Hra o trůny: Jak vyvolat emoceLekce ze scénáře

Ahoj, jmenuji se Michael a tato epizoda Lekcí ze scénářů vznikla za podpory Squarspace. Je jednoduché si myslet, že složitý příběh jako má Hra o trůny je vyprávěn složitým způsobem, ale opak je pravdou. Kvůli velkému počtu postav, lokací a dějových linií musí scénář spoléhat na základní zásady vyprávění. Ale co je těmi zásadami? Jak může být rozhovor postaven na stejných základech jako nejepičtější bitevní scéna, která kdy byla pro televizi natočena?

A jak jsou tato pravidla někdy porušena, aby byl seriál poutavý a nepředvídatelný? Dnes se chci podívat na stavbu scény a ukázat, proč je důležité neustále přecházet mezi opačnými emocemi. A prozkoumat, jak Bitva bastardů používá znalost diváků o vyprávění příběhů proti nim. Pojďme se podívat na Hru o trůny. CO JE TO SCÉNA?

Definovat scénu je těžké. Některé scény jsou jedním, krátkým záběrem, zatímco ostatní trvají desítky minut. Některé se odehrávají na jednom místě, kdežto jiné na mnoha lokacích a v různých časech. Takže než definovat scénu zvnějšku, pojďme ji raději definovat zvnitřku. Jak píše Robert McKee v knize Příběh: "Scéna je zmenšeninou příběhu.

Nezáleží na lokaci nebo délce, scéna se zakládá na touze, akci, konfliktu a změně." Pojďme se podívat na tyto čtyři části, které společně vytváří scénu. Ve čtvrté epizodě šesté série se Jon Sníh a Sansa Stark konečně znovu setkají. Jejich rozhovor začíná něčím, co rád nazývám "expoziční úvod". Vzpomínáš na ty koláče, které nám pekla chůva? S hráškem a cibulí. Nikdy jsme neměli Zimohrad opustit.

Scenáristé využívají tuto část, aby Jon a Sansa zavzpomínali na společné chvíle. Byla jsme příšerná, klidně to řekni. Někdy ano. Poté nastoupí touha, která scénu povede. Je jen jedno místo, kam můžeme jít. Domů. Sansa chce, aby ji Jon pomohl dobýt Zimohrad, takže podnikne akci, aby jej přesvědčila.

- Nemám armádu. - Kolik Divokých jsi zachránil? - Nepřišli mi sloužit. - Dluží ti svůj život. Myslíš, že tady budu v bezpečí, když Roose Bolton zůstane ochráncem severu? - Sanso. - Zimohrad je náš domov. Toto vede ke konfliktu. - Patří naší rodině. Musíme o něj bojovat. - Už mě nebaví bojovat! A nakonec scéna skončí Sansiným nejsilnějším argumentem. Žádám tě o pomoc.

Ale udělám to sama, jestli budu muset. S tímto prohlášením nastává změna. Sansiny úmysly jsou jasné a byl nastolen nový směr příběhu. Ale tato změna nevytvořila jen novou zápletku. Aby byla scéna poutavá, musí střídat emoce. V Příběhu Robert McKee píše: "Porozumění tomu, jak u diváků vyvoláváme emoce, začíná uvědoměním si, že jsou zde pouze dvě emoce: radost a smutek."

McKee přiřadil těmto emocím hodnoty. Radost je pozitivní a smutek negativní. A pokračuje slovy: "Jako publikum prožíváme emoce, když nás příběh provází střídavými pocity." Proto jsou některé z nejzapamatovatelnějších scén ve Hře o trůny okamžiky, které se promění z beznadějných ve vítězné nebo z úspěšných v neúspěšné.. Ale i když může být střídání pocitů dostatečné pro udržení diváků u tříminutové scény, pro něco tak epického, jako je Bitva bastardů, je potřeba mnohem více Navzdory svému měřítku je postavena na stejných základech jako scéna s Jonem a Sansou.

Ve skutečnosti režisér epizody Miguel Sapochnik popisuje bitvu jako běžnou záležitost. Přemýšlel jsem o tom jako o rvačce. Jsou to dva chlapi v hospodě, kteří se s kamarády začnou rvát.

Jon Sníh touží zabít Ramsayho a dobýt Zimohrad. Jeho akce vede k bitvě. Konfliktem je střet armád. A změna přijde, když Jon s pomocí Sansy dobude Zimohrad a porazí Ramsayho. Ale protože scéna trvá 23 minut, musí v nás vyvolat mnoho pocitů, aby zůstala poutavá. Jon padne do Ramsayho pasti, když chce zachránit Rickona.

To přinutí jeho armádu jednat ukvapeně. Zbytek jeho armády je obklíčen a čelí jisté zkáze. Ale v poslední chvíli jsou zachráněni a Jon může porazit Ramsayho. Ale filmařům toto nestačilo. Díval jsem se na téma. Co se v bitvě děje. A co fungovalo v Hardhome, a podle mě funguje v každé bitvě, je sledování postav.

Následováním Jona Sněha je scéna ještě více pohlcující, protože v takové bitvě prožívá jediný voják celou řadu pocitů. Proto je tento záběr tak poutavý. Kamera následuje Jona během neustálých změn jeho pocitů. To všechno ukazuje, jak důležitý je pro příběh neustálý odliv a příliv emocí. Pokud nás příběh provází změnou emocí, vtáhne nás do děje a sami potom emoce prožíváme.

