Proč Sokrates nesnášel demokracii?
Demokracie je považována za jakési nejvyšší dobro a nejlepší systém vlády. Ale ve starověkém Řecku, kde vznikla, nebyla každým přijímána úplně kladně. Jakých nebezpečí se báli?
Přepis titulků
FILOZOFIE PROČ SOKRATES NESNÁŠEL DEMOKRACII Demokracie si vysoce považujeme a potažmo i starověkých Atén,
kde se zrodila. Parthenón se stal téměř
synonymem pro demokratické hodnoty. Proto se tam rádo fotografuje
mnoho demokratických vůdců. Je s podivem, že filozofie,
jeden z největších objevů starověkého Řecka, byla ohledně demokracie velmi nejistá.
Zakladatel řecké filozofie Sokrates v Platónových dialozích o demokracii hovořil velmi pesimisticky. V šesté knize Ústavy Platón popsal Sokratovu rozmluvu s postavou zvanou Adeimantus. Chtěl poukázat na chyby demokracie přirovnáním společnosti k lodi. "Pokud se vydáš na cestu po moři," zeptal se Sokrates, "kdo by měl rozhodovat o směřování lodě?" "Všichni, nebo jen osoby, které jsou vzdělané v umění mořeplavby?"
"Ti druzí, samozřejmě," odpověděl Adeimatus. "Proč tedy si myslíme," odpověděl Sokrates, "že by každý stařec měl mít možnost rozhodovat o směřování země?" Sokrates poukazoval na to, že schopnost správně volit není samozřejmá. Jako každá schopnost musí být u lidí pilována. Dovolit nevzdělaným občanům volit je stejně nezodpovědné jako svěřit jim triéru plovoucí bouří na Samos. Sokrates měl velmi blízký a děsivý zážitek s hloupostí voličů.
399 př.n.l byl filozof postaven před soud za smyšlené kažení aténské mládeže. Jako porota bylo pozváno 500 Atéňanů. Těsným rozdílem rozhodli, že filozof je vinen. Byl odsouzen k smrti bolehlavem v procesu pro uvažující lidi podobně tragickém, jako bylo pro křesťany ukřižování Krista. Sokrates nijak nepodporoval elity, jak je chápeme my. Nevěřil, že by volit směla jen úzká skupina lidí. Trval na tom, že pouze ti, kteří racionálně a hluboce uvažují, smějí volit.
Už jsme zapomněli, co to znamená intelektuální demokracie a co demokracie nezadatelným právem. Dali jsme hlasy všem, aniž bychom hlasování propojili s moudrostí. Sokrates věděl, kam by to vedlo. K systému, kterého se Řekové báli nejvíce. K demagogii. Starověké Atény se často potýkaly s demagogy. Příkladem budiž postava Alkibiadése, bohatého, charismatického muže a dobrého řečníka, který potlačil základní práva a dotlačil Atény k vojenskému zásahu na Sicílii.
Sokrates věděl, jak snadno lidé toužící po moci využívají touhy po snadných odpovědích. Chtěl, abychom si představili předvolební debatu dvou kandidátů. Jedním je lékař, druhým je vlastník obchodu s cukrovinkami. Obchodník by na účet lékaře pronesl: "Tato osoba je na vás velmi zlá.
Ubližuje vám, dává vám hořké dryáky a nedovoluje vám jíst a pít to, co chcete. Nikdy vám nedopřeje takových hostin a potěšení jako já." Sokrates po nás chtěl, abychom odhadli reakci publika. "Myslíte si, že lékař bude mít možnost efektivně zareagovat?" Odpověď: "Způsobuji vám problémy a odepírám vám vaše touhy, abych vám pomohl," by mezi voliči způsobila vlnu nevole, nemyslíte si? Zapomněli jsme na všechna Sokratova varování ohledně demokracie. Demokracii považujeme za nejvyšší dobro, místo abychom ji považovali za něco, co je stejně efektivní jako náš vzdělávací systém.
Ve výsledku jsme zvolili mnoho vlastníků obchodů, ale jen velmi málo lékařů. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Zakladatel řecké filozofie Sokrates v Platónových dialozích o demokracii hovořil velmi pesimisticky. V šesté knize Ústavy Platón popsal Sokratovu rozmluvu s postavou zvanou Adeimantus. Chtěl poukázat na chyby demokracie přirovnáním společnosti k lodi. "Pokud se vydáš na cestu po moři," zeptal se Sokrates, "kdo by měl rozhodovat o směřování lodě?" "Všichni, nebo jen osoby, které jsou vzdělané v umění mořeplavby?"
"Ti druzí, samozřejmě," odpověděl Adeimatus. "Proč tedy si myslíme," odpověděl Sokrates, "že by každý stařec měl mít možnost rozhodovat o směřování země?" Sokrates poukazoval na to, že schopnost správně volit není samozřejmá. Jako každá schopnost musí být u lidí pilována. Dovolit nevzdělaným občanům volit je stejně nezodpovědné jako svěřit jim triéru plovoucí bouří na Samos. Sokrates měl velmi blízký a děsivý zážitek s hloupostí voličů.
399 př.n.l byl filozof postaven před soud za smyšlené kažení aténské mládeže. Jako porota bylo pozváno 500 Atéňanů. Těsným rozdílem rozhodli, že filozof je vinen. Byl odsouzen k smrti bolehlavem v procesu pro uvažující lidi podobně tragickém, jako bylo pro křesťany ukřižování Krista. Sokrates nijak nepodporoval elity, jak je chápeme my. Nevěřil, že by volit směla jen úzká skupina lidí. Trval na tom, že pouze ti, kteří racionálně a hluboce uvažují, smějí volit.
Už jsme zapomněli, co to znamená intelektuální demokracie a co demokracie nezadatelným právem. Dali jsme hlasy všem, aniž bychom hlasování propojili s moudrostí. Sokrates věděl, kam by to vedlo. K systému, kterého se Řekové báli nejvíce. K demagogii. Starověké Atény se často potýkaly s demagogy. Příkladem budiž postava Alkibiadése, bohatého, charismatického muže a dobrého řečníka, který potlačil základní práva a dotlačil Atény k vojenskému zásahu na Sicílii.
Sokrates věděl, jak snadno lidé toužící po moci využívají touhy po snadných odpovědích. Chtěl, abychom si představili předvolební debatu dvou kandidátů. Jedním je lékař, druhým je vlastník obchodu s cukrovinkami. Obchodník by na účet lékaře pronesl: "Tato osoba je na vás velmi zlá.
Ubližuje vám, dává vám hořké dryáky a nedovoluje vám jíst a pít to, co chcete. Nikdy vám nedopřeje takových hostin a potěšení jako já." Sokrates po nás chtěl, abychom odhadli reakci publika. "Myslíte si, že lékař bude mít možnost efektivně zareagovat?" Odpověď: "Způsobuji vám problémy a odepírám vám vaše touhy, abych vám pomohl," by mezi voliči způsobila vlnu nevole, nemyslíte si? Zapomněli jsme na všechna Sokratova varování ohledně demokracie. Demokracii považujeme za nejvyšší dobro, místo abychom ji považovali za něco, co je stejně efektivní jako náš vzdělávací systém.
Ve výsledku jsme zvolili mnoho vlastníků obchodů, ale jen velmi málo lékařů. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)