Baccara ‒ Yes Sir, I Can BoogieHudební klenoty 20. století
50
Yes Sir, I Can Boogie nahrálo ženské španělské vokální duo Baccara v roce 1977. Tato disco píseň autorské dvojice Franka Dostala a Rolfa Soji se ihned stala hitem v celé Evropě, na Britských ostrovech se vyšplhala na první příčku singlové hitparády.
Duo Baccara tvořily tanečnice flamenca Mayte Mateos a Maria Mendiola, které objevil Leon Deane z RCA Records v turistické destinaci na ostrově Fuenteventura, kde přítomné bavily tancem a zpěvem tradičních folklorních písní.
Samozřejmě během komunistické éry, kdy se neřešila autorská práva, vznikla i česká cover verze v podání Věry Špinarové.
Přepis titulků
Překlad: hAnko www.videacesky.cz Pane, máte v očích rozpaky. Tak mě napadá, jestli víte, co hledáte? Zlato, chci si zachovat svou reputaci. Jsem senzace, když mě zkusíte, budete prosit o přídavek. Ano, pane, umím tančit boogie, ale jen na svoji písničku. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte.
Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ne, pane, necítím se na povídání. Ne, ani na procházku, chtěl jste vědět, zda umím tančit. Ano, pane, už jsem to řekla v první sloce. I v refrénu. Ale dám vám ještě jednu šanci. Ano, pane, umím tančit boogie, ale jen na svoji písničku. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte.
Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc.
Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ne, pane, necítím se na povídání. Ne, ani na procházku, chtěl jste vědět, zda umím tančit. Ano, pane, už jsem to řekla v první sloce. I v refrénu. Ale dám vám ještě jednu šanci. Ano, pane, umím tančit boogie, ale jen na svoji písničku. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte.
Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc. Ano, pane, umím tančit boogie, když zůstanete, neprohloupíte. Umím boogie, boogie woogie tančit celou noc.
Komentáře (8)
HadatkoOdpovědět
16.07.2021 06:37:48
Jedna vyzera ze tancuje pre publikum a druha pre kameru :D
davit (anonym)Odpovědět
14.07.2021 14:56:40
dufam, ze ten text nie je len eufemizmus o jebacke
Vodovodník (anonym)Odpovědět
22.07.2021 04:14:02
A já doufám, že jo.
Alfik (anonym)Odpovědět
14.07.2021 11:43:07
:D Odkdy autorská práva zakazují covery?
To si mamuti hudebního průmyslu dodnes nevymohli - a díky internetu by to bylo stejně na prd :D
Bananovnik (anonym)Odpovědět
14.07.2021 14:46:49
V první řadě, podiv se, kdo vlastní práva k Bitter Sweet Symphony, hezky to ilustruje, jak autorská práva fungují.
V coveru používáš buď hudbu nebo text na které se vztahují autorská práva a ty musíš mít pořešené. To, že máš na ytb miliony coverů je z hlediska autorských práv špatně, ale když to budou vydavetelé "velkoryse" přehlížet, protože si spočítali, že je to lepší nechat; je věc jiná. Tady se hodně aplikuje princip "není žalobce, není soudce".
A než tě to napadne "fair use" - to je něco trochu jiného.
Ramesse III. (anonym)Odpovědět
14.07.2021 14:59:26
+BananovnikTohle jsem nikdy moc nechápal (ne, že bych měl potřebu po tom nějak pátrat). Myslel jsem si, že když uděláš cover písničky, nemusíš autorská práva řešit, protože vytváříš vlastní originální umělecký počin vycházející z konkrétní předlohy; třeba takový úspěšný projekt Postmodern Jukebox je vlastně celý postavený výhradně na tom, že předělává populární písničky do různých žánrů (https://www.youtube.com/user/ScottBradleeLovesYa). Kdyby to nebylo právně podchycené, mohl by je kdokoliv zažalovat až na věčnost :-D Tak jak to tedy funguje?
Alfik (anonym)Odpovědět
14.07.2021 15:30:18
+BananovnikTak za:
1. píšu, a vydávám, v několika jazycích, a i překládám z nich, a občas to musím sám řešit - už mi bylo leccos ukradeno... a mnohem víc v 90. letech než za "komunistického pekla" :)
2. hraju na několik nástrojů a v min. jsem hrál a zpíval v kapele i v kostele. I covery :)
3. Cover je vázán povinnostmi, jako např. nutnost uvést původní autory, a je-li to známo (což nemusí být jednoduše zjistitelné) tak i majitele práv k originálu. Má to v podstatě každé video na YT, páč na tohle si tam dávají majzla. Ale nikdo nikomu nebrání cover vytvořit nebo uvést!!!
4. komunisté toto dodržovali až extra úzkostně, ve srv. např. právě s knihami! Ovšem tato fáma vznikla po sametu, kdy jednak bylo v módě plivnout si na komanče, a jednak nejeden autor z toho období nestačil zírat na to, jak je ubohý v porovnání se spoustou - i zdejších, jakmile se mohli na veřejnosti ukázat. Hudební scéna se v první půli devadesátek přeorala k nepoznání.
Merlinonym (anonym)Odpovědět
21.07.2021 00:33:21
+AlfikCitace ze stránek OSA:
„Jak mám postupovat, když chci dále zpracovat již existující hudební dílo nebo jej nově otextovat (vytvořit tzv. cover)? Potřebuji k tomu souhlasy autorů?“
„Pokud chcete jakýmkoliv způsobem upravit již existující dílo, je třeba získat souhlas jeho původních autorů, tzv. autorizaci. Souhlas uděluje vždy přímo autor. My však můžeme zprostředkovat kontakt mezi vámi – žadatelem o autorizaci a původním autorem. Vyslovený souhlas pak stačí dodat v písemné formě na OSA spolu s ohláškou upraveného díla.“
Jinak k tvrzení překladatele: „Samozřejmě během komunistické éry, kdy se neřešila autorská práva, vznikla i česká cover verze v podání Věry Špinarové.“ vznáším pochybnost o pravdivosti tvrzení. V nějakém dokumentu, kde mluvili přední českoslovenští zpěváci, bylo, že když se potkali se zahraničním autorem (nějaký festival či co), tak si s ním vyjednali použití jeho skladby za patřičný obnos. Pak teprve si po návratu do Československa nechali skladbu česky/slovensky otextovat a zpívali ji u nás pro nás. Netvrdím, že všechny skladby byly pořešené po autorské stránce, ale tvrdit, že se autorská práva neřešila, je dle mého názoru nepravdivá informace založená pouze na pocitu, a která tedy není podložena žádným svědectvím.