Řekové postupují do Albánie

Moment, jak že se jmenujete? A koho že jsem zabil? Připravit se na smrt? Jasně. 30. listopadu 1940. Jejich vůdci byli sebevědomí a přesvědčení o vítězství, ale jen sebevědomí vítězství nezaručí. A tento týden Italové i Japonci narazí.



DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden tlačila řecká protiofenziva Italy nazpět, ale Italové najednou získali další spojence, když se několik zemí připojilo k mocnostem Osy. A Číňané postřehli soustředění japonských sil v provincii Chu-pej. Tento týden shromážděné jednotky zaútočí proti čínským nacionalistům a partyzánům v regionech Ji-čeng a Ša.



Toto je středochupejská operace, Japonci přezdívaná operace Řeka Hangang. Útok začal ráno 25. listopadu a Japonci na několika místech prolomili frontu. Napáchali mnoho škody, ale Číňané místní hornatý terén znali a už 26. listopadu japonský postup zpomalovali. Čínský protiútok 27. listopadu Japonce na několika místech zatlačil zpět a 28.



listopadu nařídil japonský velitel Waichiro Sonobe stáhnout se na výchozí pozice. Japonci přišli během ústupu o mnoho mužů, dokud nepřiletělo letectvo a neposkytlo jim krytí. Celá operace, která skončila japonským neúspěchem, skončila 30. listopadu s 5 000 padlými a 7000–8000 raněnými Japonci. Čínské ztráty neznám. Některé japonské zdroje tvrdí, že operace měla jen najít jednotky Tanga Enba.



Pokud to však byl cíl operace, tak se stejně nezdařil. Operace měla přinést japonské vítězství ve chvíli, kdy Japonci konečně uznali loutkovou vládu Wang Jingwea v Nankingu jako legitimní čínskou vládu 30. listopadu. To by čínské morálce uškodilo. Namísto toho se stal přesný opak. Ale řecká morálka je určitě vysoká, neboť jejich protiofenziva stále dobývá novou půdu.



Trochu jsem o ní mluvil v minulých týdnech, ale nezmínil jsem řecké rozložení sil, takže tady je. Protiofenzivy se účastní 8 pěších divizí, 2 pěší brigády a jízdní divize. Na západě je I. sbor, ve středu v horách II. sbor a na severu v západní Makedonii je V. a III. sbor. Řecká armáda postrádá tanky a protitankové zbraně, takže obecnou taktikou je držet se horských hřebenů a vyhnout se postupům do údolí.



Finálním cílem protiofenzivy je přístav Vlora. Jeho obsazení by Italům ponechalo v Albánii jediný přístav, kterým by mohli přisouvat posily. Ale stejně jako byl italský postup logistickou noční můrou, tak čím dále do Albánie Řekové postupují, prožívají tu stejnou noční můru, i když se italské linie zkracují a ustalují. Takže plán pro ZMS – západomakedonský sektor – je držet pozice a nepolevovat v tlaku, zatímco se I.



sbor pokusí postoupit po pobřeží. II. sbor má být ve středu a držet prostor mezi křídly. Takže tento týden postupuje I. sbor do Albánie podél řeky Driny a II. sbor postupuje na městečko Frashër. 13. divize III. sboru si 30. listopadu bez odporu podmanila Pogradec a řecký postup pokračuje. Říkal jsem, že se Hitler obával, že by Řekové dali Britům základny, ze kterých by mohli bombardovat rumunská ropná pole – velký zdroj německé ropy – ale tento týden má i jiné obavy.



Co když Řecko vyhraje? A co když Řecko a jeho britský spojenec svého vítězství na Balkáně využijí? Přeci jen jediným britským nepřítelem na Balkáně je Bulharsko, které bylo její nepřítel ve Velké válce, ale nyní se snaží zůstat nezúčastněné. A Řecko a Jugoslávie poskytují německému průmyslu polovinu hliníku, Jugoslávie 90 % cínu a skoro polovinu olova.



Co když se to všechno ocitne pod hrozbou britských bombardérů, nebo ještě hůř – britské diplomacie? Vždyť britská podpora slovanské nezávislosti v letech 1918–1919 je částečně zodpovědná za jugoslávskou existenci. Co by to znamenalo pro Hitlerovy válečné plány? Určitě nic dobrého. Všechno je to propojené. Je také zajímavé podívat se na Hitlerovy názory na země, které již porazil, třeba Francii.



Minulý měsíc jsme viděli, že Hitler chtěl Vichistickou Francii dostat do aktivní války proti Británii – stejně jako neutrální Španělsko. Dokonce se setkal s francouzským vůdcem Pétainem. Hitler ale nechtěl nic slíbit a příliš Francouzům nevěřil, i když mnoho lidí v německé armádě, námořnictvu a diplomatických kruzích volalo po nějaké dohodě. Ale nyní jsou Francouzi ještě váhavější než kdy předtím.



Vichističtí vůdci, možná více než němečtí vůdci, byli přesvědčeni, že Británie padne, ale nyní je jasné, že k tomu v blízké době nedojde. Takže? Takže i když americká pomoc Británii je spíš takový potůček než řeka, je celkem jasné, že se v řeku promění, a vrchní velitelství Vichistické Francie – ať už si o Británii myslí cokoliv – nechce vést otevřenou válku proti Spojeným státům.



Němci samozřejmě dosažení jakékoliv dohody značně ztížili, protože se k Francouzům chovali jako pitomci, než aby jim nějak ustoupili a třeba si je získali na svoji stranu. Byla zde velká finanční zátěž v podobě reparací, každodenní zacházení s francouzskými obyvateli a zejména francouzskými obchodníky a majiteli restaurací a kaváren. A Německo stále věznilo 1,5 milionů francouzských zajatců jako zajatce, což vedlo k otázce, kdo by za Francouze proti Britům bojoval, kdyby Francouzi přeci jen bojovat chtěli.



A tento týden 28. listopadu poslal německý ministr propagandy dopis Ottu Abertzovi, německému velvyslanci v Paříži: "Výsledkem našeho vítězného snažení by mělo být zničení francouzské kulturní nadvlády v Evropě a ve světě." Jakákoliv podpora francouzské kultury je zločinem proti německému národu.



Takže se nabízí otázka, proč vůbec Hitler nechává Vichistickou Francii nezávislou. No, protože Německo nemá námořní převahu, je to jediný možný způsob, jak zabránit pádu francouzských kolonií do rukou nepřátel. Ale pohlédnu teď trochu do budoucnosti a řeknu, že už v prosinci bude pro jistotu navržena operace Attila – plán na okupaci Vichistické Francie. Ale tento týden probíhá jiná operace – operace Collar.



Tři britské obchodní lodě vyrazily z Gibraltaru se zásobami pro Maltu a Alexandrii a misi splnily bez problémů. Je to poprvé, co obchodní, ne válečné lodě přesouvají zboží na Italském jezeře, jak nazval Mussolini Středomoří. Ale opravdu to tak je? Tak to píše David Somerville, ale další zdroje říkají, že konvoj doprovázely křižníky Manchester a Southampton a nakonec i torpédoborec Hotspur.



Dále na severu mají Britové na hladině silné uskupení – Uskupení H – které jsme viděli dříve. Tomu velí James Somerville a 27. listopadu se střetne s Italy v bitvě o Spartivento. Italové pod vedením admirála Iniga Campioniho – když toto jméno slyším, tak se mi vybaví Princezna nevěsta – mají 2 bitevní lodě, 6 těžkých křižníků a 14 torpédoborců. Britové mají stejný počet torpédoborců, k tomu mají bitevní loď, bitevní křižník, těžký křižník, 5 lehkých křižníků a několik menších lodí.



Britové mají také letadlovou loď, což je výhoda, ale Italové mají větší zbraně s delší dostřelem, což je jejich výhoda. Campioni má rozkazy vyhnout se velkým bitvám, pokud nemá velkou šanci na vítězství, takže došlo jen ke krátké potyčce, při které byly poškozeny britský křižník a italský torpédoborec. Rovněž tento týden 26. listopadu ve Středomoří zaútočí letadla z letadlové lodi Eagle na Tripolis a z jihovýchodu přichází novinky z Egypta.



Britští kryptoanalytici z káhirského Sloučeného blízkovýchodního úřadu, který je tamní odnoží Bletchley Park, prolomí šifru italského vrchního velení. Takže italské plány a pohyby po celé Africe jsou Britům dostupné prakticky hned, jak jsou vydány. A tady jsou novinky z celé Evropy. 27.



listopadu začaly v Rumunsku nepokoje a lidové protesty. Začaly po jilavském masakru z minulé noci, při kterém Železná stráž zabila v jilavské věznici 64 politických vězňů. 27. listopadu Železná stráž zatkla a popravila prominentní osobnosti, včetně bývalého premiéra Nicolae Iorga. Nakonec zakročí armáda a s německou pomocí situaci uklidní, ale jde o to, že Železná stráž jednala nezávisle na Conducatorovi – národním vůdci – Ionu Antonescovi, a co vidíme, je eskalující boj o moc mezi ním a Železnou stráží pod vedením Horia Simy.



28. listopadu měl v Německu premiéru další fanaticky antisemitský film Věčný žid. Židé si váží jen jediné věci – peněz. Nezáleží na tom, jak je získají. Židé jsou lidé bez farmářů nebo dělníků, jsou rasou parazitů. Film je uveden jako dokument, ale tím samozřejmě není. A masivním náletem Luftwaffe na Liverpool 29. listopadu a na Southampton 30.



listopadu jsme se ocitli na konci týdne, kdy skončila ofenziva Řeka Hangang, avšak stále pokračovala řecká protiofenziva. Pokračovalo i britské zásobování a doprovodné mise ve Středomoří. Tento týden nevypadá situace pro Osu příliš dobře, neboť je na ústupu v Řecku i v Číně. A ty invaze a útoky měly proběhnout hladce, protože, vždyť víte, útočníci jsou to lepší lidé s lepší armádou. Je to tak monotonní a viděli jsme to znovu a znovu v této válce i v té minulé, že byste řekli, že se lidi poučí, že nadutost vás nikdy nezavede tam, kam chcete.



Jestli chcete vědět, jak Rumunsko a další země zápolily s fašistickým hnutím ve 30. letech, podívejte se na toto video ze série MDV z roku 1932 o vzestupu fašismu. Patr(e)onem týdne je Donn Mershon. Díky Patr(e)onům, jako je Donn, můžeme pokrývat celou válku, i když se rozpíná na další a další místa a je větší a větší, takže narukujte do TimeGhost armády na patreon.com nebo timeghost.tv.



Klikněte na zvoneček, odebírejte nás a uvidíme se za týden.