Nauru

Ahoj, tenhle díl budeme točit u mě, protože jsem neměl čas zamluvit studio. Tohle bude zajímavé, málokdy mluvíme o místě, jako je Nauru. Většinou se můžu zeptat místních fanoušků, ale bohužel se nám nikdo z Nauru neozval, což mě nepřekvapuje, moc jich není a dost těžko se hledají. Nebo navštěvují. Tu zemi navštěvuje nejmíň lidí na světě. Naurstal čas pro Nauru. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby.



Ano, takhle se to vyslovuje. Hledat něco o ostrovech v Pacifiku je zábava, jsou jako poklad ukrytý v obrovské mase zdánlivě nekonečného oceánu. A Nauru je zvláštní poklad, který nikdo neumí zařadit, ale blýská se. A lov pokladu začíná u mapy. POLITICKÁ GEOGRAFIE Spekuluje se, že jméno Nauru pochází z naurského slova Anaoero, což znamená "Jdu na pláž". Většina ostrovních národů má pláže, ale ty na Nauru jsou zvláštně členité.



Zemi tvoří jediný ostrov ve styčném bodě tří oceánských oblastí, Melanésie, Mikronésie a Polynésie, ale patří k Mikronésii. Neplést s Federativními státy Mikronésie, to je stát v oblasti Mikronésie. Je to nejmenší země v Oceánii s rozlohou jen asi 21 km², obvod ostrova je jen asi 19 km. To znamená, že ráno se můžete proběhnout kolem ostrova a vrátit se na oběd. Nauru je rozdělené na 14 správních celků, ale když přijdou volby, je jenom 8 volebních obvodů, ze kterých se posílají zástupci do parlamentu.



A tohle je divné, Nauru je jediná země bez oficiálního hlavního města. Většinou se říká, že je to Yaren, protože tam mají parlament a další úřady a taky jediné letiště, Nauru Int., ale to je jenom de iure hlavní město a vypsané jako hlavní obvod. S 1 300 lidmi je Yaren 3. největší město, největší je Arijejen v Aiwu s celými 2 400 obyvateli a pak přijde Meneng v obvodu Menen s asi 1 400 obyvateli. Když nepočítám letiště, je velmi těžké tu zakotvit, obzvlášť s velkými loděmi, celé pobřeží je obklopené rozeklanými korálovými útesy, které je mohou proděravět.



Proto nemají žádný velký přístav, jen dva menší, kde mohou kotvit malé a střední čluny. Jeden v Anibare na východě u jeho zátoky a druhý u města Aiwo na západě. Přímo vedle uvidíte podivná dlouhá mola a říkáte si, že to bude pro ty velké lodě. Ale ne, vlastně jsou to velmi dlouhé krakorce z fosfátových dolů, kterými se minerály transportovaly k velkým lodím na moře za korály. Další je jižněji a zrovna ho rozebírají, protože už se příliš nepoužívají.



Jinak je pohyb po Nauru dost snadný, je to jen jeden ostrov, ne jako ty roztroušené atoly na Kiribati. Mít jedno spojité území je v Pacifiku docela výhoda, protože jste pak stabilní a silní. Po obvodu ostrova vede jedna zpevněná silnice známá jako ostrovní okruh. Objet ostrov autem trvá asi hodinu a zhruba každou hodinu objíždí ostrov autobus veřejné dopravy a jízdenka stojí necelý dolar. Mají jediný semafor na letišti, aby mohla letadla přejet silnici k terminálu.



Jinak mají nezpevněné štěrkové cesty středem ostrova jako zkratky na druhý konec. Nejsou moc oblíbené, ale je to možnost. U těchto cest najdete vazební věznice, které spolupracují s australskou vládou a jsou sem umisťováni nelegální migranti. O tom si řekneme víc později. Mají tu skoro 5 km železnice, která slouží k převozu fosfátu, někdy se na tom vlaku také svezou lidé z pobřeží u Aiowo k dolům ve vnitrozemí. Ano, opravdu mají vlak a pořád ještě docela funguje. Přesto Nauru určitě není turistickým rájem a průměrně ročně nepřijede více než 1000 turistů, někdy jenom 200.



Pokud budete jedním z těch šťastlivců, můžete navštívit třeba tyto památky: budova parlamentu v Yarenu, jezero Buada, studna a jeskyně Moqua, hry s fregatkami, zátoka Anibare, náhorní plošina zvaná Topside, dělostřelecké bunkry z 2. sv. v. u Yarenu, hřiště Linkbelt Oval, kde se dá sportovat, a samozřejmě potápění. To je asi všechno v této části, podíváme se, jakou mají krajinu na tom jednom malém ostrůvku. FYZICKÁ GEOGRAFIE Tohle bude zajímavé, protože mají jen asi 20 km² území, jak máme z tak omezeného povrchu vytáhnout složitou analýzu?



Už to dělám roky, sledujte. Nauru sedí uprostřed jižní pacifické desky asi 56 km od rovníku. Ze všech oceánských ostrovů se Nauru vymyká jako jeden ze tří velkých fosfátových ostrovů. První je Banaba v Kirabati hned vedle a potom Makatea skoro 5 000 km daleko za datovou hranicí ve Fr. Polynésii. Proč mají tolik fosfátu? Je to prosté – z ptačích bobků. Tisíce let se tu sbíralo guáno stěhovavých ptáků, takže teď mají ty ostrovy této vzácné suroviny dostatek.



Ale zpátky k Nauru. Když překročíme korálové útesy, najdeme na prstenci prvních 300 m nejúrodnější půdu celého ostrova. Tady na jihu najdete jezero Buada, největší vodní plochu vnitrozemí. V Nauru nejsou řeky ani potoky, takže lidé jsou odkázáni na dešťovou vodu nebo na 3 desalinizační zařízení od technických služeb země. Když se ale posuneme dále do středu, opustíme ten úrodný pás a přijde travnatá plošina porostlá keři.



Skládá se z korálových hřebenů a útesů, nejvyšší bod je Command Ridge se 71 metry. To je oblast fosfátu, kde se také dobýval. Docela dobrý příběh, ne? V roce 1960, když otevřeli ty doly, dosáhli na nejvyšší HDP světa, ale teď už zásoby skoro došly a tak dobře to nevypadá. Tady normálně přijde Noah a dodělá ten segment, ale není tu, zapomněl jsem mu říct, že se nakonec točí u mě doma, takže Kene, dneska děláš Noaha. - Super, počkat, to je pro mě postup? - Jo. - Nene, fakt?



- Ano, postupně to tady lidem vysvětlíš. - A dělej, čekaj na to. - V Nauru věděli, že zásoby fosfátu jednou dojdou, takže aby byl přechod z té závislosti snazší, hodně investovali do svěřeneckých fondů, ale hodně jich bylo špatně vedených, takže málem zbankrotovali. Chtěli být daňovým rájem, ale přišly velké kontroverze, takže toho museli nechat. Od roku 2004 funguje jejich ekonomika výhradně na hotovost, musíte tedy platit hotově. Jestli chcete na návštěvu, běžte k bankomatu, než nastoupíte do letadla, protože na ostrově žádné nemají.



Ze zdrojů, kromě skoro vytěženého fosfátu, jim zbývá vlastně skoro jen rybaření a pár místních plodin jako kokos a ovoce. U jezera Buada chovají ryby v nádržích, konkrétně místní chanosy stříbřité. To se dělo i před kontaktem s Evropou. Většina základního a kapitálového zboží ale musí být dovezena, hlavně z Austrálie a Nového Zélandu. A jídlo tu mají docela tučné. Obchody většinou na dodávku čekají 6 týdnů, takže lidé buď jedí, co seženou na ostrově, nebo mají zásoby trvanlivých potravin, které mívají nižší nutriční hodnotu.



V typickém jídle obvykle najdete grilovanou nebo smaženou rybu, často používají kokosové mléko, případně pandán nebo ananas. Ale většina obyvatel upřednostní západní nebo východní kuchyni. Na ostrově je přes 130 čínských restaurací a v mnoha domech najdete burgery, pizzu nebo smaženou rýži s lančmítem. Jó, lančmít, Amerika ho vynalezla, ale v Asii ho zvelebili. Tato běžná výživa patří k faktorům, kvůli kterým označuje WHO Nauru za nejobéznější zemi na světě.



Přes 70 % obyvatel je obézních a 94 % má přinejmenším nadváhu. Ale někteří musí být silnější, dává jim to výhody, ale to je téma na: DEMOGRAFIE Díky, Kene, sledujte ho na Instagramu. A prosím, běž. Nauru je takové... Nějaký dobrý příměr... Trochu jako ty svatyně uprostřed patagonské pouště v Argentině. Jsou tak vzdálené, že je navštíví strašně málo lidí, ale i při té velikosti mají fascinující historii.



Jo, to by šlo. Žije tu asi 11 300 obyvatel, což je 3. nejmenší populace na světě po Tuvalu a Vatikánu. Asi 60 % obyvatel jsou Naurové, asi čtvrtina je z jiných ostrovů Pacifiku, 8 % Evropané a 8 % Číňané. Jako měnu používají australský dolar, mají zásuvky typu I a jezdí vlevo. Tak se podíváme na největší etnickou skupinu, Naury. Když počítáte i ty žijící jinde ve světě, odhaduje se jejich počet na 15 000. Kromě těch asi 6 000 na Nauru jich asi 1 000 žije v Austrálii a asi 8 000 v USA.



