Rommel se řítí Afrikou a invaze na Balkán je na spadnutíDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 49
98 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:54
Počet zobrazení:1 940
Němci uhání severní Afrikou, připravují se k útoku na Jugoslávii a Řecko a Sovětský svaz připravuje obranu proti očekávanému německému útoku. 

Přepis titulků

Budou proti sousedním státům bránit celou svoji hranici. Tak jsem to slyšel. No zatím ještě ani nemobilizovali. Jo, já vím. 4. dubna 1941. Němci nezaútočí dříve než v květnu, říkali. Nemají na kontinentu dostatek mužů ani tanků, říkali. Můžeme je v pohodě zadržet s pár vykostěnými divizemi, říkali.

No, neřekli to Rommelovi. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden došlo v Jugoslávii k puči poté, co princ regent Paul podepsal dohodu o vstupu k Ose. Italská flotila utrpěla ve východním Středomoří velkou porážku, Japonci utrpěli porážku v Číně, Spojenci postoupili v Eritrei a Habeši a Němci v severní Africe.

A tento Rommelův postup pokračuje tento týden. 30. března vyráží jeho vojáci na Mersa Bregu. Jen část britské 2. obrněné divize je v pozici, aby se mu postavila, a většina Australanů je v Benghází a zbytek v Tobruku. 31. března Rommel zaútočil na Mersa Bregu, ale po tuhých bojích byl jeho postup zastaven. 1. dubna se však Spojenci z Mersa Bregy stáhli a před otevřenou Kyrenejsou planinou ponechali jen silné obranné pozice.

Stahování se brzy změnilo ve velký ústup, při kterém tanky ustoupily do Msusu. 2. dubna Rommel dobyl Agedabiu. Brzy se rozhodl, že Kyrenejskou poušť překročí – stejně jako Britové před dvěma měsíci – a uvidí, zda Phillip Neame, hlavní velící důstojník Kyreneiky, má v úmyslu o Jebel bojovat. I pokud bojovat budou, tak postup pouští ohrozí jejich jižní křídlo. Rommelovým předsunutým jednotkám však došlo palivo.

„Velitel 5. lehké divize požádal o čtyřdenní stopku, aby doplnil munici a benzín. Rommel mu přikázal vyložit všechny náklaďáky, ponechat na den v poušti divizi nepohyblivou a poslat je zpět do skladů pro zásoby.“ Namísto za čtyři dny byla v pohybu už za 24 hodin. Poté zaútočila do několika směrů, primárně po dvou cestách do Msusu a Mechili, a také s Italy podél pobřeží vstříc k Benghází.

Generál si stěžoval, že má postoupit do neprostupného terénu, a tak sám Rommel postoupil 20 km, aby mu ukázal, že to nemožné není. 3. dubna Rommel napsal své ženě: „Neuvěřitelně úspěšně útočíme od 31. března. Naši nadřízení v Tripolisu, Římě a možná i v Berlíně budou žasnout. Riskuji vzdor všem rozkazům. Musel jsem využít příležitosti. Radostí ani nemohu spát.“ Ale co během toho všeho dělají britští velitelé?

2. dubna přiletí Archie Wavell, velitel blízkovýchodního válčiště, do Káhiry a přiveze s sebou Richarda O'Connora, kterého chce opět jmenovat polním velitelem. Teď záleží, kterému zdroji budete věřit, ale buď O'Connor odmítne a rozhodne se přijmout jen roli poradce, nebo mu Wavel tu nabídku nedá a jmenuje O'Connora ihned poradcem. Wavell si totiž myslí, že Rommel není připraven na velkou ofenzivu, a tak plánuje udržet Benghází, které považuje za německý cíl.

Avšak Wavellovy rozkazy pro obranu Benghází přišly až 4. dubna, kdy už bylo opuštěno. Osa do něj vstoupila ve stejný den. Opět postupuje na Msus a Mechilli a prorazila britským jižním křídlem. Luftwaffe zničila kolonu 21 ustupujících britských náklaďáků a s nimi tuny spojeneckého benzínu. A na konci týdne „panoval v XIII. sboru nevídaný zmatek, způsobený nedostatkem informací, neuvěřitelně špatnou signálovou komunikací a rychlostí německého postupu.“ Přesto tento týden pokračuje britský postup z Hararu na Addis Abebu.

