Zpět na seznamDruhá světová válka5.0 (17 hodnocení)
Dr. InkPublikováno: 6 let
Načítám přehrávač...
Rok vyhaslých nadějí, utrpení a smrti
12:42
4.9K zhlédnutí
Dr. InkDruhá světová válka slaví své první narozeniny. Už celý rok vychází tento pořad u nás na webu a snad ještě dalších pět let vycházet bude. Pokud to navrzdory probíraným hrůzám bude možné, tak si výroční epizodu užijte. A řekněte o pořadu kamarádům nebo třeba učiteli dějepisu. Sdílejte, hodnoťte, komentujte a zůstaňte s námi i po dalších pět let :)
Já vím, těžko se tomu věří. Uteklo to strašně rychle. 31. srpna 1940. Zítra ráno oslaví tato válka své první narozeniny. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka Minulý týden zahájila čínská komunistická armáda ofenzívu Sta pluků proti dobyvačným Japoncům.
Amerika, navzdory své neutralitě, začala koordinovat postup s Británií a Luftwaffe se v pokračující bitvě o Británii soustředilo na letiště. Je tomu tak i tento týden. 25. srpna útočí německé bombardéry na Warmwell s početnou eskortou. A navzdory mnoha britským stíhačkám, které byly proti Němcům vyslány, ztratí Němci jen jeden bombardér. Celkem Němci ztratí 20 letadel a Britové 16. Z dlouhodobého hlediska to hraje ve prospěch Německa.
Avšak v reakci na bombardování jižního Londýna minulý týden shodila RAF bomby na Berlín. To je pro německé vrchní velení obrovský šok, neboť opakovaně prohlašovalo, že k takovému útoku nemůže dojít. William Shirer píše o německé obraně: "Větší koncentraci protiletecké palby jsem v životě neviděl. Byl to úžasný, příšerný pohled." Přesto byla naprosto neúčinná a nesestřelila jediné britské letadlo.
A ta letadla nezabila jediného německého civilistu. Místní považovali celou věc za úsměvnou. Ale na konci týdne, kdy podobný nálet zabije deset civilistů, tomu už bude jinak. 26. srpna Němci vyslali tři nálety proti britským letištím a Portsmouthu. Německo přijde o 19 bombardérů a 26 stíhačů. Británie o 31 stíhaček. 27. srpna pobřežní velitelství RAF založí leteckou základnu na Islandu. Během náletů od 28.
do 30. srpna ztratili Němci 83 letadel a RAF 55. Ani 31. srpna, na konci týdne, Němci v tlaku nepolevují, na obloze přijdou o 41 letadel a RAF o 39, ale Britové přijdou o další stroje na zemi. "Göring má na dosah svůj stanovený cíl – dosáhnout letecké převahy nad jihovýchodní Anglií. Letiště RAF Biggin Hill, Mansten, West Malling, Lympne a Hawkings jsou víceméně vyřazeny z provozu. Jižně od Temže jsou v provozu jen dvě sektorová stanoviště RAF."
Minulý týden jsem mluvil o některých problémech RAF, takže tady je pár slov o těch německých. "Němečtí bojoví piloti byli ve stresu a vyčerpaní. Při operacích z improvizovaných a nerovných letišť v Pas de Calais došlo k mnoha nehodám. Me-109 bylo pro zkušené piloty skvělé letadlo, ale ti, kteří narychlo dokončili leteckou školu, měli s jeho ovládnutím velké problémy."
Problémy přináší i boj nad cizí zemí. Posádky bombardérů si stěžovaly, že se doprovodné Me-109 otáčely a nechávaly je bez ochrany. Ale činily tak proto, že neměly dostatek paliva, aby byly nad Británií déle než 30 minut a zvládly doletět domů. Ještě méně, pokud došlo k soubojům. Dvoumotorové stodesítky mají daleký dolet, ale také velké ztráty, a chtějí, aby je také doprovázely stodevítky.
I přesto, že samy jsou doprovodem pro bombardéry. Stuky byly důležité při invazích do Skandinávie a západní Evropy, ale i když jsou skvělé proti pozemním cílům, v boji se stíhači byly tak zranitelné, že po 18. srpnu byly z bitvy o Británii staženy. Náčelník Luftwaffe Hermann Göring, na rozdíl od svého protějšku Hugha Dowdinga, své letky netočí, takže němečtí letci nemají žádný čas na oddych.
Toto a rychle narůstající ztráty jsou pro morálku zničující. Ale Göring, který od své rozvědky obdržel velice optimistická hlášení, je přesvědčen, že RAF je na pokraji zhroucení a že jeho letectvo pustoší britská letiště, jak nejlépe dovede. Ale vezměte si morálku německých pilotů. Denně slyší, že RAF mele z posledního, a potom na každé další misi potkávají stejně tuhý odpor a mise jsou čím dál častější a jsou rozsáhlejší a rozsáhlejší.
Všichni piloti na obou stranách vědí, že toto je boj až do konce. Pro Brity to jsou vskutku temné časy. Luftwaffe začíná bitvu vyhrávat. Avšak pro Hitlera nebo Göringa ne dostatečně rychle. Brzy totiž přijdou podzimní bouře a musí dostat lodě s invazní silou přes kanál, než se na konci září zhorší počasí.
To znamená, že britský odpor musí zlomit během následujících týdnů. A musí k tomu dojít v několika krocích. Zaprvé musí RAF sestřelit z oblohy, aby potom mohli dostat Královské námořnictvo z průlivu, aby potom mohli zahájit invazi. Takže německé vrchní velení se opět rozhodne změnit cíle operace. 31.
srpna, na konci týdne, je rozhodnuto, že od 7. září bude cílem Londýn. Můžete se ptát, proč se zatím na Londýn neútočilo, kromě ojedinělého útoku minulý týden, který na vlastní pěst provedli piloti. "Hitler jej nedovoloval, protože pořád doufal, že s Churchillem usednou k jednacímu stolu. A také aby nedošlo k odplatě na německých městech. Nyní nabyl dojmu, že jen útok na Londýn 'vyžene britské stíhače z doupat do otevřené bitvy,' jak řeklo eso Adolf Galand."
Takže takový je plán. Británie má však i jiné starosti. Například zranitelnost britských sil v severní a východní Africe. Takže 30. srpna zahájí operaci Hats, která z Gibraltaru vyšle bitevní loď Valiant, letadlovou loď Illustrious a několik dalších lodí přes celé Středomoří do Alexandrie, kde vyloží zbraně, munici a letadla.
Další operace probíhá v severovýchodní Číně – ofenzíva Sta pluků. Ta začala minulý týden. A tento týden čínští komunisté pokračují v útocích na komunikace. Zejména na železniční tratě. Pokud vás to zajímá, tak název ofenzíva Sta pluků byl použit už 22. srpna, jen dva dny po začátku kampaně. Velitel komunistické armády Peng Dehuai věří, slovy Lymana van Slyka, že může od základu změnit vojenskou a politickou situaci v provinciích Šan-si a Che-pej.
31. srpna svým velitelům pošle rozkazy, které znějí: "Vítězství vybojovaná v bitvě Sta pluků již odhalila nepřátelské slabiny, kterými je přílišné rozprostření jednotek. Nepřátelský počet bojových jednotek v severní Číně je nedostačující. Pokud zvládneme splnit svůj cíl a zničit žengtajgskou železnici, a část tongpunské železnice mezi Sin-siangem a Shui xianem, mohli bychom sjednotit tři oddělené oblasti do jedné.
To by nám poskytlo jen samé výhody a vedlo by to ke změně vojenské situace v severní Číně." Železniční tratě však nejsou jen komunikační trasy. A v posledním roce se kolem nich děly zajímavé věci. Od minulého roku a po celý letošní rok si v severní Číně Japonci toto území podmaňovali.
To znamenalo vyrážet z bezpečných oblastí do oblastí partyzánů. Nejdříve oblast zbavili nepřátel. Poté založili několik propojených, opěrných, vzájemně se podporujících stanovišť a potom opěrné body dostali kolaboranti, aby to celé Japonci mohli zopakovat jinde. Postoupili do oblasti kontrolované komunisty a jako páteř operací sloužily právě železnice. Ty byly silně opevněné a chráněné. Držely partyzánské skupiny od sebe a sabotovaly jejich pohyblivost.
Říká se tomu klecová taktika. Železniční tratě sloužily jako mříže a cesty jako řetězy. Japonci tento rok vynaložili spoustu úsilí, aby železnice a cesty rozšířili. Tratě v Zheng Tai a Tang pu měly jiný rozchod než ty ve zbytku Číny. Ale Japonci využívali nucené práce, aby rozchod standardizovali. Nejdůležitějším bodem jejich prací je uzel v Te-čou, který spojuje všechny důležité tratě v severní Číně. Páteřní spojení mezi severem a jihem, na západ do provincie Šan Si a na východ z Ťi-nananu do Čching-tao.
Ty jsou silně chráněné vyhlídkami, příkopy a zákopy. Nejen aby zabránily sabotáži, ale aby zabránily pohybu přes trať z oblasti do oblasti. Jsou tak účinné, že počet sabotáží klesl z 200 v létě 1938 na 100 v červenci 1939 a dále na 30 v červenci 1940. Palposty jsou roztroušeny všude.
Jen ve střední Chu-peji je jich 500 vzdálené 45 kilometrů od sebe. Obchod je narušen, místní rolníci jsou sevřeni nařízeními obou stran, a tak tato bitva Sta pluků je mnoha čínskými komunisty nazývána tažením na prolomení klecí, protože jejich největší tužbou je zničení nebo ovládnutí železnic a vytlačení nepřítele a získání půdy, která padla do rukou Japoncům. Plány na získání půdy se rýsují také ve východní Evropě.
Maďarsko a Bulharsko se snažily rozpoutat válku s Rumunskem. Aby – jako nedávno udělal SSSR – mohly uzmout rumunské území. Německo tam však o válku nestojí, aby nebyl narušen přísun ropy a obilí. Takže se do toho vloží. A svolají konferenci do Vídně. Druhá vídeňská arbitráž přidělí velkou část rumunského Sedmihradska Maďarsku a jižní Dobrudžu Bulharsku. Rumunsko nemá na výběr než souhlasit a další týden uvidíme, jaké okamžité dopady to na Rumunsko mělo.
A tady ukončím tento týden. Týden podobný těm minulým plný akce na obloze nad Británií, která se ještě zintenzivnila. Němci se obávají, že jim dochází čas. Rovněž to byl týden bojů v Číně, kde početně silnější čínská komunistická armáda pokračovala v útoku na lépe vybavené a vyzbrojené Japonce.
A za pár hodin tento kanál oslavní první narozeniny. První narozeniny. Můžete tomu uvěřit? Nepřipadá mi to jako celý rok. Ale když přemítám nad skoro nevinnou podivnou válkou, zdá se to už hodně dávno. Ale řekněme to znovu: Nikdy žádná podivná válka nebyla. Po celou dobu to byla brutální, zoufalá válka.
Vezměte si ohromné ztráty během zimní války ve Finsku. Systematická zvěrstva v okupovaném Polsku. Honbu za švédskou železnou rudou, používání magnetických min, pád Francie a zemí Beneluxu, nekončící boje nad britskou půdou, pokračující japonskou invazi do Číny, větší izolaci čínských nacionalistů a nebezpečí rozpadu Spojené fronty a co to může znamenat pro běžného čínského rolníka. Válka se nyní rozšířila do pouští Afriky a Středozemního moře.
Toto je světová válka a je to světová válka s koncem v nedohlednu. To může znamenat, že bude krůček po krůčku pokračovat, a i když je to tragédie, bylo už i hůř, no ne? Avšak my můžeme tušit, že se to pravděpodobně nestane. Víme, že Adolf Hitler už další rok plánuje napadnout SSSR. Víme, že Japonci obrací zrak k nizozemské východní Indii a francouzské Indočíně. Víme, že neutrální USA se již šikují k Británii.
