Proč má Rusko nejpřesnější mapy BritánieMuži s mapou

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 0
85 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:38
Počet zobrazení:4 359
Proč existuje mapa Anglie, kde jsou všechny názvy napsány polským pravopisem? A jak vznikla? Toto video z pořadu Muži s mapou od tvůrců Jaye Formena a Marka Coopera-Jonese mapuje (haha) možná nejutajovanější kartografickou operaci v dějinách.

Přepis titulků

Co nám Rusové kdy dali? Krom vodky, Čajkovského, tabulky prvků a vítězství ve válce? - Nic. - Špatně. Toto je příběh asi největšího a nejtajnějšího mapování v historii. Vítejte u Mužů s mapou. My jsme ti muži a tady je mapa. Toto je mapa jihovýchodní Anglie. Je to rozpoznatelné, ale názvy vypadají nějak polsky.

Kde se tahle legrační mapa vzala? Byla vyrobena pro polské letectvo, těžko vyslovitelné názvy byly transliterovány, foneticky přepsány, aby je polští piloti uměli vyslovit. Je to užitečné i v opačném směru, naučí to Angličany polský pravopis. - Má polština se už zlepšila. - Dobrze zrobione. Ano.

Byla vytvořena za studené války, kdy obě strany očekávaly eskalaci. USA a SSSR také shromáždily dost jaderných zbraní na mnohonásobné zničení světa. Tehdy to považovaly za rozumné utrácení veřejných peněz. Zároveň ale SSSR vytvořil tisíce map, o kterých dnes pár lidí ví velmi málo informací. A ještě víc lidí ví ještě méně. Šlo o obrovskou mapovací operaci zahájenou Stalinem.

Pokračovali v ní méně známí, ale milejší ruští lídři. Protože je vyrobili Sověti, čekali byste, že budou směšně nedokonalé. Tak jako jiné sovětské mapy v našem videu, které obsahovaly bílé fleky na místech, která měla být zapomenuta. Teď to nepouštějte, později. Ale toto je důkaz geniálních schopností, mapování jim šlo až děsivě dobře. Toto je britská mapa Pembroke Dock z roku 1953, kde chybí detailní vyobrazení základny létajících člunů. Nebo plovacích letadel? Rozhodně.

Tajná sovětská mapa stejné oblasti z roku 1950 má mnohem víc detailů včetně budov, doků a mola, které Britové vynechali. Ani americké vojenské mapy nebyly tak přesné. To je americká verze Hanscomovy letecké základny. A tady ta sovětská ze stejné doby. Není těžké najít rozdíly, americká mapa nemá bezpečnostní zeď, prodloužení ranveje tady ani celou tuto ranvej. Jak to Rusové dělali? V roce 1962 získali Sověti plugin na automatickou aktualizaci map, družice Zenit.

Díky tomu rozpoznali změny na americkém území z bezpečí oběžné dráhy. Ale pohled z ptačí perspektivy neprozradí vše. Sověti by určitě rádi znali polohu bunkrů pro místní parlamenty v UK pro případ jaderné války. Ten v Cambridgi vypadá shora jako nudná univerzitní budova. V Teaside Rusové uviděli dlouhý příkop, takže čekali, že se tam staví cesta.

Ve skutečnosti se jen pokládalo potrubí. Pro doplnění mezer se Sověti neostýchali kopírovat už existující mapy. Kopírování starých map dovedli téměř k dokonalosti. Mapa Bradforthu z roku 1990 zahrnuje stejné výšky míst jako 3 edice britských map z let 1982, 1938 a 1909. Buď Rusové zrovna měřili přesně ta stejná místa, nebo, pravděpodobněji, nestydatě porušili britské autorské právo. Ale i kopírování map má své háčky, které přinesly chyby.

Na této mapě Londýna je Divadlo Jejího Veličenstva - jako bydliště královny. - Jsem doma, Filipe. Pokud měli mít Rusové v mapových operacích studené války navrch, museli použít nejtypičtější zbraň tohoto konfliktu, špiony. Rozsáhlé nasazování špionů za Stalina pokračovalo i po něm.

Nakonec nikdo na světě nebyl od ruského špiona dále než 10 000 mil. Špioni vyráželi na dlouhé mise pro získání informací. Aby byli nenápadní, často si poblíž staveniště rozložili piknik. Mohli si tak zblízka prohlédnout, jaká budova, cesta nebo trať se staví. Je neuvěřitelné a děsivé, kolik informací v sovětských mapách mohlo pocházet jen od špionů. Třeba jména továren, a co vyrábějí, nosnost mostů, a dokonce připsali průměrnou vzdálenost mezi stromy v lesích.

