Vstoupí Španělsko do války?Druhá světová válka

Ne, už ne, už vlevo nejezdí. Bylo to tak, ale už jezdí vpravo. Změnili to asi před deseti nebo jedenácti lety. Tak jo. 5. října 1940. Jsou to evropští vůdci Osy Berlín–Řím–Tokio a do budoucna mají velké plány. Tento týden se Hitler setká s Mussolinim. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka.

Minulý týden podepsala Itálie, Německo a Japonsko Pakt tří, čímž oficiálně vznikly mocnosti Osy. Z velké části proto, aby odradily USA od vstupu do války nebo rozšiřování vlivu na Dálném východě. Pokračovala bitva o Británii, stejně tak bitva Sta pluků a Britové a Svobodní Francouzi se neúspěšně pokusili dobýt Dakar. Udělám teď něco nezvyklého. Podíváme se na čísla za celý měsíc říjen.

V tomto měsíci Britové ztratí 103 lodí a 443 000 tun tonáže. Z toho ponorky potopí 352 400 tun. Námořní konvoje jsou nyní doprovázeny až k 19. západnímu poledníku, to je zhruba 500 km západně od Irska. Ale doprovodných plavidel není dostatek. Německu hodně pomáhají atlantské základny získané po pádu Francie. Nemusí se již plížit přes Severní moře. Německé ponorkové skupiny nyní také používají taktiku vlčí smečky.

"Proti těm se toho moc dělat nedá, ani proti oblíbené taktice ponorek útočit v noci z hladiny zprostřed konvoje. Ponorka je díky svému nízkému, malému profilu těžko viditelná a radary ještě nejsou dostatečně pokročilé. Naslouchací zařízení, která doprovodná plavidla mají, nerozeznají zvuk ponorky od zvuku lodí z konvoje a sonar funguje jen proti ponořeným ponorkám. I když jsou ponorky spatřeny, často zvládnou zmizet do tmy, protože jsou na hladině rychlejší než korvety, které tvoří velkou část doprovodných sil."

A toto jsou letecké údaje z konce měsíce od Jamese Hollanda. V říjnu ztratí Luftwaffe 379 letadel a britské stíhací velitelství 185 letadel. Tento týden, 4. října, navzdory bojům na obloze za poslední tři měsíce a ztrátám letadel a pilotů, má stíhací velitelství poprvé ke vzletu připravených 700 letadel.

V britském vrchním velení dochází dochází tento týden ke změně. 3. října rezignuje z Válečného kabinetu bývalý premiér Neville Chamberlain. 4. října nahradí Herbert Morrison na ministerstvu vnitra Johna Andersona. Chamberlain rezignoval kvůli zdravotnímu stavu. Před pár týdny odjel z Londýna a po příjezdu domů zkolaboval a několik dní musel zůstat v posteli. Už tehdy nabídl svoji rezignaci, ale premiér Winston Churchill ji nepřijal.

9. října Chamberlain rezignuje na post předsedy Konzervativní strany a nahradí jej Churchill. Chamberlain si nyní uvědomuje, že jeho nemoc je zřejmě smrtelná. Samozřejmě v Británii nedávno zemřelo mnoho lidí kvůli německému bombardování. Civilní oběti v Británii za září čítaly 6 954 mrtvých. 5. října však Adolf Hitler odvolá denní nálety na Londýn. Stojí ho mnoho letadel.

Noční nálety budou samozřejmě pokračovat. Tento týden má napilno, 4. října se v Brennerském průsmyku setkal s italským vůdcem Mussolinim. Hitler varoval Mussoliniho před začátkem dalších vojenských tažení a diskutovali o tom, jak využít Středozemní moře proti Britům. Hitler Mussolinimu navrhl, že by mohlo být do války na straně Osy přivedeno Španělsko. Třeba nabídkou francouzské severní Afriky španělskému diktátorovi Franciscu Francovi.

Němci by potom mohli těžit z Gibraltaru, což by přineslo velké změny. A aby Francouzi dohodu přijali, nabídli by jim britskou západní Afriku. Mussolinimu se celá věc zamlouvá, což dává smysl, protože by dostal Tunisko, Korsiku a francouzskou Nice. Hitler po návratu do Berlína začne připravovat návštěvu Franca a vůdce Vichistické Francie Philippa Pétaina. A rovněž pozve na návštěvu sovětského ministra zahraničí Molotova, aby probrali, jak může Německo a SSSR využít současné britské situace.

A nyní pár slov o operaci Felix. Týká se Gibraltaru. Po bitvě o Francii byli tací, kteří Hitlerovi radili učinit další krok proti Gibraltaru a severní Africe, namísto proti Británii. Říšský maršál Hermann Göring navrhoval okupaci Španělska. Generál Guderian navrhl vyslat přes Španělsko dvě tankové divize dobýt Gibraltar. A Alfred Jodl, náčelník štábu ozbrojených sil, dokonce přišel s plánem izolovat Británii napadením severní Afriky, Gibraltaru, Španělska a dobytím Suezského průplavu, namísto invaze do Británie.

Německý admirál Wilhelm Canaris, odborník na Španělsko, do Španělska v červenci odcestoval, aby situaci vyhodnotil. My víme, že Canaris ve skutečnosti pracuje proti Hitlerovi a Německu, takže když se vrátí do Německa a řekne, že Franco se do války připojit nechce, je to proto, že Franca od připojení k Ose aktivně odrazoval. Canaris si je také vědom, že Německo může dobýt Gibraltar, pokud by poslalo dostatek mužů a vybavení, ale přesto ohlásí opak.

Cituji: "Bez 380mm děl – o kterých věděl, že nejsou k dispozici – nemůžeme Gibraltar dobýt. Řekl, že i pokud Německo ve spolupráci se Španělskem Gibraltar obsadí, Britové se vylodí v Maroku a francouzské západní Africe." Canaris se s Francem setkal několikrát a například mu řekl, že pokud se Španělsko připojí k Ose, potom může Británie Španělsko napadnout, a že se nemusí bát Německo odmítnout, protože Německo žádné plány na invazi do Španělska nemá, protože Hitler upíná zrak k Sovětskému svazu.

John Waller v knize Neviditelná válka v Evropě píše, že Canaris dokonce řekl Francovi, že nevěří v německé vítězství, a aby se k Ose nepřipojoval. Francovi toto všechno dodalo odvahu, takže řekl, že pokud se Španělsko připojí k Německu, bude chtít Gibraltar a francouzské Maroko.

Německo bude také muset dodat obilí a ropu na podporu španělské ekonomiky a německé jednotky se nejdříve budou muset vylodit v Británii. Hitler poslal Canarise zpátky za Francem, aby ho přiměl z požadavků slevit, a Canaris opět řekl Francovi, že by bylo hloupé přidat se k prohrávající straně. Hitler však obecný plán na dobytí Gibraltaru schválil. Podle operace Felix vstoupí přes Pyreneje do Španělska dva armádní sbory, jeden zaútočí na Gibraltar a druhý bude v záloze.

Budou mít i řádnou leteckou podporu. Operaci má velet Walther von Reichenau a plán má ambice dobýt španělskou severní Afriku a Kanárské ostrovy. Hitler se za pár týdnů vydá za Francem osobně a pokusí se jej ke vstupu do války přesvědčit osobně. A na východním konci Němci okupovaného území začíná 1. října operace Otto. To je program výstavby a vylepšení cest a železnic vedoucích k hranici se SSSR.

Vše v přípravě před německou invazí příští jaro. Všechny ty invazní plány. A na východě se pořád Číňané snaží invazi odrazit. A nyní se druhá fáze bitvy Sta pluků pomalu přelévá do třetí fáze... "Charakterizované úpornou japonskou snahou rozdrtit protivníka a deeskalovat operace 8. armády zpět na úroveň partyzánských bojů." Pluky čínské komunistické armády se nyní dělí do menších jednotek a jsou stahovány do relativního bezpečí domovských oblastí.

Jak bude bitva pokračovat – a ona neskončí, jen zeslábne – se komunistické síly dostanou do defenzívy. Možná dojde k pár taktickým střetnutím či potyčkám nebo sabotážím, ale už zde není žádných sto pluků, které by vedly bitvu. To neznamená, že Mao a komunisté oznámí, že bitva skončila. To se nestane, pořád ji potřebují jako propagandu, aby ukázali, že Spojená fronta s nacionalisty je pořád jednotná. Zvláště, když proti sobě nacionalisté a komunisté aktuálně bojují – k tomu se vrátím další týden – a tyto boje Spojenou frontu ohrožují.

A taková Jednotná fronta byla vyhlášena i minulý týden – Pakt tří mezi Japonskem, Německem a Itálií. Kvůli Paktu a japonské invazi do francouzské Indočíny minulý týden Británie přehodnocovala situaci. Británie brzy plánuje znovuotevřít Barmskou cestu – hlavní zásobovací trasu čínských nacionalistů, zavřenou před pár měsíci. Ale to se nebude líbit Japonsku.

Winston Churchill tedy požádal amerického prezidenta Roosevelta... "Vyslat americkou flotilu, čím větší, tím lepší, na přátelskou návštěvu Singapuru. Jakékoliv takové gesto odradí Japonce od vyhlášení války nám kvůli znovuotevření Barmské cesty." Na poradě 5. října admirál Harold Stark, náčelník amerických námořních operací, žádosti silně oponuje. Podporuje ho náměstek ministra zahraničí Summer Welles, kterému Roosevelt naslouchá.

Roosevelt dalšího dne řekne Starkovi, aby zrušil rozkaz vyslat 4 000 mariňáků na různé tichomořské základny. Raději by poslal divizi na Havaj. Tomu však oponuje generální štáb. Podle nich je potřeba protiletecký personál na obsluhu vybavení, které již je na Oahu. Rovněž 5. října americký ministr námořnictva Frank Knox odsoudí Pakt tří a oznámí, že povolává některé námořní zálohy.

A tady je pár poznámek na konec týdne. 1. října dojde k dohodě mezi Německem a Finskem. Výměnou za dodávky zbraní pošlou Finové Němcům nikl z dolů v oblasti Petsama. A 3. října je všem židům ve Varšavě přikázáno přestěhovat se do ghetta. 150 000 varšavských židů, kteří v židovské čtvrti ještě nebydlí, má rozkaz se tam přemístit a kolem ghetta má být postavena zeď. Tam, kde dříve žilo 250 000 lidí, bude nyní žít 400 000 lidí. Židé, co se mají přestěhovat, si s sebou mohou vzít jen tolik, co unesou v ruce nebo na vozíku.

Vše ostatní jako nábytek, kuchyňské vybavení a vše, co dělá dům domovem, musí zůstat na svém místě. A samozřejmě 100 000 Poláků, kteří žijí ve čtvrti, ze které bude ghetto, je rovněž vystěhováno. A 4. října je židům ve vesnici Praga, která je přes řeku za Varšavou, nařízeno přestěhovat se do varšavského ghetta. A týden končí budoucími plány Adolfa Hitlera, Číňany stále bojujícími za svoji budoucnost, Brity plánujícími jim pomoci, ale pro Nevilla Chamberlaina a varšavské židy nevypadá budoucnost vůbec dobře.

Představte si, jak teď Chamberlainovi bylo. Zavlečen do války, kterou nejen nechtěl, ale ani nevěřil, že k ní může dojít. Pro mnohé cíl posměchu za důvěru v Hitlerovy sliby, navzdory rostoucím důkazům, že ty sliby byly falešné.

Pro ostatní muž hoden obdivu, neboť věřil, že i v ponuřejším světě má své místo čest a slušnost. A nyní ví, že konec je blízko, avšak konec války je v nedohlednu. Představte si, jaké to je projít si tím, čím za poslední roky on, s vědomím, že neuvidíte, kdo zvítězí. To musí být čisté utrpení.

Němci a Španělé již spolupracovali během španělské občanské války, zejména v oblasti leteckého bombardování. Můžete se podívat na tuto epizodu ze série Mezi dvěma válkami o hrůzách leteckého bombardování pro civilisty přímo zde. Patr(e)onem týdne je Yaroslav Mochalin. Díky jeho a vaší podpoře můžeme pořad dál financovat a produkovat. Pokud jste tak ještě neučili, podpořte nás na patreon.com nebo timeghost.tv. Odebírejte, klikněte na zvoneček, sdílejte kopu našich videí a uvidíme se příště.