Filmaři ale nespoléhají jen na zápletku, aby u nás emoce vyvolali. Daří se jím to i díky hrátkám s očekáváním diváků. Nejprve pomáhá uvědomit si, že film je jazyk. Blízké záběry, široké záběry, rychlé střihy, přiblížení, přechody, výběr zvuků – to všechno je slovník, který se během času vyvíjel. A i když si toho nemusíme být vědomi, tak tímto jazykem všichni hovoříme. Když vidíme blízký záběr na přetrvávající pohled víme, že naznačuje romantické pocity.

Víme, že když se během scény ztlumí zvuk, tak to neznamená, že všichni vojáci najednou ztichli, znamená to, že scénu prožíváme z vojákovy perspektivy. A když během střihu hraje ta správná hudba, víme přesně, co se děje bez vyřčení jediného slova. Jsou zde tři způsoby, jak Bitva bastardů vzala naši znalost jazyka a obrátila ji proti nám. Prvním je užití hudebního podkresu.

Je zde určitý styl hudby, který máme spojený s tragickou, avšak hrdinskou smrtí oblíbené postavy. Stejný styl hudby hraje, když je Jon Sníh v nebezpečí, takže si všichni myslíme, že Jon může opravdu umřít. Jako když má být převálcován Ramsayho armádou. Nebo když je ušlapáván vlastními muži. Dalším příkladem hrátek s očekáváním je něco, čemu říkám "rozlučková scéna". Hra o trůny se nebojí zabít své postavy, ale ještě před tím zahrají scénu, ve které se sblíží, což v nás zanechá neobyčejně pozitivní dojem.

Copak nechceš malého Neda Starka naučit jezdit na koni? Chci. Noc před bitvou vedou Tormund s Davosem rozhovor, ve kterém se sblíží a končí neobyčejně pozitivně. Možná to byla naše chyba, že jsme věřili v krále. Jon Sníh není král. Ne, to není.

Tohle by klidně mohla být rozlučková scéna pro tyto postavy. Ještě k tomu když jejich rozhovor nepřináší žádné klíčové informace pro příběh. Zahrnutím této scény je divákům nastíněno, že tyto postavy mohou zemřít, takže se o ně více obáváme, když jsou v nebezpečí... a uleví se nám, když přežijí. Ale mým oblíbeným příkladem hrátek s očekáváním je okamžik těsně před bitvou. Pojďme si zahrát hru.

Tato scéna porušuje pravidlo tří. Tři je nejmenší číslo nutné pro vytvoření vzorce a vyskytuje se často v příbězích i v našich běžných životech. Hodně lidových pořekadel má tři části, naše životy mají začátek, střed a konec, a dokonce i předkládané příklady se jeví věrohodnější, když jsou po třech. Takže pokud chce padouch někoho zabít a vy chcete vystavět napětí, nesmí ho zabít první střelou. Ani druhou.

Aby přerušil vzorec, musí ho zabít třetí. Ale nezabije. Režisér dokonce přijde s hudbou, která v nás vyvolává očekávání a připravuje nás na okamžik, kdy třetí šíp zasáhne cíl. A když se tak nestane, jsme nesví. Co to znamená? Copak je tady naděje, že ho Jon Sníh opravdu zachrání? Možná Rickon skutečně přež...

Rickonova smrt by v nás vyvolala emoce, i kdyby ho zasáhl třetí šíp. Ale přerušením očekávání a použitím znalosti jazyka proti divákům nám filmaři dopřáli okamžik falešné naděje. Ještě jedna změna emocí. Bitva bastardů má všechny složky potřebné k tomu, aby byla dobrou scénou. Je napěchovaná rozdílnými emocemi, což zajišťuje, že to není monotónní válečná scéna. A jde ještě dál.

Hraje si s našimi očekáváními, a cítíme proto naději, zármutek i obavy stejně jako Jon Sníh. Toto opět ukazuje, že to, jakým způsobem příběh vyprávíte je stejně důležité jako jeho obsah. Ovládnutí základních pravidel vám umožní porušit je s mocnými výsledky a zároveň tím posunout evoluci filmového jazyka. A vidíme, že i po šesti sériích jsou diváci stále napjatí, protože vědí, že ve Hře o trůny se může stát cokoliv.

Když jsem hledal informace pro toto video, narazil jsem na zajímavé fan stránky. Některé o novinkách, některé s interaktivní mapu Západozemí, dokonce i blog s recepty inspirovanými seriálem. Což mě přivedlo k nápadu, že by bylo super udělat si vlastní fan stránku. A pokud bych to udělal, určitě bych použil Squarspace, protože bylo snadné vytvořit tam stránku Lekcí ze scénáře za použití jejich úžasných a oceňovaných šablon. Squarespace funguje v prohlížeči a nemusíte nic instalovat ani aktualizovat.

Je skvělá pro vaši fan stránku, blog nebo i firemní stránky. Navštivte squarespace.com/LFTS a získejte 10% slevu na první web. Doufám, že se vám video líbilo. Chci poděkovat všem mým podporovatelům na Patreonu. Tento kanál je tu jen díky vám, takže mockrát děkuji. Jestli chcete na Patreonu tento pořad podpořit, klikněte na odkaz v popisku a určitě mě sledujte na Facebooku, abyste nepřišli o další videa.

Díky za zhlédnutí.