Když se řekne Elon Musk, tak se většině lidí vybaví Tesla a SpaceX. Málokdo už ale ví, že Elon založil i společnost Neuralink, která se zabývá propojením člověka s počítačem.
Poznámka k překladu:
V úvodu autor videa zmiňuje čtvrtou sérii seriálu Černé zrcadlo (Black Mirror), ve které Charlie Brooker nastavuje černé zrcadlo technologiemi ovládanému světu 21. století. Za zhlédnutí stojí všechny série, o čemž vypovídá například i hodnocení na ČSFD (88 %).
ČERNÉ ZRCADLO V nejnovějším díle seriálu Černé zrcadlo zkoumají jeho tvůrci temné téma,
a sice hranici mezi člověkem a robotem. Konkrétně mezi lidmi
a počítači se schopností vnímat. Tématem této řady je otázka: Pokud má počítač vědomí,
je to ještě počítač? Můžeme se k němu i tak
chovat jako k nástroji? Myslím, že odpověď na tuto otázku
nikdo z nás nebude hned tak znát.
Byl zde ale jeden moment,
který mě opravdu zaujal. Přijímač... lidských pocitů. Neurologický implantát,
jediný svého druhu. Teoreticky mělo při použití na dobrovolníkovi
dojít k absorbování jeho fyzických podnětů a jejich přenesení
do Dawsonova implantátu. Jen musíme zjistit, jestli to funguje. Tato scéna má zvláštní podobnost
s projektem Neuralink.
Pro ty, kdo netuší, oč jde, Neuralink je lékařská výzkumná společnost
se sídlem v San Francisku, která vyvíjí implantáty
pro rozhraní člověk-počítač. Dobře, tak jinak. Neuralink z vás chce udělat kyborga. Ne extra silného,
ale extrémně chytrého kyborga. Společnost byla založena v roce 2016
v reakci na prudký rozvoj umělé inteligence. Pokud nedokážeme zastavit to,
že počítače jednou přechytračí lidi, musíme se stát jedněmi z nich.
V tomto videu se nechci pouštět
do detailů o technologiích Neuralinku, namísto toho bych se soustředil
na možnosti, které společnost přináší. Nejdřív bych vám chtěl vysvětlit,
proč nás nejbystřejší člověk na světě, Stephen Hawking, a mnoho dalších
varují před superinteligencí. Lidský mozek je fascinující a složitý zároveň.
Jeho existence je v podstatě zázrak. Nejenže dokážeme
řešit matematické problémy, ale umíme porozumět
i jemným změnám v emocích.
A to nás odlišuje od počítačů, naše schopnost zpracovat
desítky tisíc nesouvisejících faktorů. V prvním díle Černého zrcadla vstoupí herec do pokoje a náš mozek
provede holistickou analýzu toho, o jakého člověka se jedná. A ještě zajímavější je fakt,
že se to vše odehrává podvědomě. Všudypřítomné plakáty vesmírné flotily, velké monitory na stole, několik pověšených kabátů,
tlumené světlo se šedivým pozadím.
Každý takový detail nám dává
představu o tom, co je to za člověka. Tohle však počítače neumí.
Nebo alespoň ne tak dobře jako člověk. I přes své výpočetní schopnosti
nedokážou počítače najít smysl
v nesouvisejících faktorech tak jako lidé. Debatuje se však o tom, že lidský mozek
jsou jen elektronické impulzy, které vznikají mezi synapsemi v mozku. Proto nás od počítačů odlišuje jen to,
že máme vyšší výpočetní rychlost.
A tady se dostáváme k podstatě
argumentu proti umělé inteligenci. Protože ať budeme dělat cokoliv, počítače časem zvládnou
zpracovat více informací než lidé. Nelze tomu zabránit. V posledních dvou letech navíc
do výzkumu umělé inteligence putovalo poměrně hodně investic. Znamená to tři věci: lepší hardwarový výkon, více lidských zdrojů
a lepší softwarový algoritmus.
Všechny tyto faktory
rostou exponenciálně. Superinteligence se tak objeví
mnohem dříve, než jsme si mysleli. A proto vznikla společnost Neuralink, abychom se před jejím
příchodem přizpůsobili. Co je tedy Neuralink? Na začátku jsem říkal,
že nás přemění v kyborgy, že? Ale jak?
Vědcům se v dnešní době podařilo
zmapovat většinu našeho mozku. Když tedy mozek propojíme s počítačem, budeme snad schopni uvolnit
nekonečné možnosti našeho mozku. V současné době víme,
která část je zodpovědná za zrak, která za dotek,
která řídí naše ruce a která nohy. Vše, co musíme udělat, je připojit externí počítač,
který bude zaznamenávat signály mozku, abychom mohli počítač ovládat.
Tedy rozhraní mozek-počítač. Asi vás překvapí, že už pomocí mozku
umíme přímo ovládat robotické paže. Senzor je uskupení malých elektrod, které jsou přichyceny
ke svazku zlatých drátů. Implantuje se do motorické oblasti
mozkové kůry, do části, která řídí pohyb. Mozková aktivita zachycená senzorem
se přenáší do počítače – dekodéru. A ten pak předá instrukce
pomocné technologii. Kurzor je jedna věc,
ale ruka je úplně něco jiného.
Vědci doufají, že vytvoří ruku, která se
bude hýbat tak snadno jako opravdová ruka a poradí si i se
složitějšími úkony, jako je čištění zubů. Také by chtěli vytvořit bezdrátovou verzi, aby nebylo nutné vkládat
do pacientovy hlavy implantát. Teď však oslavují pokrok s Cathy. Úžasné, že? Ačkoliv jsme daleko
od uvedení této technologie na trh, pokrok pomalu pokračuje.
Neuralink se chce posunout ještě dál. Nejenže budete schopni
kontrolovat externí zařízení, budete si moci
zpřístupnit informace z počítače. To by znamenalo, že v budoucnu
už nebudeme muset nic googlit. Pomocí rozhraní mozek-počítač
si totiž informaci hned vyvoláte. Namísto čtení na vašem smartphonu jen na něco pomyslíte a tato informace
se v mozku objeví automaticky. Takovou moc může mít Neuralink.
Takovou možnost představuje. Ale nechápejte mě špatně. Stejně jako
u jiných videí jen zvažujeme možnosti. Tato technologie prozatím není připravená a bude trvat ještě desítky let,
než přinese ovoce. Nicméně je vzrušující
vědět, na čem se pracuje. Pomyšlení na to, kolik životů může
tato technologie změnit, je fascinující. Díky za zhlédnutí. Tak jo.
Díky za zhlédnutí.
Tohle je mé první video o Neuralinku. Rozhodně jsme si neukázali vše,
takže se dívejte dál. Dejte mi v komentářích vědět, co si
o Neuralinku a jeho technologii myslíte. Tady Lei. Na shledanou v příštím díle. Překlad: sethe
www.videacesky.cz