Napodobování přírody pomáhá chabě navrženému světuVox

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 61
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:109
Počet zobrazení:6 133

Příroda je tu mnohem déle než my a evidentně se od ní ještě máme co učit. Existuje obor, který se napodobování přírodních prvků v designu přímo věnuje. Čeho si všímá a jak přírody konkrétně využívá k co nejefektivnějším návrhům?

Přepis titulků

V roce 1989 měl japonský vysokorychlostní vlak šinkansen problém. Byl rychlý, fakt rychlý. Jezdil téměř 275 km za hodinu. Ale pokaždé, když vyjížděl z tunelu, byl hlučný. Hluk pocházel z několika zdrojů, ale kdykoliv vjel vlak do tunelu, druhým koncem vytlačil vlny atmosférického tlaku. Vzduch tunel opustil s aerodynamickým třeskem, slyšitelným 400 metrů daleko.

V hustě obydlených oblastech to byl obrovský problém. Proto byl svolán inženýrský tým, který měl navrhnout tišší, rychlejší a výkonnější vlak. A měli tajnou zbraň: Eidži Nakacu, generální manažer oddělení technického vývoje, rád pozoroval ptáky. Různé části nově navrženého vlaku byly zkonstruovány podle různých ptáků. Sovy inspirovaly pantograf – to je to zařízení, které napojuje vlak na elektrické dráty nad ním.

Nakacu návrh vymodeloval podle jejich křídel, snížil hluk užitím stejného pilovitého tvaru a zakřivení, které jim dovolují tiše slétnout, aby chytily svou kořist. Tučňák kroužkový, jehož hladké tělo mu dovoluje snadno plavat a klouzat se, inspiroval podpůrnou hřídel pantografu, navrženou, aby méně odporovala vzduchu. Nejvýznačnější ze všech byl ale nejspíš ledňáček. Ledňáček je pták, který se musí za kořistí ponořit do vody.

Jedinečný tvar jeho zobáku mu to umožňuje takřka bez jediného cáknutí. Nakacu tento tvar pro nový návrh zvážil. Tým vstřelil kulky ve tvarech různých vlaků do trubky, aby změřil tlakové vlny, a vhodil je do vody, aby přeměřil cáknutí. Nejtišší návrh byl ten nejpodobnější zobáku ledňáčka. Když byl nový návrh v roce 1997 uveden, byl o 10 % rychlejší, spotřeboval o 15 % méně elektřiny a v obytných zónách se držel pod 70 dB. A to dokázal díky sovím křídlům, bříšku tučňáka a nosu ledňáčka.

Takovéto návrhářství má své jméno – biomimetika. Lidé, kteří navrhují náš svět, většinou nemají biologické vzdělání. Věřte tomu nebo ne. Jsou nováčky v tom, jak svět funguje. Toto je Janine Benyusová.

V roce 1997 napsala knihu, ve které poprvé použila termín "biomimetika". Vypráví příběh počítačových, energetických a zdravotnických inovací, které se inspirovaly přírodními strukturami. Přilnout jako gekon. Programovat jako buňka. Dokonce řídit podnik jako sekvojový les. Benyusová od té doby radila mnohým firmám, snažila se je naučit, jak přebírat návrhářské nápady z přírody.

To by mohlo znamenat studium nor psounů, abychom vybudovali lepší ventilace, kopírování žraločí kůže k vytvoření plastu rezistentního na bakterie do nemocnic, nebo nastavování turbín s menším odporem vzduchu dle vzoru pohybu ryb v hejnu. Designéři se nechávají inspirovat porůznu, ale Benyusová si myslí, že by mnohým z nich prospěla inspirace z přírody. Často se díváme na to, co už vytvořili jiní.

A tak se dívají na ostatní a dostávají nápady. Spousta designérů má spoustu časopisů, kterými listují, vytrhávají stránky a lepí si je pro inspiraci na nástěnky. Ale přitom se dívají na technologie jiných lidí. Její nápad byl prostý – designéři by si ke stolu měli zvyknout zvát biology a nechat je pomáhat s problémy napodobováním přírody. Existují tři hlavní způsoby, jak na to.

Můžete napodobit tvar. Můžete vytvořit barvu na budovu, která když uschne, bude mít stejnou strukturu jako samočistící listy. Lotosové jsou proslule úžasné, nechávají dešťovou vodu, aby list očistila, protože mají takové hrboly a dešťová voda se na nich stočí a smyje nečistoty. Lotosový efekt je fyzický.

Fyzickou strukturu můžete vytvořit na povrchu jakéhokoliv produktu. Představte si kapotu auta, déšť by ji čistil. Tak se dá napodobit tvar. Můžete napodobit i proces, postupy přírodního světa. Tak byste mohli napodobit, jak komunikují mravenci, aby efektivně nacházeli zdroje potravy nebo nová místa k životu.

A tyto postupy, tato sebeorganizace je napodobována v softwaru, ve věcech, jako jsou samořídící auta, jak se budou městem pohybovat tím, že spolu budou vzájemně komunikovat. Tak napodobíte přírodní proces. Pak můžete poskočit na úroveň napodobování celých ekosystémů. Je tu něco, co je zrovna hrozně trendy, a nazývá se to cirkulární ekonomika, což v podstatě znamená, že by v průmyslu neměly existovat vedlejší produkty, které z továren putují na skládku.

Mělo by se to využít někde jinde. Když produktu dojde životnost, měl by být upcyklován, přeměněn v něco jiného. To je cirkulární ekonomika. Ekosystémy to zvládají velmi, velmi dobře. Na lesní půdě máte poleno a tato hmota se přesune do těla hub, které ji sní. Tyto látky se pak dostanou do myši.

Myší materiál se dostane do jestřába. A to je něco, čeho bychom chtěli dosáhnout s našimi materiály, aby se neustále upcyklovaly, například v našich městech. Lekce, které nám ekosystémy dávají, jsou pro nás důležité. A to je cíl biomimetického návrhářství – vyrábět produkty, systémy a města, které jsou funkčně nerozeznatelné od světa přírody. Život se na Zemi nachází už 3,8 miliardy let a designéři si začínají uvědomovat, že to bylo dost času na výzkum a vývoj.

Lidé, kteří navrhují náš svět, se mají od přírody co učit. Jenom se stačí podívat. Děkujeme za zhlédnutí, tuto sérii videí děláme ve spolupráci s 99% Invisible. To je podcast, který se věnuje designu. Naši spolupráci si užíváme, určitě si je poslechněte na 99pi.org nebo kterékoliv podcastové aplikaci. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (6)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

to mi připomnělo citát největšího architekta dvacátýho století))

„Jsem samouk a jsem zvědavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracně odnaučovat to, co bych se v ní učil. Nechci se míchat mezi akademiky, neboť člověk nesmí myslet akademicky. Jedinou mou školou je neustálé pozorování přírody a věcí kolem nás.“ - Le Corbusier

57

Odpovědět

Víte jaké napodobení přírody by bylo nejlepší ? :D Kdyby se lidé chovali jako některá zvířata :)

45

Odpovědět

Která byste doporučil jako vhodný vzor? Šimpanze Bonobo? Slepice? Hrochy? :-)

„Mezi unikátní lidské vlastnosti patří velkorysost, vyučování druhých a učení se nápodobou. Náš model naznačuje, že klíčem k lidskému rozvinutému vědění může být skutečnost, že jsme překonali soutěživost, což nám umožnilo sdílení zkušeností a informací,“ ... více v https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/v-cem-se-lisi-clovek-od-zvirat-podle-nove-studie-tim-ze-je-pry-hodny

101

Odpovědět

+SleevaZkusím oponovat:
- Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.
- Zkušenost je nesdělitelná.
- Není větší zrady než dobré rady.
- OPIČIT se.

68

Odpovědět

+SleevaAle ved zdielanie skusenosti, informacii a empatiu maju aj zvierata, napr. bonobo. Takze nemyslim si, ze prave to bolo klucom k ludskemu rozvinutemu vedeniu.
Myslim, ze to bolo prave kvoli tomu, ze nas mozog sa vyvijal podla efektivnosti hladania potravy. Cim efektnejsie a premyslenejsie lovecke technniky, tym viac sa logicky zlepsoval mozog.
Myslim, ze to vysvetlili dobre v Kurzgesagt videu - The Origin of Consciousness – How Unaware Things Became Aware

03

Odpovědět

+som hlupy+ súťaživosť, tu máme stále, ta nikde nezmizla...

14