Hitler plánuje své nové válkyDruhá světová válka

Ano, osm dní. Jako ta písnička od Beatles. 2. března 1940. Chcete provést totéž, co vaše armáda před desítkami let – obrovský útok proti stejným protivníkům. Ale chcete jiný výsledek. Takže co uděláte? Přijdete s něčím zcela jiným. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden pokračovala sovětská ofenzíva proti Finům. Finové již většinou ustoupili na střední obrannou linii, Švédsko Finům odmítlo poslat vojenskou pomoc a v Německu Adolf Hitler plánoval invaze na sever a na západ. A pozměněné rozkazy pro útok na západ jsou vydány tento týden 24. února poté, co se Hitler minulý týden setkal s generálem Erichem von Mansteinem. Nyní je kladen důraz na skupinu armád A a útok přes Ardeny. Generálové Gerd von Rundstedt a Fedor von Bock, hlavní velitelé, přemýšleli o pěchotě jako o základu, ne tak Hitler s Mansteinem.

"OKH ukázalo své instituční schopnosti. Pracovalo skoro jako služebná mocného pána. Nyní znělo rozhodným hlasem svého pána. Soustředilo své úsilí na přeměnu prvků Masnteinova a Hitlerova konceptu do podrobného a bezchybného operačního rozkazu." Jedná se o silný obrněný úder přes Ardeny do týlu Britů a Francouzů severně od Sommy. Návrh nyní přednesený, jen týden po setkání Hitlera s Mansteinem, nese kódové označení Sichelschnitt neboli "Seknutí srpem" a je vlastně převrácením Schlieffenova plánu, který Němci použili ve Velké válce.

V té době se věřilo, že v případě války postoupí Francouzi do Německa a budou moci být obejiti přes Belgii. Nyní věřili, že Francouzi a Britové postoupí do Belgie, takže budou moci být obejiti přes Ardeny. Je to dvojitý bluf.

A má ještě jeden přidaný bonus. Řekněme, že Francouzi a Britové nepostoupí do Belgie. Útok přes Ardeny bude stále tak nečekaný, především díky síle a rychlosti obrněných jednotek, že stále existuje možnost, že zasáhnou Spojence do týlu. Úkoly skupin armád A, B a C jsou následující: B se na severu pod vedením von Bocka probije do Belgie a Nizozemska. Cílem je nalákat Francouze a Brity co nejvíce na východ, aby mohli být obejiti. To snad bude ve středu činit skupina A von Rundstedta.

Poté, co postoupí z Arden, ovládne přechody přes řeku Mázu a následně zamíří severozápadně od řeky Sommy k Amiens a průlivu. Skupina C Wilhelma Rittera von Leeba na jihu zaútočí na Maginotovu linii. Nebude však mít žádné obrněné divize, Bock bude mít tři a Rundstedt bude svůj postup prorážet sedmi. Bockovi se tento plán vůbec nelíbí a vehementně si stěžuje Franzi Halderovi, náčelníkovi štábu OKH: "Budete se plížit deset mil od Maginotovy linie s křídlem svého průlomu a doufat, že Francouzi budou nečině přihlížet.

Hromadíte kopy tanků na pár cest v hornatých Ardenách, jakoby snad neexistovalo letectvo. A potom doufáte vést operaci až k pobřeží s otevřeným jižním 320 km dlouhým křídlem, na kterém stojí většina francouzské armády." Bock má na paměti minulý německý postup s nechráněným křídlem na Paříž v roce 1914, který byl zastaven v bitvě na Marně a poté se proměnil v zákopové bojiště.

A mezi námi má pravdu v tom, že pokud plán selže, stane se to znovu, ale tento plán nemůže selhat tak jako Schlieffenův plán v roce 1914. Jak píše Keegan, Maginotova linie není jednotné místo jako pařížská pevnost, ze které prostě mohou vyrážet protiútoky. Její struktura víceméně omezuje Francouze na obranu proti frontálním útokům. A nikdo se nebude podél Maginotovy linie plížit. Tankové divize ujedou 50 až 60 kilometrů denně.

To udělaly i v Polsku a francouzská armáda, nehledě na svoji pozici, takové možnosti nemá. A ve vzduchu Luftwaffe lépe zvládá koordinaci mezí zemí a letadly a má lepší letadla – a více letadel – než Britové a Francouzi dohromady. Vím, že dnes hodně cituji Keegana, ale on skvěle vysvětluje situaci, zvláště německá letadla. Němci měli stíhačky Messerschmitt 109 – velice rychlé, velice obratné, rychle stoupající a dobře vyzbrojené. Měli střemhlavé bombardéry Junkers 87, které byly smrtící v dobách vizuálního zaměřování protileteckých zbraní, a měli bombardéry středního dosahu Heinkel 111, ale co neměli, byla zastaralá letadla, která tvořila většinu letecké síly Francie a Británie.

Tankové divize vědí, že spolupráce s Luftwaffe znamená, že když zavolají pro leteckou podporu, přiletí včas a přesně tam, kam potřebují. Tanky samy o sobě nejsou nadřazenější těm britským nebo francouzským, ale jsou organizovány v celých tankových divizích s motorizovanou pěchotou a dělostřelectvem, takže jsou rychlé, obratné a nezávislé.

Britové mají jen jednu obrněnou divizi a ta se stále formuje. Francouzi mají dohromady o stovky tanků víc než Němci, ale polovina je v pěších divizích, které jsou pomalé, a druhé polovina v hybridních jízdních nebo mechanizovaných divizích, takže Francouzi mají jen pět obrněných divizí a jen tři z nich jsou aktivní.

Takže Seknutí srpem je nařízeno tento týden a plánování se ponoří do ještě větších podrobností. Podrobnější jsou i různé plány zemí pro zásah v Norsku, Finsku nebo obou zemích. Finský vyslanec v Londýně řekne 1. března Lordu Halifaxovi, že Force Stratford, britské uskupení, které přistane v Norsku a poté pomůže Finům proti Sovětům, dorazí příliš pozdě, než aby pomohlo. Ten samý den britské vrchní velení varuje, že jednotka může jako vojenské řešení selhat.

Pokud se Švédové zvednou na odpor proti zasahování do vnitřních záležitostí, což velení považuje za pravděpodobné, francouzská ani britská pomoc nedorazí do válečné zóny včas a možná ani nedosáhnou železných nalezišť v Gällivare na severu Švédska, které jsou pro Němce klíčové, než k nim dorazí Němci. Rovněž 1. března Hitler poradí generálům plánujícím Weserubung, invazi Norska a Dánska, aby "očekávali anglickou akci proti Skandinávii a Pobaltí, zabezpečili dodávky železné rudy ze Švédska a poskytli námořní a letecké základny pro operace proti Anglii."

Operace má mít charakter "pokojné okupace," avšak jakýkoliv odpor má být zlomen všemi dostupnými prostředky. Hitler končí slovy, že kampaň bude: "Nejodvážnějším a nejdůležitějším úkolem v historii válčení." To by bylo Norsko. Ale co Finsko'? "Francouzsko-britská zahraniční politika směrem k Finsku se dá charakterizovat jako zmatená a nekompetentní."

29. února obdrží Moskva zprávu, že Finové přijmou mírovou dohodu a okamžitě se připraví k jednáním, ale té noci francouzský premiér Edouard Daladier napíše Helsinkám, že do konce března dorazí 50 000 Francouzů, pokud se Finové nevzdají. Finové tomu věří natolik, že zpozdí jednání o míru do konce týdne. V poli se během průběhu týdne se střední linie začala pod náporem Rudé armády prohýbat.

Například u stanice Honkaniemi zbylo během dne nebo dvou jen okolo čtyřiceti finských obránců, ale 26. února tam došlo k něčemu unikátnímu – jedinému finskému obrněnému útoku celé zimní války. Během něj použili Finové 13 tanků Vickers, které koupili před válkou, a vybavili je 37mm děly. Sověti byli ohromeni, neboť nikdy finský tank neviděli, a Finům se ze začátku dařilo, než narazili na sovětské tanky, jejichž pancéřování odolalo finské palbě, načež finské tanky zničily.

William Trotter o útoku píše: "Celá operace se odehrávala v kruhu zoufalství. Mnohem více mohlo být získáno těmito tanky. Nemusely být promrhány ve zteči." Sovětský velitel Semjon Timošenko plánoval velkou ofenzívu proti střední linii na 28. února, ale na koho jeho muži zaútočí?

Do té doby vydal finský velitel Carl Gustav Mannerheim rozkaz k ústupu na třetí a poslední obrannou linii a Sověti zaútočili na většinou prázdné pozice, i když Finové drželi několik zdržovacích pozic, aby si koupili drahocenný čas. A tady jsou dvě poznámky na konec týdne. 25. února začíná největší britská letáková kampaň války. Potrvá šest dní a shodí miliony letáků.

A na konci února je doktor Fritz Todt vybrán pro přesměrování veškeré nové německé pracovní síly pro vojenské účely. Více si o tom řekneme příští týden. Nyní tento osmidenní týden končí – osmidenní, protože rok 1940 byl přestupný, ale rok 2019 již není. Finsko se stále drží a francouzské sliby odradily Finy od zasednutí k jednacímu stolu. Každý plánuje napadnout Norsko a Němci mají velké plány pro západ.

Ty jsou nápaditě nové. Útok přes Ardeny? Několik obrněných divizí? Vyhnutí se zákopovému boji? Ano, takové to bude, jestli se to podaří. Ale jak jsme viděli v této i ve Velké válce, podnikání něčeho spektakulárně nového vede buď ke spektakulárnímu úspěchu, nebo spektakulárnímu selhání. Když už mluvíme o něčem novém, tak minulý měsíc jsme začali spolupracovat se slavnou heavy metalovou kapelou Sabaton na kanálu Sabaton History, kde mluví o historickém pozadí svých skladeb.

Pokud jste jej ještě nenavštívili, můžete kliknout sem. Členem týdne TimeGhost armády je Karl Angell, jeho peněžní podpora zajistila, že můžeme v našem pořadu dále pokračovat. Připojte se k němu a k nám v TimeGhost armádě na Patreonu nebo timeghost.tv. Uvidíme se za týden. Překlad: Viktor Horký aka InCZ www.videacesky.cz