němce byla ospravedlnitelná, dokonce nezbytná, protože Poláci zabíjeli Němce v Polsku a plánovali napadnout Německo.



Toto jim noviny i rádia říkaly každý den celé minulé léto. Přece by o tom nelhali, no ne? Proč by si to někdo vymýšlel? Jestli chcete vědět více o vysílání a kontrole informací ve 20. století, podívejte se na tuto epizodu Mezi dvěma válkami o rozkvětu věku rádia. Patr(e)onem týdne je James Sinnott. James a další Patr(e)oni nám poskytují finance na pokrytí produkce TimeGhost kanálu, takže pokud tak ještě nečiníte, zvažte prosím naši podporu na timeghost.tv nebo patreon.com.



Nezapomeňte nás odebírat. Uvidíme se za týden.