Jak dlouho můžeme komunikovat s Voyagerem 1?

V roce 1977 se vesmírná sonda Voyager 1 vydala studovat vnější část sluneční soustavy. Oba Voyagery se staly nejdéle fungujícími vesmírnými sondami v dějinách. O 41 let později se Voyager 1 nachází 21 miliard kilometrů od Země. Cestuje rychlostí 61 000 km/h. Přestože je nejvzdálenějším lidským předmětem ve vesmíru, stále s ním dokážeme pravidelně komunikovat. Ale jak daleko se musí dostat, abychom s ním nemohli komunikovat?

Abychom mohli odpovědět, musíme vědět, jak Voyager 1 přijímá a odesílá data ze vzdálenosti 21 miliard kilometrů. Ze Země je vyslán 20kilowattový rádiový signál. Trvá téměř 20 hodin, než signál dorazí k sondě, kde ho její citlivá anténa zachytí. Roverům na Marsu trvá poslání zprávy na Zemi pouze 15 minut. Voyager posílá data zpět na Zemi ve formě 20wattového signálu.

Jak cestuje vesmírem, jeho síla slábne a v době, kdy dorazí k Zemi, je signál sotva zachytitelný. Ale pokud jde o komunikaci s takto vzdálenými objekty, nezáleží na tom, jak je signál silný, dokud ho přijímač dokáže zachytit. NASA využívá Deep Space Network, kterou tvoří tři anténní komplexy rovnoměrně rozmístěny po Zemi. Každý komplex se skládá z obří 70metrové antény a z několika dalších 34metrových antén.

Společně mohou zachytit signály tisíckrát slabší, než je běžný FM rádiový signál. Deep Space Network každý den stráví několik hodin tím, že naslouchá slabému signálu z Voyageru 1. Ten s námi stále komunikuje. Protože se naše metody zachycování signálu za posledních 50 let značně zlepšily, neexistuje limit, s jak vzdálenými předměty dokážeme komunikovat.

S naší technologií dokážeme komunikovat s objekty vzdálenými světelné roky, dokud jsou naše přijímače dostatečně citlivé a přesné k zachycení extrémně slabých signálů. Jak se Voyager stále vzdaluje od Země, trvá čím dál déle přijmout a odeslat signál. Síla signálu se zeslabuje a datový přenos se zpomaluje, takže je komunikace čím dál složitější. Voyager 1 bude ve své cestě pokračovat navždy, takže technicky neexistuje omezení, do jaké vzdálenosti můžeme komunikovat, přesto s námi Voyager 1 bude komunikovat už jen pár let.

Voyager je napájen jadernou energií, takže zdroj energie každým dnem slábne. V roce 1990 inženýři ve snaze uspořit energii vypnuli kameru poté, co nám odeslal slavnou fotku s malou modrou tečkou. Země byla pouze malý modrý pixel ve vesmírné prázdnotě. Dnes na jeho palubě fungují pouze čtyři z jedenácti přístrojů. Tyto nástroje sbírají data o magnetickém poli, slunečním větru a kosmickém záření mimo naši sluneční soustavu.

Za nějakých osm let Voyageru 1 dojde energie a už neudrží přístroje v chodu. Vědci se sondou budou komunikovat a sbírat důležitá data až do doby, kdy se naposledy ozve a v tichosti zmizí ve vesmírné prázdnotě. A už o ní nikdy víc neuslyšíme. Přestože se jejich konec blíží, měli bychom ocenit, jakou úžasnou cestu podnikly a jaké údaje nám přinesly.

Překlad: Mithril www.videacesky.cz