Zpět na seznamDruhá světová válka5.0 (15 hodnocení)
Dr. InkPublikováno: 6 let
Načítám přehrávač...
Italové se rozhodli napadnout Řecko
12:47
4.2K zhlédnutí
Dr. InkItálie se rozhodla napadnout Řecko už za dva týdny, i když na to není vůbec připravená. A Thajsko pravděpodobně napadne Francouzskou Indočínu.
Takže dvanáctka nepodporuje jedenáctku, dvanáctka chce být ta hlavní a chce, aby jedenáctka podporovala dvanáctku, ale kvůli tomu, kde jedenáctka je, byla jedenáctka hlavní a dvanáctka podpůrná, takže dvanáctka nemůže být hlavní, a pokud by jedenáctka podporovala dvanáctku, potom by kvůli její pozici nikdo nepodporoval jedenáctku... Dvanáctka musí podporovat jedenáctku, nemůže být hlavní... Já nevím. Tak jo. 19.
října 1940. Německá invaze do Británie byla odložena na neurčito a s touto hrozbou za zády Britové bitvu o Británii vyhráli, ať si to uvědomují, nebo ne. Takže co přijde teď? Politika! DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden pokračovala bitva nad Británií, i když byla invaze odložena, čínští nacionalisté se střetli s komunisty, navzdory deklarované Spojené frontě proti Japoncům, a Britové zvítězili nad Italy ve Středozemním moři.
Toto se stalo potom. Tento týden 15. října se italský válečný kabinet rozhodl, že napadne Řecko. Německý vůdce Adolf Hitler se o plánu nemá dovědět a má být postaven před hotovou věc. Italové doufají, že tažení skončí za dva týdny, a zahájí útok už na konci měsíce.
Italský vůdce byl trochu uražený, když minulý týden vstoupila do Rumunska německá vojenská mise, protože o ní nebyl předem informován. Invaze započne z Albánie, kterou Itálie okupuje. Je tu však mnoho problémů, kterým Mussolini nevěnuje pozornost, a nikdo, zvláště vrchní velitel v Albánii generál Sebastiano Visconti Prasca, nemá odvahu mu o nich říct.
Jen podzimní nebo zimní zásobování a přepravu vojsk přes epiruské hory, které je nutné pro postup do Řecka překonat, bude noční můrou. "Přípravy byly chaotické. Především z ekonomických důvodů byla velká část italských ozbrojených složek demobilizována. Jednotky, kterým chybí vojáci, budou muset být posíleny. Plán počítal s dvaceti divizemi, ale přepravit je přes Jaderské moře bude vyžadovat nejméně tři měsíce.
Mussolini chtěl zaútočit 26. října, za méně než dva týdny." Italové nejsou jediní, kteří dělají plány pro budoucnost. Od 16. do 19. října Japonsko vyjednává o dodávkách ropy s Nizozemskou východní Indií. Po dalšího půl roku bude Japonsku dodávat 60 % produkce. A opravdu se mi líbí tato věta: "Britové se snaží dohodu zablokovat." A obejít ji pomocí japonskému nepříteli – Číně. 18.
října Britové učinili, jak avizovali, a znovuotevřeli barmskou cestu, aby zásobili Čankajšeka a čínské nacionalisty. USA také hrají svoji roli. Prezident Franklin Roosevelt 12. října řekne: "Náš kurz je daný. Naše rozhodnutí je konečné. Budeme dál budovat naši obranu a armádu. Budeme pomáhat těm, kteří vzdorují agresi a kteří drží agresory daleko od našich břehů." 5 000 čínských dělníků naloží vysokooktanový benzín za 20 milionů dolarů a vojenské zásoby na 2 000 amerických náklaďáků.
Zdá se, že Čína nezůstane sama. Japonsko však upíná zrak i jinam. Před pár týdny vstoupilo do Francouzské Indočíny, aby zamezilo přísunu zásob odtamtud do Číny. A protože vláda Vichistické Francie ani zbytek světa příliš neprotestovali, thajský premiér generál Plaek Pibulsonggram nabyl přesvědčení, že si může vzít zpět území v Laosu a Kambodži, o které jej Francouzi připravili.
