Polsko padloDruhá světová válka

29. září 1939. Bylo to polské hlavní město , a tedy pochopitelně největší cena ve dvojité německo-sovětské invazi. A tento týden Varšava padne. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden k překvapení snad celého světa napadl Sovětský svaz Polsko. Záminkou bylo ochránit obyvatele, například Ukrajince, před možnou německou invazí.

Německo pokračovalo v invazi do Polska, která začala 1. září, i když se Německo a Sověti předtím tajně dohodli na rozdělení Polska. Hitler nařídil provést eutanazii mentálně nemocných Němců a na dobytém území se německá armáda přela s prapory SS o jejich zločinech proti lidskosti. Ty pokračovaly tento týden. Co se týče hrůzostrašné bezpečnostní kampaně SS na dobytém území, tento týden, kdy byly německé policejní jednotky převeleny pod hlavní říšskou bezpečnostní kancelář pod jeho velením, Reinhard Heydrich řekl, že se na dobytém polském území stále nachází 3 % lidí z vyšší třídy.

Podle Martina Gilberta "nachází" znamená, že jsou naživu. Tisíce doktorů, kněží, učitelů, podnikatelů a dalších bylo shromážděno a zabito. Gilbert píše, že v jedné diecézi byly skoro dvě třetiny ze 700 kněží zatčeny a 214 z nich byly zastřeleno. A Němci pokračovali v dobývání polského území. Skupina armád jih se blížila jižně a západně od Varšavy.

25. září se stalo pro místní obyvatele známé jako Černé pondělí, když na město zaútočilo 1 200 letadel. Přesto však vzdorovalo, i navzdory bombardování. Hasiči ani nedoufali, že by zvládli uhasit všechny požáry. V Poland Betrayed se píše, že jen 22. září hořelo současně 500 budov. Byly bombardovány varšavské vodní díla, takže hasiči brzy neměli vodu na hašení požárů a museli na plameny házet písek.

Do 26. září byly přeťaty dodávky vody i elektřiny a docházela munice i lékařské zásoby. Civilní delegace vyzvala velitele obrany města Juliusze Rómmela, aby se vzdal. Poslal vyjednavače k Němcům a ti souhlasili s ukončením bojů ve 14:00 27. září. Polské jednotky se měly stáhnou za demarkační linii. 29. září opustilo město a bylo zajato 140 000 vojáků. Posádka pod velením Waleriana Czumy se vzdala o den dříve.

Varšava tedy padla. Němci nevstoupili do města po další tři dny. Kdo by chtěl vstoupit do města bez života a vody plného raněných a mrtvých. Jinde odpor pokračoval i poté, co uprchlíci zahltili cesty. Ale bylo to skličující. Toto je citace polského vojáka z knihy Anthonyho Beevora The Second World War: "Nepřítel vždy přichází ze vzduchu. Průběh války se neustále opakuje, den za dnem vidíme ty samé scény.

Civilisté prchají před leteckými nálety, konvoje se rozjíždí, vozy a povozy jsou v plamenech. Neměnil se ani zápach podél cest. Byl to zápach mrtvých koní, které nikdo nepohřbil a kteří nepopsatelně páchli. Pohybovali jsme se jen v noci a naučili jsme se spát za pochodu. Kouření bylo zakázáno z obavy, že nás zář cigarety prozradí všemocné Luftwaffe." I ruská invaze se proměnila ve válku proti lidskosti.

Za cenu pouhých čtyř tisíc ztrát za pár dní Rusové obsadili dvě stě tisíc kilometrů čtverečných území, na kterém žilo pět milionů Poláků čtyři a půl milionu Ukrajinců, milion Bělorusů a milion židů. Většina polských vojáků, kteří byli na východě Polska, byli záložníci, kteří prošli jen zrychleným výcvikem. Když Rusové zaútočili, velitelé se ptali štábu, co mají dělat. Maršál Edward Śmigły-Rydz jim nejprve nařídil bojovat, ale rychle si uvědomil, že by to bylo zbytečné, a vydal tedy rozkaz, aby se Sověty vyjednávali o bezpečném průchodu do Rumunska nebo Maďarska.

Měli bojovat, jen kdyby na ně nepřítel střílel nebo se jim snažil vzít zbraně. Ukázalo se ale, že bojovat museli. Sověti je vnímali jako nepřátelskou sílu a chtěli jim zabránit v překročení hranice. Například minulý týden v Grodnu došlo k tvrdým bojům a do konce týdne se polská osádka rozhodla stáhnout se k Litvě.

Ti, kteří zůstali a padli do zajetí, především studenti a dobrovolníci, byli zastřeleni NKVD, která vedla sovětskou tajnou policii. Jeden k jízdních pluků, 101. záložní, však zvládl překročit hranici tento týden 23. září. Minulý týden jsem zmínil, že Lvov kapituloval. Bylo to impozantní a dobře opevněné město, které bylo obléháno Němci.

Rusové však dorazili 19. září a velitel města generál Langner se rozhodl vzdát se jim, ale odpor proti tomu byl tak velký, že došlo k pokusu o vzpouru. Bylo dohodnuto, že jeho důstojníci budou moci překročit hranici do Maďarska nebo Rumunska. Namísto toho byli zajati a posláni do zajateckého tábora Starobilsk a posléze zavražděni v Katyni na příkaz Josefa Stalina. Setkání mezi německou a ruskou armádou ve Lvově, a německý ústup podle dohody, která dala některé jimi dobyté území Rusům, se obešly bez vážných incidentů.

Budoucnost Polska však stále visela ve vzduchu. Německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop prosazoval německé nároky na ropná pole východně od Lublinu, což Stalina naštvalo. Stalin se rozhodl, že podstoupí Lublin, pokud Sovětský svaz získá Litvu. Ribbentrop letěl toto a rozdělení Polska prodiskutovat do Moskvy. Přijal Stalinův návrh, že nová hranice povede kolem východopruské hranice k řece Narew a poté k řece Bug k podkarpatské hranici.

Lvov tak zůstane na sovětské straně. Etničtí Němci na sovětském území budou převezeni na Němci okupovaná území. Stalin rovněž předal několik německých komunistů. 28. září Německo a SSSR podepsalo přátelskou dohodu rozdělující Polsko. Sověti získali trochu více území, ale Němci více obyvatel a průmyslu. Nyní se Sovětský svaz zaměří na Pobaltí a je podepsána vzájemná spolupráce mezi Sovětským svazem a Estonskem, podle které může SSSR využívat základny v Estonsku.

Představa za paktem a pozor, spoiler, který bude brzy nabídnut Lotyšsku a Litvě, je zajistit kontrolu Baltského moře, zvláště v případě německé agrese. Co se týče Němců, tak Adolf Hitler získal území čítající 15 000 000 Poláků, dva miliony Židů, milion etnických Němců a dva miliony lidí jiných příslušností. Získal rovněž pevnost Modlin, která se vzdala 28. září. Němci posádku v Modlinu i Helské kose obléhali. Helský poloostrov je 40 kilometrů dlouhý a 2 kilometry široký.

Pro tři tisíce obránců bylo celkem snadné jej bránit, ale poloostrov byl zároveň velkým cílem pro letadla, dělostřelectvo a námořnictvo. 19. září, když Hitler přesunul své velitelství do hotelu v Gdaňském zálivu, sledoval jeho štáb při snídani každodenní ostřelování Helské kosy. O to se staraly bitevní lodě Schleswig-Holstein a Schlesien. Přesto však na konci tohoto týdne bylo na zemi dosaženo jen malého postupu. Co se týče Modlinu, tak ten bránily čtyři pěší divize, ale ty byly obklíčeny. Němci podnikli 24.

září tvrdý úder ze všech stran. Byli odraženi, ale Poláci utrpěli těžké ztráty a na konci týdne byli nuceni se vzdát. 27. září Hitler pověděl svým náčelníkům, že podnikne útok do západní Evropy, co nejdříve to bude možné. Takový byl jeho plán, ale například armáda silně oponovala. Odporovala jeho přímé kontrole nad strategickým plánováním a cítila se nepřipravena. Ale lidé v západní Evropě se Německa velice obávali.

Británií se šířil strach, že němečtí agenti infiltrovali společnost a brzy začnou se sabotážemi. Ale všichni němečtí agenti až na pár byli zatčeni na začátku války. To bylo pro Brity vítězstvím, ale tajným, protože to Němci nevěděli. A tento týden si britská rozvědka připsala další vítězství. 28. září Velšan Artur Owens, kterého německá rozvědka považovala za svého agenta, jel do Nizozemska setkat se s "nadřízenými."

Jeho kódovým jménem bylo Snow a spolupracoval s britskou rozvědkou. Přesvědčil Němce, že zřídil rozsáhlou špionážní síť ve Walesu. Dostal peníze a instrukce a té samé noci se vrátil do Británie. Toto byl začátek XX neboli Double-Cross System. A tímto končí tento týden. Varšava a Modlin padly do rukou Němcům, a i když se jednotkám polské armády podařilo uniknout, osud civilistů a vojáků, kteří neunikli, nevypadá vůbec dobře.

Němci a Sověti podepsali přátelskou dohodu při porcování nové ceny. Takže kdo získal lepší část dohody mezi Německem a SSSR? Vypadá to, že Německo. V první světové válce britská námořní blokáda Německo omezila a vedla k hladu, ale nyní mohli Němci získat vše, co potřebovali pro pokračování ve válce. Mohli získat všechno možné od Sovětského svazu, například obilí a ropu, ale mimo to od Sovětů putovaly i jiné zásoby.

Především guma pro výrobu třeba pneumatik, kterou Německo nebylo schopné koupit v zámoří. Hitlerův grandiózní plán v západní Evropě byl najednou mnohem realističtější. Jestli chcete vědět víc o sovětských nárocích ve východní Evropě, podívejte se na epizodu Mezi dvěma válkami o ruské občanské válce a válkách na Ukrajině a v Bělorusku přímo zde. Přidejte se do naší TimeGhost armády a podpořte naše válečné úsilí. Počítá se každý dolar.

Uvidíme se za týden. Překlad: Viktor Horký aka InkCZ www.videacesky.cz