Britové uštědřili Němcům lekciDruhá světová válka

Zrušte jen objednávku Lvouna. Nechci ani tučňáky, ale o to nejde. Lvouna nepotřebuji. Možná později, ale ne teď. Tak jo. 21. září 1940. Minulý týden se Britové obávali hrozící německé invaze a tento týden? Tento týden je německá invaze odložena. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden pokračovala ofenzíva Sta pluků v severovýchodní Číně, na obloze nad Británií pokračovala bitva o Británii a Britové se obávali, že německá invaze je na spadnutí. Adolf Hitler tuto invazi odložil, ale ta italská začala v Egyptě. Tato invaze se ale zasekne už po několika dnech. 16. září po postupu na Sidi Barrani zaujme 5 italských divizí obranná postavení. Italové se k hlavním britským pozicím u Mersa Matruh nepřiblíží.

17. září britská letadla z letadlové lodi Illustrious za podpory bitevní lodi Valiant zaútočí na Benghází. V přístavu potopí čtyři italské lodě. Minulý týden jsme si také řekli, že Italové posilují jednotky v Albánii. 19. září se německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop setká v Římě s italským vůdcem Benitem Mussolinim a svým protějškem Galezzem Cianem a varuje je, aby neútočili na Řecko a Jugoslávii. Italové odpoví, že nejdříve dobudou Egypt.

Ale jejich invazní plány i plány Němců pro Británii jsou děravé. V Bitvě o Británii James Holland popisuje připravenost Kriegsmarine – německého námořnictva – na invazi do Británie. Minulý týden byly do průlivu na křídla invaze položeny miny. Přepravní lodě byly shromážděny, ale měly problémy. Polovina člunů neměla motory a ty ostatní neměly motory dost silné, aby překonaly kanál bez pomoci. Takže shromáždili 350 remorkérů, z nichž každý potáhne jeden člun s motorem a jeden bez něj.

Čluny s motorem se před pobřežím oddělí a vylodění provedou samostatně. Hodně ze člunů ani nekotvilo v přístavu, odkud měla invaze začít, ale navzdory všemožným logistickým problémům je velkoadmirál Erich Raeder o celém plánu vcelku optimistický. To je překvapivé, protože po celou dobu byl jedním z největších skeptiků. Raeder řekl Hitlerovi: "Pokud vydobudeme leteckou nadvládu, do nového termínu budeme připraveni."

Myslí si, že invaze může vyjít. To před Hitlera postaví velké rozhodnutí. Zaútočit a selhat by byla katastrofa, ale upustit od invaze by taky bylo katastrofou. Znamenalo by to, že válka bude pokračovat i další rok, kdy bude Británie silnější a americká vojenská produkce bude růst a překoná tu německou. A Sovětský svaz jen nečinně neleží, také posiluje svoji armádu.

A i když Hitler chce příští rok zaútočit na východ, tak jej po útoku a SSSR bude čekat válka na dvou frontách. A to rozhodně nechce. Avšak Luftwaffe by musela vyčistit oblohu nad Británií. 15. září dojde k dalšímu velkému leteckému útoku. Letadla Alberta Kesselringa vyvinou značné úsilí. Plánuje dva velké nálety, ale nemohou být načasovány tak, aby zastihly RAF na zemi při dotankování, protože na oba nálety musí použít tytéž stíhačky, nemá totiž dostatek letadel.

Pro ranní nálet má 400 stíhačů a 200 bombardérů. Avšak jeho letadla jsou od pobřeží až k Londýnu a zpět pod tlakem nepřátel a nedokáží přesně zasáhnout cíle. Britské stíhací velitelství bylo na nálet včas upozorněno a mnoho z dříve poškozených předsunutých letišť bylo již opravených. Rovněž britský letecký maršál Hugh Dowding udělil povolení 12.

skupině z Midlands, aby jako obranou pomoc vyslala své letky. Britský premiér Winston Churchill navštívil 11. skupinu zodpovědnou za Londýn a jihovýchod v Uxbridge a zeptal se velitele skupiny: "Jaké další zálohy máme?" Dostane stejnou odpověď jako od Maurice Gamelina ve Francii před čtyřmi měsíci: "Žádné." Ale tentokrát je rozhodnutí promyšlené a výsledky jej ospravedlnily.

60 sestřelených německých letadel za jeden den značí působivou porážku. Rovněž bylo poničeno mnoho bombardérů a s nimi zabiti nebo zraněni němečtí letci. RAF ztratila 26 letadel. Německá morálka dostala tvrdou ránu, neboť piloti opakovaně slyšeli, že Británii nezbývá více než 300 stíhaček, ale jen za jeden nálet jich potkali více. Ve skutečnosti má RAF akceschopných 659 stíhaček. Rovněž mezi 7.

a 15. zářím ztratila Luftwaffe 175 letadel. To je mnohem více, než továrny zvládly vyrobit. O dva dny později Hitler oznámí, že operace Lvoun je odložena na neurčito. Naděje, že britský odpor bude zlomen před podzimem, se rozplynula. Hitler řekl Karlu von Puttkamerovi, svému námořnímu pobočníkovi: "Dobyli jsme Francii za cenu 30 000 lidí. Za jedinou noc jsme při překročení průlivu mohli ztratit několikrát tolik a výsledek by byl nejistý." 17.

září je německá invazní flotila cílem nočního britského náletu a utrpí těžké poškození. Polští piloti zaútočili na přístav v Boulogne, jeden řekl: "Naši kluci útočili jako zběsilí, oblast č. 6 úplně rozbombardovali spolu s desítkami lodí připravených na invazi." Němci té noci zaútočili na Clydeside a poškodili křižník Sussex. Operace Orel – vzdušná kampaň – však má pokračovat. Velitel Luftwaffe Hermann Göring se 16. září setkal s veliteli jednotek a obvinil je z nedosažení rozhodného výsledku během posledního náletu.

Avšak mnoho stíhaček se odklonilo od bombardérů, které doprovázely, aby zaútočily na britské stíhačky, takže se letecké eso Adolf Galland zeptalo: Je cílem útoků bombardovat Londýn, nebo zničit stíhací velitelství? To není totéž. "Jaký smysl měly poslední nálety na Londýn provedené dvakrát denně? Čeho měly dosáhnout? Podrobení Britů, nebo zničení RAF? Operačně byla Luftwaffe ve zmatku.

Měla nedostatek letadel a infrastruktury pro pokračování takto intenzivní bitvy. Takticky bylo přemýšlení chybné, protože vrchní velení nepoužilo bombardéry ani stíhačky v jejich nejlepších rolích. Operačně to byla námaha. A strategicky byl ztracen původní záměr. Představa, že německé letectvo bylo blízko vítězství, byla bláhová. Luftwaffe nebyla na pokraji triumfu, naopak od něj byla dál než kdy jindy." Ale bombardování pokračuje den za dnem.

19. září začal německý agent ve Walesu Arthur Owens, který však, jak jsme viděli, celou dobu pracuje pro Brity, odesílat doporučené cíle pro německé bombardéry. Owensovi seznam cílů připravilo britské ministerstvo letectví. A ten samý den další německý špeh, tentokrát skutečně německý, jménem Wulf Schmidt seskočil padákem do Británie. Je však brzy chycen a přesvědčen změnit strany a brzy začne posílat zprávy coby dvojitý agent.

Ukáže se být tak dobrým koordinátorem německých špehů, kteří také změnili strany, že jej Německo později ocení Železným křížem první třídy. Ale co Hitler udělá s Británii, když invazi odložil? John Keegan píše: "Hitler spadl do charakteristického vzoru chování – uhýbej a zdržuj. Totéž ho na týdny přemohlo po vítězné polské kampani, kdy se s generály přetahoval o strategii na poražení Spojenců na západě.

Spadl do něj dvakrát během bitvy o Francii. Jednou před ní a podruhé během útoku na Dunkerk. Nyní se to projevovalo hledáním vítězné cesty skrze rozšíření konfliktu. Pokud nemohl s Brity jednat ani je porazit invazí, potom jejich porážky dosáhne znásobením britských nepřátel a front, na kterých jim budou čelit." Jako Mussolini s invazí do Egypta začíná i Hitler přemýšlet, jak by ze Středozemního moře mohl udělat britskou nevýhodu.

A jak by do války mohl přivést Španělsko. Mohli by potom Němci využít Gibraltaru? I ostatní přemýšlí o lidech, kteří by mohli být zataženi do války. 15. září Sovětský svaz upraví odvodová pravidla a začne povolávat muže ve věku 19 a 20 let. Ten samý den Kanada oznámí, že povolá svobodné muže od 21 do 24 let. 16. září prosadí USA zákon o výběru a odvodu a vůbec poprvé v americké historii povolají muže během míru.

Budou muset narukovat všichni muži od 21 do 35 let. Dokonce i Japonci posilují. Ve druhé fázi bitvy Sta pluků začínají posilovat muže v poli osádkami z větších měst. Čínští komunisté pokračují v útocích na opěrné body na sporných územích a rozsáhlejší konfrontace je jen otázkou času. A tady je pár poznámek na konec týdne. 17.

září je cestou do Kanady v Atlantiku torpédován City of Benares, utopí se 217 dospělých a 77 dětí. 18. září začne z Londýna do okupované Belgie vysílat Radio Belgique. A na konci týdne zaútočila na konvoj HX-72 smečka ponorek. Potopeno bylo 12 lodí a 78 tun zboží, z toho 7 lodí potopila ponorka U-100 Joachima Schepkeho druhou noc útoku. A týden končí těžkými německými ztrátami nad Británií a odložením německé invaze, Italové pozastavují tu svoji a Japonci svoji posilují. Odložení samozřejmě není totéž jako zrušení a bombardování britských měst bude pokračovat, ale jak píše Martin Gilbert: "Burácení německých tanků, sirény střemhlavých bombardérů ani pochod německých vojáků, které přinesly hrůzy porážky a prokletí okupace do Polska, Dánska, Norska, Nizozemska, Belgie, Lucemburska a Francie, však v Británii neuslyší, alespoň ne v roce 1940."

Pokud chcete vědět více o zemích, které byly napadeny, a jaké hrůzy museli jejich obyvatelé během okupace přetrpět, podívejte se na tuto epizodu o nacistickém teroru ze série Válka proti lidskosti.

A podívejte se na náš Instagram, kde píšeme o válce každý den, odkaz je v popisku. Patr(e)onem týdne je Joseph Vigneau. Buďte jako Joseph a narukujte do TimeGhost armády na patreon.com nebo timeghost.tv. Vaše podpora udržuje pořad v chodu. Odebírejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.