Polští letci nad Británií

Já jen vím, že když jsem dorazil
na Downing Street, nikdo o pizze nevěděl. Jakoby si z nás někdo vystřelil. Kdo má tohle zapotřebí? 3. srpna 1940. Posledních několik týdnů útočila německá
letadla na Brity nad Lamanšským průlivem, ale tento týden
vydá Adolf Hitler rozkaz, který přenese boje na pevninu. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell,
toto je druhá světová válka.

Minulý týden pobaltské státy
s novými pro-sovětskými vládami požádaly o připojení k Sovětskému svazu. Hitler svým generálům zopakoval,
že v roce 1941 napadnou Sovětský svaz, ale současná bitva se vedla proti Britům
na obloze nad Lamanšským průlivem. Japonsko mělo novou
pro-expanzní vládu a USA schválily odeslání
více vojenského materiálu Britům a méně nerostných surovin Japoncům.

Hitler plánuje zaútočit
na SSSR tajně, ale ne veřejně. A na druhé straně
1. srpna v Nejvyšším sovětu ministr zahraničí Vjačeslav Molotov
znovu potvrdí Pakt Ribbentrop-Molotov mezi Německem a Sovětským svazem. Dalšího dne SSSR
anektuje Besarábii a Severní Bukovinu, které jsou začleněny do nové
Moldavské sovětské socialistické republiky. 3. srpna formálně anektuje Litvu.
5. srpna Lotyšsko a 6. srpna Estonsko. V západní Evropě probíhají v plném proudu
přípravy na německou anexi Británie.

Kanalkampf – bitva o Lamanšský průliv –
je ve skutečnosti příprava na přípravu. 28. července Británie stáhla všechny
torpédoborce z Doveru do Portsmouthu. "To je pro Luftwaffe významný úspěch,
který naznačuje, že je schopno dominovat
úžinám průlivu i za denního světla." Britské torpédoborce mají ve dne
zakázáno vplout do východní části kanálu. Přesto tamní vody odminovávají,
kdyby tam chtěli nebo museli získat přístup. Ve vzdušných operacích
od 25. do 29. července ztratila Británie 18 letadel,
Německo 52 a na konci července je britská produkce
stíhacích letadel 50 % nad stanovenou kvótou.

Od 1. května jich vyrobili 1 200. To je více, než vyrobilo Německo,
a rozdíl se zmenšuje. 29. července oznámí Hitlerovi
vrchní velení Kriegsmarine, že vylodění v Británii
nebude možné do druhé poloviny září. A ani tehdy nebude německé loďstvo schopné
ochránit vylodění před britským protiútokem. Admirál Otto Schniewind,
náčelník štábu německého námořnictva, řekl, že po zbytek roku
za takový útok nepřevezme zodpovědnost.

1. srpna Hitler určí 15. září dnem,
kdy přípravy na Operaci Lvoun, invazi Británie, musí být dokončeny,
aby proběhla mezi 19. a 26. zářím. Zdůrazňuje, že bez vzdušné nadvlády
nemůže k vyloděním dojít, ale první vlna vylodění
musí proběhnout dříve, než zhoršující se podzimní počasí
zabrání Luftwaffe poskytnout letecké krytí. Toho dne řekne velitel Luftwaffe
Herman Göring svým generálům: "Hitler mi nařídil
zničit Británii mým letectvem. Tvrdými údery plánuji tohoto nepřítele,
který již utrpěl zničující morální porážku, dostat na kolena
v nejbližší budoucnosti, aby okupace ostrova naším vojskem
mohla proběhnout bez rizika."

Ale jeho velitelé Kesselring, Milch
a Sperrle vidí v plánu velké problémy. Milch je leteckým inspektorem
a má pod sebou produkci letadel. Kesselring a Sperrle
velí Luftflotte 2 a 3. Operační letiště jsou pro ně nová, a protože jsou na okupovaném
francouzském a belgickém území, veškeré zásobovací a opravářské
systémy musí být postaveny nebo svépomocí
přizpůsobeny jejich potřebám, zatímco Britové své domácí základny
využívali po desítky let.

Britové v porovnání s Němci
ušetří také hodně paliva, protože bojují nad svým územím. Němci musí uletět desítky
nebo stovky mil, aby se s Brity střetli, zatímco Britové musí jen vzlétnout. Poškozené britské letadlo může přistát nebo může pilot vyskočit z letadla
nad přátelským územím, zatímco Německá letadla a piloti
jsou ztraceny pravděpodobně navždy.

Theo Osterkamp,
letecké eso první světové války, má také pochybnosti:
"Sdělil jsem Göringovi, že když jsem byl se svojí letkou
v boji nad Anglií, napočítal jsem jen kolem Londýna
500 až 700 britských stíhaček. Od začátku bitvy
čísla značně vzrostla. Všechny nové letky
byly vybaveny Spitfiry, které považuji za stejně dobré
jako naše vlastní stíhačky."

Göring obavy svého štábu odmítne s tím,
že nejenže britská čísla poklesla, ale že Britové jsou stejně zbabělci a nadřazenost německých bombardérů
stejně činí britské obrany bezvýznamné. Britská obranná postavení,
jak jsem už říkal, zahrnují 50 pobřežních radarových stanic
rozmístěných od Land's End k Orknejím. Německo má už taky pobřežní radar,
ne tak dobrý jako Britové, ale hlavním problémem je,
že útočení nijak nepomáhá. Britové tedy mají velkou výhodu.

Britové také mají Dowdingům systém,
o kterém jsem mluvil před dvěma týdny, a mají stíhací velitelství
rozdělené do čtyř skupin – 10, 11, 12 a 13 – které jsou na jihozápadě,
jihovýchodě, ve středu země a na severu. Jsou pod souhrnným velením v Uxbridge. 11. bude pravděpodobně tou,
která zažije nejvíce akce, protože je nejblíže k Francii
a také má za cíl chránit Londýn, ale může posílena stíhači odjinud. A tady je další britská výhoda – produkce.

V tuto chvíli sjíždí z linek
každý měsíc 500 Spitfirů a Hurricanů, Messerschmidt svých modelů Me109 a Me110
vyrobil pro Německo jen třetinu toho co Britové. Německo má výhodu v počtu pilotů,
a to celkem velkou. V roce 1939 jich mělo 10 000,
zatímco Britové 1 450. Británie k tomu může připočíst
maximálně padesátku za měsíc. Paradoxem je, že mají dost letadel,
ale nedostatek pilotů. Mají ale osm tisíc členů
polského leteckého personálu, což je největší
zahraniční spojenecká skupina v Británii.

A ti mají bojové zkušenosti. Jsou začleněni
do dobrovolnických záloh RAF a prokazují své schopnosti,
o odhodlání nemluvě. "Byli přemoženi početní i technickou
převahou německých skvader. Ta hořká zkušenost, nemluvě o příšerném zacházení
s jejich zemí Hitlerem a Stalinem, vytvořila hořící touhu po odplatě,
když mají nyní moderní stíhačky." Už 1.

července byla zformována první
polská bombardovací peruť – 300. peruť, 13. července byla zformována druhá,
301. polská bombardovací peruť, 22. července přišla 302. peruť,
stíhací peruť, a tento týden 2. srpna
vznikla 303. stíhací peruť, jejíž piloti létají v Hurricanech. Tyto peruti budou brzy reorganizovány
do polského letectva pod velením RAF. První fáze bitvy o Británii,
Kanalkampf – bitva o kanál La Manche – tento týden prakticky skončila. Němci potopili pár lodí
a způsobili nějaké materiální poškození, ale Královské námořnictvo,
které musí být poraženo před vyloděním, zůstalo nedotčené.

Od 10. července sestřelili Britové
zhruba 100 německých bombardérů a asi 80 stíhaček,
přičemž ztratili asi 70 stíhaček, takže ztráty stíhaček
jsou víceméně stejné. Hitlerovi se situace nelíbí. Od začátku věřil,
že Britové jsou fakticky poraženi. 1.

srpna vydá dekret číslo 17,
který nařizuje Luftwaffe: "Co nejdříve přemoci anglické letectvo
za použití všech sil pod svým velením." Takže pozornost se z Lamanšského průlivu
přesune na nové cíle operace Adler – Orel: "Primárně proti letadlům,
jejich pozemnímu zázemí a zásobování, ale také proti leteckému průmyslu,
včetně protileteckého průmyslu." Hitler stanoví Adlertag – Orlí den,
začátek operace Orel, na 7. srpna. Tento týden je svědkem
i urputné akce na moři. 18. července zaútočil
německý pomocný křižník Thor na britský obchodní křižník Alcantara
v jižním Atlantiku.

Alcantara je donucena ustoupit
a zamířit do Ria. 1. srpna italské námořnictvo založí Betasom –
ponorkovou základnu v Bordeaux. Má suché doky
a dokáže pojmout 30 ponorek. Od 31. července do 4. srpna
probíhá operace Hurry. Malta, britská kolonie, byla v obležení od začátku června,
co se Itálie připojila do války, a tato operace má na Maltu
přivézt 12 Hurricanů na palubě letadlové lodě Argus
pro posílení tamní obrany.

Uskupení H vyplulo z Gibraltaru a 1. srpna bylo napadeno
italskými letadly, ale odrazilo je. Poté 2. srpna zahájilo
klamný letecký útok na Cagliari. Operace Hurry byla úspěšná. A týden končí akcí na moři v průlivu,
Středomoří a jižním Atlantiku. Sovětským svazem
expandujícím ve východní Evropě a Hitlerovými plány pro Británii,
které nabírají konkrétní podobu. Ale opravdu?


Myslím plány pro Luftwaffe. Ty jsou teď celkem mlhavé. "Přemoci anglické letectvo"
je celkem jednoduchý rozkaz, ale jaký je plán pro jeho uskutečnění? Göring má bezmeznou důvěru
ve své muže a stroje, ale má nějakou strategii? Německo mělo podrobnou
a precizní strategii ve Francii i v Polsku, ale tady to doteď vypadá
jako čirá improvizace proti nepříteli. A ten nepřítel posiluje rychleji
než Německo.

Jestli chcete vědět více
o tehdejším letectví, podívejte se na epizodu Mezi dvěma válkami
o leteckém vývoji ve 20. letech. Najdete ji tady. Členem TimeGhost armády týdne
je Matt Stern. Díky Mattovi a dalším jsme schopni
věnovat tomuto kanálu veškerý potřebný čas. Takže narukujte k Mattovi do armády
na timeghost.tv nebo patreon.com. Nezapomeňte nás odebírat,
klikněte na zvoneček a uvidíme se příště.