Spojenecké africké taženíDruhá světová válka
52
Spojenci postupují v severní í východní Africe, thajsko-francouzská válka končí a mezi Brity a Američany začínají tajné rozhovory o spolupráci.
Přepis titulků
Ano, jeho pošli taky. Možná je to zoufalé, ale potřebujeme ho. Ne, Luigi, tebe asi nepošle. Přeci jsi, však víš, mrtvý. Ale vyloučit to nemůžu. Radši to nikomu neříkej. Tak jo. 1. února 1941. Jste vůdce země ve válce a soustředíte se na nepřítele na domovském kontinentu.
Ostatní kontinenty vás nezajímají, tam přeci žádné závazky nemáte. No, pokud tam začne váš spojenec prohrávat a vy jste Adolf Hitler na začátku roku 1941, začnete se zajímat. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden začala britská ofenziva v Eritrei, která byla od začátku úspěšná.
Velká zpráva z Afriky však přišla ze severu, kde Britové postoupili západně a dobyli Tobruk. Ve francouzsko-thajské válce boje polevovaly, ale Japonci začínali v Číně novou ofenzivu. A ta ofenziva pokračuje tento týden v provincii Che-nan. 30. ledna došli Japonci k Wuyangu. 31.
ledna se Japonci provalili čínskými obránci u Minggangu a postoupili na sever. Hlavní japonské uskupení překročilo řeku Ru, ale v dalšímu postupu mu zabránily silné čínské jednotky. A Japonsko tento týden vyjednává příměří dále na jihu. Aby ukončilo francouzsko-thajskou válku, pořádá konferenci o ukončení bojů. 31. ledna je v Saigonu na palubě japonského křižníku Natori podepsáno příměří. Tím končí několikaměsíční válka mezi francouzskou Indočínou a Thajskem, avšak několikaměsíční válka mezi Řeckem a Itálií známky konce nevykazuje.
26. ledna si Italové připsali malé zisky v protiútoku poblíž Klisury, ale ve vrchním velení se tento týden odehrály dvě významné události. 29. ledna zemřel řecký diktátor Ioannis Metaxas. Nahradil jej premiér Alexandros Koryzis. Ten si příliš nerozumí s velitelem řecké armády Alexandrosem Papagosem. O důsledcích jejich vztahu si řekneme více v dalších epizodách. Co se týče Italů, tak 27.
ledna přijeli do Albánie premiér hrabě Ciano a členové italské vlády mladší 45 let, aby převzali aktivní velení tamní italské armády. „Toto bizarní opatření mělo patrně povzbudit morálku.“ Ve skutečnosti to lidi v Itálii pobavilo a Benito Mussolini si ve vládě znepřátelil každého, kdo musel opustit pohodlí Říma výměnou za stan ve zmrzlých albánských horách. Přesto armáda, církev ani král nemůžou nebo nechtějí proti Mussolinimu zakročit. A navzdory sarkastickým poznámkám Hitlera nebo jeho vrchního velení na adresu svého jižního spojence si Hitler uvědomuje a opakovaně řekl, že Mussolini jako jediný zaručuje italskou loajalitu Paktu Tří a mocnostem Osy.
„Italská porážka v severní Africe, která vyústila v britskou okupaci Libye, povede k otevření Středozemního moře pro britské obchodní lodě, ohrozí Itálii útokem z jihu a pravděpodobně povede ke ztrátě vichistických francouzských kolonií v severní a západní Africe.
Rovněž ztráta prestiže fašistického režimu zapříčiněná těmito katastrofami stejně jako zřejmě nevyhnutelná ztráta italské východní Afriky mohou snad vést ke kolapsu celého systému, který Mussolini vybudoval, to bylo v té době známo.“ To poslední je důležité, to není jasné až z dnešního pohledu. A Hitler již dělal dost. Jeho transportní letadla pomáhala italskému letectvu přesunout do Albánie muže a zásoby.
Letadla Luftwaffe byla přesunuta z Norska na Sicílii a působila těžké ztráty britskému obchodu. Poslední týdny bombardovala a zaminovávala Suezský průplav, a pokud si myslíte, že to region výrazně neovlivnilo, potom se velice pletete. Ale Britové se v Africe setsakra snaží naplnit Hitlerovy obavy. Pořád postupují západně přes severní Afriku, jako to dělali již posledních šest týdnů.
Musím teď zdůraznit, že postupují v jiném terénu než v poušti. Pokud se podíváte na oblast kolem Derny, Benghází, Solluchu a Mechili, tak se mezi nimi do výšky 800 metrů tyčí pohoří Jabal al Akhdar. Tato oblast je vhodná pro zemědělství, často tam prší, a tak byla osídlená, má dobré silnice i železnici. Oblastním hlavním městem je Benghází s 65 000 obyvateli. Minulý týden Richard O'Connor, velitel pouštního západního uskupení, zaútočil se 7.
obrněnou divizí na italské tanky v Mechili, ale útok selhal a 26. ledna se italské tanky stáhly do Jebelu. I když útok selhal, vyděsil italského velitele Rudolfa Grazianiho, který se nakonec rozhodl Jebel nebránit a stáhnout 10. armádu až do Sirty, kde se již buduje silná obranná pozice. O'Connor o tom neví, takže co udělá? I když tento týden jednotky Británie a Commonwealthu dobyly Mechili a Dernu, mohou se Italové snadno shromáždit k obraně Jebelu, takže přímý postup k Mechili na Benghází by pravděpodobně narazil na tuhý odpor v defenzivní krajině.
Ale co když místo toho postoupí přes poušť do Msusu, což by nikdo nečekal? Pokud to provede dostatečně rychle, může obklíčit celou italskou 10. armádu. Představil tento plán Archiemu Wawellovi, vrchnímu veliteli válčiště, a 1.
února dostal zelenou. Plánem je, že australská divize, vyjma jedné brigády, postoupí očekávaně podél pobřeží. Ale ona brigáda a 7. obrněná divize překročí poušť a obsadí Msus. A potom, pokud budou Italové Benghází bránit, postoupí na Solluch a zaútočí na Italy z jihu, a pokud Italové nebudou Benghází bránit a budou pokračovat v ústupu, zamíří na Antelat a odříznou jejich únikovou trasu.
To zní všechno moc hezky, ale záleží na dvou důležitých okolnostech. Zaprvé, na stavu 7. obrněná divize, která bude postupovat přes poušť. Zadruhé, na stavu zásobování. Zásobování se však lepší. Četl jsem v Britské pouštní válce v Egyptě a v Lybii, že na konci týdne se v Tobruku překládá 900 run zásob denně. A PZS – polní zásobovací stanice – číslo 14 má být postavena jihozápadně od Mechili a má poskytnout zásoby na 10 dní.
Dokončena bude za 10 dní, takže O'Connor plánuje postup přes poušť na někdy kolem 10. února. V té době bude 7. obrněná divize posílena o dva pluky tanků Cruiser přijíždějících z Egypta. To pomůže s prvním faktorem, protože 7. obrněná má v tuto chvíli jen 50 akceschopných tanků. To jsou budoucí plány, ale právě teď Britové postupují ve východní Africe.
Tento týden 4. indická divize obejde a poté dobude Agordat, kde se chopí 1 000 Italů a 43 polních děl. Indové také dobudou Barentu. Orlando Lorenzini, který byl nedávno převelen bránit italskou Eritreu, má v Agordatu 4 brigády, alespoň 12 000 mužů, střední a lehké tanky a skoro 80 kusů dělostřelectva.
Útočníci u Agordatu opět zkusí manévr, který jim minule vyšel u kerské rokle – obchvatný postup do nepřátelského týlu. Ponechali tady své levé křídlo a spojení se Súdánem nechráněné a zaútočili v jižních kopcích. Boje jsou tuhé a trvají tři dny. Indové kopec dobyli, ale 30. ledna z něj byli protiútokem vyhnáni. Jediná „vozidla“, která se dostanou na vrchol, jsou muly, ale Indové žádné nemají, takže jedna četa z každého praporu se promění v lidské muly a celé dny vynáší do kopce jídlo, vodu a munici.
31. ledna udrželi svoji pozici a upoutali Lorenziniho pozornost, díky čemuž mohly jednotky pod nimi přetnout cestu do Kerenu v jeho týlu a dokončit obchvatný manévr. Té noci agordatská posádka utekla a Britové ráno 1.
února vstoupili do města. Dále na jihu vojáci Británie a Commonwealthu postoupili z Keni do italského Somálska. Generál Alan Cunningham je celkový velitel 11. a 12. jihoafrické divize a 1. jihoafrické divize. 12. divize dobyla 27. ledna Haweinu a pokračovala v bleskovém postupu. I jiné země připravují plány, které se mohou týkat Británie a Commonwealthu.
Tento týden je ve Washingtonu představena myšlenka „Evropa první“ – že v případě války v Evropě a v Pacifiku se Spojenci jako první zaměří na porážku Německa. Na tajném jednání zástupců zemí z obou stran Atlantského oceánu autorizovaném prezidentem Rooseveltem a premiérem Churchillem se má najít „nejlepší metoda, kterou ozbrojené složky Spojených států a britského Commonwealthu a jejich současných spojenců porazí Německo a jeho spojence, budou-li Spojené státy dotlačeny do války.“ Toto je počátek americko-britských rozhovorů přezdívaných ABC a již v tuto chvíli se mluví o možnosti jednotného velení.
Sdělují si i jiná tajemství. Rozhovory pokračují a šest Američanů ze signálové rozvědky brzy přepluje Atlantik s šifrovacím strojem B. Co je to, ptáte se? Je to vlastně japonský ekvivalent německého šifrovacího stroje Enigma, který byl prolomen.
Američané a Britové nyní mohou číst japonské tajné diplomatické, námořní a konzulární zprávy. Tyto zprávy stejně jako ty z Enigmy budou dešifrovány v Bletchley Park. A tady je další zpráva z americké politiky. 1. února je admirál Husband Kimmel jmenován velitelem americké pacifické flotily. To je součástí velké reorganizace. Spojené státy budou mít nově tři flotily – atlantskou, pacifickou a asijskou.
Admirál Ernest King velí nové atlantské flotile, která bude značně posílena a bude chránit konvoje a lovit ponorky. A to, dámy a pánové, nás přivádí na konec týdne. Týdne příměří mezi Francouzi a Thajci, potyček v Řecku a Číně, smrti autoritativního vůdce a britského postupu na třech afrických frontách. Děje se toho hodně, na bojištích i mimo ně, po celém světě, a když to sledujete týden po týdnu, nedokážete si úplně představit, jak se to celé vyvine.
Adolf Hitler řekl tento týden 30. ledna v berlínském projevu: „Jsem přesvědčený, že rok 1941 bude pro nový evropský řád rozhodující.“ Možná má pravdu. Možná válka letos skončí a možná ten nový řád nebude dle Hitlerových představ. Možná. To je pro dnešek všechno, ale jestli chcete slyšet příběh a hudbu o důležité postavě blízkovýchodního válčiště v předešlé válce, podívejte se na epizodu z kanálu Sabaton History o Lawrenci z Arábie a písničce Seven Pillars of Wisdom.
Bude tu každou chvíli. Patr(e)onem týdne je Pace Lowery. Vaše podpora na Patreonu financuje náš pořad a bez vás by to nešlo, takže nás prosím podpořte na patreon.com nebo timeghost.tv, abychom mohli tento pořad ještě zlepšit a věnovat se podrobnostem.
Nezapomeňte nás odebírat a… zazvoňte zvonečkem, prostě zazvoňte. Uvidíme se za týden.
Ostatní kontinenty vás nezajímají, tam přeci žádné závazky nemáte. No, pokud tam začne váš spojenec prohrávat a vy jste Adolf Hitler na začátku roku 1941, začnete se zajímat. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden začala britská ofenziva v Eritrei, která byla od začátku úspěšná.
Velká zpráva z Afriky však přišla ze severu, kde Britové postoupili západně a dobyli Tobruk. Ve francouzsko-thajské válce boje polevovaly, ale Japonci začínali v Číně novou ofenzivu. A ta ofenziva pokračuje tento týden v provincii Che-nan. 30. ledna došli Japonci k Wuyangu. 31.
ledna se Japonci provalili čínskými obránci u Minggangu a postoupili na sever. Hlavní japonské uskupení překročilo řeku Ru, ale v dalšímu postupu mu zabránily silné čínské jednotky. A Japonsko tento týden vyjednává příměří dále na jihu. Aby ukončilo francouzsko-thajskou válku, pořádá konferenci o ukončení bojů. 31. ledna je v Saigonu na palubě japonského křižníku Natori podepsáno příměří. Tím končí několikaměsíční válka mezi francouzskou Indočínou a Thajskem, avšak několikaměsíční válka mezi Řeckem a Itálií známky konce nevykazuje.
26. ledna si Italové připsali malé zisky v protiútoku poblíž Klisury, ale ve vrchním velení se tento týden odehrály dvě významné události. 29. ledna zemřel řecký diktátor Ioannis Metaxas. Nahradil jej premiér Alexandros Koryzis. Ten si příliš nerozumí s velitelem řecké armády Alexandrosem Papagosem. O důsledcích jejich vztahu si řekneme více v dalších epizodách. Co se týče Italů, tak 27.
ledna přijeli do Albánie premiér hrabě Ciano a členové italské vlády mladší 45 let, aby převzali aktivní velení tamní italské armády. „Toto bizarní opatření mělo patrně povzbudit morálku.“ Ve skutečnosti to lidi v Itálii pobavilo a Benito Mussolini si ve vládě znepřátelil každého, kdo musel opustit pohodlí Říma výměnou za stan ve zmrzlých albánských horách. Přesto armáda, církev ani král nemůžou nebo nechtějí proti Mussolinimu zakročit. A navzdory sarkastickým poznámkám Hitlera nebo jeho vrchního velení na adresu svého jižního spojence si Hitler uvědomuje a opakovaně řekl, že Mussolini jako jediný zaručuje italskou loajalitu Paktu Tří a mocnostem Osy.
„Italská porážka v severní Africe, která vyústila v britskou okupaci Libye, povede k otevření Středozemního moře pro britské obchodní lodě, ohrozí Itálii útokem z jihu a pravděpodobně povede ke ztrátě vichistických francouzských kolonií v severní a západní Africe.
Rovněž ztráta prestiže fašistického režimu zapříčiněná těmito katastrofami stejně jako zřejmě nevyhnutelná ztráta italské východní Afriky mohou snad vést ke kolapsu celého systému, který Mussolini vybudoval, to bylo v té době známo.“ To poslední je důležité, to není jasné až z dnešního pohledu. A Hitler již dělal dost. Jeho transportní letadla pomáhala italskému letectvu přesunout do Albánie muže a zásoby.
Letadla Luftwaffe byla přesunuta z Norska na Sicílii a působila těžké ztráty britskému obchodu. Poslední týdny bombardovala a zaminovávala Suezský průplav, a pokud si myslíte, že to region výrazně neovlivnilo, potom se velice pletete. Ale Britové se v Africe setsakra snaží naplnit Hitlerovy obavy. Pořád postupují západně přes severní Afriku, jako to dělali již posledních šest týdnů.
Musím teď zdůraznit, že postupují v jiném terénu než v poušti. Pokud se podíváte na oblast kolem Derny, Benghází, Solluchu a Mechili, tak se mezi nimi do výšky 800 metrů tyčí pohoří Jabal al Akhdar. Tato oblast je vhodná pro zemědělství, často tam prší, a tak byla osídlená, má dobré silnice i železnici. Oblastním hlavním městem je Benghází s 65 000 obyvateli. Minulý týden Richard O'Connor, velitel pouštního západního uskupení, zaútočil se 7.
obrněnou divizí na italské tanky v Mechili, ale útok selhal a 26. ledna se italské tanky stáhly do Jebelu. I když útok selhal, vyděsil italského velitele Rudolfa Grazianiho, který se nakonec rozhodl Jebel nebránit a stáhnout 10. armádu až do Sirty, kde se již buduje silná obranná pozice. O'Connor o tom neví, takže co udělá? I když tento týden jednotky Británie a Commonwealthu dobyly Mechili a Dernu, mohou se Italové snadno shromáždit k obraně Jebelu, takže přímý postup k Mechili na Benghází by pravděpodobně narazil na tuhý odpor v defenzivní krajině.
Ale co když místo toho postoupí přes poušť do Msusu, což by nikdo nečekal? Pokud to provede dostatečně rychle, může obklíčit celou italskou 10. armádu. Představil tento plán Archiemu Wawellovi, vrchnímu veliteli válčiště, a 1.
února dostal zelenou. Plánem je, že australská divize, vyjma jedné brigády, postoupí očekávaně podél pobřeží. Ale ona brigáda a 7. obrněná divize překročí poušť a obsadí Msus. A potom, pokud budou Italové Benghází bránit, postoupí na Solluch a zaútočí na Italy z jihu, a pokud Italové nebudou Benghází bránit a budou pokračovat v ústupu, zamíří na Antelat a odříznou jejich únikovou trasu.
To zní všechno moc hezky, ale záleží na dvou důležitých okolnostech. Zaprvé, na stavu 7. obrněná divize, která bude postupovat přes poušť. Zadruhé, na stavu zásobování. Zásobování se však lepší. Četl jsem v Britské pouštní válce v Egyptě a v Lybii, že na konci týdne se v Tobruku překládá 900 run zásob denně. A PZS – polní zásobovací stanice – číslo 14 má být postavena jihozápadně od Mechili a má poskytnout zásoby na 10 dní.
Dokončena bude za 10 dní, takže O'Connor plánuje postup přes poušť na někdy kolem 10. února. V té době bude 7. obrněná divize posílena o dva pluky tanků Cruiser přijíždějících z Egypta. To pomůže s prvním faktorem, protože 7. obrněná má v tuto chvíli jen 50 akceschopných tanků. To jsou budoucí plány, ale právě teď Britové postupují ve východní Africe.
Tento týden 4. indická divize obejde a poté dobude Agordat, kde se chopí 1 000 Italů a 43 polních děl. Indové také dobudou Barentu. Orlando Lorenzini, který byl nedávno převelen bránit italskou Eritreu, má v Agordatu 4 brigády, alespoň 12 000 mužů, střední a lehké tanky a skoro 80 kusů dělostřelectva.
Útočníci u Agordatu opět zkusí manévr, který jim minule vyšel u kerské rokle – obchvatný postup do nepřátelského týlu. Ponechali tady své levé křídlo a spojení se Súdánem nechráněné a zaútočili v jižních kopcích. Boje jsou tuhé a trvají tři dny. Indové kopec dobyli, ale 30. ledna z něj byli protiútokem vyhnáni. Jediná „vozidla“, která se dostanou na vrchol, jsou muly, ale Indové žádné nemají, takže jedna četa z každého praporu se promění v lidské muly a celé dny vynáší do kopce jídlo, vodu a munici.
31. ledna udrželi svoji pozici a upoutali Lorenziniho pozornost, díky čemuž mohly jednotky pod nimi přetnout cestu do Kerenu v jeho týlu a dokončit obchvatný manévr. Té noci agordatská posádka utekla a Britové ráno 1.
února vstoupili do města. Dále na jihu vojáci Británie a Commonwealthu postoupili z Keni do italského Somálska. Generál Alan Cunningham je celkový velitel 11. a 12. jihoafrické divize a 1. jihoafrické divize. 12. divize dobyla 27. ledna Haweinu a pokračovala v bleskovém postupu. I jiné země připravují plány, které se mohou týkat Británie a Commonwealthu.
Tento týden je ve Washingtonu představena myšlenka „Evropa první“ – že v případě války v Evropě a v Pacifiku se Spojenci jako první zaměří na porážku Německa. Na tajném jednání zástupců zemí z obou stran Atlantského oceánu autorizovaném prezidentem Rooseveltem a premiérem Churchillem se má najít „nejlepší metoda, kterou ozbrojené složky Spojených států a britského Commonwealthu a jejich současných spojenců porazí Německo a jeho spojence, budou-li Spojené státy dotlačeny do války.“ Toto je počátek americko-britských rozhovorů přezdívaných ABC a již v tuto chvíli se mluví o možnosti jednotného velení.
Sdělují si i jiná tajemství. Rozhovory pokračují a šest Američanů ze signálové rozvědky brzy přepluje Atlantik s šifrovacím strojem B. Co je to, ptáte se? Je to vlastně japonský ekvivalent německého šifrovacího stroje Enigma, který byl prolomen.
Američané a Britové nyní mohou číst japonské tajné diplomatické, námořní a konzulární zprávy. Tyto zprávy stejně jako ty z Enigmy budou dešifrovány v Bletchley Park. A tady je další zpráva z americké politiky. 1. února je admirál Husband Kimmel jmenován velitelem americké pacifické flotily. To je součástí velké reorganizace. Spojené státy budou mít nově tři flotily – atlantskou, pacifickou a asijskou.
Admirál Ernest King velí nové atlantské flotile, která bude značně posílena a bude chránit konvoje a lovit ponorky. A to, dámy a pánové, nás přivádí na konec týdne. Týdne příměří mezi Francouzi a Thajci, potyček v Řecku a Číně, smrti autoritativního vůdce a britského postupu na třech afrických frontách. Děje se toho hodně, na bojištích i mimo ně, po celém světě, a když to sledujete týden po týdnu, nedokážete si úplně představit, jak se to celé vyvine.
Adolf Hitler řekl tento týden 30. ledna v berlínském projevu: „Jsem přesvědčený, že rok 1941 bude pro nový evropský řád rozhodující.“ Možná má pravdu. Možná válka letos skončí a možná ten nový řád nebude dle Hitlerových představ. Možná. To je pro dnešek všechno, ale jestli chcete slyšet příběh a hudbu o důležité postavě blízkovýchodního válčiště v předešlé válce, podívejte se na epizodu z kanálu Sabaton History o Lawrenci z Arábie a písničce Seven Pillars of Wisdom.
Bude tu každou chvíli. Patr(e)onem týdne je Pace Lowery. Vaše podpora na Patreonu financuje náš pořad a bez vás by to nešlo, takže nás prosím podpořte na patreon.com nebo timeghost.tv, abychom mohli tento pořad ještě zlepšit a věnovat se podrobnostem.
Nezapomeňte nás odebírat a… zazvoňte zvonečkem, prostě zazvoňte. Uvidíme se za týden.
Komentáře (0)