Kvůli tomuhle jsem se nepřihlásil. I když Rusové mapovali různé kultury a místa napříč všemi kontinenty, všechny mapy byly působivě standardizované. Měly jasné barevné schéma a tolik symbolů, že k nim důstojníci dostali 250stránkovou příručku. Rozsah sovětského mapování známe, ačkoli původně byly tyto mapy přísně tajné, především díky práci dvou britských autorů.

John Davies a dr. Alexander Kent roku 2017 vydali The Red Atlas aneb Jak SSSR tajně mapoval svět. Zmiňujeme to nejen proto, že je to skvělé, ale i proto, že je to náš jediný zdroj informací. Zajímavý je i příběh, jak se John a dr. Alex k těm mapám dostali. Když byl ze studené války vlažný mír, sovětští důstojníci měli tajné dokumenty vrátit do Moskvy, nebo zničit.

A to i tajné mapy. Obchodníci s mapami využili příležitost získat nelegální mapy a poprvé je přinesli na Západ. Až když naši autoři zkoumali obchody s mapami ve východní Evropě, ukázalo se, v jakém měřítku Sověti pracovali. Díky jejich kartografické sbírce dnes víme, jak Rusové tvořili své detailní mapy. Ale děsivější je představa, proč je tvořili.

Všechny ty mapy ukazují fascinující věc. Nezdá se, že by se supervelmoc chystala vše vybombardovat. Detaily naznačují, že nechtěli použít jaderné bomby, pouze území obsadit. Taková invaze by zahrnovala polské spojence, proto ty přepsané názvy. Na jedné straně je to předtucha hrozivé invaze, ke které naštěstí nedošlo. Ale je fajn, že kdyby Poláci přišli, věděli by, že se to nevyslovuje froum.

Hrozba konfliktu mezi Západem a Východem je dnes na únosné úrovni, ale ruská špionáž rozhodně pokračuje i dnes. Ruský špion se možná ukrývá ve vašem počítači. - Říká se, že Jay je kremelský troll. - кошмар. Naštěstí sovětské mapy nikdy nesloužily svému účelu – útoku na záporáky, kterým v Anglii říkáme klaďáci. To ale neznamená, že nenašly využití. Když USA v roce 2001 napadly Afghánistán, použily sovětské mapy, byly totiž mnohem detailnější.

Zaznamenávaly i průchodnost průsmyků v různou roční dobu. Tyto mapy používaly i ropné společnosti pro hledání nových nalezišť v Africe a Asii. Asi bychom měli na seznam věcí, co pro nás Rusové udělali, přidat další. To ale dělali pro sebe, snažili se to skrýt, ale kvůli dobré kvalitě se to našlo a pomohlo při invazi i urychlení klimatické změny. - Díky, Rusko.

- Není zač. Teda… Ups. - Povídavý. - Ne. - Kastrol. - Ne. - Nepostřehnutelný. - Samá voda. - Tohle je těžké. - Uhodni slovo je těžká hra. - Je to brambora? - Ne. Musíme to hrát každou středu? Ani jedno z těch slov. - Určitě ne brambora? - Ano. Určitě ne. Moment, kde je strýc Mark?

- Ahoj všichni, omlouvám se. - Spandex? - Kdes byl? - Na kurzu fotografování na Skillshare. - Co je Skillshare? - Online komunita pro kreativní lidi. Jako YouTube, ale videa tvoří odborníci na různé dovednosti. Pokud se chcete něco naučit, třeba ilustraci, design, fotografii, animaci, hudební produkci, marketing nebo vývoj webu, Skillshare je ideální místo, kde najít videokurz a stát se odborníkem.

Ale mě baví slova. To tě bude bavit kreativní psaní se spisovatelem Joshuou Dickinsonem. Naučí tě, jak z nápadu udělat scénář v jednoduchých krocích. Přidá tipy ke struktuře nebo dialogu. Takže zábavně a užitečně strávený čas? - Přesně tak. - To bychom měli ve středu dělat. Navíc je Skillshare levný. 10 dolarů za měsíc. - To si můžu dovolit.

- A máme speciální nabídku. Prvních 1000 diváků, co použije náš odkaz, dostane rok Skillshare zdarma. Čím víc se vás přihlásí, tím víc peněz dostanou Muži s mapou. Já si tedy zařídím Skillshare na rok zdarma, hned jak uhodneme to slovo. Zvonice, katapult, orogeneze, zbytkový, lžíce, divný, falafel. - Brambor… y? - Strýc Colin vítězí.

- Gratuluji, strýci Coline. - Tak zase příští týden. - Ne. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář