Patříte mezi ty, co v jednom kuse nestíhají a jsou ve stresu? V tomto videu se dozvíte, jak na nás stres působí, ale i jak se proti němu alespoň trochu obrnit.
V uspěchaném světě
plném nekonečné práce a úkolů zažívá stres každý. Jak moc nám stres škodí? Může nás stres zabít? Z biologického hlediska
je stres naprosto přirozený. Když se na vás chystá zaútočit medvěd,
stresové hormony vás pořádně nakopnou. Jenže hypotéka, nezaměstnanost
nebo blížící se zkouška spouštějí stejnou stresovou reakci.
Zatímco u většiny živočichů se hladina
stresových hormonů postupně sníží, lidé je neumí vypnout. I když nejde o život, naše psychika
nás neustále zaplavuje těmito hormony. Rozbuší se nám srdce,
ztuhnou svaly a obrací se nám žaludek. V Japonsku mají termín „karóši“. Znamená to „smrt z přepracování“. Při tzv. epidemii přepracování na první pohled zdraví, mladí jedinci znenadání zemřeli.
V Japonsku byly tyto případy
oficiálně zdokumentovány a rychle se přišlo
na jejich spojení se stresem. Jak může stres vést k infarktu? Stresový hormon kortizol pomáhá přesměrovat energii tam,
kde je zrovna potřeba. Při chronickém stresu
však nastává problém. Činnost imunitního systému
i záněty jsou potlačeny, klesá množství bílých krvinek
a roste náchylnost k onemocněním.
Některé důkazy naznačují, že dlouhodobý
stres může souviset se vznikem rakoviny. Podíváme-li se na cévy makaků,
ti pod větším stresem je mají ucpanější. To brání krvi, aby se dostala rychle
do srdce, což může vést k infarktu. Svou daň si to vybírá i na mozku. U myší vystavených stresu sledujeme
menší a méně rozvětvené mozkové buňky. A to zejména v oblastech
spojovaných s pamětí a učením. To vám možná připomíná
noci strávené nad učebnicemi.
Nedostatek spánku může zhoršit
naši schopnost si něco zapamatovat. Nejlépe je to vidět na naší DNA. Na konci našich chromozomů
jsou tzv. telomery, které se s věkem zmenšují. Více o tom v našem videu o stárnutí. Nakonec telomery zmizí úplně
a buňka se přestane dělit a odumře. Telomery tedy přímo souvisí
se stárnutím a délkou života. A ukázalo se, že stres může
zmenšování těchto telomerů urychlit.
Ti, kdo jsou vystresovaní,
však mají naději. Jiný hormon, oxytocin,
tuto reakci na stres tlumí. Uvolňuje cévy a regeneruje
poškození srdce způsobená stresem. A jak si zvýšit hladinu oxytocinu? Někdy se mu říká hormon lásky, protože se uvolňuje, když je nám
s někým dobře a záleží nám na druhých. Lidé, co tráví více času ve společnosti,
jsou vůči stresu odolnější. Takže když vás život vyčerpá,
pamatujte, že nemusíte být sami.
Pobýt s milovanými
vám může zachránit život. Máte palčivou otázku? Zeptejte se v komentářích,
na facebooku nebo twitteru. Pokud vás zajímá, co chystáme
a jak videa připravujeme, koukněte na náš instagram
nebo twitter. Překlad: Veru
www.videacesky.cz