Toho si nevšímejte, to jen prší bombyDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 52
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:68
Počet zobrazení:3 535

Britové podnikají nálet na Berlín, Němci na Londýn, čínští komunisté bojují proti čínským nacionalistům a Italové ztrácí lodě ve Středomoří. 

A pokud chcete v konfliktu trochu poskočit, řekněme do roku 1944 na východní frontu, potom se podívejte na video Operace Bagration část 1. A kdybyste chtěli kanál podpořit a vidět více takto skvěle animovaných videí, určitě kanálu přispějte na Patreonu

Přepis titulků

Co že to dělají? Jako... Jako proti sobě? Co když na to svět přijde? Já vím. Dobře. 12. října 1940. Ve zbytku světa to vypadá, že jsou spolu ve Spojené frontě, otevřeně odmítají jakákoliv nařčení z občanské války, ale tento týden se střetnou čínští nacionalisté a komunisté.

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden se Hitler setkal s Benitem Mussolinim a mluvil s ním o možných vojenských plánech v severní Africe, Středomoří a Gibraltaru. Daleko na východě se bitva Sta pluků smršťovala do partyzánského boje. Varšavští židé se museli přestěhovat se do ghetta a došlo ke změnám v britském vrchním velení.

Změny pokračovaly tento týden. 9. října se premiér Winston Churchill stal předsedou britské Konzervativní strany. "Je to pozoruhodný výkon, protože při jmenování premiérem jej ve straně mělo rádo jen málo lidí. Navzdory nelehkému období jeho vlády si získal jejich přízeň. Angažovanost ve stranických záležitostech ukazuje jeho zájem o parlamentní demokracii." Churchill byl premiérem dříve, než začala probíhající bitva o Británii, a v této bitvě tento týden dochází k velkému vývoji.

12. října na konci týdne je minimálně do jara oficiálně odložena jakákoliv možnost německé invaze. "Němci mohli posílat, kolik letadel chtěli, ale stejně by nezvítězili. Göring ani Hitler neznali skutečnou sílu stíhacího velitelství a začali si přiznávat, že velkou bitvu proti Británii prohráli. Veškeré snažení a veškeré oběti přišly vniveč. Letecké operace nad Británií budou pokračovat. Ale Hitler se čím dál více upínal na své další plány.

Pokud Británie nevystoupí z války teď, učiní tak po začlenění Sovětského svazu do třetí říše." A obě strany v leteckých operacích vskutku pokračují. 7. října podnikli Britové zatím nejničivější nálet na Berlín. 30 bombardérů Wellington a 12 Whitley shodily 50 tun vysoce výbušných pum. 11. října podnikla Luftwaffe drtivý nálet na Liverpool. V přístavu potopila čtyři lodě. Ale co stále vede Němce k pokračování v letecké kampani, když upustili od invaze nebo získání letecké převahy?

Mnoho lidí v německém vrchním velení si myslí, že pokračující bombardování bude mít značný politický dopad a že brutální hrůzná kampaň proti britským městům a dodávkám potravin může bitvu o Británii vyhrát. Tato strategie pochází od italského generála Giulia Douheta, který v roce 1921 napsal knihu Vzdušná nadvláda, která výrazně změnila letectvo i leteckou strategii.

Psal mimo jiné o efektu bombardování na morálku. Stanovil pět cílů pro bombardování: Vláda, průmysl, komunikace, doprava a vůle obyvatelstva. Zejména vůle obyvatelstva je pro něj důležitá. Zničením civilních domovů zničíte civilní morálku, což povede ke slábnutí odporu a podlomení společenské struktury, a až jim dojde základní zboží, povstanou proti vládě a započnou revoluci a poté přistoupí na mír s útočníkem.

Avšak jeho teorie nebyla během 20. a 30. let vyzkoušena. A nyní se ukazuje, že jeho odhady nutného počtu náletů ke zničení města byly velice optimistické. V roce 1928 napsal, že 300 tun bomb shozených na hlavní město ukončí válku během měsíce.

To by znamenalo shodit 10 tun denně. Ale my jsme viděli mnoho dnů, kdyby byly shozeny desítky tun bomb, 50 tun za jediný den tento týden a válka pořád neskončila. Přesto má Douhet v německém vrchním velení mnoho podporovatelů. Ministerstvo zahraničí Joachima von Ribbentropa si myslí, že hrůzná letecká kampaň vyžene obyvatele východního Londýna do více snobského západního Londýna a tamní obyvatelé budou z obavy ze sociální revoluce požadovat mír.

To je trochu úsměvná představa. Ale jak se Britům skutečně vede? Snaží se a celkem se jim daří udržovat si pocit normálnosti. "Známé fotky dělníků a obchodníků, kteří se každé ráno prohrabují troskami, jsou tichým svědectvím úsilí zachovat běh všedního života. Daily Express napsal článek s titulkem: Nenuďte ostatní bombami. Když ministerstvo informací začalo v říjnu sestavovat seznam otázek obyvatel, byly zpravodaje plné obyčejných témat: Je dostatek útulků pro zvířata?

Musí lidé platit nájem, pokud je jejich dům neobyvatelný? Je nějak kompenzována ztráta umělých zubů, brýlí, plynových masek?" Takže život zdánlivě pokračuje ve starých kolejích. Tuto zajímavost jsem četl v knize Bitva o Británii od Richarda Ovaryho: Britská civilní rozvědka zjistila, že lidé volají po odvetných útocích proti Itálii stejně jako proti Německu. A obecná německofobie v Británii příliš rozšířená není.

Volání po odvetě proti komukoliv však tento měsíc zvolnilo a pokračující volání pochází z oblastí, které bombardovány nebyly. Bombardéry nyní přilétají v noci, což znamená změnu obranné taktiky. Stíhací velitelství má noční stíhací letky, většinou Beaufightery a Blenheimy, ale bez kvalitního leteckého radaru musíte mít při hledání nepřítele štěstí. Hlavní obranou jsou tedy protiletecká děla. Ty ale také není jednoduché v noci používat.

Například od července do září sestřelila protiletecká děla 337 letadel, z toho v noci jen 104. A podle odhadů vystřílela v noci desetkrát tolik nábojů co ve dne. Od této chvíle bude polovina německých zrát pocházet z nehod zaviněných špatným počasím nebo chladem. Přesto velký počet německých bombardérů zasáhne své cíle. Stále neexistuje, jak Douhet psal, žádný efektivní způsob, jak bombardování zabránit.

Ani způsobení těžkých ztrát útočníkovi bombardování nezabrání. Ale jde o tohle. Bombardéry v poměru k rozloze měst nesou jen málo bomb a bombardérů není zrovna tolik a jejich cíle jsou všude možně. Německo s výjimkou pár týdnů v říjnu, kdy útočilo na letiště, nezasáhlo žádnou oblast opakovaně. Přístavy, průmyslové zóny a komunikace.

Útočili všude možně. Britská rozvědka k tomu zpracovala na konci září analýzu a výsledky nazvala: "Pozoruhodně malé vzhledem k vynaloženému úsilí." Došli k závěru, že protože neexistuje žádná určitá bombardovací strategie, Luftwaffe podnikala útoky hlavně kvůli poškození morálky a v tom selhala. Tento týden se vede i jiná bitva, pro změnu na zemi na Dálném východě.

Minulý týden jsem krátce zmínil, že proti sobě začala bojovat nacionalistická a komunistická armáda, navzdory deklarované Spojené frontě proti útočícím Japoncům. Toto je město Jen-Čcheng v provincii Ťiang-su. Trochu se vrátíme. V červenci chtěl komunistický vůdce Mao Ce Tung dostat vůdce nacionalistů Han De-čina v Ťiang-su pod tlak, takže se komunistické síly pod Su Juem daly do pohybu, překročily řeku Jang-c’-ťiang a rozdrtily malé nacionalistické uskupení v Jang-čou.

De-čin chtěl na začátku září vrátit úder, ale nevelký útok ztroskotal, ale do minulého týdne shromáždil početnější sílu pro větší útok. Li-Šouweův LXXXIX. sbor a Weng-Daovu 6. nezávislou brigádu. Su Juova komunistická síla se připravovala na obranu Tchaj-Čou. Ale 4. října přepadli postupující Weng-Daovu brigádu a donutili ji ustoupit. Weng-Da spáchal sebevraždu. Poté 5.

října zahájili útok na LXXXIX. sbor ze tří směrů a do půlnoci jej rovněž zahnali na ústup. Li-Šouwej nařídil všeobecný ústup, během kterého se utopil v řece Bačihi, a padlo nejméně 5 000 nacionalistických vojáků. No, to je jedna verze. Peter Chan píše, že asi 30 000 nacionalistů 4. října zaútočilo, a i když se jim zpočátku moc nedařilo proti menší komunistické síle čítající nějakých 7 000 mužů, ke konci dne byli blízko k dobytí města, když Li-Šouwej svůj postup zastavil.

5. října přešli komunisté do protiútoku a dosáhli značného úspěchu. Zajali 30 vyšších důstojníků, 600 nižších důstojníků, 180 kulometů a 59 minometů. Přišli jen o 900 vojáků a nepřítele připravili o 11 000 mužů, čímž nacionalistický LXXXIX. sbor prakticky zničili. Chen píše, že Li-Šouwej zemřel v bitvě. Během několika dní komunisté pojistili své zisky, vstoupili do Hai'ana, Dongtai a Jiangyanu, zatímco nacionalisté z oblasti utekli.

Avšak je tu ještě jedna verze. Hans van de Ven píše, že Han De-čin v Jang-čou tvrdě vzdoroval, i když přišel o tisíce mužů. Všichni se však shodují, že obě strany jakékoliv zprávy o bitvě zcenzurovaly nebo bagatelizovaly, neboť mají být v boji proti Japoncům vnímáni jako jednotní. Takže tento týden jsme viděli akci na obloze i na souši, ale odehrála se také akce na moři.

12. října došlo ve Středozemním moři k bitvě o Capo Passero. Britský lehký křižník Ajax zaútočil na tři italské torpédové lodě a poté na čtyři italské torpédoborce. Dvě torpédové lodě potopil a jedna unikla. Když se potom objevily torpédoborce, dva z nich utrpěly těžké poškození a Ajax se po utržení poškození sám stáhl. Jeden z poničených torpédoborců potopí o pár hodin později britský křižník HMS York.

A tady je pár poznámek na konce týdne. 7. října vstoupí německé jednotky do Rumunska. Jde o vojenskou misi, kterou jsem zmínil minulý měsíc, která má navenek reorganizovat rumunskou armádu, ale ve skutečnosti má ochránit ropná pole. Ten samý den nařídí Německo všem židům v okupované Francii přihlásit se na úřadech.

A 11. října Philippe Pétain, vůdce Vichistické Francie, promluví v rádiu k Francouzům, že by měli opustit tradiční představy o tom, kdo je jejich přítel a kdo je jejich nepřítel. A takový byl týden. Námořní bitva ve Středomoří, více náletů na Británii a Německo a čínští nacionalisté se střetli s čínskými komunisty. Ten Pétainův proslov se k celkové situaci hodí.

Teprve před pár týdny napadli svobodní Francouzi u Dakaru vichistické Francouze. A podívejte se na Čínu. Číňané bojují proti Číňanům. Číňané bojovali proti Japoncům na vlastním území už přes tři roky a světu prezentují Spojenou frontu, i když bojují proti sobě. Kdo je tedy skutečný nepřítel? Jiní Číňané, Japonci? Netuším. Ale myslím si, že abyste vyhráli válku, musíte jako první identifikovat skutečného nepřítele.

Pokud chcete vědět více o vztazích čínských komunistů a nacionalistů, máme v naší sérii Mezi dvěma válkami několik obsáhlých videí. To první se objeví přímo tady. Patr(e)onem týdne je Ferry Blumburger. Buďte jako Ferry a podpořte nás na patreon.com nebo timeghost.tv. A podívejte se na náš Instagram na worldwartworealtime, věnujeme se tam válce den po dni. Odebírejte, sdílejte, klikněte na zvoneček a uvidíme se za týden.
 

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář