Britové uštědřili Němcům lekci

Zrušte jen objednávku Lvouna. Nechci ani tučňáky, ale o to nejde.
Lvouna nepotřebuji. Možná později, ale ne teď. Tak jo. 21. září 1940. Minulý týden se Britové obávali
hrozící německé invaze a tento týden? Tento týden
je německá invaze odložena. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell,
toto je druhá světová válka.

Minulý týden pokračovala
ofenzíva Sta pluků v severovýchodní Číně, na obloze nad Británií
pokračovala bitva o Británii a Britové se obávali,
že německá invaze je na spadnutí. Adolf Hitler tuto invazi odložil,
ale ta italská začala v Egyptě. Tato invaze se ale zasekne
už po několika dnech. 16. září po postupu na Sidi Barrani
zaujme 5 italských divizí obranná postavení. Italové se k hlavním britským pozicím
u Mersa Matruh nepřiblíží.

17. září britská letadla
z letadlové lodi Illustrious za podpory bitevní lodi Valiant
zaútočí na Benghází. V přístavu potopí čtyři italské lodě. Minulý týden jsme si také řekli,
že Italové posilují jednotky v Albánii. 19. září se německý ministr zahraničí
Joachim von Ribbentrop setká v Římě s italským vůdcem Benitem Mussolinim
a svým protějškem Galezzem Cianem a varuje je, aby neútočili
na Řecko a Jugoslávii. Italové odpoví,
že nejdříve dobudou Egypt.

Ale jejich invazní plány
i plány Němců pro Británii jsou děravé. V Bitvě o Británii
James Holland popisuje připravenost Kriegsmarine – německého
námořnictva – na invazi do Británie. Minulý týden byly do průlivu
na křídla invaze položeny miny. Přepravní lodě byly shromážděny,
ale měly problémy. Polovina člunů neměla motory a ty ostatní neměly motory dost silné,
aby překonaly kanál bez pomoci. Takže shromáždili 350 remorkérů, z nichž každý potáhne
jeden člun s motorem a jeden bez něj.

Čluny s motorem se před pobřežím oddělí
a vylodění provedou samostatně. Hodně ze člunů ani nekotvilo v přístavu,
odkud měla invaze začít, ale navzdory všemožným
logistickým problémům je velkoadmirál Erich Raeder
o celém plánu vcelku optimistický. To je překvapivé, protože po celou dobu
byl jedním z největších skeptiků. Raeder řekl Hitlerovi: "Pokud vydobudeme leteckou nadvládu,
do nového termínu budeme připraveni."

Myslí si, že invaze může vyjít. To před Hitlera postaví
velké rozhodnutí. Zaútočit a selhat by byla katastrofa, ale upustit od invaze
by taky bylo katastrofou. Znamenalo by to,
že válka bude pokračovat i další rok, kdy bude Británie silnější a americká vojenská produkce
bude růst a překoná tu německou. A Sovětský svaz jen nečinně neleží,
také posiluje svoji armádu.

A i když Hitler
chce příští rok zaútočit na východ, tak jej po útoku a SSSR
bude čekat válka na dvou frontách. A to rozhodně nechce. Avšak Luftwaffe by musela
vyčistit oblohu nad Británií. 15. září dojde
k dalšímu velkému leteckému útoku. Letadla Alberta Kesselringa
vyvinou značné úsilí. Plánuje dva velké nálety, ale nemohou být načasovány tak,
aby zastihly RAF na zemi při dotankování, protože na oba nálety
musí použít tytéž stíhačky, nemá totiž dostatek letadel.

Pro ranní nálet
má 400 stíhačů a 200 bombardérů. Avšak jeho letadla jsou od pobřeží
až k Londýnu a zpět pod tlakem nepřátel a nedokáží přesně zasáhnout cíle. Britské stíhací velitelství
bylo na nálet včas upozorněno a mnoho z dříve poškozených
předsunutých letišť bylo již opravených. Rovněž britský letecký maršál Hugh Dowding
udělil povolení 12.

skupině z Midlands, aby jako obranou pomoc
vyslala své letky. Britský premiér Winston Churchill
navštívil 11. skupinu zodpovědnou za Londýn
a jihovýchod v Uxbridge a zeptal se velitele skupiny:
"Jaké další zálohy máme?" Dostane stejnou odpověď jako od Maurice Gamelina
ve Francii před čtyřmi měsíci: "Žádné." Ale tentokrát je rozhodnutí promyšlené
a výsledky jej ospravedlnily.

60 sestřelených německých letadel
za jeden den značí působivou porážku. Rovněž bylo poničeno mnoho bombardérů
a s nimi zabiti nebo zraněni němečtí letci. RAF ztratila 26 letadel. Německá morálka dostala tvrdou ránu, neboť piloti opakovaně slyšeli,
že Británii nezbývá více než 300 stíhaček, ale jen za jeden nálet jich potkali více. Ve skutečnosti má RAF
akceschopných 659 stíhaček. Rovněž mezi 7.

a 15. zářím
ztratila Luftwaffe 175 letadel. To je mnohem více,
než továrny zvládly vyrobit. O dva dny později Hitler oznámí,
že operace Lvoun je odložena na neurčito. Naděje, že britský odpor bude zlomen
před podzimem, se rozplynula. Hitler řekl Karlu von Puttkamerovi,
svému námořnímu pobočníkovi: "Dobyli jsme Francii
za cenu 30 000 lidí. Za jedinou noc jsme při překročení
průlivu mohli ztratit několikrát tolik a výsledek by byl nejistý." 17.

září je německá invazní flotila
cílem nočního britského náletu a utrpí těžké poškození. Polští piloti zaútočili
na přístav v Boulogne, jeden řekl: "Naši kluci útočili jako zběsilí,
oblast č. 6 úplně rozbombardovali spolu s desítkami lodí
připravených na invazi." Němci té noci zaútočili na Clydeside
a poškodili křižník Sussex. Operace Orel – vzdušná
kampaň – však má pokračovat. Velitel Luftwaffe Hermann Göring
se 16. září setkal s veliteli jednotek a obvinil je z nedosažení rozhodného
výsledku během posledního náletu.

Avšak mnoho stíhaček se odklonilo
od bombardérů, které doprovázely, aby zaútočily na britské stíhačky,
takže se letecké eso Adolf Galland zeptalo: Je cílem útoků bombardovat Londýn,
nebo zničit stíhací velitelství? To není totéž. "Jaký smysl měly poslední nálety
na Londýn provedené dvakrát denně? Čeho měly dosáhnout? Podrobení Britů, nebo zničení RAF? Operačně byla Luftwaffe ve zmatku.

Měla nedostatek letadel a infrastruktury
pro pokračování takto intenzivní bitvy. Takticky bylo přemýšlení chybné, protože vrchní velení nepoužilo bombardéry
ani stíhačky v jejich nejlepších rolích. Operačně to byla námaha. A strategicky byl ztracen původní záměr. Představa, že německé letectvo
bylo blízko vítězství, byla bláhová. Luftwaffe nebyla na pokraji triumfu,
naopak od něj byla dál než kdy jindy." Ale bombardování pokračuje
den za dnem.

19. září začal německý agent
ve Walesu Arthur Owens, který však, jak jsme viděli,
celou dobu pracuje pro Brity, odesílat doporučené cíle
pro německé bombardéry. Owensovi seznam cílů
připravilo britské ministerstvo letectví. A ten samý den další německý špeh,
tentokrát skutečně německý, jménem Wulf Schmidt
seskočil padákem do Británie. Je však brzy chycen
a přesvědčen změnit strany a brzy začne posílat zprávy
coby dvojitý agent.

Ukáže se být tak dobrým
koordinátorem německých špehů, kteří také změnili strany, že jej Německo později
ocení Železným křížem první třídy. Ale co Hitler udělá s Británii,
když invazi odložil? John Keegan píše: "Hitler spadl do charakteristického
vzoru chování – uhýbej a zdržuj. Totéž ho na týdny přemohlo
po vítězné polské kampani, kdy se s generály přetahoval o strategii
na poražení Spojenců na západě.

Spadl do něj dvakrát
během bitvy o Francii. Jednou před ní
a podruhé během útoku na Dunkerk. Nyní se to projevovalo hledáním
vítězné cesty skrze rozšíření konfliktu. Pokud nemohl s Brity jednat
ani je porazit invazí, potom jejich porážky dosáhne
znásobením britských nepřátel a front, na kterých jim budou čelit." Jako Mussolini s invazí do Egypta
začíná i Hitler přemýšlet, jak by ze Středozemního moře
mohl udělat britskou nevýhodu.

A jak by do války
mohl přivést Španělsko. Mohli by potom Němci
využít Gibraltaru? I ostatní přemýšlí o lidech,
kteří by mohli být zataženi do války. 15. září Sovětský svaz
upraví odvodová pravidla a začne povolávat
muže ve věku 19 a 20 let. Ten samý den Kanada oznámí,
že povolá svobodné muže od 21 do 24 let. 16. září prosadí USA zákon
o výběru a odvodu a vůbec poprvé v americké historii
povolají muže během míru.

Budou muset narukovat
všichni muži od 21 do 35 let. Dokonce i Japonci posilují. Ve druhé fázi bitvy Sta pluků začínají posilovat muže v poli
osádkami z větších měst. Čínští komunisté pokračují v útocích
na opěrné body na sporných územích a rozsáhlejší konfrontace
je jen otázkou času. A tady je pár poznámek
na konec týdne. 17.

září je cestou do Kanady
v Atlantiku torpédován City of Benares, utopí se 217 dospělých a 77 dětí. 18. září začne z Londýna do okupované
Belgie vysílat Radio Belgique. A na konci týdne zaútočila
na konvoj HX-72 smečka ponorek. Potopeno bylo 12 lodí a 78 tun zboží, z toho 7 lodí potopila ponorka U-100
Joachima Schepkeho druhou noc útoku. A týden končí těžkými německými ztrátami
nad Británií a odložením německé invaze, Italové pozastavují tu svoji
a Japonci svoji posilují. Odložení samozřejmě
není totéž jako zrušení a bombardování britských měst
bude pokračovat, ale jak píše Martin Gilbert: "Burácení německých tanků,
sirény střemhlavých bombardérů ani pochod německých vojáků,
které přinesly hrůzy porážky a prokletí okupace do Polska,
Dánska, Norska, Nizozemska, Belgie, Lucemburska a Francie,
však v Británii neuslyší, alespoň ne v roce 1940."

Pokud chcete vědět více o zemích,
které byly napadeny, a jaké hrůzy museli jejich obyvatelé
během okupace přetrpět, podívejte se na tuto epizodu o nacistickém
teroru ze série Válka proti lidskosti.

A podívejte se na náš Instagram, kde píšeme o válce každý den,
odkaz je v popisku. Patr(e)onem týdne
je Joseph Vigneau. Buďte jako Joseph a narukujte
do TimeGhost armády na patreon.com nebo timeghost.tv.
Vaše podpora udržuje pořad v chodu. Odebírejte, klikněte na zvoneček
a uvidíme se za týden.