Thajsko, do minulého roku známé jako Siam, se v 19. století zvládlo vyhnout evropské kolonizaci, ale přesto tam měl okolní svět velký vliv. Francouzsko-siamská válka v roce 1893 připravila Siam o Laos a překreslení hranic v letech 1904 a 1907 vedlo mnoho lidí k domněnce, že mnoho Thajců žije pod francouzskou nadvládou. Hraniční potyčky teď začaly vířit vody a vypadají celkem nebezpečně. A když jsme u té vody...
Tento týden a na začátku dalšího je v severním Atlantiku 11 německých ponorek, které potopí 39 lodí. Konvoj SC-7 čítající 30 lodí byl pod útokem od 17. do 19. října a přišel o 21 lodí. SC znamená, že to byl pomalý konvoj. Napaden byl smečkou šesti ponorek. Ta samá smečka napadla i HX – Helifax – 79 čítající 49 lodí a od 19.
do 20. října potopila 12 z nich. Během pár dnů bylo potopeno 152 000 tun nákladu. Po těchto útocích se Britové rozhodli, že zvýší počet doprovodných plavidel, ale kvůli tomu budou muset polevit v protiinvazních opatřeních. Malá poznámka: Němečtí ponorkoví hrdinové Gunther Prien, který potopil Royal Oak, a Heinrich Bleicherode, který potopil City of Benares, byli součástí severoatlantické smečky.
Ze Severní Ameriky přicházejí tento týden i další zprávy. 15. října je ředitelem náborové služby v USA jmenován Clarence Dykstra. Registrace k odvodům začnou 16. října. Zaregistruje se více než 16 milionů mužů a 29. října jsou odvedeni první z nich. 16. října je také v Bostonu zatčen George Armstrong. Armstrong je britský námořní obchodník, který dezertoval, spojil se s německým generálním konzulem v New Yorku a potom se vrátil do Bostonu, kde měl sehnat informace o konvojích.
Byl zatčen dříve, než stihl napáchat škodu, a bude poslán zpátky do Británie, kde bude prvním Britem v této válce souzeným za špionáž. Bude shledán vinným a oběšen. Co se týče samotné Británie a pokračující bitvy nad jejím územím, tak Adolfa Hitlera navštíví 14. října italský ministr. Hitler řekne: "Počkejte si, jak bude Londýn vypadat za dva tři měsíce. Pokud nemohu podniknout invazi, tak alespoň zničím jejich průmysl."
Další noc dojde k nejintenzivnějšímu náletu bitvy. Plameny vyšlehly na tisíci místech a bylo zasaženo mnoho krytů. Tuto noc došlo k tzv. katastrofě v balhamské stanici. Německá puma proletěla pod zem a zabila a zaživa pohřbila 66 lidí. Celkem tu noc přišlo o život 400 Londýňanů. Neustávající bombardování mělo ještě jeden důsledek. V polovině října dosáhl počet dětí evakuovaných na venkov 489 000. Jakákoliv invaze do Británie však byla odvolána a Němci se teď snaží vyhrát pouze leteckou kampaní, takže Britové bitvu o Británii prakticky vyhráli, i když stále pokračuje.
"Přesto tento okamžik velkého triumfu RAF a především stíhacího velitelství nevedl k oslavám ze zbavení se smrtící smyčky, ale k jízlivosti, závisti a nejhoršímu druhu politických pletich." Například si vezměme situaci leteckého maršála Hugha Dowdinga. Původně měl ve stíhacím velitelství sloužit do června 1939, poté mu byla pozice prodloužena do dubna a poté během války ve Francii byl požádán zůstat do července.
Do července začala bitva o Británii, takže se ho také nechystali odvolat a požádali jej, aby zůstal do konce října. Novým náčelníkem štábu letectva je sir Cyril Newall. Skutečný boss. Ale když se premiér Churchill doslechl, že Newall jen zvažuje Dowdinga odvolat, řekl, že by měl Dowding zůstat na svém místě až do konce války.
To se stalo v červenci a srpnu, ale ještě další měsíc nebylo Dowdingovo setrvání ve funkci jisté. Churchill se opravdu vztekl a požádal Dowdinga, aby na svém místě zůstal na neurčito. Ale to neznamenalo, že jeho pozice nebyla pod politickým tlakem, a protože Dowding nikdy nebyl politický typ, udělal si nějaké nepřátele kroky, které považoval za nezbytné k posílení stíhacího velitelství, politické opozici navzdory.
A Keith Park, který velí 11. skupině zodpovědné za obranu Londýna a jihovýchodní Anglie, je v podobné situaci. "Nezajímali ho ambiciózní a závistiví kolegové z 12. skupiny a nebál se jít proti politice ministerstva letectví, pokud tím zachránil své drahocenné stíhače." Ten jeho kolega je Trafford Leigh-Mallory a spolu s leteckým maršálem Sholtem Douglasem vedou hnutí, které se má Dowdinga a Parka zbavit.
Trafford je velmi ambiciózní a celé léto choval zášť a trpkost, že 11. skupina měla prioritu a byla považována za nejdůležitější. Chce slávu i pro 12. skupinu a také se zbavit Parka a formace velkého křídla, o které jsem mluvil před třemi týdny, je cesta k oběma jeho cílům. Velitel letky Douglas Bader, který nápad přednesl, je jeho komplic. Myšlenkou je, že pokud bude detekován velký německý nálet, shromáždí uskupení 3–5 letek z 12.
skupiny, aby Němce nepustil přes kanál. Stíhači z 11. skupiny budou Němce obtěžovat na cestě domů, takže nejvíce práce bude mít 12. skupina a velké křídlo. "Bader byl stejně jako Leigh-Mallory frustrovaný z nedostatku akce. Naneštěstí mu jeho ego bránilo naslouchat zdravému rozumu." Už jsem říkal, že velké křídlo vzlétlo několikrát a nebylo účinné, i když Leigh-Mallory i Bader tvrdí pravý opak. A mnoho lidí na ministerstvu letectví na ně dá.
Prostým faktem je, že formování velkého křídla trvalo dlouho a často do boje vůbec nezasáhlo, a protože je technicky jeho primárním cílem ochrana letišť 11. skupiny, svoji práci neplní. A tvrzení o možnostech velkého křídla nedávají žádný smysl. Velitelství 12. skupiny je v Duxfordu. To je mnohem dále než třeba Kent od Pas de Calais. Němci startující z Pas de Calais doletí nad Canterbury za 15 minut.
Cesta z Duxfordu trvá 30 minut a to nepočítám čas pro utvoření formace. Takže Bader a spol. přeceňují úspěchy a Park si myslí, že to stačí prostě ignorovat, ale to se plete a proti němu a Dowdingovi se připravuje "puč". První útok přijde 17. října na jednání, kterému předsedá Sholto Douglas. Park je obviněn z tvrdohlavosti, že nechce velké křídlo přijmout, a podle Jamese Hollanda se musí bránit před Douglasem a Leigh-Mallorym, a to je tam ještě Bader, i když je to pouhý velitel letky, a nikoho nezajímá ani slovo z toho, co Park říká.
Kostky byly vrženy. První obětí těchto machinací je Cyril Newall, který je další týden 25. října donucen odejít do výslužby. Přišel o politickou podporu nejen od Churchilla, ale také od ministra letecké produkce lorda Beaverbrooka, který spolu s dalšími vlivnými hráči naléhá na Churchilla, aby Newalla nahradil. Nahradí jej sir Charles Portal. A tato poznámka z dalšího týdne nás přivádí na konec tohoto.
Desítky lodí byly potopeny v Atlantiku, na Británii i Německo padají bomby, potyčky na thajsko-indočínské hranici a Itálie se připravuje napadnout Řecko. Zdá se tedy, že válka se rozroste, a to brzy. V Evropě i v Asii. Itálie se chystá napadnout Řecko a Thajsko se vrhne na kohokoliv, kdo bude bránit Francouzskou Indočínu.
A Spojené státy hromadí zbraně a verbují armádu. A Němci jsou v Rumunsku a bojuje se na obloze nad Británií a Německem a v Africe začínají a končí invaze a Japonci bojují proti Číňanům. A válka se ještě rozroste. To je přeci jasné. Protože moderní válka je návyková.
Pokud chcete vědět více o Británii, britské politice a mezinárodní politice týkající se Británie během meziválečného období, podívejte se na tuto epizodu ze série Mezi dvěma válkami přímo zde. Patr(e)onem týdne je Dave Moner. Vaše podpora na Patreonu drží tento pořad v chodu, takže nás prosím podpořte na patreon.com nebo timeghost.tv. Odebírejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
října 1940. Německá invaze do Británie byla odložena na neurčito a s touto hrozbou za zády Britové bitvu o Británii vyhráli, ať si to uvědomují, nebo ne. Takže co přijde teď? Politika! DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden pokračovala bitva nad Británií, i když byla invaze odložena, čínští nacionalisté se střetli s komunisty, navzdory deklarované Spojené frontě proti Japoncům, a Britové zvítězili nad Italy ve Středozemním moři.
Toto se stalo potom. Tento týden 15. října se italský válečný kabinet rozhodl, že napadne Řecko. Německý vůdce Adolf Hitler se o plánu nemá dovědět a má být postaven před hotovou věc. Italové doufají, že tažení skončí za dva týdny, a zahájí útok už na konci měsíce.
Italský vůdce byl trochu uražený, když minulý týden vstoupila do Rumunska německá vojenská mise, protože o ní nebyl předem informován. Invaze započne z Albánie, kterou Itálie okupuje. Je tu však mnoho problémů, kterým Mussolini nevěnuje pozornost, a nikdo, zvláště vrchní velitel v Albánii generál Sebastiano Visconti Prasca, nemá odvahu mu o nich říct.
Jen podzimní nebo zimní zásobování a přepravu vojsk přes epiruské hory, které je nutné pro postup do Řecka překonat, bude noční můrou. "Přípravy byly chaotické. Především z ekonomických důvodů byla velká část italských ozbrojených složek demobilizována. Jednotky, kterým chybí vojáci, budou muset být posíleny. Plán počítal s dvaceti divizemi, ale přepravit je přes Jaderské moře bude vyžadovat nejméně tři měsíce.
Mussolini chtěl zaútočit 26. října, za méně než dva týdny." Italové nejsou jediní, kteří dělají plány pro budoucnost. Od 16. do 19. října Japonsko vyjednává o dodávkách ropy s Nizozemskou východní Indií. Po dalšího půl roku bude Japonsku dodávat 60 % produkce. A opravdu se mi líbí tato věta: "Britové se snaží dohodu zablokovat." A obejít ji pomocí japonskému nepříteli – Číně. 18.
října Britové učinili, jak avizovali, a znovuotevřeli barmskou cestu, aby zásobili Čankajšeka a čínské nacionalisty. USA také hrají svoji roli. Prezident Franklin Roosevelt 12. října řekne: "Náš kurz je daný. Naše rozhodnutí je konečné. Budeme dál budovat naši obranu a armádu. Budeme pomáhat těm, kteří vzdorují agresi a kteří drží agresory daleko od našich břehů." 5 000 čínských dělníků naloží vysokooktanový benzín za 20 milionů dolarů a vojenské zásoby na 2 000 amerických náklaďáků.
Zdá se, že Čína nezůstane sama. Japonsko však upíná zrak i jinam. Před pár týdny vstoupilo do Francouzské Indočíny, aby zamezilo přísunu zásob odtamtud do Číny. A protože vláda Vichistické Francie ani zbytek světa příliš neprotestovali, thajský premiér generál Plaek Pibulsonggram nabyl přesvědčení, že si může vzít zpět území v Laosu a Kambodži, o které jej Francouzi připravili.
Thajsko, do minulého roku známé jako Siam, se v 19. století zvládlo vyhnout evropské kolonizaci, ale přesto tam měl okolní svět velký vliv. Francouzsko-siamská válka v roce 1893 připravila Siam o Laos a překreslení hranic v letech 1904 a 1907 vedlo mnoho lidí k domněnce, že mnoho Thajců žije pod francouzskou nadvládou. Hraniční potyčky teď začaly vířit vody a vypadají celkem nebezpečně. A když jsme u té vody...
