Pobaltí ve Stalinově sevřeníDruhá světová válka

13. října 1939. Vidíte, jak bylo Polsko pozřeno a rozděleno dvěma mocnostmi, z nichž jedna poté obrátila pozornost na malé země ve vašem sousedství, a když obrátí pozornost vaším směrem, co uděláte? Pokud jste Finsko, řeknete "ne". DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden poslední významná polská jednotka kapitulovala a německá a sovětská invaze do Polska byla dokonána.

Vznikla nová polská exilová vláda a desítky tisíc polských vojáků zvládly uniknout z vlasti. V Číně skončily boje o Čchang-ša čínským vítězstvím. Bylo to první velké čínské město, které zvládlo odrazit Japonce. V Pobaltí Lotyšsko dovolilo SSSR využívat své vojenské základny, aby se ušetřilo od okupace. Sověti se opravdu snaží upevnit si moc v Pobaltí.

10. října s nimi Litva podepsala patnáctiletý pakt vzájemné spolupráce. Ten dovolil SSSR mít 20 000 mužů na litevských základnách. 12. října začaly rozhovory mezi Finy a Sověty. Finové již mobilizovali, neboť si byli nejistí Stalinovými záměry. Ten pro ně má seznam požadavků. Musí Sovětům pronajmout poloostrov Hanko a dovolit jim tam vybudovat základnu pro pět tisíc vojáků spolu s personálem a také se vzdát kontroly nad několika ostrovy ve Finském zálivu.

Musí také odevzdat část Rybářského poloostrova okolo Murmansku spolu s přístavem Petsamo, protože se tam těžil nikl, o který měl Stalin zájem. Finsko-sovětská hranice v Karelské šíji má být posunuta 30 km východně od Vyborgu a existující opevnění v Karélii zničeny. Výměnou by Finové získali velkou část severní Karélie. Stalin říkal, že se obává útoku z Finského zálivu nebo z finské pevniny a že všechno dělá pro ochranu své země.

Ale v reálném světě to znamenalo, že Finové by museli opustit svoji hlavní obrannou linii – Mannerheimovu linii a finská vláda, tedy alespoň většina, si myslela, že tyto požadavky, jakkoliv tvrdé, jsou jen začátek a že Finové nebudou schopni vzdorovat dalším požadavkům, pokud přistoupí na tyto, protože ztratí hlavní fyzickou obranu. Ale jsou Stalinovy požadavky neslýchané? Nebo realistické? On skutečně věří, že se Německo obrátí proti SSSR, pokud ovládnou západní Evropu a i když Leningrad, i dříve Petrohrad, nebyl nikdy úspěšně dobyt z Karélie, kdyby se o to někdo pokoušel, byl by to Wehrmacht.

Měl rovněž osobní cíl: znovudobytí bývalého ztraceného ruského území, které už není součástí SSSR. Ať to bylo jakkoliv, ať už to nabízel z dobré vůle, nebo se snažil podlomit Finy, nebo obojí, jeho požadavky byly závažné a byl zděšený finským odmítnutím odevzdáním například základny v Hanko na finské pevnině v ústí Finského zálivu.

"Jemu se tvrdohlavý a nerealistický přístup Finů jevil jako perverzní a zároveň podezřelý. Finové určitě měli nějaký skrytý motiv za přijetím tak provokativní a agresivní politiky. A protože finské ozbrojené síly byly slabé, ten skrytý motiv mohl být tajné spojenectví s Hitlerem." Hitler s Finy nejednal, avšak jednal s jedním Švédem. 9.

října přijal švédského podnikatele Birgera Dahleruse, který cestoval mezi Londýnem a Berlínem přes Švédsko s návrhem pro Británii o vyjednávání o míru. Původně s tím přišel Hermann Göring. Dahlerus řekl, že britskou hlavní podmínkou je obnovení polského státu. Hitler poslal Dahleriuse zpět s tím, že na dobyté území má Německo právo, protože musí opevnit hranici s Ruskem, a že Německo chce zpět své kolonie ztracené ve Velké válce, nebo přiměřenou náhradu.

To je hodně území. Toho dne však Hitler vydal direktiv číslo 6 říkající: "Jestli se v blízké budoucnosti ukáže, že Británie, a pod jejím vlivem i Francie, nebudou chtít dovést válku ke konci, potom jsem se rozhodl přejít bez dalšího odkladu do ofenzívy." Útok by byl veden přes země Beneluxu navržený porazit Brity a Francouze, kteří by šli pomoci Nizozemcům a Belgičanům. A území, které bude dobyto, bude chránit Porúří a jeho průmysl. Plán je hodně omezený, pokud to srovnáte se Schlieffenovým plánem na porážku Francie v první světové válce.

Například zde není žádná zmínka o poražení Francie, ale je to pořád útok. Toto je však další úder nezávislosti německé armády. Myslí si, že i když je v Hitlerově moci nařídit přípravu útoku, armáda by měla rozhodnout kde a jak bude útok proveden. Další den se Hitler v kancléřství setká s některými vyššími armádními veliteli. Přečte memorandum, které stanoví německý válečný cíl jako: "Zničení síly a schopnosti západních mocností ještě někdy oponovat upevnění státu a dalšímu vývoji německého národa v Evropě."

Vysvětluje, že německá smlouva s Ruskem umožňuje zaútočit na Británii a Francii, protože válka by se teď vedla jen na jedné frontě, na rozdíl od Velké války. Ale čas je nepřítelem, protože Hitler nevěří, že pakt o neutralitě podepsaný s SSSR vydrží příliš dlouho. Se Stalinem si očividně nevěřili vzájemně.

Hitler chce zaútočit na západ už teď, na podzim 1939, a měl by s kým bojovat, protože 7. října britské expediční síly dokončily přesun do Francie. Bez odporu. Němci se však tento týden snaží zaútočit na Brity na moři. 7. října Gneisenau, jedna ze dvou bitevních lodí třídy Scharnhorst, přičemž Scharnhorst je ta druhá, vede námořní akci k Norsku v naději, že vylákají britské námořní síly, na které zaútočí bombardéry Luftwaffe. To ale nevyšlo.

Lodě třídy Scharnhorst jsou označovány také jako bitevní křižníky. Když byly postaveny v roce 1935, značily začátek německého upuštění od námořního odzbrojení vynuceného Versailleskou smlouvou. Byly spuštěny na vodu v roce 1936 a uvedeny do služby dříve tento rok. Co se týče Norska, tento týden velkoadmirál Erich Raeder poprvé hovořil s Hitlerem o možnosti napadení Norska pro zajištění námořních a ponorkových základen. Mezitím v Británii Winston Churchill lobuje za zaminování norských pobřežních vod, aby Německu ztížil přepravu železné rudy.

Tento týden se toho na moři dělo víc. Prvním německým letadlem sestřeleným během války britským letadlem je Dornier Do X na hlídce v Severním moři. Také stojí za pozornost, že 9. října U47 opouští Kiel pod Gunterem Prienem a její mise se promění v jednu z nejzářivějších námořních v historii. Na konci týdne, 13.

října, za užití famózních navigačních dovedností proplul Orkneji a proklestil si cestu britskou řetězovou a síťovou obranou hlídajícími jejich hlavní námořní základnu ve Scapa Flow, kam vstoupil a je stále nezpozorován, i když se na s koncem týdne vynořil. Polské námořnictvo bylo také ve Skotsku. Vlastně už 30. srpna, dva dny před německou invazí do Polska, byl britským námořnictvem nařízen Plán Peking. To přesvědčilo polského velitele Edwarda Śmigły-Rydze a admirála Józefa Unruga nařídit alespoň části polské flotily opustit Balt.

Když torpédoborce Burza, Grom a Błyskawica, tedy Bouře, Hrom a Blesk, obdržely rádiovou zprávu Peking, Peking, Peking, vyrazily do britských vod, kam úspěšně dopluly 1. září. Co se týče polské ponorkové divize, tak k ní se dostanu další týden. Ach to předjímání. Co se týče polské armády nebo letectva utíkajícím před Němci nebo Sověty, tak kolem sta tisíc vojáků a deseti tisíc letců s asi třemi sty letadly zvládlo utéci do Rumunska, Maďarska nebo Pobaltí.

Tito muži budou základem pro polskou armádu a letectvo v exilu. Některá civilní letadla se dostala až do Švédska. Polské národní aerolinie LOT se jaly evakuovat všechna letadla, nástroje a stoje do Bukurešti spolu s třemi sty zaměstnanci. A tady jsou dvě poznámky na konec týdne. 12. října začal Adolf Eichmann deportovat židy z Rakouska a Československa do německého Polska, zatímco 9. října Philipp Bouhler odeslal z německého kancléřství formuláře do všech nemocnic a všem doktorům, "pro statistické účely", zaevidovat pacienty, kteří jsou senilní, mentálně choří zločinci nebo nejsou německé krve.

Tři posuzovatelé poté rozhodnou, jestli tito lidé budou žít, nebo zemřou. A jsme na konci týdne. Finové odporují Stalinovi, Hitler plánuje brzký útok na západ a obě strany přemýšlí o Norsku. Finsko jako suverénní stát má právo odmítnout číkoli nároky na jeho území. Ale Josef Stalin není jen tak někdo.

Je paranoidní, ale znovu říkám, že když si myslí, že smlouva s Německem nevydrží, tak si to nemyslí ani Hitler. A jen proto, že jste paranoidní, neznamená, že po vás lidé nejdou. Rovněž má teritoriální ambice, takže jeho strach z německého útoku spolu s touhou po expanzi přivedly jeho zrak na sever. A co to znamená pro Finsko? Ať už to bude cokoliv, nebude to dobré a bude to zahrnovat smrt mnoha lidí. Když už jsem zmínil Dornier, jestli chcete vidět naši epizodu Mezi dvěma válkami o nové éře letectví, klikněte přímo sem a podpořte prosím válečné úsilí narukováním do TimeGhost armády na Patreonu.

Odkazy jsou pod videem. Uvidíme se za týden. Překlad Viktor Horký aka InkCZ www.videacesky.cz