Dekret k invazi do BritánieDruhá světová válka

Jde mu o staré hranice nebo co. Kdo si myslí, že je, Alexandr? Tak jo. 20. července 1940. Adolf Hitler porazil v poli všechny protivníky – až na jednoho. Je ve válce jen s velkou Británií a britským Commonwealthem. Aby je porazil, bude potřebovat plán. A tento týden ten plán přichází. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden proběhla námořní bitva o Calabrii, Luftwaffe bombardovalo Británii a Philippe Pétain převzal moc nad vichistickou Francií. Toto se stalo potom. 16. července podepsal Adolf Hitler dekret k invazi do Británie. To je dekret číslo 16. Perex rozkazu začíná slovy: "Protože Anglie navzdory své bezvýchodné vojenské situaci neuvažuje o ochotě jednat, rozhodl jsem se připravit, a pokud to bude nutné i provést vylodění na jejím území.

Cílem této operace je zničit matičku Anglii jako základnu, ze které může pokračovat válka proti Německu, a pokud to bude nezbytné, celou ji obsadit." Krycí jméno pro operaci je Seelöwe – Lvoun. Letecká ofenzíva začne 5.

srpna. Invaze se uskuteční na široké frontě, od východního Ramsgate až k západnímu ostrovu Wight, ale pro vylodění není stanoveno konkrétní datum. To proto, že se před vyloděním musí splnit určité podmínky. Luftwaffe musí Královské letectvo porazit a demoralizovat do bodu, že nebude moci oponovat německému přechodu průlivu. Samotný průliv musí být zbaven britských min a Calaiská úžina zablokována německými minami.

Německé dělostřelectvo musí dominovat pobřežní oblasti mezi Francií a Británií. Královské námořnictvo nesmí do vylodění zasáhnout, takže na něj musí v Severním a Středozemním moři zaútočit Kriegsmarine. Domovská flotila musí být zničena nebo silně poškozena torpédovými nebo leteckými útoky. Takže úspěch – nebo neúspěch – Mořského lva závisí na velkoadmirálu Erichu Raederovi a vrchním veliteli Luftwaffe Hermannu Göringovi, avšak ani jeden útok nepodporuje, ani nevěří v jeho úspěch.

A ani jeden neskrývá svůj nesouhlas. Dekret číslo 16 ani nepočítá s jakýmkoliv společným velitelstvím. Raeder napsal 19. července memorandum, kde považuje cíle námořnictva za nesplnitelné. Göringovi se nelíbí, že by měl používat letadla pro námořní útoky, což rovněž znamená spolupracovat s Kriegsmarine. Göring však nemůže Raedera vystát, což spolupráci ohrožuje. A v rozkazech Luftwaffe stojí, že útoky proti konvojům a válečným lodím jsou oproti pozemním cílům druhořadé.

No, nestojí v nich druhořadé, ale takový je jejich závěr. Göring plánuje zaútočit na RAF a získat leteckou nadvládu. Jeho vlastní dekret z 30. června říká: "Dokud nebude nepřátelské letectvo zničeno, je základním principem vedení letecké války napadat nepřátelské letadla při každé vhodné příležitosti, ve dne i v noci, ve vzduchu i na zemi, bez ohledu na jiné úkoly." Spoléhá na to, že pak už nebudou muset Británii napadnout, protože britský premiér Churchill a jeho vláda budou muset podepsat mír.

Ale minulý týden 11. července Hans Jeschonnek, náčelník štábu Luftwaffe, nařídil zaměřit se na pobřežní přepravu. Je jednodušší najít cíle na pobřeží než ve vnitrozemí, což je výhoda, a také bude bránící RAF bojovat nad oblastí, kde se boje mohou zúčastnit skoro všechny německé síly – další výhoda. A další výhoda – Němci mají lidi na záchranu pilotů z moře, Britové ne.

Tento měsíc Luftwaffe přesouvala letecké jednotky na evropské pobřeží z Hamburku do Brestu. Do 17. července dosáhli zamýšlené síly pro operace proti jižní a střední Anglii – 1 200 středních bombardérů. 280 střemhlavých bombardérů. 760 jednomotorových stíhačů, 220 dvoumotorových stíhačů, 50 průzkumných letadel s dlouhým doletem a 90 s krátkým doletem. Loftflotte 5 je v Norsku se 130 středními bombardéry, 30 dvoumotorovými stíhači a 30 průzkumnými letadly s dlouhým doletem, a bude mít nepřímý vliv na průliv, protože bude zaměstnávat Brity na severu.

A německým letadlům se tento týden daří. Když 19. července vyrazí do boje 9 britských Boulton Paul Defiants, německé Messerschmidty Bf-109 jich 6 sestřelí. Ale co mír mezi Německem a Británií? Může k němu dojít? Martin Gilbert píše, že 19. července Hitler v berlínském projevu odpoví na Churchillovo odmítnutí míru: "Pokud bude válka pokračovat, jedna z našich zemí bude zničena.

"Pan Churchill si myslí, že to bude Německo. Já vím, že to bude Británie. Nejsem poražený a neškemrám o milost. Hovořím jako vítěz. Nevidím důvod, proč by tato válka měla pokračovat. Měli bychom se vyhnout milionovým obětem. Pan Churchill může jednoho dne o tomto mém projevu říct, že je zrozen ze strachu a pochyb o vítězství.

V tom případě jsem ulevil svému svědomí pro budoucí události." Není to však jen Churchill. Americký prezident Roosevelt také odmítá Hitlerovu nabídku slovy: "S totalitní zemí se lze vypořádat jen jedním způsobem – odporem, ne usmířením." Podepíše zákon o rozšíření zaoceánského námořnictva s cílem posílit námořní sílu v Atlantském i Tichém oceánu.

Spojené státy nyní mají ve službě 358 válečných lodí a staví dalších 130. Zákon nařizuje stavbu dalších 7 bitevních lodí, 18 letadlových lodí, 27 křižníků, 42 ponorek a 115 torpédoborců. I když byla nyní ve válce s Německem jen Británie, národy západního světa prostupovala hrozba světové války. Uzavření barmské stezky a zákon o rozšíření námořnictva byly jasné signály. Britové chtějí vrátit válku na kontinentální Evropu, třeba jen v malém měřítku.

1. července Churchillova vláda souhlasí se sloučením Sekce D – sabotážní a propagandistické větve tajné zpravodajské služby – s oddělením pro partyzánskou činnost do jedné organizace, která by prováděla sabotáže a podvratné aktivity v Německu, Německem ovládaných nebo i neutrálních zemích. Tak se zrodila SOE, Oddělení pro zvláštní operace, která oficiálně vznikla 20. července. Její motto a misi vymyslí Churchill, když řekne jejímu prvnímu řediteli, Hughu Daltonovi: "Zapalte Evropu."

Rovněž 14. července zahájili britští commandos operaci Ambassador proti Němci okupovanému Guernsey. Na něm se nachází 469 Němců. Operace způsobí pár sabotáží, ale jeden člen komanda se utopil, dva padli do zajetí a Churchill ji nazval fiaskem. Britové dosáhli tento týden 19. července vítězství na moři, když britské a australské lodě porazily italské v bitvě o Cape Spada, když potopily italský lehký křižník, i když před pár dny letectvo vichistické Francie bombardovalo britský Gibraltar jako odvetu za britský útok na francouzské loďstvo v Mers-el-Kébir před pár týdny.

A tady mám námořní poznámku, kterou jsem minulý týden nezmínil. Německý korzárský křižník Comet proplul do Pacifiku nezvyklou cestou – severovýchodní trasou podél Severního ledového oceánu a moři severně od Norska, Finska a Sovětského svazu. A tento týden se odehrává něco, co se týká Sovětského svazu. Tento týden se v Pobaltí konají "volby" a ano, ty uvozovky myslím vážně.

Minulý měsíc Sovětský svaz obsadil Estonsko, Lotyšsko a Litvu, když přes hranice poslal stovky tisíc mužů Rudé armády, a teď – poté, co legitimní vlády tamních národů byly svrženy, jsou 14. a 15. července zvoleny lidové parlamenty. Volební zákony zemí však byly ilegálně doplněny a napsány tak, že jen komunisté nebo jejich spojenci mohli kandidovat. Výsledky voleb jsou stejně zfalšovány a údajně se objevily v zahraničním tisku 24 hodin před uzavřením volebních místností.

Zítra, tedy 21. července, se lidové parlamenty setkají a na programu budou mít jen jeden bod – hlasování o připojení se k Sovětskému svazu. Výsledky budou jednohlasné. Oficiální narativ Sovětského svazu bude, že země provedly socialistickou revoluci a dobrovolně požádaly o začlenění do Sovětského svazu. A tady je pár poznámek na konec týdne. Na stranickém sjezdu Demokratické strany v Chicagu v USA 15.–18.

července je Franklin Roosevelt potřetí nominován na prezidenta, skoro nikdo nemá námitek. Na viceprezidenta kandiduje Henry Wallace. A v Británii nahradí generál Alan Brooke Edmunda Ironsida jako velitele domácích sil. Bude mít na starosti protiinvazní přípravy. A 19. července v Berlíně povýší Adolf Hitler 12 generálů do hodnosti Generalfeldmarschall – polního maršála. Herman Göring je povýšen do hodnosti vytvořené jen pro něj – Reichsmarschall.

A jsme na konci týdne s německým dekretem pro napadení Británie, britským oddělením, které má vést podvratnou válku na evropském kontinentu, a novými vládami v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Je zajímavé v této válce sledovat překrucování skutečností. A nemyslím tehdy, když Sovětský svaz přišel s vlastní verzí, co se stalo v pobaltských státech, ale co o těchto událostech píší lidé dnes.

Většinou podle mě proto, že považují jejich zemi za tu dobrou a dobré země nedělají špatné věci. Například několik Britů o britské invazi na Island napsalo: "Ne, ne ne, to nebyla invaze, jen okupace." Jakoby v tom byl rozdíl. Poslali armádu chopit se infrastruktury neutrální země s cílem podrobit si zemi pro vlastní účely. Někdo jiný napsal, že Sověti nechtěli obsadit Finsko, že poslali armádu jen proto, aby prosadili novou vládu a ujistili se, že bude respektována.

Což znamená obsadit zemi. Určitě si teď říká, že Sověti neobsazují Pobaltí, jen posílají armádu obsadit novou vládu. Ať už jste na jakékoliv straně, toto je válka a ve válce někdy ti dobří udělají špatnou věc a ti špatní udělají dobrou věc. A Britové napadli Island a Sovětský svaz napadl Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

I když jim to ve Finsku nevyšlo. Pokud jste promeškali epizody týden po týdnu o zimní válce mezi Finskem a Sovětským svazem, podívejte se na tuto epizodu, kterou to vše začalo. Patr(e)onem týdne Eduard Klima. Patr(e)oni jako Eduard, členové TimeGhost armády, udržují pořad v chodu, tak nás prosím podpořte na patreon.com nebo timeghost.tv.

Nezapomeňte nás odebírat, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.