Mimo Nauru tak žije více Naurů než na něm. Ale kdo jsou vlastně Naurové? No, Ken je obvykle člověk přes ostrovy, - takže Kene, pojď to vysvětlit. - Dobře. Naurové jsou takovou kulturní anomálií. Geneticky jsou míšenci mezi Mikronésany a Polynésany. Sami přesně nevědí, kam patří. Sice všichni mluví anglicky, ale jejich mateřštinou je naurština. Podle lingvistů patří k mikronéským jazykům, ale většina Mikronésanů jim nerozumí.



Před imigrací ze zbytku světa byla populace rozdělená na těchto 12 kmenů, - kde se dědilo po matkách. - Díky, Kene, zase si to vezmu. Ty kmeny měly každý svou oblast ostrova a vytvořily si jedinečné zvyky. Patří k nim i naurská navigace, zvláštní způsob vyjádření světových stran použitelný pouze na tomto ostrově. Mají čtyři hlavní strany v rozích ostrova a pátou a šestou napříč ostrovem. Mnoho tradic se bohužel ztratilo kvůli západním vlivům. Máme fotky naurských vojáků z 19.



století se zbrojí z pevných kokosových vláken a helmami ze čtverzubců. Podobné měli i na Kirabati. Tradiční hudba se jmenuje teigen a většinou se hraje na oslavách. A někteří rybáři stále provozují rybaření se cvičenými fregatkami. Naurové milují AFL, ragby, vzpírání, které je někdy považované za národní sport. Dělají to dokonce i ženy. V roce 2001 Nauru také podepsalo dohodu o pacifickém řešení s Austrálií, která tu otevřela věznici pro ty, kteří chtěli nelegálně imigrovat třeba po moři.



To znamená, že kromě stálé populace tu žije i proměnlivá populace vězňů. Nejvíce jich bylo 1 233 v roce 2014 a na konci roku 2018 jich bylo asi 30. Když jsme u letopočtů, historie. Zkusím to co nejrychleji. Usídlení, míšení Mikronésanů a Polynésanů, mají děti a bum, Naurové, rozdělení na 12 kmenů, britští lovci velryb začnou obchodovat, bum, válka kmenů 1878, anexe Německem, zavedení králů, tenhle chlap objeví fosfát, 1. sv. v., zabráni Austrálií, chřipková epidemie, zabráni Japonskem za 2.



sv. v., přesun spousty Naurů na ostrov Chuuk, Austrálie je porazí, asi 800 Naurů se vrátí zpět, nezávislost 1968, strašně zbohatnou, ale pak o všechno přijdou, nynější jednání s Austrálií a jsme u dneška. Tady obvykle mluvím o známých osobnostech a kupodivu většina známých Naurů hrála nějakou roli ve vládě. Bude to zajímavé, takže: král Aweida, a jejich bývalý prezident byl olympijský atlet a vyhrál 7 zlatých medailí na Hrách Commonwealthu.



Pak kvůli skandálu odstoupil, ale hele, umí vzpírat. Když jsme u Commonwealthu a jiných zemí: FRIEND ZONE U diplomacie je Nauru ve středu tolika různých přetahovaných, ale je jim jedno, kdo co říká, hlavně když do nich investuje. Většinou vychází s oceánskými sousedy jako s Kirabati, Mikronésií a Šalamounovými ostrovy. Ale Fidži je pro ně jako brána do světa, většina letů jde přes Fidži a mnoho obyvatel jezdí na Fidži kvůli školám a vzdělání.



S velkými zeměmi je to ale složitější. Nauru je jednou ze 4 zemí, které uznávají Abcházii a Jižní Osetii jako nezávislé státy. Za to jim Rusko dalo přes 50 milionů dolarů na humanitární pomoc. V roce 1981 uznali Saharskou arabskou demokratickou republiku, ale v roce 2000 to odvolali a dali přednost smlouvě s Marokem, které chtělo investovat do jejich téměř vytěženého fosfátu. Když se přidali do OSN, nejprve uznávali Tchaj-wan jako stát, ale v roce 2002 to změnili, uznali místo toho Čínu, což Tchaj-wan dost naštvalo, takže přerušil vztahy.



Ale o rok později se Nauru omluvilo, že si to zase rozmysleli, zavřeli svou ambasádu v Pekingu, takže byly vztahy s Tchaj-wanem znovu navázány v roce 2005. Ale za své nejlepší kamarády by asi hodně Naurů považovalo Austrálii. Je jako jejich pečovatel, se kterým nejvíce obchodují, a pomáhá jim. Většina dovozů je odsud a ministři zahraničí spolupracovali na nových zdrojích příjmu, aby se země udržela nad vodou.



Kromě pacifického řešení k tomu patří možný průmysl opravy člunů a znovuvyužití poničené půdy. Je jedno, že je to jen malinká zelená tečka uprostřed obrovského oceánu, Nauru se může přesto postavit a říct: Teď jsme tady, teď jsme volní a teď naurstal čas, abychom se ukázali. Počkejte si, příště bude Nepál. Překlad: jesterka www.videacesky.cz