Britové útočí na Francouze v Mers-el-KébirDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 49
98 %
53. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:57
Počet zobrazení:2 383
Britské námořnictvo zaútočilo na francouzskou vojenskou základnu, Japonci si kladou požadavky na Francouze v Pacifiku a Rumunsko má novou profašistickou vládu. 

Přepis titulků

Pokud se podíváte na posledních pět set let, tak spolu většinou stejně moc nevycházeli. Tak jo. 6. července 1940. Britové a Francouzi byli spojenci, společně proti Němcům bojovali ve Francii, Belgii a dokonce Norsku, ale tento týden zaútočí jeden na druhého. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden vstoupilo v platnost francouzsko-německé příměří a skončila poslední spojenecká evakuace z Francie. Francie a Itálie rovněž podepsaly příměří, Sovětský svaz obsadil kus Rumunska a Británie si uvědomila, že německý útok může přijít co nevidět. Jeden takový útok se odehraje tento týden. 30.

června Němci napadnou lamanšské ostrovy. O dva dny později uzavře Británie pro veřejnost brightonskou pláž, která je zaminována a opatřena zátarasy, třeba ostnatým drátem. Válka může přijít i na hlavní britský ostrov. 2. července nařídí Hitler všem jednotkám připravit se na invazi do Británie. Datum však nestanoví. Vylodění považuje za proveditelné, pokud dosáhne letecké nadvlády. To ale není samozřejmost. Množství munice dopravené do Británie ze Spojených států neustále narůstá.

Například 3. července vypluje Britannic z New Yorku s 50 000 puškami a 10 miliony náboji. A 6. července si po přečtení zašifrované zprávy od Luftwaffe Britové uvědomí, že Němci nemají tolik bombardérů, kolik předpokládali. Odhadovali, že na ně Německo může zaútočit s 2 500 bombardéry, ve skutečnosti však jen s polovinou. Také si mysleli, že Němci mohou shodit 4 800 tun bomb denně, ve skutečnosti však jen třetinu z toho.

Němci začali s denními útoky na ostrov 4. července a shodili vysoce výbušné bomby na Aldershot. To jen pár dní poté, co je Cardiff ve Walesu, největší světový uhelný přístav, poprvé bombardován. Tady je pár věcí, které se tento týden dotkly civilistů. Píše o nich Martin Gilbert: 30. června nařídí Adolf Hitler německé armádě ve Francii chopit se veškerého umění, které vlastní stát nebo židé.

"Nebylo to," vysvětlil Hitler, "zkonfiskování, ale převedení do naší ochrany jako pojistka pro možná mírové jednání." Vypleněna nebyla jen muzea, ale i soukromé židovské sbírky, a sbírky hlavních židovských obchodníků s uměním. Také tento týden Heinrich Himmler, velitel SS, seznámí Hitlera s plánem na osídlení obsazených polských oblastí. Vojáci a esesáci, kteří sloužili 2 a 4 roky, budou posláni pracovat na obsazené území po osm let, poté se ožení a dostanou statek nebo farmu.

Co se týče lidí, co tam žijí, tak osmina z nich, která je "rasově přijatelná", bude přesunuta pracovat do Německa a zbytek do oblasti generálního gouvernementu. Poláci z této oblasti budou pracovat pro vojáky a esesáky, kteří pozemek v obsazené oblasti obdrží. Poláci, kteří budou mít sexuální vztah se svými pány, budou odsouzeni k smrti nebo dlouhému pobytu ve vězení.

A tento týden se také přesouvá celá vláda. Francouzský premiér Philippe Petain se s vládou přestěhuje z Bordeaux do Vichy. Jedním z jeho ministrů je admirál Francois Darlan, za premiéra Paula Reynauda byl velitel námořnictva a je jedním z těch, kteří byli odhodlaní nenechat francouzské loďstvo padnout do německých rukou, ale nyní jako ministr námořnictví ve vládě, která podepsala příměří, je stejně silně odhodlaný neporušit příměří nařízením flotile vyplout do neutrálních nebo britských vod.

Britská vláda se, jak jsem řekl, obává, že lodě budou užity Němci jako část invazí flotily do Británie, takže 3. července provedou operaci Katapult. Operace má neutralizovat francouzské válečné lodě, ať jsou kdekoliv, a zabránit jejich pádu do německých rukou všemi možnými prostředky. Britové a Francouzi vyjednávají v Alexandrii, kde je francouzská flotila zablokována v přístavu, ale v bývalé pirátské základně na Berberském pobřeží Mers-el-Kebir je to úplně jiný příběh.

Britové dají Francouzům čtyři hodiny, aby si vybrali z: Vyplout do britského přístavu a předat lodě. Plout do britského přístavu a poté spolu s Brity bojovat proti Němcům. Demilitarizovat lodě, nebo je poničit tak, že je Němci budou moci použít. Francouzi odpověděli negativně, takže jim Britové dali pátou možnost. Plout na francouzské Antily, kde budou zbaveny zbraní nebo do konce války umístěny do americké péče.

Francouzi řeknou ne. Ukázalo se, že je tady šestá možnost – Britové zaútočí na francouzské loďstvo a přesně k tomu také dojde, i když francouzský admirál Marcel Gensoul přísahal, že by lodě nikdy nenechal padnout do německých rukou. Britský admirál James Somerville, který je pověřen "nejnepříjemnější a nejtěžší úlohou, které britský admirál kdy čelil," to jsou Churchillova slova, je proti použití síly proti nedávnému spojenci a položil magnetické miny ke vstupu do přístavu, avšak přesto, neschopen pat rozetnout, v 17:54 zahájí HMS Hood, Valiant a Resolution palbu do Francouzů.

Bretagne je potopena, Dunkerque a Provence těžce poškozeny. Provence se potopí v přístavu, ale ona i Dunkerque budou znovu vyzvednuty na vodu. Bitevní loď Strasbourg a několik torpédoborců však pod skrytem kouře vypluje na moře a dopluje do Toulonu.

Když se o tom dozví Somerville, nejdříve tomu odmítá uvěřit, protože přístav zaminoval, ale skutečně se to stalo. Dunkerque a Strasbourg znepokojují Brity nejvíce, protože jsou vcelku moderní a byly postaveny jako odezva na německé křižníky třídy Deutschland a mohly nést i děla kapesních lodí třídy Scharnhorst.

"Královské námořnictvo vcelku správně považovalo operaci Katapult za nejostudnější úlohu, kterou kdy muselo provést. A přesto měla tato jednostranná bitva nevídaný vliv po celém světě, neboť Británie ukázala, že je připravena bojovat jak nelítostně, jak jen bude třeba. Zejména Roosevelt byl ujištěn, že se Britové nehodlají vzdát. A v britské Dolní sněmovně byl ze stejného důvodu oslavován Churchill, ne kvůli nenávisti k Francouzům, že přistoupili na příměří." Bitvou neprovázela nenávist ani nadšení z ní.

Tyto lodě byly naším spojencem proti nepříteli obou zemí. Námořnictvo je vyřadilo z provozu. Zabránili jsme jejich použití na cestě za dokončením zotročení Francie. Výsledkem je bitva o el-Kebir. Zabito bylo 1 297 Francouzů, kteří ještě před dvěma týdny byli britskými spojenci. Francouzské lodě v britských přístavech jsou Brity naloděny a zkonfiskovány – 2 bitevní lodě, 9 torpédoborců a mnoho menších plavidel.

A myslíte si správně, že to ve Francii způsobilo velké pozdvižení. 5. července přeruší vichistická vláda diplomatické styky s Brity. A to není jejich jediný diplomatický problém. Japonci je požádali o možnost využívat základy ve francouzské Indočíně ve válce proti Číně a nyní se o tom vedou jednání. Američané 5. července zareagují zákonem o kontrole exportu, který bez povolení zakazuje export chemikálií, minerálů a leteckých dílů do Japonska. Evropská situace může mít pro Pacific nedozírné důsledky.

Francie a Nizozemsko byly Německem poraženy, ale v Pacifiku mají rozlehlé kolonie, které nyní nikdo nebrání a po kterých Japonsko určitě touží. Britové jsou stále ve hře se svým masivním námořnictvem, ale pořád bojují proti Německu a Itálii, a mohou tedy zakročit proti třetímu nepříteli na druhé straně světa? Možné to je, protože Británie ovládá Barmu a barmská cesta je hlavní pozemní cestou pro dodávky zbraní do Číny.

A Japonci požadují, aby Britové cestu uzavřeli. A na konci týdne 6. července je britskému vyslanci v Japonsku přikázáno požadavek odmítnout, neboť by to bylo vůči Číně diskriminující. Velvyslanec odpoví, že pokud cestu nezavřou, potom hrozí reálná možnost, že je Japonci napadnou a povedou válku proti třetímu nepříteli. A co bude v tom případě s Hong Kongem? Nebo Singapurem?

Ty jsou pod britskou kontrolou. Nebo obecně s britským Malajskem, velkým zdrojem gumy a cínu? Britové s uzavřením cesty souhlasí. A Britové tento týden utrpí ještě jednu PR ránu, když Němci zveřejní části dokumentů ukořistěných ve Francii k operaci Pike – plánu na bombardování sovětských ropných polí, o kterém jsem mluvil před několika měsíci. Británie není se Sověty ve válce. Rumunsko se právě válce se Sověty vyhnulo odevzdáním rozsáhlého území, což se Rumunům příliš nelíbí.

Takže je 5. července ustanovena nová vláda pod novým premiérem Ionem Gigurtem, bývalým ministrem zahraničí, který je německofil a přítel Hermanna Göringa. Rumunsko je celkem osamoceno, a když mu aliance s Brity a Francouzi nepomohla proti sovětským požadavkům, obrací se nyní pro pomoc a ochranu k Německu. Skutečným cílem nové vlády je zalíbit se mocnostem Osy. Ministr zahraničí Mihail Manoilescu má v nacistickém Německu i fašistické Itálii dobré jméno a Horia Sima, ministr náboženství a umění, je členem Železné stráže, mocné paravojenské fašistické organizace.

A tady je pár poznámek na konec týdne. 1. července italské letectvo bombarduje Palestinu. 4. července Italové obsadí Kassalu v anglo-egyptském Súdánu. A tento týden 2. července je u irského pobřeží torpédována Arandora Star.

Zemře přes 700 lidí, většinou Italů a Němců, kteří měli být internováni v Kanadě. Potopil ji Gunter Prien, který minulý rok potopil Royal Oak. A takový byl týden, Němci zabavují umění, Rumuni mají novou vládu, Japonci si kladou požadavky a to vše ve stínu Britů útočících na Francouze. Adolf Hitler se tento týden konečně vrátil do Berlína, poprvé od chvíle, co 10.

května začal útok na západě. Vítají ho početné nadšené davy. Všichni nepřátelé, které napadl, se vzdali, a Británie zůstala sama a nezdá se mu příliš silná. A zrovna zaútočila na Francouze, kteří ještě před dvěma týdny byli jejími spojenci. Připomíná mi to léto roku 1918, kdy proti sobě bojovali Němci a Osmani na Kavkaze, i když byly obě země věrnými spojenci v boji proti společnému nepříteli.

Zdá se, že normální pravidla boje v moderní válce prostě vyletí oknem. A když mluvíme o pravidlech boje a zacházení s civilisty, tak pokud chcete vědět, jak je s civilisty zacházeno na dobyté půdě a jak to ovlivní válečné úsilí, podívejte se na tuto epizodu Války proti lidskosti. Členem TimeGhost armády týdne je Anna Sladek, buďte jako Anna a narukujte do jednotek TimeGhost, je to jediná věc, která drží seriál nad vodou.

Odebírejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.

Komentáře (3)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Nikdy by mě nenapadlo, že budu řešit počitatelnost v češtině - ale v 01:18 je "Počet munice dopravené do Británie" - zní to dost divně, mělo by být "množství" (i přes to, že se následně uvádí počty pušek a nábojů).

20

Odpovědět

Díky, opraveno :)

10
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK