Už se vám někdy stalo, že jste přišli z pokoje do kuchyně nebo do obýváku a najednou jste zapomněli, co jste vlastně chtěli? Rozhodně v tom nejste sami. Je to dokonce vědecky popsaný problém.
Říká vám to něco? Vezmete si telefon nebo šálek čaje do vedlejší místnosti, ale když tam přijdete, nemáte vůbec ponětí proč. Byli jste mimo? Jasně, možná. Ale mohlo to být i tím, že jste prošli dveřmi. Jo, podle psychologů z Notredamské univerzity můžete průchodem dveří věci zapomenout. Zjistili to testováním studentů v laborce.
Studenti měli umístit šest bloků různých tvarů a barev do krabice od bot, zakrýt ji víkem a pak ji odnést na konec místnosti nebo vedle. Pak se tam studentů ptali na obsah jejich krabic. Nesli žlutou kouli? Nebo zelenou kostku? Většina účastníků si pamatovala předměty, ale když prošli dveřmi, jejich výkon byl podstatně horší. Něco je na prahu dveří donutilo zapomenout. To se děje nejen u dveří, ale i ve virtuálním prostředí, a i když jsou lidé požádáni, aby si představili průchod dveřmi.
Říká se tomu efekt aktualizace polohy, nebo spíše syndrom dveří. Asi si myslíte, že jde jen o kontext. Třeba když se vrátíte zpět, zase si vzpomenete. Ale vědci z Notre-Damu to testovali a u lidí se nic nezměnilo. Zapomínání nebylo jen o změně místnosti. Pachatelem bylo procházení dveřmi.
Tak o co jde? Bude to tím, jak naše mozky zpracovávají události. Nemůžete přece myslet na všechno najednou. Pracovní paměť, nervová představa současnosti, je omezená, takže nejlepší bude rozdělit si věci na části. Podle této teorie, známé jako teorie členění událostí, mozek vytváří reprezentace věcí neboli modely událostí, díky čemuž dokážeme předvídat, co by se mohlo stát. Když někoho vidíte zavazovat si botu, je dost pravděpodobné, že si pak zaváže i druhou.
Ale tyto modely událostí se musí aktualizovat podle okolností. Jakmile si někdo zaváže boty, tak tento model není už moc užitečný. A zde přicházejí dveře a takzvané hranice událostí. Dveře jsou znakem změny a že možná potřebujete aktualizaci. Ale když váš mozek aktualizuje tento stav, staré informace jsou pryč, i když je potřebujete.
Psychologové si také myslí, že si lidé těžko vzpomenou na věci jako barevné bloky v experimentu, protože vytváří dva modely událostí objektů pro každý pokoj. Takže když si máte vzpomenout na to, co je v krabici nebo pro co jste šli do místnosti, oba modely soupeří a reagují spolu. Ale celý systém, který věci zpracovává, je stále užitečný, i když se občas ocitnete v kuchyni a nevíte proč. To proto, že když procházíte dveřmi, často to znamená začátek nové události, takže vyhodit všechny ty staré informace dává smysl.
Tohle zapomínání může být pěkná otrava, ale není to nic hrozného. A není to příznak stáří nebo nastupující demence. Vědci si to ověřili. A jak u vysokoškoláků, tak u starších lidí byl výsledek stejný. Hranice událostí jako jsou dveře, vám můžou pomoct i vzpomenout. V jiném experimentu vyzvali ti stejní psychologové studenty k zapamatování seznamu přečtených slov.
Polovinu na jednom místě a druhou v jiné místnosti, nebo stejně daleko v téže místnosti. Testovací subjekty si pamatovaly více slov, když prošly dveřmi, než když šly na konec místnosti. Zde tomu dveře prospěly. Když se rozdělí slova na dva modely událostí, mozek si informace lépe vytřídí a uchová jich více. Takže pokud přijdete do kuchyně a nebudete vědět proč, nebojte.
Váš mozek se jen spletl. Celkově pracuje ale naprosto v pořádku. Překlad: Kara www.videacesky.cz
KaraPublikováno: 5 let
94%4:50
93%4:34
93%5:50
90%5:35
89%5:02
88%5:17