Tento týden a na začátku dalšího je v severním Atlantiku 11 německých ponorek, které potopí 39 lodí. Konvoj SC-7 čítající 30 lodí byl pod útokem od 17. do 19. října a přišel o 21 lodí. SC znamená, že to byl pomalý konvoj. Napaden byl smečkou šesti ponorek. Ta samá smečka napadla i HX – Helifax – 79 čítající 49 lodí a od 19.
do 20. října potopila 12 z nich. Během pár dnů bylo potopeno 152 000 tun nákladu. Po těchto útocích se Britové rozhodli, že zvýší počet doprovodných plavidel, ale kvůli tomu budou muset polevit v protiinvazních opatřeních. Malá poznámka: Němečtí ponorkoví hrdinové Gunther Prien, který potopil Royal Oak, a Heinrich Bleicherode, který potopil City of Benares, byli součástí severoatlantické smečky.
Ze Severní Ameriky přicházejí tento týden i další zprávy. 15. října je ředitelem náborové služby v USA jmenován Clarence Dykstra. Registrace k odvodům začnou 16. října. Zaregistruje se více než 16 milionů mužů a 29. října jsou odvedeni první z nich. 16. října je také v Bostonu zatčen George Armstrong. Armstrong je britský námořní obchodník, který dezertoval, spojil se s německým generálním konzulem v New Yorku a potom se vrátil do Bostonu, kde měl sehnat informace o konvojích.
Byl zatčen dříve, než stihl napáchat škodu, a bude poslán zpátky do Británie, kde bude prvním Britem v této válce souzeným za špionáž. Bude shledán vinným a oběšen. Co se týče samotné Británie a pokračující bitvy nad jejím územím, tak Adolfa Hitlera navštíví 14. října italský ministr. Hitler řekne: "Počkejte si, jak bude Londýn vypadat za dva tři měsíce. Pokud nemohu podniknout invazi, tak alespoň zničím jejich průmysl."
Další noc dojde k nejintenzivnějšímu náletu bitvy. Plameny vyšlehly na tisíci místech a bylo zasaženo mnoho krytů. Tuto noc došlo k tzv. katastrofě v balhamské stanici. Německá puma proletěla pod zem a zabila a zaživa pohřbila 66 lidí. Celkem tu noc přišlo o život 400 Londýňanů. Neustávající bombardování mělo ještě jeden důsledek. V polovině října dosáhl počet dětí evakuovaných na venkov 489 000. Jakákoliv invaze do Británie však byla odvolána a Němci se teď snaží vyhrát pouze leteckou kampaní, takže Britové bitvu o Británii prakticky vyhráli, i když stále pokračuje.
"Přesto tento okamžik velkého triumfu RAF a především stíhacího velitelství nevedl k oslavám ze zbavení se smrtící smyčky, ale k jízlivosti, závisti a nejhoršímu druhu politických pletich." Například si vezměme situaci leteckého maršála Hugha Dowdinga. Původně měl ve stíhacím velitelství sloužit do června 1939, poté mu byla pozice prodloužena do dubna a poté během války ve Francii byl požádán zůstat do července.
Do července začala bitva o Británii, takže se ho také nechystali odvolat a požádali jej, aby zůstal do konce října. Novým náčelníkem štábu letectva je sir Cyril Newall. Skutečný boss. Ale když se premiér Churchill doslechl, že Newall jen zvažuje Dowdinga odvolat, řekl, že by měl Dowding zůstat na svém místě až do konce války.
To se stalo v červenci a srpnu, ale ještě další měsíc nebylo Dowdingovo setrvání ve funkci jisté. Churchill se opravdu vztekl a požádal Dowdinga, aby na svém místě zůstal na neurčito. Ale to neznamenalo, že jeho pozice nebyla pod politickým tlakem, a protože Dowding nikdy nebyl politický typ, udělal si nějaké nepřátele kroky, které považoval za nezbytné k posílení stíhacího velitelství, politické opozici navzdory.
A Keith Park, který velí 11. skupině zodpovědné za obranu Londýna a jihovýchodní Anglie, je v podobné situaci. "Nezajímali ho ambiciózní a závistiví kolegové z 12. skupiny a nebál se jít proti politice ministerstva letectví, pokud tím zachránil své drahocenné stíhače." Ten jeho kolega je Trafford Leigh-Mallory a spolu s leteckým maršálem Sholtem Douglasem vedou hnutí, které se má Dowdinga a Parka zbavit.
Trafford je velmi ambiciózní a celé léto choval zášť a trpkost, že 11. skupina měla prioritu a byla považována za nejdůležitější. Chce slávu i pro 12. skupinu a také se zbavit Parka a formace velkého křídla, o které jsem mluvil před třemi týdny, je cesta k oběma jeho cílům. Velitel letky Douglas Bader, který nápad přednesl, je jeho komplic. Myšlenkou je, že pokud bude detekován velký německý nálet, shromáždí uskupení 3–5 letek z 12.
skupiny, aby Němce nepustil přes kanál. Stíhači z 11. skupiny budou Němce obtěžovat na cestě domů, takže nejvíce práce bude mít 12. skupina a velké křídlo. "Bader byl stejně jako Leigh-Mallory frustrovaný z nedostatku akce. Naneštěstí mu jeho ego bránilo naslouchat zdravému rozumu." Už jsem říkal, že velké křídlo vzlétlo několikrát a nebylo účinné, i když Leigh-Mallory i Bader tvrdí pravý opak. A mnoho lidí na ministerstvu letectví na ně dá.
Prostým faktem je, že formování velkého křídla trvalo dlouho a často do boje vůbec nezasáhlo, a protože je technicky jeho primárním cílem ochrana letišť 11. skupiny, svoji práci neplní. A tvrzení o možnostech velkého křídla nedávají žádný smysl. Velitelství 12. skupiny je v Duxfordu. To je mnohem dále než třeba Kent od Pas de Calais. Němci startující z Pas de Calais doletí nad Canterbury za 15 minut.
Cesta z Duxfordu trvá 30 minut a to nepočítám čas pro utvoření formace. Takže Bader a spol. přeceňují úspěchy a Park si myslí, že to stačí prostě ignorovat, ale to se plete a proti němu a Dowdingovi se připravuje "puč". První útok přijde 17. října na jednání, kterému předsedá Sholto Douglas. Park je obviněn z tvrdohlavosti, že nechce velké křídlo přijmout, a podle Jamese Hollanda se musí bránit před Douglasem a Leigh-Mallorym, a to je tam ještě Bader, i když je to pouhý velitel letky, a nikoho nezajímá ani slovo z toho, co Park říká.
Kostky byly vrženy. První obětí těchto machinací je Cyril Newall, který je další týden 25. října donucen odejít do výslužby. Přišel o politickou podporu nejen od Churchilla, ale také od ministra letecké produkce lorda Beaverbrooka, který spolu s dalšími vlivnými hráči naléhá na Churchilla, aby Newalla nahradil. Nahradí jej sir Charles Portal. A tato poznámka z dalšího týdne nás přivádí na konec tohoto.
Desítky lodí byly potopeny v Atlantiku, na Británii i Německo padají bomby, potyčky na thajsko-indočínské hranici a Itálie se připravuje napadnout Řecko. Zdá se tedy, že válka se rozroste, a to brzy. V Evropě i v Asii. Itálie se chystá napadnout Řecko a Thajsko se vrhne na kohokoliv, kdo bude bránit Francouzskou Indočínu.
A Spojené státy hromadí zbraně a verbují armádu. A Němci jsou v Rumunsku a bojuje se na obloze nad Británií a Německem a v Africe začínají a končí invaze a Japonci bojují proti Číňanům. A válka se ještě rozroste. To je přeci jasné. Protože moderní válka je návyková.
Pokud chcete vědět více o Británii, britské politice a mezinárodní politice týkající se Británie během meziválečného období, podívejte se na tuto epizodu ze série Mezi dvěma válkami přímo zde. Patr(e)onem týdne je Dave Moner. Vaše podpora na Patreonu drží tento pořad v chodu, takže nás prosím podpořte na patreon.com nebo timeghost.tv. Odebírejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář