Potíže v ČíněDruhá světová válka

Do Vánoc? To těžko. 22. prosince 1939. V této válce zatím nedošlo k velkému vzdušnému střetu. Britové shodili stovky tisíc propagandistických letáků nad Německem, ale to bylo všechno. To se tento týden změní. Tento týden zaútočí britské bombardéry. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden čínská nacionalistická armáda znovudobyla trochu území od Japonců. Sovětská Rudá armáda si nedokázala poradit s Finy a německé a britské lodě bojovaly námořní bitvu u Jižní Ameriky. Tento týden dojde na moři k další akci, avšak ne k bitvě. Tento týden pět zaoceánských lodí užívaných pro přepravu vojáků, doprovázených bitevní lodí, bitevním křižníkem a letadlovou lodí, převeze prvních sedm a půl tisíce kanadských vojáků přes Atlantik.

Německo spustí na vodu Atlantis, nákladní loď přestavěnou na pancéřový křižník. Tato loď obsahuje zvláštní oddělení a veze 92 magnetických min. Má rovněž šest zamaskovaných 15cm děl a dvě protiletadlová děla. Atlantis rovněž veze několik rozdílných státních vlajek na pozdravení obchodních lodí, britskou, nizozemskou a norskou. Magnetická však mina ztratila svoji hrůzostrašnost, což ale Němci nevědí.

V den, kdy je Atlantis spuštěna na vodu, britská admiralita ohlásí, že může začít používat cívkový systém, o kterém jsem mluvil minulý měsíc, k odmagnetování lodí, čímž je učiní pro miny neviditelné. Winston Churchill tedy pošle instrukce, že když loď najede na běžnou minu, ohlásí, že byla zasažena magnetickou. Během pár dní řekne Adolf Hitler Else Bruckmannové, jedné z jeho patronek a nejvěrnějších podporovatelek minulých let, jak bude Británie klečet na kolenou před koncem léta díky magnetickým minám.

Mýlí se. Tento týden však dojde k bitvě nad mořem – k bitvě o Helligoland Bight 18. prosince. Toto je první skutečná letecká bitva války. Tři letky bombardérů RAF jsou poslány nad Helligoland Bight zaútočit na německé přepravní lodě. Vzlétne 24 bombardérů Vickers Wellington, dva se po vzletu musí vrátit zpět.

Do německého vzdušného prostoru jich tak vstoupí 22. Německo shromáždí sto letadel, ale jen 44 se jich střetne s nepřítelem. Němci způsobí mnohem větší poškození, než utrží. 12 britských bombardérů bylo zničeno a 57 mužů zabito, zatímco Němci ztratili 3 letadla a 4 byla vážně poškozena. Až později se ukáže, že toto jsou skutečné ztráty. Obě strany hodně nadsadily nepřátelské ztráty. Němci tvrdili, že sestřelili 38 letadel.

Přitom Britové poslali jen 22 letadel. Tato bitva bude mít velký dopad na obě strany. RAF donutí upustit od denních náletů a podnikat jen noční a přehodnotit obecnou bombardovací strategii. A přesvědčí Němce, že jejich základny v Německu jsou příliš daleko pro nepřátelské útoky, v důsledku čehož se nebudou soustředit na posílení denních leteckých hlídek jako součást protivzdušné obrany. Tento týden se vedou tuhé boje na zemi.

První velké sovětské útoky proti středu finské Mannerheimovy linie v sektoru Summa začaly 17. prosince. První začal pětihodinovou dělostřeleckou baráží a leteckými útoky zhruba dvou set letadel. Denní útoky přijdou na dvou místech. Jeden míří na lähdskou cestu, vesnice Lähde, pět kilometrů po cestě, je důležitým strategickým uzlem. Útok začnou ruští ženisté, kteří se proplíží k finské obraně ve skrytu dělostřelecké baráže a poté odpálí mohutné nálože, které udělají díry v ostnatých drátech.

Poté zaútočí 50 tanků v klínové formaci a prolomí se do finské zákopové sítě. Avšak Finové tušili, že k tomu dojde, a pěchota dostala rozkaz neustupovat před tanky, ale zůstat a bojovat s pěchotou, která postoupí po tancích. Myšlenkou bylo, že pokud zůstanou tanky bez podpory, nakonec se samy stáhnou. Je to celkem zoufalá taktika, ale funguje.

Finové jsou převálcování tanky valícími se mezi nimi, ale zadrží pěchotu a k průlomu nedojde. William Trotter v Zimní válce píše, že by to nefungovalo, kdyby spolu sovětské tanky a pěchota spolupracovaly. Nespolupracovaly. Jen útočily ve stejném směru. To bylo všechno. Tanky se vyřítí vpřed a dobudou území a potom prostě zastaví a počkají, až je dožene pěchota. Pokud z jakéhokoliv důvodu, pěchota nezvládne dorazit, tanky se buď stáhnou, nebo utvoří "vozovou hradbu" a pokusí se území udržet přes noc.

Přes noc, kdy si vylézají hrát finské protitankové jednotky. Útok na Summu je jiný. Protitankové kameny jsou poškozeny, ale ne zničeny. Jejich cílem ale není znemožnit tankům postoupit. Nutí tank nadzvednout předek, což jej činí velice zranitelným. Sovětští konstruktéři prosazovali větší palebnou sílu nad pancéřováním.

A zejména pod věží byla slabá místa, kterých si Finové velice rychle všimli. A jakmile jsou tanky čumákem nahoru, Finové se vyřítí vpřed a položí miny tam, kam usednou pásy. Není to tak nebezpečné jako se může zdát, protože kulomety tanků jsou umístěny příliš nahoře, než aby mohly zamířit na cokoliv v bezprostřední blízkosti. V těchto dvou útocích ztratí Rusové 35 tanků, asi třetinu útočící síly, a útoky selžou.

Další den zaútočí 65 tanků na Lähde. Finové jich zničí 25 a útoky tam i proti Summě opět selžou. Boje mezi 19. až 20. prosincem u Lahde si vyžádají dalších 58 ruských tanků. 20. prosince dojde tankovému praporu benzín před Summou a je zničen tank po tanku. Dvaceti tankům se 20. prosince podaří dosáhnout vesnice Summa, ale 8 jich je zničeno a útok selže. Za prvních dvacet dní bojů na Karelské šíji ztratili Sověti přes 250 tanků.

Trotter píše, že jeden velitel ruské tankové brigády raději dezertoval k Finům, než aby čelil následkům svých ztrát. První velká patnáctidenní ofenzíva proti Mannerhaimově linii selhala. Tři pětiny útočících tanků byly zničeny. Ale jestliže ofenzíva Josefa Stalina nejde podle plánu, tak ani ta Čankajšekova. Jeho ofenzíva má být sérii koordinovaných útoků napříč Čínou s cílem znovudobýt rozsáhlá území od provincie Shanxi na severu k provincii Guangxi na jihu.

Ale Čankajšekův spojenec Yan Xishan, který ovládal ztracená území v Shanxi, se sám dohodne s Japonci, že dostane pod kontrolu části Shanxi a ustoupí od kampaně. Když Japonci minulý měsíc dobyli Nanning, čímž odřízli cestu k moři, ochromili tím schopnost nacionalistické armády rychle rozmístit vojáky. Ve snaze zastavit japonské útoky na jihočínské komunikace nařídí Čankajšek ze svého velitelství v Kuej-lin protiútok.

16. prosince vyrazí 150 000 armáda a 18. prosince dobyje kunlunský průsmyk 60 kilometrů západně od Nankingu v provincii Čching-chaj. Toto je strategické místo. Japonci jej znovudobyjí 19. prosince, ale pozor, spoiler, znovu jej ztratí 31. prosince. V dalších částech Číny obsadí Číňané 16. prosince Kaiffeng po dvou týdnech bojů 18. prosince čínská 6. kavalérie přetne železnici mezi Chöch chotem a Salqinem. To zabrání Japoncům přesunout posily k Baotou.

19. prosince čínský XXXV. sbor zaútočí na samotné Baotou a vstoupí do města o den později. Japonci jsou zatlačeni do kraje města, ale drží pozici a čekají na posily. Číňané dobyli zpět nějaké území, ale ve skutečnosti to byla jen kapka v moři a Japonci se teď musí bránit a brání se velice tvrdě. Zmínil jsem Josefa Stalina a teď se k němu vrátím. 21.

prosince oslavil Josef Stalin 60. narozeniny, ale jsem si vědom, že různé zdroje udávají rozdílné datum jeho narození. Obdrží mnoho telegramů a gratulací. Jeden od Adolfa Hitlera. Hitler přeje: "Vše nejlepší pro zářnou budoucnost lidu Sovětského svazu." Stalin odpoví: "Přátelství německého a sovětského lidu upevněno krví bude dlouhotrvající a pevné." Krev, která "upevnila" toto přátelství, je krev Poláků a v okupovaných částech jí poteče ještě víc.

19. prosince si guvernér Hans Frank zapíše do deníku o židech v Polsku: "Nemůžeme zastřelit 2,5 milionů židů a nemůžeme je ani otrávit. Musíme však podniknout kroky k jejich vyhubení. A to taky uděláme." A jsme na konci týdne. Číňané vítězí napříč zemí, ale ztrácí spojence. Vede se letecká bitva vysoko nad mořem, která má velký dopad na budoucí strategii, a Sověti si ve Finsku připisují další vojenská selhání. Finové vyhráli a u Summy vyhráli ve velkém, ale zaplatili za to.

Zaprvé musí přestavět obranná postavení. Všude položit nové miny a nový ostnatý drát. To vše budou muset dělat v noci, takže můžou zapomenout na spánek. Jídlo je mizerné kvality, ale horší je nedostatek vody. Nemůžete jen pít sníh. Byl kontaminovaný ostřelováním a po spolknutí se dostaví strašlivé bolesti břicha. Skončím citací Trottera: "Bylo to zvučné obranné vítězství, ale bystřejší finští důstojníci se dívali dál a ptali se, co by se stalo, kdyby Rusové uměli zacházet s tanky.

Jejich porážka by byla tak drtivá a jednostranná, že je rozumné předpokládat, že si Rusové položí stejnou otázku a příště si povedou lépe." Hlavní otázkou je: Kdy bude příště? A protože jsou tu Vánoce, chceme vám popřát hezké svátky. Oproti Velké válce první Vánoce této války nepřinesly žádné příměří a budeme s vámi do Nového roku bez přestávky.

Jestli ještě nevíte o naší sérii pokrývající jiné historické události, osobnosti a období mezi první a druhou světovou válkou na kanálu TimeGhost, začněte tímto videem přímo zde. A měli byste určitě sledovat válku den za dnem na Instagramu. Odkaz je v popisku. A jestli jste tak ještě neučinili, narukujte do TimeGhost armády na Patreonu nebo timeghost.tv, válečné úsilí vás potřebuje. Uvidíme se za týden.