Ponorková válka

20. října 1939. Mnozí víte, že stejně jako tuto válku jsem i tu první pokrýval týden po týdnu. V té válce jsme viděli několik dechberoucích akcí na mořích a hádejte co. V tomto ohledu je tato válka úplně stejná. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden Sovětský svaz požadoval vydání finského území, údajně kvůli ochraně vlastních hranic.



Finové odmítli. Hitler vydal direktiv sdělující, že chce na západ Evropy zaútočit teď v roce 1939. A obě strany přemýšlely, jak nejlépe využít Norsko a tamní vody ke své výhodě, zejména pro ponorky. A ponorky jsou hlavní zprávou tohoto týdne. Minulý týden jsem zmínil, že německá ponorka U-47 Gunthera Priena vyplula z Kielu, prokličkovala britskou síťovou obranou a na konci týdne se nepozorovaně vynořila v britské základně Scapa Flow.



V 1:00 14. října zasáhlo první Prienovo torpédo příď bitevní lodě Royal Oak. Prien přebil a přemístil se. Z pobřeží nepřišla žádná reakce. V 1:23 přišla další tři torpéda a ihned je následovala exploze, které roztrhly Royal Oak na kusy a po kterých byl konečně vyhlášen poplach. 883 členů posádky zemřelo. Prien uprchl na otevřené moře. O tři dny později dorazil do Wilhelmshavenu, kde jej přivítal velkoadmirál Erich Raeder.



Prien a posádka odletěli do Berlína, kde Prien obdržel Ritterkreuz, rytířský kříž, nejvyšší úroveň železného kříže od samotného Hitlera. Avšak mimo tento úspěch byly čtyři německé ponorky poškozeny v Lamanšském průlivu a v budoucnu poplují z nebo do Německa kolem Británie. Ale byla zde i jiná námořnictva mimo britského a německého. Minulý týden jsem zmínil polské námořnictvo, ale ne polskou ponorkovou divizi.



Tu tvořilo jen pět lodí, které většinou monitorovaly německou námořní aktivitu. Dříve 7. září měly vyplout do centrálního Baltu, ale většina nebyla v dobrém stavu. Normálně byly v přístavu opravovány a udržovány každý květen a říjen. Ale kvůli napjaté mezinárodní situaci k tomu tento květen nedošlo, takže fungovaly skoro rok bez opravy. Četl jsem v Poland Betrayed, že 14.



září, během německé invaze do Polska, poslal velitel divize tuto zprávu svým pěti velitelům: "Pokračujte v hlídkách a obtěžujte německé lodě, jak nejdéle to bude možné. Až nebude možné pokračovat, prorazte do Spojeného království. Pokud to bude nemožné, zamiřte do Švédska. Během přiblížení k Velké Británii kontaktujte Rosyth na frekvenci 123 kilocyklů a setkejte se 30 mil od ostrova May ve Firth of Forth." Dvě z nich byly tak poničené hlubinnými náložemi a leteckými útoky, že se rozhodly pro Švédsko.



Brzy se k nim připojila třetí. Takže přes dvě stě polských námořníků bylo uvězněno ve Švédsku. Zbylé dvě ponorky Wilk a Orzeł dopluly do Rosyth. Wilk tam navzdory těžkým německým útokům doplul 20. září. Orzeł... prožila obrovské válečné dobrodružství. Pár dní hlídkovala v Baltu, než kapitán nařídil zamířit do Talinu v Estonsku namísto do Švédska. Bolelo ho břicho a byl tam převezen do nemocnice.



Poručík Jan Grudzinski převzal velení. Estonsko bylo neutrální, takže podle mezinárodního práva musel přístav do 24 hodin opustit. Ale protože měla vyplouvat i německá fregata, vyplutí Orzeł bylo odloženo. To bylo podle mezinárodního práva mimochodem také v pořádku. Ale Polákům bylo řečeno, že protože zůstali dlouho, budou uvězněni. Torpédomety byly odmontovány a s nimi zabaveno 15 z 20 torpéd a byly jim zabaveny námořní mapy a ruční zbraně.



Grudzinski se vyplížil ven a přeřezal řetězy držící je v přístavu, takže už byli drženi jen estonskou hrozbou. V noci 17. září dva jeho námořníci pronikli na pobřeží a odřízli napájení velkého světlometu osvětlujícího Orzeł, kterou pohltila temnota, dva estonští strážní byli přemoženi, řetězy rychle přeříznuty a Orzeł vyplula. V hlášení britské admirality z té noci stojí: "Do noci a do svobody.



Byli viděni a čelili palbě těžkých děl, které je zahnaly pod vodu, a současně uslyšeli lopatky torpédoborce, který je pronásledoval. Celou noc zůstali ponořeni, pluli naslepo bez map, které by jim pomohly se zorientovat, a při úsvitu leželi na dně moře. Během dne nad sebou slyšeli plout lovce sem a tam. Hlubinné nálože bouchaly kolem nich, některé blízko, některé daleko, bylo jich tolik, že je nestačili počítat.



O půlnoci se opatrně vynořili a rozhlédli se kolem. Usoudili, že jsou v ústí Finského zálivu a nikoho jiného neviděli." Musíte britské admiralitě přiznat, že měla vcelku nadané spisovatele. Avšak Grudzinski se rozhodl neplout do Británie, ale dále křižovat Balt a hledat Němce nebo Rusy, protože nyní Sovětský svaz rovněž útočil na Polsko. Ale nejdříve potřebuje bezpečné místo, kde může zůstat vynořený a dobít baterie. Bylo by také dobré, kdyby našel německou obchodní loď, nalodil ji a našel nějaké mapy, ale to se nestalo.



Přesto však dobil své baterie. Ale v tuto chvíli se celá věc změnila ve velký mezinárodní incident. SSSR obvinil Estonsko, že jim umožnilo uprchnout. Německé rádio obviňovalo Poláky z vraždy těch ubohých, nevinných estonských stráží. Ti strážní byli v bezpečí na Orzeł a později vysazeni na obydleném švédském ostrově Gotland s penězi, cigaretami a whiskey.



Do 20. září Orzeł hledaly dva sovětské křižníky a osm torpédoborců, ale ta plula Baltem dva týdny, než se rozhodla zamířit do Skotska. Jejich jediná navigační pomoc byl seznam majáků, podle kterého se navigovali podél dánského pobřeží. Unikli německým torpédoborcům v Sun, ale nakrátko najeli na mělčinu. Dopluli do Severního moře, kde na ně zaútočili Němci i Britové, protože jejich rádio bylo poškozeno a nemohli se nijak identifikovat.



Nakonec leželi na dně moře u východního pobřeží Skotska, kde se jim podařilo opravit rádio, aby odvysílali alespoň slabý signál. Tento týden 14. října, identifikovanou jako přátelské plavidlo, doprovodil britský torpédoborec Orzeł do přístavu. Ale jejich domovina je nyní v cizích rukou a ty cizí ruce se rozhodovaly, jak bude spravována. Území, které nebylo formálně anektováno Německem nebo SSSR, bylo podřízeno německé civilní správě nazvané Generální gouvernement.



Německo rovněž oznámilo, že jeho armáda nebude mít správní kontrolu. Hans Frank bude řídit Generální gouvernement od příštího měsíce. Albert Foster Gdaňsk v západním Prusku a Arthur Greiser Poznaň. Všichni tři jsou vyššími členy nacistické strany a mají zabránit jakémukoliv polskému velení, a udělat Polsko tak chudé, že Poláci budou vykonávat podřadné práce v Německu. Foster a Greisler promění své oblasti v čisté německé provincie.



22. října začnou Němci deportovat Poláky z Poznaně, největšího města západního Polska, ale už 16. října bylo všem Polákům nařízeno opustit Gdyni jen s tím, co mohli sami unést. Rovněž tento týden 19. října je v Lublinu vybudováno první polské ghetto. A na dobytých polských územích dekretem rady ministrů pro obranu Říše pod vedením Hermaana Göringa jsou nyní polní divize SS, lidé většinou zodpovědní za kampaň hrůzy a poprav, soudně nezávislé od německé armády.



Takže vojáci SS nemohou být nadále souzeni vojenským polním soudem, ale jen jejich vlastními nadřízenými. A Němci spřádali nové plány na přemožení dalších zemí. OKH, Oberkommando des Heeres, německé vrchní velitelství, vydalo Fall Gelb, Plán Žlutý, 19. října. Toto je odpovědí na Hitlerův direktiv z minulého týdne o nové ofenzívě na západě, což bude obrana francouzské hranice, hlavní německý útok povede střední Belgií a další útoky na pravém křídle budou mířit na Nizozemsko.



Už v tuto chvíli, kdy je probírán a upravován, z něj není nikdo šťastný. A na severu nejsou šťastní Finové ani Sověti. Znovu se setkali 14. října a Finové opět odmítli sovětské požadavky. To frustrovalo Stalina natolik, že varoval před možnou nehodou mezi sovětskými a finskými vojáky, pokud budou jednání trvat příliš dlouho. A sovětské jednotky jsou tento týden v pohybu i jinde. Minulý měsíc SSSR podepsal pakt s Estonskem, který dovoluje Sovětům mít tisíce vojáků na estonských základnách.



Tento týden dorazily první z těchto jednotek. Stalin na oplátku slíbil respektovat estonskou nezávislost. A s příchodem vojáků 12 600 baltských Němců opouští Estonsko a míří na západ. Nejen v Polsku se Němci přesidlují. A takový byl týden. Námořní příběh hrdinství na obou stranách, Německo formálněji organizuje proces dehumanizace Poláků, Sověti vstupují do Estonska a Finové se stále odmítají poddat.



A SS se zodpovídá jen sama sobě. A ještě Hitlerovi s Himmlerem. Ale před pár týdny Hitler omilostnil všechny, kteří v Polsku páchali válečné zločiny. Takže by to mělo být v pořádku. Je 20. října 1939. Před dvěma měsíci bylo Polsko nezávislým státem a SSSR vyjednával s Británií a Francií.



Nyní bylo Polsko přemoženo a je okupováno Němci a Sověty, kteří páchají barbarská zvěrstva proti polským občanům. Pobaltí se dostává do Stalinova sevření a Hitler plánuje útok na západ, kde na něj čekají stovky tisíc spojeneckých vojáků. Zamyslete se nad svým životem a svým světem před dvěma měsíci. Změnil se za tu dobu tak moc? Šílenství.



Jestli chcete vidět více příběhů o ponorkách a totálním šílenství, můžete zhlédnout naši sérii o kubánské raketové krizi, kterou jsme natočili minulý rok. Sleduje krizi den po dni v reálném čase. Můžete ji vidět přímo zde. A podpořte naše válečné úsilí narukováním do TimeGhost armády na Patreonu. Odkazy jsou v popisku. Uvidíme se za týden. Přeložil Viktor Horký aka InkCZ www.videacesky.cz