Britové předvedli Japoncům, jak zaútočit na Pearl HarborDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 49
100 %
1. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:66
Počet zobrazení:1 493
Britové jediným úderem vyřadili polovinu flotily italských válečných lodí a německý a sovětský ministr zahraničí se setkávají v Berlíně.

Přepis titulků

Ano, Luigi, děje se to znovu. Ne, Luigi, podle mě bys to lépe nezvládl. Ano, Luigi, vím, že jsi mrtvý. Tak jo. 16. listopadu 1940. Kolem Středozemního moře má své zájmy několik mocných zemí, dvě největší jsou Británie a Itálie. A tento týden se jedna z nich pokusí ublížit té druhé za užití nové taktiky a plíživého útoku.

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden se italská invaze do Řecka silně překlopila na řeckou stranu a Italové se stáhli do defenzívy. Britové bojovali proti Italům v Africe a Svobodní Francouzi se chopili Francouzské rovníkové Afriky. Rovněž v Atlantiku a Středomoří se odehrála spousta námořní akce.

Ve Středomoří to bylo několik britských operací pod souhrnným označením Operace MB8, a ta pokračuje tento týden hlavní složkou – operací Judgment. Ta je známa také jako Bitva o Tarent v noci z 11. na 12. listopadu. Britové vyslali dvě desítky letadel Swordfish z letadlové lodě Illustrious 400 km od italského pobřeží v Jónském moři, aby za užití torpéd zaútočila na italské lodě v přístavech.

Bitevní lodě Littorio, Caio Duilio a Comte di Cavour utrpěly rozsáhlé poškození. Zasaženy byly i dva křižníky, ale důležité je, že tento útok vyřadil polovinu italských bitevních lodí a ukázal cenu letadlových lodí jako plujících základen. Podle Winstona Churchilla tento útok změnil rozložení sil ve Středomoří. Admirál Cunningham, velitel britské středomořské flotily, řekl, že toto jednoznačně ilustruje, že "letectvo je v námořních rukou tou nejničivější zbraní."

Tu stejnou noc jsou v Otrantském průlivu potopeny čtyři italské obchodní lodě. Britové Italům tento týden zatápí i jinde. 11. listopadu italské bombardéry, doprovázené dvojplošníky, zaútočily na Harwich. Italové přišli o šest letadel, Britové ani o jedno. Martin Gilbert píše, že z 25 letadel Osy sestřelených toho dne nad Británií bylo 13 italských bombardérů, a král Jiří si do svého deníku zapsal: "Italská letadla spadla z oblohy velice rychle.

Nechci být pomstychtivý, ale mám z toho radost." Ale i Britové se tento týden dostali do problémů. Ten samý den se britský parník Automedon dostal v Indickém oceánu pod palbu německého lehkého křižníku Atlantis. Během útoku padl jeho kapitán a většina důstojníků a posádky. Když potom Němci loď nalodili, našli na můstku zapečetěnou a zatíženou brašnu, která měla být v případě nouze shozena do vody.

Brašna je plná britských tajných dokumentů, včetně šifrovací knihy obchodního loďstva, ale jsou v ní i závěry náčelníků štábu, že v případě války s Japonskem nebude Británie schopna ubránit Hong Kong, Singapur ani Malajsko. Informace jsou urychleně poslány německé ambasádě v Japonsku a poté předány do Berlína, takže je to nejen velké vítězství pro německou rozvědku, ale významná informace pro Japonce o britské zranitelnosti ve východní Asii.

A Japonci se zvědavostí sledovali následky bitvy o Tarent – letecký útok z letadlových lodí na zakotvené lodě v přístavech. Výsledky Japonce ihned zaujaly. "Úspěchu leteckých torpéd si v Tokiu ihned všimli. Admirál Isoroku Jamamoto, náčelník štábu japonské kombinované flotily, je vnímal jako prostředek ke zničení americké námořní síly útokem na Pearl Harbor, na zakotvenou flotilu, jako učinili Britové.

To byla Operace Z. "Po bitvě o Tarent dostala prioritu nad ostatními námořními projekty." Taková může být japonská priorita, ale britskou prioritou jsou pokračující útoky Luftwaffe. 14. listopadu podniklo 449 letadel ničivý nálet na Coventry. Zasaženo bylo 27 vojenských továren a následné inferno sežehlo většinu městského centra.

60 000 ze 75 000 budov bylo silně poničeno nebo zničeno. Zabito bylo 568 lidí, 400 z nich nebylo možné kvůli ohořelým tělům identifikovat a byli pohřbeni ve společném hrobě. "Někteří historikové tvrdí, že kombinací vědecké a kryptografické rozvědky se mohly britské úřady na tento nálet připravit, ale kvůli ochraně svých zdrojů tak neučinily.

To není pravda. Odpoledne 14. listopadu bylo vydáno varování a příslušné úřady přijaly během toho krátkého času všechna možná opatření." 16. listopadu bombardovala RAF v odvetě za Coventry Berlín, Hamburg, Brémy a další německá města. Britové samozřejmě bombardují Německo pravidelně. A bombardují ho i během návštěvy sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v Berlíně.

12. listopadu se Molotov setkal s Adolfem Hitlerem a německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem. Baví se o novém světovém řádu. Molotova zajímá Finsko, Bulharsko, Rumunsko, Dardanely a Bospor, ale Hitler mluví spíše o širších světových sférách vlivu pro mocnosti Osy a Sovětský svaz. John Keegan o Hitlerových budoucích plánech píše: "11.

listopadu se ukázalo, že pokud by Molotov přišel s ruským uznáním Hitlerovy nadvlády nad kontinentem, mohl Hitler couvnout od plánované ofenzívy na východ." Proto tam ale Molotov nebyl. Navzdory očividné síle německé armády a její vlně vítězství Molotov stále očekával plnění paktu Molotov-Ribbentrop z minulého roku a také chtěl znát německé záměry s dalšími zeměmi. Bude se na to ptát i při dalších setkáních.

Molotov chce také změnit závěry Konvence z Montreux z roku 1936, aby mělo Rusko snazší cestu z Černého do Středozemního moře. Poslední jednání proběhlo 13. listopadu. Došlo k němu během náletu RAF v Ribbentropově protileteckém krytu. Museli přerušil večeři na sovětské ambasádě a přesunout se do Ribbentropova krytu. Molotov říká, že sovětské zájmy v Pobaltí nekončí Finskem, ale že je "znepokojen" švédskou neutralitou a otázkou, kdo bude kontrolovat ústí Baltu do Severního moře, které leží v německých domovských vodách.

Ribbentrop mu řekl, a ne poprvé, že Německo nebude zasahovat do sovětské expanze k Indickému oceánu, a že by se na to mělo soustředit. Že si můžou rozdělit britské impérium, jehož porážka je nevyhnutelná. Molotov se tedy zeptal, proč jsou teda v protileteckém krytu a čí bomby na město padají? "Hned ráno odjel Molotov do Moskvy.

I když byl v Berlíně jen dva dny, trvala jeho návštěva dostatečně dlouho, aby přesvědčil Hitlera, že jeho zúčtování s bolševismem, což byl základní kámen jeho kariéry od jeho vstupu do politiky, nemůže být nadále odkládán." Poskočím teď dopředu a budu citovat Hitlera o Molotovovi: "Požadoval, abychom mu dali vojenské základy v Dánsku na pobřeží Severního moře.

Nárokoval si na ně právo. Požadoval Konstantinopoli, Rumunsko, Bulharsko a Finsko. A my jsme měli být vítězové." Je pravdou, že Molotov řekl Ribbentropovi, že se Sovětský svaz nikdy nevzdá zájmů v Kattegatu a Skagerraku, které byly pod německou kontrolou od května. Tím jen Hitlera přesvědčil, že mu ctění paktu Molotov-Ribbentrop přinese jen spoustu a spoustu problémů. A ještě něco o úmyslu zaútočit na Sovětský svaz: 13.

listopadu, když Göring varoval, že německá letecká síla nemusí stačit ke zničení ruské průmyslové kapacity, mu Hitler řekl, že dlouhodobé nároky pro válku proti Británii vyžadují, aby Německo kontrolovalo kavkazská ropná pole. Válka proti Rusku by potom mohla být vyhrána za pár měsíců. Göring má připravit své letectvo na útok 1. května. To však nejsou jediné Hitlerovy plány, neboť 12.

listopadu vydá dekret č. 18. To je plán útoku na Gibraltar, o kterém jsem mluvil minulý měsíc, avšak zahrnuje také možnosti útoku na Kanárské ostrovy, Madeiru a Španělské Maroko ve snaze vytlačit Brity ze západního Středomoří. V dekretu výslovně stojí, že "politická opatření k přesvědčení Španělska ke vstupu do války byla zahájena." Co se týče pozemní války, tak ta se vede mezi Řeky a Italy. 13.

listopadu končí řeckým vítězstvím bitva o Pindos. 14. listopadu řecký I., II. a III. sbor zatlačí v nové řecké protiofenzivě většinu italské 9. armády zpět do Albánie. Útok byl v prvních dnech tak úspěšný, že se v Mentonu, francouzském městě za italskou hranicí, objevily plakáty s nápisy: "Řekové, toto je francouzské území. Sem už nechoďte." A tady je pár poznámek na konec týdne. 13.

listopadu skončila jednání mezi Japonskem a Nizozemskou východní Indií. Japonsko obdrží 1,8 milionů tun ropy za rok. 14. listopadu nový britský vrchní velitel Dálného východu, letecký maršál Brooke-Popham, dorazil do Singapuru. 15. listopadu je varšavské ghetto odříznuto od zbytku města. A týden končí s Italy na útěku před Řeky, italským letectvem mrzačeným nad Británií a zredukovanou italskou námořní silou ve Středomoří. Japonci však nejsou jediní, kteří si všimli možností, které otevřela bitva o Tarent.

Frank Knox, americký ministr námořnictva, napsal: "Úspěch britského vzdušného útoku proti zakotveným lodím ukazuje, že budeme muset sáhnout k okamžitým preventivním opatřením na ochranu Pearl Harboru před překvapivým útokem, dojde-li k válce mezi Spojenými státy a Japonskem. Vzdušná torpéda představují velké nebezpečí."

Jestli chcete vědět více o pozadí ruských sfér vlivu, podívejte se na tuto epizodu ze série Mezi dvěma válkami. Patr(e)onem týdne je Manuel Nasimento. Tento pořad funguje jen díky podpoře Manuela a mnoha dalších, buďte jako Manuel a podpořte nás na patreon.com nebo timeghost.tv. Odebírejte nás, sdílejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK