Puč v Jugoslávii a italský debakl na mořiDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 52
98 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:58
Počet zobrazení:4 004
Jugoslávie vstoupila k Ose, ale zanedlouho proběhl protiněmecký puč. Britové postupují východní Afrikou, Němci tou severní a Italové dostali výprask na moři. 

Přepis titulků

Nemají žádné letadlové lodě? A jen jednu bitevní loď? Jsi si jistý? Jakože opravdu jistý? Tak jo, vyrážím. Super. 28. března 1941. Tento týden se Jugoslávie připojí k Ose, ale to je mezi lidmi krok tak nepopulární, že dojde také k puči. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden se italská jarní ofenzíva proti Řekům zastavila. Selhala. V Číně začal japonský útok, ale ten prozatím také selhal. Spojenecké útoky ve východní Africe neselhaly a jugoslávský princ regent Paul oznámil, že podlehne německému tlaku a připojí se k mocnostem Osy. Důvod celého toho tlaku je německá potřeba využít jugoslávské železnice k operaci Marita – nadcházející německé invazi do Řecka.

Železnice z Bělehradu do Soluně, ale vlastně všechny jugoslávské tratě, jsou pro rychlé rozmístění nezbytné. Je to stará rakousko-uherská síť spojující Rakousko, Řecko a Maďarsko a přesně o tento železniční uzel Hitler stojí. 25. března se ve Vídni koná ceremonie, na které Jugoslávie přistoupí k Paktu tří, a tedy i k mocnostem Osy. Pakt podepíší premiér Dragisa Cvetkovic a ministr zahraničí Cincar-Markovic.

Potom v noci z 26. na 27. března srbští důstojníci vedení generálem letectva Borou Mirkovićem podpis odsoudí a chopí se hlavního města Bělehradu. Přinutí Paula abdikovat a poté jmenují 17letého Petra, korunního prince, jako krále Petra II. Paul pravděpodobně mohl mobilizovat jugoslávské Chorvaty – v jejichž politických řadách je mnoho sympatizantů Osy – aby puč odrazil, ale neučinil tak.

Přijal jej a odešel do exilu. Pod velením náčelníka štábu letectva Dušanem Simovićem vznikla nová vláda. Budu trochu předvídat a přečtu vám údernou citaci o puči od Johna Keegana: „Mirkovićův puč se stále jeví jako nejvíce nereálný až romantický vzdor v moderní evropské historii.“ Jak mohl nevyprovokovat válku s Německem? A po svržení legitimní vlády se pučisté nemohou spolehnout na doslova žádnou zahraniční pomoc.

Kdo jim pomůže? A proč? A jak? Jsou také skoro obklíčeni zeměmi, jako je Itálie, Italy okupovaná Albánie, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, které budou k novému režimu nepřátelské a se kterými stejně stále vedli územní spory. Nechápejte mě špatně, většina Jugoslávců puč podporuje. Davy v ulicích oslavují Spojence, mávají britskými a francouzskými vlajkami, ale nová vláda může být z dobrých důvodů označena za nelegitimní, a protože ta stará teprve před pár dny podepsala pakt s Hitlerem…

Budu teď citovat Adolfa Hitlera promlouvajícího ke Göringovi, von Brauchitschovi a von Ribbentropovi v Kancléřství. A můžeme se snažit najít skryté myšlenkové pochody ohledně puče: „Rozhodl jsem se Jugoslávii zničit.“ Samozřejmě má záložní plán pro útok na Jugoslávii. Pánové pučisté došli k názoru, že mohou udržet Německo na uzdě odmítnutím britské pomoci.

A také si myslí, že protože nebyl podpis Paktu tří ratifikovaný, tak připojení země k Ose neodmítají, prostě k tomu zatím nedošlo. Nevím, se kterým Německem si myslí, že mají tu čest, a jestli si během posledních dvou let pustili rádio, ale za prvé, je to Hitlerovo Německo a puč z něj dělá okamžitého nepřítele. Za druhé, podle dohody znamená pouhý podpis ratifikaci. No, Adolf Hitler vydává dekret č. 25: „Vojenský převrat v Jugoslávii změnil politickou situaci na Balkáně.

Jugoslávie, i když se zprvu jevila loajálně, musí být považována za nepřítele a co nejrychleji zničena. Vnitřní pnutí v Jugoslávii bude posilováno poskytnutím politických záruk Chorvatům. Mým záměrem je vtrhnout do Jugoslávie a uštědřit jugoslávské armádě smrtící úder.“ 27. března přiletělo na rumunská a bulharská letiště 600 německých letadel až od Lamanšského průlivu, ze Sicílie a Libye. 2.

armáda v Rakousku může vyrazit na Bělehrad, 12. armáda v Bulharsku může zaútočit na jih, Italové mohou dobýt Záhřeb. Hitler určitě není nepřipravený. Až přiletí dostatek letadel a vyjasní se počasí: „Budou pozemní základny jugoslávského letectva a Bělehrad zničeny denními i nočními leteckými útoky.“ Pokud vás zajímá, co může takový útok napáchat, tak 28. března přichází zpráva, že za sedm měsíců leteckého bombardování bylo zabito 28 859 britských civilistů a dalších 40 166 bylo vážně zraněno.

Jen v březnu bylo zabito 4 259 lidí, z toho 598 dětí mladších 16 let. Ale invaze do Jugoslávie znamená, že Hitler musí odložit invazi do SSSR z května na červen. K jednomu německému útoku dochází tento týden v severní Africe. 23. března Erwin Rommel dobyl El Agheilu na západním cípu spojeneckého území. Britové se snaží udržet Libyi s nezkušenou a neúplnou 2.

a 9. australskou divizí a indickou brigádou, nic jiného nemají. Zbytek byl odeslán do Řecka. Rommel mimochodem dostal zprávu, že žádné další jednotky neobdrží, a měl zakázáno podnikat útoky. Očividně ty instrukce ignoruje. Díky obsazení El Agheily má k dispozici zásoby pitné vody, což je v severní Africe velké plus.

A spojenecké jednotky postupují ve východní Africe. 25. března obnovuje 5. indická divize útok na Italy držící cestu do Kerenu. 10. indická pěší brigáda zvládla eliminovat veškerý odpor, a dokonce zajala podplukovníka Fabianiho, jeho štáb a většinu jeho Bersaglieri. Rychle postoupili přes překážky na sever. 9. indická pěší brigáda sestoupila ze svahů od Dologorodoce – kde minulý týden dobyla pevnost a byla zásobena letectvem – a vyčistila překážky směrem na jih.

Večer 26. března nařídil Luigi Frusci Italům ustoupit. Byla to nejkrvavější bitva o východní Afriku a je velice odlišná od dlouhého pronásledování na jihu. Tady se bojovalo o pár metrů v horách. Indické divize ztratily mezi 4 000 až 5 000 muži. Italští obránci se stáhli na východ v naději, že vytvoří novou obrannou linii. A Spojenci postupují také dále na jihu.

S Nigerijci na dohled vyhlásili Italové Harar otevřeným městem, ale útočníci s podporou jihoafrických dělostřelců svádí tuhé boje 15 km od města na řece Bisidimo. Jihoafrická děla nakonec umlčela ta italská a poté padl Harar, druhé největší město Habeše. Za 30 dní postoupili Nigerijci 1 700 kilometrů. Z Hararu do Addis Abeby je to nyní jen 500 kilometrů. Italové však tento týden podnikají útočné akce na moři.

Tedy alespoň se snaží. Doslechli se, že německá letadla potopila ve Středomoří dvě bitevní lodě. A že Spojenci tedy mají už jen jednu a žádnou letadlovou loď. A tak italský admirál Angelo Iachino vyplouvá s flotilou do Egejského moře narušovat britské konvoje do Řecka. Avšak v Bletchley Park byla právě prolomena italská námořní šifra. Takže admirál Andrew Cunningham ví, že se Iachino blíží s 1 bitevní lodí, 6 těžkými křižníky, 2 lehkými křižníky a 13 torpédoborci.

Britský admirál sir Henry Pridham-Wippell má 4 lehké křižníky a 4 torpédoborce připlouvající z Piraeusu a Cunnigham má 3 bitevní lodě, jednu letadlovou loď Formidable a 9 torpédoborců připlouvajících z Alexandrie. Přestřelky na dlouhou vzdálenost ráno 28. března mezi Pridham-Wippellem a italskými loděmi jsou nerozhodné, ale odpoledne zasáhly torpédové bombardéry z Formidable italskou bitevní loď Vittorio Veneto a křižník Pola.

Vittorio Veneto může stále plout, ale jen nižší rychlostí. Pola je však znehybněný, takže mu Iachino poslal na pomoc 2 křižníky 4 torpédoborce. Britové vyslali lodě v naději, že naleznou poškozenou Vittorio Veneto, ale té noci narazili na křižníky a torpédoborce, které neměly radary a neviděly Brity připlouvat. Křižníky a dva torpédoborce byly rozstřeleny na kusy, aniž by stihly palbu opětovat.

Pola je také poslána ke dnu. Britové při tom všem přišli o tři muže a jeden torpédový bombardér. Italové v bitvě o Cape Matapan ztratili 3 těžké křižníky a 2 torpédoborce. Bitevní loď a torpédoborec byly těžce poškozeny, přes 2 300 mužů bylo zabito a dalších 1 000 padlo do zajetí. Britové tento týden také ztratí těžký křižník York, který je potopen italskými výbušnými čluny u zátoky Suda na Krétě. Ale Italové ztratili za jednu noc celou skvadru křižníků.

Italská námořní morálka dostala tvrdou ránu a italské námořnictvo v Egejském a Jaderském moři prakticky přestalo existovat. A daleko na východě dostala ránu také japonská morálka, neboť tento týden pokračuje v Číně bitva o Šangao. 22. března podnikli Japonci letecký útok na čínské linie a poté poslali vpřed tanky podporované pěchotou. Čínské nacionalistické síly zničily zhruba polovinu tanků a přinutily Japonce ustoupit.

Japonci poté zkusili zaútočit plynem, ale neúspěšně. 24. března přichází největší útok, ohromný výpad s cílem dosáhnout naprostého vítězství zničením nebo obklíčením čínské 19. armády, avšak čínské linie útok odrazily. A také podle několika zdrojů zvládli obklíčit mnoho útočících Japonců. Japonci dojdou k názoru, že si nemohou dovolit takové ztráty pro nerozhodnou bitvu o jedno z mnoha čínských velitelství, a tak se na začátku dalšího týdne začnou stahovat, zanechají za sebou mnoho vybavení a přenechají Čankajšekovi a nacionalistům rozhodné vítězství.

Japonci ztratili během operace 22 000 vojáků, a i když Číňané neztratili výrazně méně, drtivě odrazili lépe vycvičené a vyzbrojené Japonce s tanky. A jsme na konci týdne. Týdne italské porážky v Africe i na moři, japonské porážky, malého německého vítězství a puče v Jugoslávii, který Hitlera vyprovokoval k invazi, což trochu změnilo jeho dlouhodobé plány pro SSSR, ale ne plány pro invazi do Řecka – ta začne podle plánu za pár týdnů.

Zakončím tento týden poznámkou. Ne názorem nebo shrnutím, ale poznámkou ze světa vědy. Vědci Glenn Seaborg, Joseph Kennedy a Emilio Segre, kteří strávili zimu bombardováním uranu deuterony, nedávno objevili nový prvek.

Tento týden 28. března demonstrují, že nový prvek, prvek 94, je schopný pomalého štěpení, které je třeba k vytvoření jaderné bomby. V roce 1879 byl prvek uran pojmenovaný po Uranu. Minulý měsíc byl nový prvek pojmenován neptunium po Neptunu. Takže prvek 94 je pojmenován po Plutu, které bylo objeveno teprve před 11 lety. Prvek je pojmenován plutonium. Pokud chcete vědět, jak Itálie ovládla většinu východní Afriky, podívejte se na epizodu MDV o druhé italsko-habešské válce.

Přímo zde. Za chvíli. Členem TimeGhost armády týdne je Spencer Burrows. TimeGhost armáda jako jediná financuje tento pořad a další dokumenty, takže do ní narukujte na timeghost.tv a patreon.com. Nezapomeňte nás odebírat, zazvoňte na zvoneček a uvidíme se za týden.

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Když to tak sleduji, tak ty Italové byli spíš pro Německo přítěží, kam šli, tam to totálně pokazili :-)

111

Odpovědět

Souhlasím a přidávám oblíbený úryvek z knihy Patricka Ryana "Jak jsem vyhrál válku"

"Jediný národ, který o válce opravdu něco ví, jsou Italové. Válčili vědecky už v dobách, kdy my jsme si ještě malovali p****e na modro a Teutoni ještě obcovali s opicemi. Italové válku poznali. A vyrostli z ní. Prokoukli ji. Jsou to jediní praví realisti, co vědí, jak si ve válce počínat... Sotva do ní spadnete, hned z ní zase vypadnout... "

20