Proč byla první výtahová šachta postavena před vynalezením výtahu
Spolu s hlavní budovou soukromé vysoké školy Cooper Union byla postavena také první výtahová šachta na světě. Tato budova se nachází v New Yorku, který se v 19. století musel rozrůstat nejen do stran, ale i do výšky, aby pojmul všechny nové obyvatele. Paradoxně v době výstavby budovy ještě neexistoval žádný osobní výtah, ale Peter Cooper tušil, že nástup výtahů je nevyhnutelný.
Od tohoto týdne už nebude pravidelně vycházet Geography Now, ale nepravidelně se tady Barby určitě objeví. Chcete-li si být jisti, že vám nic neujde, přidejte si tento pořad do sledovaných sérií. Budete-li mít zájem o překlad nějaké určité země, neváhejte se ozvat, pošlete nám třeba divácký tip. Od příštího týdne se můžete těšit na videa z kanálu Charisma on Command.
Přepis titulků
První výtahová šachta na světě byla zbudována čtyři roky před tím, než byl vynalezen výtah. Zní to absurdně, ale uvnitř této budovy, hlavní budovy Cooper Union v New Yorku, je první výtahová šachta na světě. Tato budova byla první na světě postavená s prostorem pro výtah po celé výšce. Když byla v 50. letech 19. století navrhovaná, její architekt si prohlédl New York rozrůstající se všemi směry a předpověděl, že někdo brzy vyvine bezpečný osobní výtah.
O čtyři roky později přesně to udělal Elisha Otis. Ale ta předpověď nebyla úplně dokonalá. Podle mě je na té budově úžasné, že Peter Cooper nejdříve věděl, že potřebuje postavit budovu, až potom se rozhodoval, co s ní udělá. Záleželo mu na některých principech, například vzdělání zdarma pro dělnickou třídu New Yorku. Zavedl otevřenou čítárnu ještě před tím, než se objevily veřejné knihovny, a také největší zastřešený prostor v NY určený pro přednášky a debaty, který byl též veřejně a zdarma přístupný.
Peter Cooper měl vizi radikální, progresivní instituce, ale také chtěl v té budově použít radikální nové technologie a nápady. Kolem roku 1850 byl NY přelidněný a hustě obydlený, ale už byl stanoven rastr na Manhattanu, ten byl z roku 1811. Všichni v NY věděli, že město bude růst a v polovině 19. století rostlo exponenciálně. Populace Manhattanu dokonce byla nejvyšší v roce 1910, ani dnes není tak hustě zalidněný jako tenkrát.
Peter Cooper věděl, že je potřeba, aby se město rozrostlo do stran, ale také muselo růst do výšky. Věděl tedy, že výtah přijde. Elisha Otis, zakladatel slavné výtahové společnosti, zatím nevynalézal výtah jako takový, protože ten už se staletí používal k přepravě vybavení a zboží. Otis ale chápal, že výtahy nebudou používat lidé, dokud nebudou bezpečné, takže pracoval na vynálezu bezpečného výtahu. Práci dokončil v roce 1855, zatímco se tato budova stavěla, takže Peter Cooper věděl, že to přijde.
Jenom nikdo nevěděl, jaký tvar bude mít výtahová kabina. A Peter Cooper vsadil na kruh, protože to je prostorově nejefektivnější způsob, jak srovnat co nejvíce lidí do menší šachty a vertikálně je přepravit. Ovšem netušil, že to nebude běžný tvar výtahové kabiny. Toto tedy byla první výtahová šachta, jaká kdy byla zbudována nejspíše na světě, ale rozhodně v New Yorku, ale nepohyboval se v ní první funkční výtah.
Navíc ta kabina, kterou do ní nakonec dali, byla hranatá. Takže zkrátka nacpali hranatou krabici do té kulaté šachty. Vnitřek budovy se od základů renovoval v roce 1975. Architekt John Hejduk se postaral o to, aby ta kulatá šachta vynikla v prostoru. A potom také přidal druhý výtah šikmo přes chodbu, který je hranatý. To mi připadá jako skvělá cesta, jak nechat architekturu promlouvat napříč časem.
Intuice Petra Coopera tvrdila, že šachta bude kulatá, to se na trhu neprosadilo. Když v úvahách předbíháte dobu, někdy to uhodnete správně a někdy ne, ale riskovat při stavbě budovy zavedení nového vynálezu je podle mě inovativní. Vyplatí se dělat takové odhady, když je to vlastně hazardní? Když vezmeme v potaz, jak náročné to s kulatou šachtou bylo, vyplatilo se to? Nebo by bylo lepší počkat a dodat klasickou šachtu zpětně jako ve všech ostatních budovách té doby?
A ještě zásadnější otázka: Co bychom měli brát v potaz dnes? Nejen v budovách, ale obecně. Co bude lidem za 20 nebo 30 let připadat naprosto očividné, ale dnes to nikdo nečeká? To já nevím, ale vy třeba ano. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
O čtyři roky později přesně to udělal Elisha Otis. Ale ta předpověď nebyla úplně dokonalá. Podle mě je na té budově úžasné, že Peter Cooper nejdříve věděl, že potřebuje postavit budovu, až potom se rozhodoval, co s ní udělá. Záleželo mu na některých principech, například vzdělání zdarma pro dělnickou třídu New Yorku. Zavedl otevřenou čítárnu ještě před tím, než se objevily veřejné knihovny, a také největší zastřešený prostor v NY určený pro přednášky a debaty, který byl též veřejně a zdarma přístupný.
Peter Cooper měl vizi radikální, progresivní instituce, ale také chtěl v té budově použít radikální nové technologie a nápady. Kolem roku 1850 byl NY přelidněný a hustě obydlený, ale už byl stanoven rastr na Manhattanu, ten byl z roku 1811. Všichni v NY věděli, že město bude růst a v polovině 19. století rostlo exponenciálně. Populace Manhattanu dokonce byla nejvyšší v roce 1910, ani dnes není tak hustě zalidněný jako tenkrát.
Peter Cooper věděl, že je potřeba, aby se město rozrostlo do stran, ale také muselo růst do výšky. Věděl tedy, že výtah přijde. Elisha Otis, zakladatel slavné výtahové společnosti, zatím nevynalézal výtah jako takový, protože ten už se staletí používal k přepravě vybavení a zboží. Otis ale chápal, že výtahy nebudou používat lidé, dokud nebudou bezpečné, takže pracoval na vynálezu bezpečného výtahu. Práci dokončil v roce 1855, zatímco se tato budova stavěla, takže Peter Cooper věděl, že to přijde.
Jenom nikdo nevěděl, jaký tvar bude mít výtahová kabina. A Peter Cooper vsadil na kruh, protože to je prostorově nejefektivnější způsob, jak srovnat co nejvíce lidí do menší šachty a vertikálně je přepravit. Ovšem netušil, že to nebude běžný tvar výtahové kabiny. Toto tedy byla první výtahová šachta, jaká kdy byla zbudována nejspíše na světě, ale rozhodně v New Yorku, ale nepohyboval se v ní první funkční výtah.
Navíc ta kabina, kterou do ní nakonec dali, byla hranatá. Takže zkrátka nacpali hranatou krabici do té kulaté šachty. Vnitřek budovy se od základů renovoval v roce 1975. Architekt John Hejduk se postaral o to, aby ta kulatá šachta vynikla v prostoru. A potom také přidal druhý výtah šikmo přes chodbu, který je hranatý. To mi připadá jako skvělá cesta, jak nechat architekturu promlouvat napříč časem.
Intuice Petra Coopera tvrdila, že šachta bude kulatá, to se na trhu neprosadilo. Když v úvahách předbíháte dobu, někdy to uhodnete správně a někdy ne, ale riskovat při stavbě budovy zavedení nového vynálezu je podle mě inovativní. Vyplatí se dělat takové odhady, když je to vlastně hazardní? Když vezmeme v potaz, jak náročné to s kulatou šachtou bylo, vyplatilo se to? Nebo by bylo lepší počkat a dodat klasickou šachtu zpětně jako ve všech ostatních budovách té doby?
A ještě zásadnější otázka: Co bychom měli brát v potaz dnes? Nejen v budovách, ale obecně. Co bude lidem za 20 nebo 30 let připadat naprosto očividné, ale dnes to nikdo nečeká? To já nevím, ale vy třeba ano. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (3)
randomofamberOdpovědět
03.12.2019 09:02:22
Je až smutně úsměvné, že cpali hranatou krabici do tubusu o kruhovém průřezu...
v m vargaOdpovědět
02.12.2019 20:27:03
moderator vyzera, akoby vo 14 nahle zostarol o 40 rokov
Historik (anonym)Odpovědět
02.12.2019 19:12:52
Původně to měla být šachta sebevrahů, aby nezasírali ulice, ale nakonec toho prázdného místa využil lidumil Otis.