Kolaps doby bronzové: Před bouříExtra Credits

Obří města, prosperující civilizace. Gramotnost, umění, obchod. Divy, chrámy a paláce. Pak už jen prach a popel. Kolaps doby bronzové je jednou z největších záhad dějin. Po celém úrodném půlměsíci, od moderního Egypta až po Řecko, kdysi existovaly velkolepé starověké civilizace. Civilizace, které přetrvaly tisíce let, které postavily divy jako pyramidy a palácový komplex v Knóssu.

Poté, po několika desetiletích, všechno skončilo v troskách. Mezi lety 1200 a 1150 před naším letopočtem našli archeologové město za městem vyhořelé. Srovnané se zemí. Po tisíci letech růstu a prosperity téměř každá velká civilizace v době bronzové zkolabovala. Za méně než délku lidského života.

A to, co následovalo, bylo možná nejtemnější období v historii. Mezinárodní obchod mizí. Hrnčířství se stává primitivní. Návrat do dávných časů. Výstavba velkých památek a chrámů zcela končí. Centralizovaná vláda mizí. Jisté dovednosti a profese přestávají být praktikovány. A možná nejbolestivější pro nás jako studenty historie je to, že psané slovo se téměř vytrácí.

V některých oblastech se zdá, že schopnost číst a psát úplně mizí. V těch jiných pár lidí zoufale lpí na starověkém umění. To dělá toto období takovou záhadou. Kvůli zmenšujícím se společnostem, opuštění měst, neexistenci královských dekretů nebo vedení záznamů a úpadku budov z permanentních materiálů, jako je kámen, nikdo skutečně neví, proč se civilizace doby bronzové zhroutily.

Takže tahle série bude přehledem této záhady. Diskuze o všem, co víme, a pak nějaká ta domněnka. Začneme přípravou scény. Na to musíte znát hráče. Je zhruba 1200 před naším letopočtem. Řada království, městských států a prvních říší se objevila v severovýchodní Africe, Středním východu, v Anatolii, Řecku a na ostrovech Egejského moře. Půjdeme z jihu na sever a začneme Egyptem. Egypt byl velkou mocností pozdní doby bronzové, byl bohatší a vyspělejší než všechny ostatní říše.

Ne že by ostatní říše byly chudé. Existuje dost důkazů, že alespoň hmotně na tom byli lidé v tomto věku lépe než v každé jiné éře až do klasického období. Ale Egypt byl na vrcholu. Promluvme si o jeho výhodách. Zaprvé to byl Nil. Dnes možná považujeme Egypt za pouštní oblast, ale po většinu starověku to bylo jedno z nejúrodnějších míst na světě.

Proč? Protože Nil je neuvěřitelně předvídatelná řeka. Pravidelně zaplavuje. A to způsobem, který společnost žijící ze zavlažování může skvěle využívat. A záplavy Nilu pomohly nejen zavlažovat půdu, ale udržovaly ji úrodnou a bohatou na minerály a živiny, které v jakémkoliv jiném prostředí setrvalé zemědělství obvykle poškozuje. Takže v Egyptě měli hojnost potravy v době, kdy většina lidstva strávila většinu svých dní snahou pěstovat dost jídla k přežití. To umožnilo Egyptu zapojit se do dálkového obchodu, vytvořit silnou armádu a dědičné kasty válečných vozatajů a rozvíjet komplexní sociální a politické mechanismy, třeba silnou centralizovanou byrokracii a vysoce rozvinuté náboženství.

Nemluvě o stavbě věcí typu obřích pyramid, sfing a rozlehlých chrámů. Egypt také využíval Nil jako dálnici. Zatímco nilské katarakty nutily obchodníky a cestovatele změnit lodě nebo je přenést přes pozemní cesty, skutečnost, že téměř všechny egyptské civilizace existovaly podél této řeky, bylo obrovskou výhodou pro komunikaci, tuzemský obchod, dokonce i pohyb vojsk.

Egypt měl ještě jednu věc. Zlato. Na jihu bylo dobyté núbijské království Kush nepředstavitelným zdrojem zlata. Žádná jiná říše doby bronzové neměla přístup k takovému množství zlata. Zlaté artefakty z Egypta byly ceněny po celém starověkém světě. S tímto bohatstvím Egypťané výrazně překročili své moderní hranice. Egypt ovládal přímo či nepřímo velkou část území podél pobřeží Středozemního moře od Sinaje po Anatolii.

Což je samozřejmě dostalo do konfliktu s Chetity. V době našeho příběhů Chetité ovládají většinu Anatolie. Byla to mocná vojenská společnost, jejíž říše byla vybudována na základě dvou ekonomických výhod – cínu a mědi. Prvků bronzu. Hodně mědi měli v dolech na ostrově Kypr, jediném významném zdroji mědi na celém Blízkém východě.

A měď se stala základním zbožím chetitského obchodu. Pak je tu cín. Tady na Zemi je cín překvapivě vzácný. Není ho tu tolik jako železa nebo mědi. Spíš je nedostatkový jako uran. Navíc není rovnoměrně rozložený, takže kupodivu nebyl v době bronzové téměř žádný cín tam, kde se objevily civilizace. Archeologické důkazy ukazují, že Chetité měli pro cín pár výroben v Kestelu v pohoří Taurus, které, pokud je to pravda, byly možná jedinou cínovou produkcí v celém regionu.

Ale tento zdroj spolu s chetitskou schopností importovat jak z východu přes Asyřany, tak ze západu přes evropské obchodní trasy, znamenal, že mohli udržet hlad po cínu napříč celým světem doby bronzové. To je také dostalo do křížku téměř se všemi, a tak stále bojovali, aby udrželi obchodní cesty otevřené. Byli jednou z mála mocí, která se dokázala rovnat Egypťanům. Vlastně nejstarší písemná mírová smlouva, kterou máme, je z dob těsně před kolapsem, ve které se tyto dvě supervelmoci dohodly na ukončení vzájemného ničení.

Ale proč ten klid zbraní? Možná proto, že obě byly pod tlakem jiné říše. Asyřanů. Možná kvůli tomu, že se nacházeli více na východě, nebo díky nějaké jiné kombinaci vojenské zdatnosti, politické jednoty a štěstí, přežili Asyřané tyto ostatní říše o 100 let, než sami upadli. Což znamená, že nebudou hrát přímou roli v našem příběhu. Pokud něco, tak slouží jako doplněk – protiváha, nepřátelské síla, která udrží tlak na jiné říše v době, kdy to snesou nejméně.

Co Asyrské říši chybělo, byly otevřené obchodní přístavy ve Středozemním moři, takže se natáhne a zatlačí na západ, na Chetitskou říši a egyptské suverénní státy Levanty, kdykoli si bude myslet, že jsou tyto říše dost slabé na vzdor. Což nás vede k poslednímu národu, Mykéňanům. Byli to původní Řekové, kteří vládli nad většinou jižního Řecka až k ostrovu Kréta.

Byli to námořníci. Užiteční v rozsáhlé síti, která se rozšířila po celém světě doby bronzové. Byli také průmyslovým centrem většiny tehdejšího světa. Dováželi surové zboží a následně vyváželi hotové výrobky, postavené centrálně řízeným průmyslem. Byli známí pro svá ohromná opevnění a paláce, které sloužily jako výrobní a politická střediska a opevnění. Byli to mistři komplexního inženýrství a stavitelé velkých silnic.

A také velkolepí umělci. I Egypťané je občas najímali nebo napodobovali. Ale oni – stejně jako všichni ostatní – padnou. Příště budeme probírat technologie, sociální složení a politiku, které tyto společnosti utvářely, ale také je možná zavedly do zkázy. Překlad: Karolína www.videacesky.cz