Záhadný nepřítel Královského námořnictvaDruhá světová válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 49
97 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:74
Počet zobrazení:4 144

Sovětsko-finské rozhovory nikam nevedou, Japonci obnovují útok v Číně, Francouzi se připravují na postup do Belgie a Německo představuje magnetické miny. 

Přepis titulků

17. listopadu 1939. Prozraďte mi, pane Chamberlaine, prozraďte mi, pane Daladiere, co je to, co létá k obloze, potápí se do moří, žije v blátě a obtěžuje vás bez milosti. Ať je to cokoliv, není to vaše. Je to jen mé. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden Adolf Hitler přežil pokus o vraždu a někteří jeho důstojníci upustili od plánu na puč.

A po více než měsíci, vyjednávání mezi Sovětským svazem a Finskem ohledně finských územních ústupků stále nikam nevedou. Ony dvě země spolu ale nejsou ve válce, i když se to může brzy změnit. Finové byli v Moskvě do 13. listopadu a poté se vrátili domů. Vítala je atmosféra nerealistického optimismu a přesvědčení, že dokud rozhovory trvají, dají se vzájemné neshody vyřešit.

Lidé, kteří radši opustili Helsinky, se začínali vracet. Ministr zahraničí Eljas Erkko si byl jistý, že Rusové ustoupí, kvůli finské tvrdohlavosti a názoru zbytku světa. Mnoho lidí na vysokých pozicích doma i v zahraničí vyjádřilo silné názory o ruských mírových záměrech. Mezitím v Karélii generál Meretskov bedlivě sledoval svůj rozvrh. Brzy obdrží zprávu, na kterou čekal. Meretskov, sovětský generál Kirill Meretskov, byl velitelem leningradské vojenské oblasti.

Josef Stalin se spoléhal na informace z několika agentur. Ale po velkých čistkách v SSSR v posledních letech, o kterých jsem mluvil před několika týdny, mu lidé chtěli říct, co si mysleli, že chce slyšet, jako že se finská armáda nezmůže na tvrdý odpor, pokud Sověti zaútočí, a že finští dělníci povstanou proti vládě, jen co Rudá armáda překročí hranici. Četl jsem v knize Winter War od Williama Trottera, že zpravodajská agentura Tass 8.

listopadu dokonce napsala, že rodiny finských záložníků jsou tak chudé, že nemají boty nebo zimní oblečení. Tass nyní naznačuje, že finský proletariát je ve stavu povstání a že jsou důkazy, že západní imperialisté využijí Finsko k invazi do SSSR. Když finská delegace dorazí domů do Helsinek, zjistí, že jsou pod útokem sovětských novinářů. Přesto odevzdají své hlášení. V poslední zprávě vládě moskevská delegace uvedla, že Rusové mohou podniknout jednu ze tří možností: Mohou udělat, co navrhuje Erkko a jednoduše opustit své nároky.

Mohou vyhlásit válku, nebo nemusí dělat nic a čekat, jak se vyvine mezinárodní situace. První možnost se zdála být příliš dobrou, aby byla pravdivou. Druhá příliš hrozivou, aby byla zvažována. Většina lidí šla tedy se třetí. Lidé chtějí věřit v pozitivní výsledek.

I když v Moskvě se čím dál více pravděpodobnější jeví druhá možnost. A pokud jde o mír nebo obecné udržování míru, nedojde tento rok k žádnému udělení Nobelovy ceny míru, ale může vás zajímat, že jedním z nominovaných v roce 1939 byl Adolf Hitler. Byl nominován švédským poslancem Erikem Brandtem pár měsíců před válkou. To samozřejmě vyvolalo nevoli a nenávist proti Brandtovi. Je pravda, že v dopise Nobelově komisi Brandt nazval Mein Kampf: "Nejlepší, nejpopulárnější dílo světa" a nazval Hitlera "princem světového míru."

Ale je také pravdou, že to nemyslel vážně. Brandt to myslel ironicky. Byl antifašistou, který chtěl vyprovokovat Hitlera a nacisty. Kdyby Hitler cenu ale skutečně vyhrál, porušil by jejím přijetím vlastní pravidla. V roce 1935 zakázal všem Němcům ji převzít, protože ji získal Carl von Ossietzky, jeden z jeho veřejných kritiků.

Ossietzky byl v roce 1931 odsouzen za špionáž poté, co vyzradil německé porušování Versailleské dohody budováním letectva a výcvikem pilotů v Sovětském svaze. Dostal 18 měsíců, ale v roce 1933 byl znovu zatčen po vyhoření Reichstagu, po Hitlerově převzetí moci, a strávil zbytek života v koncentračním táboře, než onemocněl tuberkulózou a zemřel pod policejním dohledem v nemocnici minulý rok.

Jeho Nobelova cena byla celkem kontroverzní, protože jej mnoho Norů vidělo jako zločince, který by zaútočil na vlastní zemi, bez respektování jejích zákonů. A některé zákony jsou tento měsíc důležité. Zákony přírody. Zvláště magnetismus. 14. listopadu informuje Winston Churchill britskou válečnou kancelář o strašlivé hrozbě, která může být Hitlerovou tajnou zbraní.

Mluvil o magnetické mině. Nejsou to, jak si možná myslíte, miny, které se magneticky připojí k lodi. Nejsou to plující miny, které vyžadují kontakt nebo které mohou být odklizeny sítěmi. Tyto leží na dně moře a pracují se zemským magnetickým polem. Velké plující objekty, například proplouvající loď, i desítky metrů nad ní, narušují zemské magnetické pole natolik, že spustí minu, která má nastavitelnou citlivost.

Britové doslova netuší, co je potápí. V listopadu potopily německé ponorky 21 lodí s 51 000 tunami materiálu, ale dvakrát tolik je potopeno minami. Je zajímavé, jak fungují. Je tam hodinový strojek, kterému v chodu zabraňuje pružinová pojistka. Když je mina shozena například z letadla a potopí se na dno moře, pojistka vyletí.

Stojek se nastartuje a pomalu nastaví vnitřní magnet, dokud jehla v magnetu nespustí a neodpálí druhou pojistku. Tím se nastavení vrátí zpět, což nastartuje další strojek, který minu vyresetuje. A až je znovu spuštěna, mina exploduje. Němci pracovali na magnetických minách od roku 1923. V roce 1925 vyrobili první spouštěč – zapuštěnou jehlu. Funguje podobně jako kompas. Magnetická fluktuace přitáhne jeden konec jehly, druhý konec se dotkne detonátoru a bum.

Dřívější miny jsou jednodušší než ty, které jsem před chvílí popsal. Mořská voda proudící kolem krytu stlačuje roznětku kolem detonátoru a rovněž spustí krátký odpočet, po jehož vypršení se propojí baterie se spouští a mina se odjistí. Britský meziválečný výzkum se soustředil hlavně na indukci než na spouštění. I během Velké války používali magnetickou indukci k detekování ponorek. Když ponorka proplouvala kolem podmořského kabelu, její magnetické pole narušilo proud a bylo jasné, že tam dole něco je.

A další novinky tohoto týdne přicházejí z povrchu. 17. listopadu se vrchní spojenecká válečná rada setkala v Paříži a pověří francouzského generála Maruice Gamelina vypracováním plánu Dyle. Tento plán, nazývaný také Dylským plánem, má porazit německý útok na Francii vedený přes Belgii. Ideálně zastavit nepřítele na řece Dyle ve střední Belgii. Někteří důstojníci mají pochyby, jestli Francouzi dorazí k řece před Němci.

A i další zpráva se týká plánování, avšak z druhého konce světa. Po vítězství nad Japonci u Čchang-ša začátkem minulého měsíce se morálka čínské nacionalistické armády zvedla a plánovala přejít do útoku několika ofenzívami po celé zemi. Podniknou koordinované útoky celkem 80 divizí, aby znovuzískali Japonci okupované území. Nyní se ale jejich plány zkomplikovaly.

Japonci překvapili nacionalisty a Čankajšeka, jejich vůdce, zahájením útoku do jižního Kuang-si 15. listopadu. A na evropském okupovaném území se 11. listopadu slaví polský den nezávislosti. Němci vzali 350 Poláků z pracovního tábora u Gdyně do města Wejherowo. Nařídili jim vykopat jámy. Poté rozdělili Poláky do skupin, dovedli je na okraj jámy a poté je zastřelili, zatímco ostatní to museli sledovat. Poláci přitom volali: "Ať žije Polsko."

A pokračuje vyhánění Poláků a židů z Polska anektovaného Německem. Albert Forster řekl: "Byl jsem jmenován Vůdcem jako vykonavatel německé vůle v Polsku s výslovným rozkazem jej germanizovat. Bude tedy mým úkolem příštích let zamezit jakýmkoliv projevům poláctví, ať už to bude cokoliv." A jsme na konci týdne. Sovětský tisk je čím dál více protifinský a Stalin čím dál více proválečný.

Francouzi připravují bitevní plány a Číňané jsou nuceni opozdit ty své. A německá tajná zbraň přináší hrůzu spojeneckým lodím. Nenechte se mýlit, toto je závažná hrozba. Nemůžete je jen tak odstranit, vždyť Britové ani netuší, co jsou zač, natož jak proti nim bojovat. Ale měli by to vyřešit rychle, protože právě teď mají miny možnost zničit dostatek lodí a Británii izolovat.

A izolovaná Británie je poražená Británie. Británie pro přežití spoléhá na svůj zámořský obchod s koloniemi, který na Blízkém východě zajistili počátkem 20. let. Více o tom se dozvíte v této epizodě o rozdělení Blízkého východu ze série Mezi dvěma válkami. Patr(e)onem týdne je Alan Planklan. Díky Alanovi a čím dál více přispěvatelům můžeme tento pořad více rozvíjet. Narukujte do TimeGhost armády na Patreonu nebo timeghost.tv.

Válka vás potřebuje. Uvidíme se za týden. Překlad: InkCz www.videacesky.cz

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Ohromné díky

30

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK