Dekret k invazi do Británie

Jde mu o staré hranice nebo co. Kdo si myslí, že je, Alexandr? Tak jo. 20. července 1940. Adolf Hitler porazil v poli
všechny protivníky – až na jednoho. Je ve válce jen s velkou Británií
a britským Commonwealthem. Aby je porazil, bude potřebovat plán.
A tento týden ten plán přichází. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell,
toto je druhá světová válka.

Minulý týden proběhla
námořní bitva o Calabrii, Luftwaffe bombardovalo Británii a Philippe Pétain převzal moc
nad vichistickou Francií. Toto se stalo potom. 16. července podepsal Adolf Hitler
dekret k invazi do Británie. To je dekret číslo 16. Perex rozkazu začíná slovy: "Protože Anglie navzdory své
bezvýchodné vojenské situaci neuvažuje o ochotě jednat,
rozhodl jsem se připravit, a pokud to bude nutné i provést
vylodění na jejím území.

Cílem této operace
je zničit matičku Anglii jako základnu, ze které může pokračovat
válka proti Německu, a pokud to bude nezbytné,
celou ji obsadit." Krycí jméno pro operaci
je Seelöwe – Lvoun. Letecká ofenzíva začne 5.

srpna. Invaze se uskuteční na široké frontě, od východního Ramsgate
až k západnímu ostrovu Wight, ale pro vylodění
není stanoveno konkrétní datum. To proto, že se před vyloděním
musí splnit určité podmínky. Luftwaffe musí Královské letectvo
porazit a demoralizovat do bodu, že nebude moci oponovat
německému přechodu průlivu. Samotný průliv
musí být zbaven britských min a Calaiská úžina zablokována
německými minami.

Německé dělostřelectvo musí dominovat
pobřežní oblasti mezi Francií a Británií. Královské námořnictvo
nesmí do vylodění zasáhnout, takže na něj musí v Severním
a Středozemním moři zaútočit Kriegsmarine. Domovská flotila musí být zničena nebo silně poškozena torpédovými
nebo leteckými útoky. Takže úspěch – nebo neúspěch – Mořského lva
závisí na velkoadmirálu Erichu Raederovi a vrchním veliteli Luftwaffe
Hermannu Göringovi, avšak ani jeden útok nepodporuje,
ani nevěří v jeho úspěch.

A ani jeden neskrývá svůj nesouhlas. Dekret číslo 16 ani nepočítá
s jakýmkoliv společným velitelstvím. Raeder napsal 19. července memorandum,
kde považuje cíle námořnictva za nesplnitelné. Göringovi se nelíbí, že by měl
používat letadla pro námořní útoky, což rovněž znamená
spolupracovat s Kriegsmarine. Göring však nemůže Raedera vystát,
což spolupráci ohrožuje. A v rozkazech Luftwaffe stojí, že útoky proti konvojům a válečným lodím
jsou oproti pozemním cílům druhořadé.

No, nestojí v nich druhořadé,
ale takový je jejich závěr. Göring plánuje zaútočit na RAF
a získat leteckou nadvládu. Jeho vlastní dekret z 30. června říká: "Dokud nebude
nepřátelské letectvo zničeno, je základním principem
vedení letecké války napadat nepřátelské letadla
při každé vhodné příležitosti, ve dne i v noci, ve vzduchu i na zemi,
bez ohledu na jiné úkoly." Spoléhá na to, že pak
už nebudou muset Británii napadnout, protože britský premiér Churchill
a jeho vláda budou muset podepsat mír.

Ale minulý týden 11. července
Hans Jeschonnek, náčelník štábu Luftwaffe, nařídil zaměřit se na pobřežní přepravu. Je jednodušší najít cíle na pobřeží
než ve vnitrozemí, což je výhoda, a také bude bránící RAF
bojovat nad oblastí, kde se boje mohou zúčastnit
skoro všechny německé síly – další výhoda. A další výhoda – Němci mají
lidi na záchranu pilotů z moře, Britové ne.

Tento měsíc Luftwaffe přesouvala
letecké jednotky na evropské pobřeží z Hamburku do Brestu. Do 17. července dosáhli zamýšlené síly
pro operace proti jižní a střední Anglii – 1 200 středních bombardérů.
280 střemhlavých bombardérů. 760 jednomotorových stíhačů,
220 dvoumotorových stíhačů, 50 průzkumných letadel s dlouhým doletem
a 90 s krátkým doletem. Loftflotte 5 je v Norsku
se 130 středními bombardéry, 30 dvoumotorovými stíhači
a 30 průzkumnými letadly s dlouhým doletem, a bude mít nepřímý vliv na průliv,
protože bude zaměstnávat Brity na severu.

A německým letadlům
se tento týden daří. Když 19. července vyrazí do boje
9 britských Boulton Paul Defiants, německé Messerschmidty Bf-109
jich 6 sestřelí. Ale co mír mezi Německem a Británií? Může k němu dojít? Martin Gilbert píše,
že 19. července Hitler v berlínském projevu
odpoví na Churchillovo odmítnutí míru: "Pokud bude válka pokračovat,
jedna z našich zemí bude zničena.

"Pan Churchill si myslí,
že to bude Německo. Já vím, že to bude Británie. Nejsem poražený
a neškemrám o milost. Hovořím jako vítěz. Nevidím důvod,
proč by tato válka měla pokračovat. Měli bychom se vyhnout
milionovým obětem. Pan Churchill může jednoho dne
o tomto mém projevu říct, že je zrozen ze strachu
a pochyb o vítězství.

V tom případě jsem ulevil
svému svědomí pro budoucí události." Není to však jen Churchill. Americký prezident Roosevelt
také odmítá Hitlerovu nabídku slovy: "S totalitní zemí se lze vypořádat
jen jedním způsobem – odporem, ne usmířením." Podepíše zákon
o rozšíření zaoceánského námořnictva s cílem posílit námořní sílu
v Atlantském i Tichém oceánu.

Spojené státy nyní mají ve službě
358 válečných lodí a staví dalších 130. Zákon nařizuje stavbu
dalších 7 bitevních lodí, 18 letadlových lodí, 27 křižníků,
42 ponorek a 115 torpédoborců. I když byla nyní ve válce
s Německem jen Británie, národy západního světa
prostupovala hrozba světové války. Uzavření barmské stezky a zákon
o rozšíření námořnictva byly jasné signály. Britové chtějí vrátit válku
na kontinentální Evropu, třeba jen v malém měřítku.

1. července Churchillova vláda souhlasí
se sloučením Sekce D – sabotážní a propagandistické větve
tajné zpravodajské služby – s oddělením pro partyzánskou činnost
do jedné organizace, která by prováděla sabotáže
a podvratné aktivity v Německu, Německem ovládaných
nebo i neutrálních zemích. Tak se zrodila SOE,
Oddělení pro zvláštní operace, která oficiálně vznikla 20. července. Její motto a misi
vymyslí Churchill, když řekne jejímu prvnímu řediteli,
Hughu Daltonovi: "Zapalte Evropu."

Rovněž 14. července zahájili
britští commandos operaci Ambassador proti Němci okupovanému Guernsey.
Na něm se nachází 469 Němců. Operace způsobí pár sabotáží,
ale jeden člen komanda se utopil, dva padli do zajetí
a Churchill ji nazval fiaskem. Britové dosáhli tento týden
19. července vítězství na moři, když britské a australské lodě
porazily italské v bitvě o Cape Spada, když potopily italský lehký křižník, i když před pár dny letectvo vichistické
Francie bombardovalo britský Gibraltar jako odvetu za britský útok na francouzské
loďstvo v Mers-el-Kébir před pár týdny.

A tady mám námořní poznámku,
kterou jsem minulý týden nezmínil. Německý korzárský křižník Comet
proplul do Pacifiku nezvyklou cestou – severovýchodní trasou podél
Severního ledového oceánu a moři severně od Norska,
Finska a Sovětského svazu. A tento týden se odehrává něco,
co se týká Sovětského svazu. Tento týden se v Pobaltí konají "volby"
a ano, ty uvozovky myslím vážně.

Minulý měsíc Sovětský svaz
obsadil Estonsko, Lotyšsko a Litvu, když přes hranice poslal
stovky tisíc mužů Rudé armády, a teď – poté, co legitimní vlády
tamních národů byly svrženy, jsou 14. a 15. července
zvoleny lidové parlamenty. Volební zákony zemí
však byly ilegálně doplněny a napsány tak, že jen komunisté
nebo jejich spojenci mohli kandidovat. Výsledky voleb jsou stejně zfalšovány a údajně se objevily v zahraničním tisku
24 hodin před uzavřením volebních místností.

Zítra, tedy 21. července,
se lidové parlamenty setkají a na programu
budou mít jen jeden bod – hlasování o připojení se
k Sovětskému svazu. Výsledky budou jednohlasné. Oficiální narativ Sovětského svazu bude,
že země provedly socialistickou revoluci a dobrovolně požádaly
o začlenění do Sovětského svazu. A tady je pár poznámek
na konec týdne. Na stranickém sjezdu Demokratické strany
v Chicagu v USA 15.–18.

července je Franklin Roosevelt potřetí nominován
na prezidenta, skoro nikdo nemá námitek. Na viceprezidenta
kandiduje Henry Wallace. A v Británii nahradí
generál Alan Brooke Edmunda Ironsida
jako velitele domácích sil. Bude mít na starosti
protiinvazní přípravy. A 19. července
v Berlíně povýší Adolf Hitler 12 generálů do hodnosti
Generalfeldmarschall – polního maršála. Herman Göring je povýšen do hodnosti
vytvořené jen pro něj – Reichsmarschall.

A jsme na konci týdne s německým dekretem
pro napadení Británie, britským oddělením, které má vést
podvratnou válku na evropském kontinentu, a novými vládami
v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Je zajímavé v této válce
sledovat překrucování skutečností. A nemyslím tehdy, když Sovětský svaz přišel s vlastní verzí,
co se stalo v pobaltských státech, ale co o těchto událostech píší lidé dnes.

Většinou podle mě proto,
že považují jejich zemi za tu dobrou a dobré země nedělají špatné věci. Například několik Britů
o britské invazi na Island napsalo: "Ne, ne ne, to nebyla invaze,
jen okupace." Jakoby v tom byl rozdíl.
Poslali armádu chopit se infrastruktury neutrální země s cílem
podrobit si zemi pro vlastní účely. Někdo jiný napsal,
že Sověti nechtěli obsadit Finsko, že poslali armádu jen proto,
aby prosadili novou vládu a ujistili se, že bude respektována.


Což znamená obsadit zemi. Určitě si teď říká, že Sověti neobsazují Pobaltí,
jen posílají armádu obsadit novou vládu. Ať už jste na jakékoliv straně, toto je válka a ve válce někdy
ti dobří udělají špatnou věc a ti špatní udělají dobrou věc. A Britové napadli Island a Sovětský svaz napadl
Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

I když jim to ve Finsku nevyšlo. Pokud jste promeškali epizody
týden po týdnu o zimní válce mezi Finskem a Sovětským svazem,
podívejte se na tuto epizodu, kterou to vše začalo. Patr(e)onem týdne Eduard Klima. Patr(e)oni jako Eduard,
členové TimeGhost armády, udržují pořad v chodu,
tak nás prosím podpořte na patreon.com nebo timeghost.tv.


Nezapomeňte nás odebírat, klikněte na zvoneček
a uvidíme se za týden.