Psychologická manipulace v restauraci

Kdykoliv jdete někam na večeři nebo na drink, nabourávají se vám do mozku. Jako u většiny obchodů, cílem je vydělat peníze, takže dává smysl, že restaurace se snaží, abyste utratili co nejvíc. Ale způsobů, jak vás zmanipulovat, je více, než si možná uvědomujete. Od přídavných jmen v menu až po velikost talířů – podniky mají k dispozici mnoho triků k ovlivnění vaše chování. Některé věci jsou tak zakořeněné, že vás napálí i po zhlédnutí tohoto videa. Ale pokud víte, co se děje, máte nějakou šanci zase přebrat kontrolu.



Hackování mozku začíná už u menu. Všimli jste si třeba, že ceny jsou často napsané jako běžná čísla? Vedle krabích koláčků je jenom číslo 15, žádný symbol dolaru. To není jen estetická volba. Výzkumy ukázaly, že lidé utratí víc, když v menu nejsou symboly dolaru. Nejspíš protože jim to nepřipomíná, kolik bude jejich objednávka stát. Také je důležité, jak se položky jmenují. Nemáte na výběr hamburger nebo pečenou rybu.



Místo toho je tam Joeův masitý burger nebo šťavnaté italské filé. Vědci zjistili, že přidání pestrých popisů zvyšuje prodej až o 27 %. Takže si možná nabídku v hlavě přeložte, než se rozhodnete, co si objednáte. Restaurace mohou taky ovlivnit, kolik si toho koupíte a zkonzumujete pomocí sklenic a talířů různých tvarů a velikostí. Mohou měnit velikost talířů, aby využily takzvané Delboeufovy iluze. V té vypadají dva stejně velké kruhy různě velké kvůli kružnicím okolo nich. Neplést s LaBeoufovou iluzí, kde jsou dva kruhy využity jako rekvizity v krátkém experimentálním filmu.



V Delboeufově iluzi, pokud je jeden kruh obklopen kružnicí jenom o kousek větší, bude vypadat větší než jeho dvojče. Pokud je vnější kružnice výrazně větší, vnitřní kruh vypadá menší. Protože jídlo na talíři je vlastně kruh obklopený kružnicí okraje talíře, vypadá stejná porce kvůli této iluzi různě velká na různých talířích. Studie z roku 2012 to potvrdila. Podle ní lidé přeceňovali porce, pokud byly na velkých talířích a brali si více, než vlastně chtěli.



Na malé talíře si dávali méně. Delboeufova iluze je natolik přesvědčivá, že se cítíte najedenější, když jíte z menšího talíře. Proto mívají restaurace s neomezenou konzumací menší talíře, abyste měli pocit, že jíte víc. Klasické restaurace servírují místo toho na velké talíře, aby vás třeba přesvědčily, že se do vás ještě vejde dezert.



Také sklenicemi se dá hodně získat. Studie prokázaly, že lidé jsou ochotní zaplatit více, pokud tvar sklenice odpovídá jejich očekávání. Kvůli kulturním vlivům máme pocit, že některé nápoje prostě patří do určitých sklenic. Třeba červené víno do oblejší a větší sklenice než bílé. A pokud to neodpovídá, vzniká kognitivní disonance. Tedy psychický stres ze situace, kdy dochází k rozporu s našimi zažitými postoji, přesvědčením nebo chováním.



Možná by vás nenapadlo, že pití horké čokolády ze sklenice na vodu způsobuje úzkost, ale je to tak. To znamená, že je pro nás celý zážitek méně příjemný a nechceme tolik zaplatit. Některé tvary vás také mohou přimět pít rychleji. Ve studii z roku 2012 zjistili vědci, že pijeme pivo rychleji ze zaoblených sklenic než z rovných. Asi proto, že náš mozek odhaduje množství podle toho, jak vysoko je hladina, ačkoliv je sklenice nahoře výrazně širší.



U zaoblené sklenice je těžší odhadnout rychlost a ve chvíli, kdy máte pocit, že jste v polovině, jste daleko za ní. Nakonec dopijete pivo rychleji, než jste chtěli, a tím dřív potřebujete další. Taky máme pocit, že vysoké sklenice mají větší objem, i když to tak není. Ukázalo se, že do širokých naléváme více a pijeme z nich až o 88 % více.



To je možná způsobené horizontálně-vertikální iluzi. Vertikální vzdálenosti nám připadají delší než ty horizontální. Psychologové si nejsou jistí, proč tomu tak je. Možná proto, že naše zorná pole jsou víc širší než vyšší. Takže čára o stejné délce, zabírá vertikálně větší část zorného pole. Podniky mohou dokonce ovlivnit, jak vaše jídlo nebo pití chutná tím, jak vám ho naservírují. Jedna taktika je takzvaný tvarový symbolismus.



Například oblé tvary si spojujeme se sladkostí, a ostré naopak s hořkostí. Opět nevíme, proč tomu tak je, ale možná spojujeme hořkost a ostrost tvaru, protože obojí může značit nebezpečí. Bez ohledu na důvod, tvarový symbolismus způsobuje, že nám čokoláda v kulatých pecičkách chutná sladčeji než v ostrých čtvercích. Nebo hodnotíme pivo v oblé sklenici jako ovocnější. A to je jenom začátek. Manipulace chuti je často spojena s přenosem vjemu.



Vlastnosti talíře nebo příboru můžeme přenášet na jídlo, které jím jíme. Například když chcete, aby byla limonáda více osvěžující, je vhodné obarvit plechovku chladnější barvou. To si vzala Pepsi k srdci. Dokonce váha příboru může něco změnit. Automaticky si spojujeme tíhu s kvalitou, takže jogurt chutná lépe, když ho jíme stříbrnou lžičkou místo plastové. A jak mě naučil Masterchef, rozložení na talíři je také důležité.



V jednom výzkumu nabídli vědci 60 lidem salát se stejnými ingrediencemi. Buď normálně naservírovaný, úhledně srovnaný, nebo naaranžovaný do slavného obrazu od Kandinského. Účastníci věděli od začátku, že ten umělecký jim bude chutnat víc. Nakonec ho ohodnotili jako o 29 % chutnější. Takže pokud chcete omezit, kolik jíte, pijete nebo utrácíte, dejte si pozor na takovéhle triky, až si příště vyrazíte do baru. Protože prakticky všechno v tom baru se vám snaží něco prodat.



Díky za zhlédnutí tohoto dílu ScishowPsych. Pokud chcete vědět více o tom, jak obchody manipulují lidi pomocí psychologie, podívejte se na naše video o reklamních taktikách. Překlad: jesterka www.videacesky.cz