Takže víme, že ať se stane cokoliv, nebude se to dít po krůčkách. Naopak bude to více smrtící a čím dál větší. A smrt mnoha stovek tisíc se přelije do smrti mnoha milionů. Vše nejlepší k výročí! Pokud chcete vědět víc o historických událostech v Číně, které vedly k této válce, podívejte se na videa ze série MDV, první o Číně je přímo tady.
Členem TimeGhost armády týdne je Mikhail Zabaluev. Podpora od lidí jako Mikhail nás dostala k prvnímu výročí, takže prosím narukujte do TimeGhost armády na patreon.com nebo timeghost.tv. Odebírejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
Amerika, navzdory své neutralitě, začala koordinovat postup s Británií a Luftwaffe se v pokračující bitvě o Británii soustředilo na letiště. Je tomu tak i tento týden. 25. srpna útočí německé bombardéry na Warmwell s početnou eskortou. A navzdory mnoha britským stíhačkám, které byly proti Němcům vyslány, ztratí Němci jen jeden bombardér. Celkem Němci ztratí 20 letadel a Britové 16. Z dlouhodobého hlediska to hraje ve prospěch Německa.
Avšak v reakci na bombardování jižního Londýna minulý týden shodila RAF bomby na Berlín. To je pro německé vrchní velení obrovský šok, neboť opakovaně prohlašovalo, že k takovému útoku nemůže dojít. William Shirer píše o německé obraně: "Větší koncentraci protiletecké palby jsem v životě neviděl. Byl to úžasný, příšerný pohled." Přesto byla naprosto neúčinná a nesestřelila jediné britské letadlo.
A ta letadla nezabila jediného německého civilistu. Místní považovali celou věc za úsměvnou. Ale na konci týdne, kdy podobný nálet zabije deset civilistů, tomu už bude jinak. 26. srpna Němci vyslali tři nálety proti britským letištím a Portsmouthu. Německo přijde o 19 bombardérů a 26 stíhačů. Británie o 31 stíhaček. 27. srpna pobřežní velitelství RAF založí leteckou základnu na Islandu. Během náletů od 28.
do 30. srpna ztratili Němci 83 letadel a RAF 55. Ani 31. srpna, na konci týdne, Němci v tlaku nepolevují, na obloze přijdou o 41 letadel a RAF o 39, ale Britové přijdou o další stroje na zemi. "Göring má na dosah svůj stanovený cíl – dosáhnout letecké převahy nad jihovýchodní Anglií. Letiště RAF Biggin Hill, Mansten, West Malling, Lympne a Hawkings jsou víceméně vyřazeny z provozu. Jižně od Temže jsou v provozu jen dvě sektorová stanoviště RAF."
Minulý týden jsem mluvil o některých problémech RAF, takže tady je pár slov o těch německých. "Němečtí bojoví piloti byli ve stresu a vyčerpaní. Při operacích z improvizovaných a nerovných letišť v Pas de Calais došlo k mnoha nehodám. Me-109 bylo pro zkušené piloty skvělé letadlo, ale ti, kteří narychlo dokončili leteckou školu, měli s jeho ovládnutím velké problémy."
Problémy přináší i boj nad cizí zemí. Posádky bombardérů si stěžovaly, že se doprovodné Me-109 otáčely a nechávaly je bez ochrany. Ale činily tak proto, že neměly dostatek paliva, aby byly nad Británií déle než 30 minut a zvládly doletět domů. Ještě méně, pokud došlo k soubojům. Dvoumotorové stodesítky mají daleký dolet, ale také velké ztráty, a chtějí, aby je také doprovázely stodevítky.
I přesto, že samy jsou doprovodem pro bombardéry. Stuky byly důležité při invazích do Skandinávie a západní Evropy, ale i když jsou skvělé proti pozemním cílům, v boji se stíhači byly tak zranitelné, že po 18. srpnu byly z bitvy o Británii staženy. Náčelník Luftwaffe Hermann Göring, na rozdíl od svého protějšku Hugha Dowdinga, své letky netočí, takže němečtí letci nemají žádný čas na oddych.
Toto a rychle narůstající ztráty jsou pro morálku zničující. Ale Göring, který od své rozvědky obdržel velice optimistická hlášení, je přesvědčen, že RAF je na pokraji zhroucení a že jeho letectvo pustoší britská letiště, jak nejlépe dovede. Ale vezměte si morálku německých pilotů. Denně slyší, že RAF mele z posledního, a potom na každé další misi potkávají stejně tuhý odpor a mise jsou čím dál častější a jsou rozsáhlejší a rozsáhlejší.
Všichni piloti na obou stranách vědí, že toto je boj až do konce. Pro Brity to jsou vskutku temné časy. Luftwaffe začíná bitvu vyhrávat. Avšak pro Hitlera nebo Göringa ne dostatečně rychle. Brzy totiž přijdou podzimní bouře a musí dostat lodě s invazní silou přes kanál, než se na konci září zhorší počasí.
To znamená, že britský odpor musí zlomit během následujících týdnů. A musí k tomu dojít v několika krocích. Zaprvé musí RAF sestřelit z oblohy, aby potom mohli dostat Královské námořnictvo z průlivu, aby potom mohli zahájit invazi. Takže německé vrchní velení se opět rozhodne změnit cíle operace. 31.
srpna, na konci týdne, je rozhodnuto, že od 7. září bude cílem Londýn. Můžete se ptát, proč se zatím na Londýn neútočilo, kromě ojedinělého útoku minulý týden, který na vlastní pěst provedli piloti. "Hitler jej nedovoloval, protože pořád doufal, že s Churchillem usednou k jednacímu stolu. A také aby nedošlo k odplatě na německých městech. Nyní nabyl dojmu, že jen útok na Londýn 'vyžene britské stíhače z doupat do otevřené bitvy,' jak řeklo eso Adolf Galand."
Takže takový je plán. Británie má však i jiné starosti. Například zranitelnost britských sil v severní a východní Africe. Takže 30. srpna zahájí operaci Hats, která z Gibraltaru vyšle bitevní loď Valiant, letadlovou loď Illustrious a několik dalších lodí přes celé Středomoří do Alexandrie, kde vyloží zbraně, munici a letadla.
Další operace probíhá v severovýchodní Číně – ofenzíva Sta pluků. Ta začala minulý týden. A tento týden čínští komunisté pokračují v útocích na komunikace. Zejména na železniční tratě. Pokud vás to zajímá, tak název ofenzíva Sta pluků byl použit už 22. srpna, jen dva dny po začátku kampaně. Velitel komunistické armády Peng Dehuai věří, slovy Lymana van Slyka, že může od základu změnit vojenskou a politickou situaci v provinciích Šan-si a Che-pej.
31. srpna svým velitelům pošle rozkazy, které znějí: "Vítězství vybojovaná v bitvě Sta pluků již odhalila nepřátelské slabiny, kterými je přílišné rozprostření jednotek. Nepřátelský počet bojových jednotek v severní Číně je nedostačující. Pokud zvládneme splnit svůj cíl a zničit žengtajgskou železnici, a část tongpunské železnice mezi Sin-siangem a Shui xianem, mohli bychom sjednotit tři oddělené oblasti do jedné.
To by nám poskytlo jen samé výhody a vedlo by to ke změně vojenské situace v severní Číně." Železniční tratě však nejsou jen komunikační trasy. A v posledním roce se kolem nich děly zajímavé věci. Od minulého roku a po celý letošní rok si v severní Číně Japonci toto území podmaňovali.
To znamenalo vyrážet z bezpečných oblastí do oblastí partyzánů. Nejdříve oblast zbavili nepřátel. Poté založili několik propojených, opěrných, vzájemně se podporujících stanovišť a potom opěrné body dostali kolaboranti, aby to celé Japonci mohli zopakovat jinde. Postoupili do oblasti kontrolované komunisty a jako páteř operací sloužily právě železnice. Ty byly silně opevněné a chráněné. Držely partyzánské skupiny od sebe a sabotovaly jejich pohyblivost.
Říká se tomu klecová taktika. Železniční tratě sloužily jako mříže a cesty jako řetězy. Japonci tento rok vynaložili spoustu úsilí, aby železnice a cesty rozšířili. Tratě v Zheng Tai a Tang pu měly jiný rozchod než ty ve zbytku Číny. Ale Japonci využívali nucené práce, aby rozchod standardizovali. Nejdůležitějším bodem jejich prací je uzel v Te-čou, který spojuje všechny důležité tratě v severní Číně. Páteřní spojení mezi severem a jihem, na západ do provincie Šan Si a na východ z Ťi-nananu do Čching-tao.
Ty jsou silně chráněné vyhlídkami, příkopy a zákopy. Nejen aby zabránily sabotáži, ale aby zabránily pohybu přes trať z oblasti do oblasti. Jsou tak účinné, že počet sabotáží klesl z 200 v létě 1938 na 100 v červenci 1939 a dále na 30 v červenci 1940. Palposty jsou roztroušeny všude.
Jen ve střední Chu-peji je jich 500 vzdálené 45 kilometrů od sebe. Obchod je narušen, místní rolníci jsou sevřeni nařízeními obou stran, a tak tato bitva Sta pluků je mnoha čínskými komunisty nazývána tažením na prolomení klecí, protože jejich největší tužbou je zničení nebo ovládnutí železnic a vytlačení nepřítele a získání půdy, která padla do rukou Japoncům. Plány na získání půdy se rýsují také ve východní Evropě.
Maďarsko a Bulharsko se snažily rozpoutat válku s Rumunskem. Aby – jako nedávno udělal SSSR – mohly uzmout rumunské území. Německo tam však o válku nestojí, aby nebyl narušen přísun ropy a obilí. Takže se do toho vloží. A svolají konferenci do Vídně. Druhá vídeňská arbitráž přidělí velkou část rumunského Sedmihradska Maďarsku a jižní Dobrudžu Bulharsku. Rumunsko nemá na výběr než souhlasit a další týden uvidíme, jaké okamžité dopady to na Rumunsko mělo.
A tady ukončím tento týden. Týden podobný těm minulým plný akce na obloze nad Británií, která se ještě zintenzivnila. Němci se obávají, že jim dochází čas. Rovněž to byl týden bojů v Číně, kde početně silnější čínská komunistická armáda pokračovala v útoku na lépe vybavené a vyzbrojené Japonce.
A za pár hodin tento kanál oslavní první narozeniny. První narozeniny. Můžete tomu uvěřit? Nepřipadá mi to jako celý rok. Ale když přemítám nad skoro nevinnou podivnou válkou, zdá se to už hodně dávno. Ale řekněme to znovu: Nikdy žádná podivná válka nebyla. Po celou dobu to byla brutální, zoufalá válka.
Vezměte si ohromné ztráty během zimní války ve Finsku. Systematická zvěrstva v okupovaném Polsku. Honbu za švédskou železnou rudou, používání magnetických min, pád Francie a zemí Beneluxu, nekončící boje nad britskou půdou, pokračující japonskou invazi do Číny, větší izolaci čínských nacionalistů a nebezpečí rozpadu Spojené fronty a co to může znamenat pro běžného čínského rolníka. Válka se nyní rozšířila do pouští Afriky a Středozemního moře.
Toto je světová válka a je to světová válka s koncem v nedohlednu. To může znamenat, že bude krůček po krůčku pokračovat, a i když je to tragédie, bylo už i hůř, no ne? Avšak my můžeme tušit, že se to pravděpodobně nestane. Víme, že Adolf Hitler už další rok plánuje napadnout SSSR. Víme, že Japonci obrací zrak k nizozemské východní Indii a francouzské Indočíně. Víme, že neutrální USA se již šikují k Británii.
Takže víme, že ať se stane cokoliv, nebude se to dít po krůčkách. Naopak bude to více smrtící a čím dál větší. A smrt mnoha stovek tisíc se přelije do smrti mnoha milionů. Vše nejlepší k výročí! Pokud chcete vědět víc o historických událostech v Číně, které vedly k této válce, podívejte se na videa ze série MDV, první o Číně je přímo tady.
Členem TimeGhost armády týdne je Mikhail Zabaluev. Podpora od lidí jako Mikhail nás dostala k prvnímu výročí, takže prosím narukujte do TimeGhost armády na patreon.com nebo timeghost.tv. Odebírejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář