Thumbnail play icon

Italsko-francouzská válka končíDruhá světová válka

Přidat do sledovaných sérií 50
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:70
Počet zobrazení:2 382

Po nezdařené ofenzívě přes Alpy podepisuje Itálie s Francií příměří, zatímco se její a britské lodě střetnou ve Středomoří. SSSR obsadil Pobaltí a nyní požaduje rumunské území. 

Jestli chcete o druhé světové válce vědět více, určitě koukněte na web Druhá světová válka, kde je spousta zajímavých informací. 

Přepis titulků

Ne, ne Arábie. 29. června 1940. Před devatenácti dny vyhlásila Itálie válku Francii a minulý týden zahájila ofenzívu na francouzské území. Tento týden uvidíme, jak to dopadlo. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden SSSR obsadil Lotyšsko, Estonsko a Litvu a svrhl tamní vlády.

V Číně skončila japonským vítězstvím velká bitva o Zaoyang-I-čchang. Italové zahájili invazi do Francie ve chvíli, kdy Francouzi podepisovali příměří s Němci. A rovněž se minulý týden stal Philippe Pétain premiérem Francie. Tento týden je vicepremiérem jmenován Pierre Laval. 23. června francouzský ministr obrany Maxime Weygand oficiálně propustí generála Charlese DeGaulla. De Gaulle z Británie rádiem vyzýval Francouze k boji.

Britové uznají DeGaulla jako vůdce svobodné Francie. Apeluji na všechny Francouze, kteří chtějí zůstat svobodní, aby následovali můj hlas a mě. Ať žije Francie čestná a nezávislá. A rovněž 23. června navštíví Adolf Hitler Paříž, a to úplně poprvé. Byly mu ukázány slavné budovy a během svého pobytu nařídil zbourat dva monumenty Velké války – sochu francouzského generála Charlese Mangina a památník věnovaný britské sestře Edith Cavellové.

Když se v červenci vrátí do Berlína, nařídí Albertu Speerovi navrhnout dekret nařizující pokračovat v pracích na monumentech a veřejných budovách, které ustaly minulé září s invazí do Polska. Hitler zamýšlí učinit Berlín krásnějším než Paříž a jeho nový Berlín má být hotový do roku 1950. Tento týden také navštíví oblast, kde v první světové válce sloužil.

24. června dorazili bývalí francouzští ministři do severní Afriky, odkud zamýšleli pokračovat v boji, avšak zjistili, že tamní guvernér již přistoupil na příměří s Němci. Takže se v boji pokračovat nebude a 25. června se Francie oficiálně vzdá Německu. Ten samý den jsou poslední Britové evakuováni z francouzských přístavů, čímž končí operace Ariel, během které z Francie odplulo 191 870 spojeneckých vojáků, letců a civilistů.

Minulý týden jsem zmínil, že Britové evakuovali ostrovy v průlivu, a tento týden jsou ostrovy bombardovány. Britové je demilitarizovali, ale to Němci nevěděli. Na Guernsey zemřelo 33 lidí a 67 jich bylo zraněno, na Jersey zemřelo 9 lidí. Takže aktivní válka mezi Německem a Británií pokračuje stejně jako mezi Francií a Itálií, alespoň na počátku tohoto týdne. Minulý týden jsem mluvil o italské alpské ofenzívě, které Francouzi zvládli do konce týdne odolávat.

Tento týden přináší vystřízlivění. Prvních pár dnů provází sporadické boje, ale italské alpské sbory nedokázaly obsadit Bourg Saint Maurice. I. armádní sbor postupuje na Modane, ale je zastaven. Na pobřeží italská 1. armáda obsadila Menton, obstojný zisk, ale cíli v Nice se ani nepřiblížila, když bylo podepsáno příměří. Ano, 23.

června stejná francouzská delegace, která jej o den dříve podepsala s Němci, se setkává s Italy v Římě. Opět ji vede francouzský generál Charles Huntziger. Příměří je podepsáno 24. června v 19:15 a v platnost vstoupí v 00:30. Ustanovuje 50 km hlubokou demilitarizovanou zónu, ale samotná italská okupační zóna není příliš velká. Zahrnuje Menton, ale rozkládá se jen na 832 km čtverečných a žije v ní sotva 30 000 obyvatel. Italové jsou ale samozřejmě stále ve válce proti Britům.

28. června přichází bitva o esperský konvoj, první střet italských a spojeneckých válečných lodí. Tři italské torpédoborce potkaly britskou 7. skvadru křižníků, která chránila konvoje ve Středomoří. Jeden torpédoborec byl potopen, ale křižníky spotřebovaly tolik munice, že konvoje na Maltu, britskou kolonii, jsou pozdrženy, dokud nebude doplněna. Rovněž 28.

června je maršál Italo Balbo, velitel italské severní Afriky, zabit přátelskou palbou v Tobruku v Libyi, nad kterým letěl během britského náletu. Příští týden jej nahradí maršál Rodolfo Graziani. Jsou tu ale další země, které se snaží zůstat mimo válku. Povzbuzen okupací pobaltských států z minulého týdne obrátil Sovětský svaz pozornost k Rumunsku a 26. června od něj požaduje Besarábii a Bukovinu. Rumuni navrhují jednání, ale sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov řekne, že buď odevzdají území, nebo bude válka.

Nemají moc na výběr, a tak Rudá armáda 28. června vstoupí do rumunské Besarábie a severní Bukoviny. Ve Spojených státech se ve Filadelfii koná sjezd Republikánské strany. Prezidentským kandidátem je zvolen Wendell Wilkie. Strana vehementně odmítá zapojení do války. 27.

června se americký ministr zahraničí Cordell Hull setká s britskými a australskými zástupci. Požádají o pomoc proti Japonsku. Chtějí po Spojených státech ekonomická opatření, zprostředkování rozhovorů mezi Čínou a Japonskem, nebo přesunutí více námořnictva do filipínských a malajských vod. Hull odpoví, že USA v tuto chvíli nejsou na tak aktivní zahraniční politiku připraveny. Americký severní soused však je. Tento týden začíná deportace Italů a Němců z Británie do Kanady.

Mnoho z nich jsou židovští uprchlíci, kteří do Británie utekli. A Německo – zdá se – obrací pozornost na Británii. 27. června Němci zřídí radiostanice v Brestu a Cherbourgu, aby v budoucnosti pomáhaly navigovat bombardéry na Británii. K šifrování instrukcí pro zřízení těchto stanic používají Enigmu, takže Britové se o jejich existenci ihned dověděli. 28. června zprávy z Enigmy poskytnou britské rozvědce informace, že německé dálkové bombardéry projdou po kampani ve Francii opravami a budou připraveny do 8.

července. Takže nálety bombardérů na Británii se mohou odehrát v blízké budoucnosti. Tady je pár věcí, které jsem neměl čas tento měsíc zmínit. Ještě 4. června se Británie podívala na svůj stav a jak by mohla být schopna odpovědět na invazi, pokud by se k ní Německo po pádu Francie odhodlalo – a Francie právě padla. Martin Gilbert píše: "Na britském území bylo 500 děl, některé z nich muzejní kousky.

4. června se válečný kabinet dozvěděl, že mezi 19. květnem a 1. červnem bylo vyrobeno 453 letadel všech typů, a za stejný čas jich bylo ztraceno 436. Skutečný počet akceschopných letadel k 2. červnu byl 504." Pokračuje tím, že sir Hugh Dowding, náčelník stíhacího velitelství, řekl válečnému kabinetu, že pokud Německo zaútočí ze vzduchu, nebude moci garantovat leteckou převahu po více než 48 hodin.

U Dunkerku Britové podle Martina Gilberta nechali: 475 tanků a celkem 38 000 vozidel. 8 000 polních telefonů a 1 855 bezdrátových přístrojů. 400 protitankových a 1 000 děl. 8 000 Brenů a 90 000 pušek. 7 000 tun munice. V Británii nyní nemají ani 600 000 pušek a 12 000 Brenů. Churchill nedávno řekl, že i kdyby celá Evropa podlehla nacistům, jejichž vítězství zajistily jejich stroje, režim padne, protože stroje porazí stroje.

Britové se mohou spolehnout na pomoc pár strojů. Minulý týden bylo 600 železničních vagónů naloženo prvními vojenskými zásobami, které Franklin Roosevelt schválil k brzkému převozu do Británie a Francie. Zahrnovaly 900 polních děl, 80 000 kulometů a půl milionu pušek, které byly vyrobeny ve Velké válce, ale dobře uloženy. S každou puškou cestovalo 250 nábojů. Posíláme naše modlitby a naděje lidem za mořem, kteří odolávají s velkolepou odvahou v bitvě za svoji svobodu.

Avšak Británie je v boji stále sama. Je zajímavé číst rozdílné názory historiků, co se mohlo stát, kdyby se něco stalo jinak. Jsou to samozřejmě jen spekulace a skutečnou odpověď se nikdy nedozvíme. Max Hasting napsal toto a já bych se o to rád podělil: "Moderní vojenské hry kampaně 1940 někdy končí německou porážkou. To vede několik historiků k názoru, že Hitlerovu triumfu na bojišti mohlo být zabráněno.

Je těžké takový pohled přijmout. Wehrmacht disponoval dynamickou energií, která armádám v roce 1940 zcela chyběla. Navzdory rozšířené představě Němci nedobyli Francii podle podrobného plánu Blitzkriegu. Velitelé spíše prokázali geniální oportunismus, který předčil jejich nejdivočejší očekávaní. Pokud by se Francouzi pohybovali rychleji a Němci pomaleji, výsledek tažení mohl být jiný, ale takový výrok je bezvýznamný."

Mluvili jsme o tom v minulých měsících a spojenecká porážka nebyla výsledkem horší výbavy. Německá struktura velení byla jednoduchá a soustředěná, spojenecká chaotická a neohrabaná. A spojenecká odpověď na německé kroky postrádala rozhodnost. Tímto ukončím tento týden války. Probíhající válka mezi Británií a Itálií, ale konec války mezi Francií a Itálií.

Británie hromadí zásoby a čeká, jestli nebo kdy přijde německý útok, a Sovětský svaz opět rozšiřuje hranice. Svět byl samozřejmě ohromený Hitlerovým vítězstvím na západě, ale nikdo nebyl ohromený více než Josef Stalin. Všechny jeho plány a strategie byly založeny na dlouhé opotřebovávací válce v západní Evropě, která by oslabila všechny zúčastněné strany.

Ale toto... Sovětský svaz je uprostřed obřího přezbrojovacího programu, který bude dokončen až za několik let, a dlouhá válka na západě by pravděpodobně zabránila válce mezi Německem a SSSR. Němci a Sověti stále mají pakt z minulého roku – německé námořnictvo využívá ruské přístavy, Sověti stále posílají tuny ropy a jídla do Německa, takže se nezdá být v německém zájmu pakt porušit, ale přesto Stalin nechce Hitlera provokovat.

Nestaví rozsáhlá opevnění na své západní hranici. Namísto toho využívá zmateného západu k rozšíření svého území, nejprve do Pobaltí a nyní do Besarábie. Ale řekněme to takto: Hitlerův útok na západ posloužil Stalinovým zájmům. Hitlerovo vítězství nikoliv. Těžko uvěřit, že v roce 1940 je to už dvacet let, co chtěl Stalin se svými kumpány dojít na západ a dobýt Německo.

Mluvili jsme o tom v Mezi dvěma válkami a vy se o tom můžete dovědět zde. Členem TimeGhost armády týdne je Igor Zinovyev. Buďte jako Igor a podpořte nás, abychom mohli pokračovat v práci, přihlášením se na Patreonu nebo TimeGhost.tv. Uvidíme se za týden.

Komentáře (7)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Akeho debila to zxaujima?

030

Odpovědět

Třeba mě... ale jsem šťastný debil :-)

171
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK