První opiová válka: Politika dělových člunů

Ze zbraní bylo vypáleno, životy byly ztraceny, ale plnohodnotná válka to ještě nebyla. Britové vytvořili blokádu. Číňané nabízeli britským kapitánům zakotvit, pokud podepíší, že v Číně nikdy neprodají opium a budou ctít čínské právo. Ale Britové už vydali rozkaz. Žádná britská loď nebude s Číňany obchodovat.



Napětí je vysoké. Někdo to musí vzdát. 3. listopadu 1839 se ke Kantonu přiblížila britská loď jménem Royal Saxon. Dostala znamení, ať se zastaví a otočí, ale neposlechla. Jedna z blokujících lodí vystřelila varovný výstřel. Ten minul její příď.



Výstřel z děla byl slyšet na břehu. Čínský admirál nasazený v Kantonu se rozhodl, že pošle svou flotilu chránit Royal Saxon. A tak začaly z čínského přístavu vyplouvat džunky a zápalné lodě. Situace byla zmatená. Velitel lodi, která původně vystřelila, požádal o povolení k útoku. Kapitán Elliot, inspektor britského obchodu a muž, který přesvědčil britské obchodníky, aby předali své opium, zpočátku váhal, ale čínské lodě se rychle blížily.



Byla podána další žádost o útok. Čínské lodě byly vybaveny rudými vlajkami. Barvou války. Čest vlasti a vlajky nedovolí Elliotovi ustoupit před takovým zastrašováním. Rozkaz byl vydán a muži zaútočili. Ozvala se první salva z děl.



Britské lodě potopily jednu zápalnou loď. Došlo k ničivé explozi. Shluku plamene a moře. Jeden ze zásobníků džunky byl zasažen. Vše, co z ní zbylo, byla hořící prkna unášená vlnami. Lodě se obrátily k dalšími útoku, ale přečíslené čínské džunky ustoupily. Zbyla jen vlajková loď hrdinného admirála, vzdorovitě zůstala a vracela palbu. Ale byla výrazně v oslabení a poškozená. Když viděl osamoceného admirála, řekl Elliot kapitánům, aby nechali palby.



Britové se vyjádřili. Nebylo třeba dalších jatek. A po vyhlášení příměří se vlajková loď otočila a dobelhala se zpět do přístavu. A tak proběhla první skutečná bitva opiových válek. Britové bombardující čínské síly za to, že brání britskou loď, na kterou Britové stříleli. Chvíli byl klid. Někteří Číňané si mysleli, že jsou Britové příliš daleko na to, aby vedli válku. Ve skutečnosti ale Britové jen shromažďovali své síly.



Mariňáci a vojáci z Indie byli přemísťováni a transportováni do Číny. Z britských námořních loděnic byly do boje vyslány nejnovější lodě. Mnozí v britské admiralitě to měli za skvělou příležitost k testování parolodí a plachetnic, které se právě valily z linek. Když dorazily posily, Britové se vylodili na ostrově Čou-šan. Čínští a britští představitelé se jednou setkali na čínské, jednou na britské lodi. Britové se vyjádřili jasně: "Vzdejte se ostrova a nikomu se nic nestane."



A Číňané pokaždé zareagovali v naprosté nevíře. Čínští představitelé řekli Britům: "Vždyť jsme vám nic neudělali. Není správné nás trestat za činy těch v Kantonu." Prosili Brity, aby se stáhli, ale Britové měli svou povinnost. Číňané se ovšem při odchodu vyjádřili jasně, oni ji mají taky. Další ráno začalo bombardování. Čínské síly ustoupily za hradby svého města a britské loďstvo se vylodilo bez odporu.



Nastražili zbraně a pak si v noci odpočinuli. Další den našli město téměř opuštěné. Čou-šan byl obsazený s minimálními ztrátami a Britové se měli kde vylodit, pokud se rozhodnou vyhrožovat Šanghaji. Mezitím císař propustil Lin Ce-süa, spravedlivého ministra, kterého ještě nedávno tak oslavoval, a nahradil ho úředníkem jménem Čchi-šan, který byl zmocněn jednat s Brity. Čchi-šan a Elliot začali mluvit o vyrovnání.



Smlouvali o náhradě za zničené opium a nakonec dosáhli částky 6 miliónů liber. Ale Elliot měl stále získat území pro své impérium, jež by sloužilo jako přístav. Nabídl, že vrátí Čou-šan výměnou za nějaký jiný ostrov, ale Čchi-šan se nehodlal vzdát části suverénní Číny. A tak se dostali do slepé uličky. Jak skončil Nový rok, alespoň pro Angličany, tak se do Kantonu vplížil opiový pašerák, který přišel s fámou, že se císař rozhodl obnovit válku a zaútočit na Brity.



Elliot se tomu rozhodl předejít, i když důvěřovat nepodloženým zvěstem od opiových pašeráků je dost sporné. Je opravdu nepravděpodobné, že by se takový útok někdy chystal. Ale s informacemi, které měl, přikázal Elliot britským silám pálit na čínské opevnění v Čchuen-pi nedaleko Kantonu ráno 7.



ledna 1841. Boj trval jen pár hodin. Britské zbraně prorazily opevnění a rázem umlčely jakoukoliv palbu. Pak indičtí a britští mariňáci zakotvili a hned zatlačili čínské pozemní síly zpět. Mezi Číňany se šířily zvěsti, že Britové popravili každého vězně, kterého zajali. A tak jich mnoho bojovalo až do smrti, dokud jejich prapory nebyly na cáry a počet mrtvých nepřevýšil živé. V jedenáct hodin zavlála na čínském cimbuří britská vlajka. Zemřelo šest set Číňanů, skrovných sto bylo zajato.



Britové měli jen třicet zraněných. Nikoliv z nepřátelské palby, ale z přehřátí a vybuchnutí jejich munice. Mezitím Nemesis, plachetnicová paroloď, která byla testována v čínských vodách, demonstrovala sílu svých zbraní a raket, ničila džunky a pronásledovala čínské loďstvo. Tři další pevnosti byly obsazeny. Ale další ráno přišel jménem Čchi-šana čínský lékař s mírovou vlajkou.



Navzdory drtivé touze vojáků prorazit si cestu do Kantonu Elliot souhlasil. Zděšen jatky, kterých byl svědkem, napsal jednomu britskému kupci, prosazujícímu válku, že to snad vyřeší bez dalšího krveprolití, a pokud by byl další konflikt nutný, budou si moct vzít vše, co chtějí. A tak souhlasil se schůzkou. Brzy se dohodly podmínky. Číňané zaplatí 6 miliónů v reparacích, Britové si za 6 miliónů koupí ostrov Hongkong, velvyslanci se vymění, Číňané přestanou Britům nadále říkat počestní barbaři a Britové vrátí všechny pevnosti a území, které zabrali během války.



A co je nejdůležitější, obchod bude mnohem svobodnější a otevřenější. Takže, problém vyřešen. Číňané dostanou za daných okolností ty nejlepší podmínky, v které mohli doufat, a Britové splní své poslání a otevřou nové impérium pro obchod.



Došlo ke krveprolití, ale nakonec jsou všichni šťastní, ne? Ne tak docela. Elliotův šéf v Anglii, chlápek jménem lord Palmerston, který se nepochybně objeví v dalších epizodách, nebyl šťastný. Britské impérium nezískalo ty sumy peněz, sloužící jako reparace za zničené opium. Neudrželo si území, které dobylo, nedostalo tolik otevřených přístavů a možná nejvíc ho štvalo, že Elliot, kterému se nikdy obchod s drogami nelíbil, o legalizaci opia v Číně vůbec nepožádal.



Takže Elliot byl za své rychlé a téměř nekrvavé vyřízení války odmítnut a poslán zpět. A co Čchi-šan? Císař musel být těmito podmínkami nadšený, že? Číňané byly v jasném oslabení a nakonec se stačilo vzdát jen pustého ostrova uprostřed oceánu. Docela dobrý obchod, ne?



Císař tak nadšený nebyl. Ve skutečnosti Čchi-šana okamžitě odvolal a nařídil ho popravit za zradu. Zřejmě doufal v lepší dohodu. Nebojte, Čchi-šan to přežil, ale netřeba říkat, že žádná strana tuto smlouvu nikdy nepodepsala. Přidejte se k nám příště, až všechny hlasy rozumu v opiové válce utichnou. Překlad: Karolína I. www.videacesky.cz