Dvě čety 1. transvaalského skotského pluku vstoupily 29. března bez boje do Diredawy. Nyní jsou po šíleném úprku Habeší Spojenci tak daleko od výchozích pozic, jako je Londýn od Atén. Opravdu. Avšak dobytí přístavu Berbera před dvěma týdny zkrátilo zásobovací linii o 900 kilometrů.

Rovněž dobytí Diredawy poskytlo drahocenné letiště, ze kterého může SAAF obtěžovat nepřítele ustupujícího k hlavnímu městu. Totéž dělají v Eritrei. RAF útočí na utíkající italské vojáky na dálnici z Kerenu do Asmary. Ale tady dorazily posily z Addis Abeby a Gondaru a zaujaly pozice před Ad Teclesanem. Jsou to silné přírodní obranné pozice, ještě silnější než u Kerenu, ale Italové nemají v úmyslu události o Kerenu opakovat.

1. dubna přijelo z Asmary auto s bílou vlajkou vyjednat podmínky kapitulace. „Zpráva poslaná z velitelství v Chartúmu oznamující kapitulaci Asmary skončilo ujištěním, že to není, opakuji, není to apríl.“ Britové ukořistili ošacení a vybavení pro italské východoafrické armády, včetně 1,5 milionů dělostřeleckých granátů a 3 milionů nábojů. Frusci utekl do provincie Tigre, kde si myslel, že může dále vzdorovat, zatímco Platt bombarduje veškerý pohyb na cestách. Poslední důležité město Massawa stále nepadlo.

Tato ofenzíva se zdánlivě blíží ke konci, ale jiné zanedlouho začnou. Adolf Hitler nenapadne jen Řecko, ale také Jugoslávii, jejíž železniční systém chce využít k invazi do Řecka a taky k přemístění jednotek po pádu Řecka pro invazi do SSSR. Jugoslávie má armádu čítající milion mužů, 28 pěších a 3 jízdní divize, ale jen dva tankové prapory, každý po 100 zastaralých tancích. Kromě tanků to není nijak motorizovaná armáda, spoléhá na koně, muly a voly, těch má 900 000, ale víte co?

Od puče z minulého týdne armáda pořád nemobilizovala. Britský vrchní velitel sir John Dill 1. dubna tajně přijel do jugoslávského štábu a ohlásil, že se chová: „Jako by měl na rozhodnutí měsíce, a další měsíce, ve kterých rozhodnutí provede.“ A i když v Aténách 3. a 4. dubna jednal s řeckým velitelem Papagosem, jugoslávský generální štáb odmítl společnou koncentraci sil na jihu země a vzájemnou podporu s řeckou a britskou armádo. Namísto toho se rozhodl bránit celou hranici s Itálií, Německem, Maďarskem a Bulharskem, to je 1 600 kilometrů.

Budu teď citovat někoho z Keeganovy knihy a potom Keegana samotného: Fridrich Veliký řekl: „Kdo brání vše, nebrání nic.“ A John Keegan řekl: „Snad nikdo tak nesmyslně neroztříštil síly jako Jugoslávie v dubnu 1941, když chtěla s prastarými puškami a mulami taženým horským dělostřelectvem ubránit jednu z nejdelších hranic v Evropě proti tankovým divizím a dvěma tisícům moderních letadel.“ Takový útok je však na konci tohoto týdne věcí budoucí.

A Jugoslávie není jedinou zemí, kde na jaře došlo k puči. Od 1. do 3. dubna probíhá puč v Iráku, jehož výsledkem je nová vláda. Vůdce puče Rašíd Ali a důstojníci Zlatého náměstí jsou proti britské přítomnosti v Iráku. Británie rychle poslala vojáky z Indie a Blízkého východu zachránit ropná pole. Hitler nařídil Vichistické Francii poslat zbraně do Bagdádu a vyslal německé armádní experty pomoci Rašídovi zůstat u moci.

Evropa je svědkem více politických změn. 2. dubna spáchal maďarský premiér Pal Teleki raději sebevraždu, než aby byl zodpovědný za vpuštění německých vojáků do Maďarska, což by vedlo Spojence k vyhlášení války Maďarsku. „Ze zbabělosti jsme porušili slib. Spřáhli jsme se s vyvrženci. Staneme se národem šmejdů. Je to moje vina.“ To stálo v dopise na rozloučenou.

Je kontroverzní osobností. Chvíli se asi snažil zachovat maďarskou autonomii, ale je také zodpovědný za tvrdou protižidovskou legislativu. Adolf Hitler tento týden vydává dekret. 30. března adresoval starším velitelům dekret ohledně invaze do SSSR. Píše: „Válka proti Rusku nemůže být vedena rytířskou ctností. Je to válka ideologií i rasových rozdílů, a povedeme ji nevídanou, nelítostnou a nepolevující silou.“ Vysvětluje, že každý ruský komisař je zločinec a musí být zlikvidován.

Mnoho důstojníků je v šoku, ale Hitler jim řekl, že svůj rozkaz nezmění a že musí být bezpodmínečně proveden. A co se týče Sovětského svazu, tak 26. března byl západnímu zvláštnímu vojenskému okruhu vydán rozkaz 008130, který se má do 15.

června dostat do stavu připravenosti. Velitelé baltského, západního a kyjevského okruhu mají rozkazy posílit opevnění. 58, 35 a 43 tisíc mužů se dá do práce, ale na mnoha místech jim schází beton, takže zamýšlená nepřetržitá linie má 8–80kilometrové díry. Rovněž na naléhání Semjona Timošenka a Georgije Žukova Stalin souhlasí povolat do hraničních oblastí 500 000 mužů. A o několik dní později dalších 300 000 do opevněných oblastí.

Ale na to už může být pozdě. Richard Sorge píše z Tokia: „Podle německého vyslance dokončil německý generální štáb všechny přípravy k válce. V Himmlerových kruzích zasedajících v generálním štábu panuje silná touha zahájit válku proti Sovětskému svazu.“ Náčelník SS Heinrich Himmler trénoval své esesáky tak tvrdě, že jich od ledna při tréninku 10 zemřelo. 3.

dubna si do Berlína povolal velitele SS a řekl jim, aby se připravili k útoku na Řecko. A speciální jednotky k útoku na Sovětský svaz. 4. dubna se tyto jednotky dozvěděly, že budou mít za frontou volnou ruku a jejich činy se „budou smět dotknout civilní populace.“ Budou moci masově vraždit. 3. dubna Hitler vydal dekret č. 26 ohledně spolupráce se spojenci na balkánském tažení. 4.

dubna vydal dekret č. 27 upřesňující rozkazy k útoku na Řecko a Jugoslávii. K útokům dojde příští týden. A jsme na konci týdne. Týdne zisků Osy v severní Africe, zisků Spojenců ve východní Africe, puče v Iráku, sebevraždy v Maďarsku a rozkazů, rozkazů a rozkazů Adolfa Hitlera. Kromě toho zřejmého nemám dnes na závěr co dodat. Příští týden zaútočí Německo na Řecko a Jugoslávii.

Příští týden umře spoustu lidí. Pokud se chcete vrátit o 20 let zpět a vidět mladý Sovětský svaz válčit na západě, podívejte se na tuto epizodu MDV o polsko-sovětské válce. Vojákem TimeGhost armády týdne je Jon Henning Oppegaard. TimeGhost armáda jako jediná financuje tento kanál, takže nás prosím podpořte na patreon.com a timeghost.tv. Odebírejte, zazvoňte na zvoneček, před přechodem ulice se rozhlédněte na obě strany a uvidíme se za týden.
 

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK