Toto video je vesmír

Děkuji, že jste začali vesmír.
Stáří vesmíru 0:00 Děkuji, že jste začali vesmír.
Stáří vesmíru 0:01 Děkuji, že jste začali vesmír.
Stáří vesmíru 0:02 Stáří vesmíru 0:03 Stáří vesmíru 0:04 Stáří vesmíru 0:05 Haló? Jak jsem se sem dostal?

Haló! Kdo jsi? To nevím. Právě jsem se sem dostal. Já taky. Co je tohle za místo? To je... Všechno.

Opravdu? Jo, podívej se sám. Tamta strana je jeden konec všeho
a tahle je druhý konec. Takže jsme právě
prozkoumali celý vesmír? Jo, vypadá to tak. Počkat.
Podívej na to. Co? Přímo tam.

Je to opravdu těžké vidět. Já nic nevidím. Musíš se dívat opravdu pozorně. No jo.
Vidím to. Vesmír je 1 minutu a 10 sekund starý. Pamatuješ si něco
před 1 minutou a 10 sekundami? Teď když to říkáš. Ne, nepamatuji.

Já taky ne. Co to znamená? Znamená to,
že jsme právě začali existovat. Proč?
Jak? Nevím, ale museli jsme být
stvořeni z nějakého důvodu. Jak to víš? Protože bychom
nemohli být stvořeni ničím. No, kdo říká, že tu někdy nebylo nic.

Já ne, já říkám, že tu byl Stvořitel. Proč jsou možnosti
buď Stvořitel, nebo nic? Jaké jiné možnosti tu jsou? To nevím. Tak jak bys mohl tvrdit, že se pletu? Protože nepotřebuji znát správnou odpověď,
abych poznal špatnou. No, já alespoň odpověď mám. Stvořitel.

Jestli existuje Stvořitel, tak kde je? A jak mohl stvořit cokoli dříve,
než čas vůbec začal, před 2 minutami a 13 sekundami. Možná Stvořitel existuje mimo čas a prostor. Přeci jen, jak mohl stvořit vesmír bez toho,
aby od něj byl oddělený. Ale pokud je vesmír všude,
tak jak může být nějaké místo mimo něj? Jen Stvořitel existuje mimo něj. To zní jako hrozně moc domněnek.

Podívej, čas měl očividně začátek. Můžeme to sami vidět. Něco muselo způsobit,
aby začal plynout. To něco nás také stvořilo. Nemyslím, že to z toho logicky vyplývá. Jistěže vyplývá. Vesmír není nekonečný, pokud měl začátek. Tudíž se jednou čas zastaví
a my se připojíme ke Stvořiteli.

A uvidíš, že mám pravdu. Připojit se ke Stvořiteli... A to víš jak? Prostě to dává smysl. Podívej, pokud čas skončí
a tohle je všechno co je, tak nemáme žádný smysl,
žádný význam. Nemyslím, že... Ty snad chceš,
aby celý tvůj život neměl žádný význam?

Nemyslím, že konečnost
znamená bezvýznamnost. Jistě, že znamená. Znamená to, že všechno,
co kdy uděláš, nebude mít žádnou hodnotu. Proč na hodnotě
mého života v budoucnosti záleží více,
než na jeho hodnotě v současnosti? Nemůžu prostě uvěřit,
že tohle je všechno. Musí tu být vyšší záměr. Dobře, řekněme, že je.

Tak jaký je pak náš smysl? Navázat vztah se Stvořitelem. Proč by nás potom Stvořitel dával sem
a ne do své přítomnosti? Chce, abychom ho vyhledali. Promiň, zdá se mi, že děláš
hrozně moc nepodložených domněnek. Chci říct,
nemůžeš nic z toho dokázat, že? Vím, že je to pravda. Protože...

Stvořitel mi to vyjevil. Ale já tě znám celou tvoji existenci a nikdy jsem neviděl tohohle
údajného Stvořitele k tobě mluvit. Vyjevil to skrze mě. Cítím to ve svém srdci. Takhle to víš? Myslím, že bys možná mohl říct,
že tomu věříš, ale ne, že to víš jistě. Prostě se podívej kolem sebe.

Podívej na mě, podívej na sebe. Vesmír měl začátek. Byl uveden do pohybu,
což znamená prvního hybatele. Tak to vím. Existuje Stvořitel. Počkat. Myslel jsem, že jsi řekl,
že to víš, protože to cítíš v srdci. Jo, to taky.

Proč myslíš, že náš Stvořitel začal čas? Očividně tu musela být první příčina. Všechno co začne existovat má příčinu. Vesmír začal existovat,
takže má vesmír příčinu. Tou první příčinou byl
jeden jediný Stvořitel, který je bezmezný, nadčasový, bez příčiny,
vševědoucí, všemocný, dokonale dobrý a stvořil nás,
protože s námi chce navázat vztah. No...

No tak... Můžeš snad přijít
s alternativním vysvětlením? Myslím, že ano. Co když... Vyslechni mě. Co když je toho mnohem víc,
než co jsme tady pozorovali? A my jsme pouze arogantní
a domýšlíme si, že tohle je všechno co je. Co když tohle není všechno.

Co když jsou tam venku další lidé. Za tímhle konečným vesmírem. A žijí v jakémsi multi-vesmíru,
který už existoval. A byl to jeden z těchto lidí,
kdo pro nás začal čas. Být stvořen nutně neznamená,
že jsme byli stvořeni pro Stvořitele, ani to neznamená,
že náš Stvořitel byl první hybatel. Třeba začal existovat
skrze přirozený proces. Možná nás stvořil programem,
který napsali další Stvořitelé.

Použitím stroje na síti. Vyžadující různé
druhy služeb a infrastruktury. Což znamená,
že samotná naše existence může záviset na tom,
co udělalo nespočet Stvořitelů. Možná jsme byli stvořeni pro další lidi,
aby začali naši časovou osu. A pak nás pozorovali
skrze celou naši existenci pro své potěšení
nebo poučení nebo něco. Možná můžou dokonce zastavit čas nebo ho posunout dopředu nebo dozadu
podle svého rozmaru.

Třeba jsme tuhle konverzaci už vedli
a teď je znovu přehrávána. Třeba jsou naše volby pouze iluze. A všechno co děláme bylo předurčeno,
aby se stalo určitým způsobem. Co když je tohle jediný způsob,
jakým můžeme existovat. Možná jsou dokonce tisíce přesných kopií
tohoto stejného vesmíru s námi uvnitř vše se odehrávající přesně stejně. A my si toho nejsme vědomi, když procházíme
tou samou konverzací pořád a pořád dokola, zatímco nás různí lidé sledují
ze svých vlastních časových os.

A to bude celá podstata naší existence. Promiň. Ale to je prostě směšné. Jo, asi jo. Ty něco povídej o domněnkách. Jo. Co bude dál?

Všichni lidé co nás sledují
budou hodnotit Stvořitelův vesmír? Dávat mu palce nahoru nebo co? To je jedno.
Zapomeň, že jsem to řekl. Já osobně bych si rád myslel, že můj život bude pokračovat,
až ten časovač přestane běžet. Jo, já taky. Myslím, že bude. Koneckonců,
naše životy by neměly smysl, pokud by všechno prostě skončilo,
až se ten časovač zastaví.

A Stvořitel nás očividně stvořil
s nějakým smysluplným účelem, ohledně toho nemám pochyby. Jaké myslíš, že to bude,
až ten časovač zastaví? Půjdeme na jiné místo. Kde už nebudou žádné těžké otázky. A my budeme žít ve věčném štěstí. Příl bych si, abych tomu mohl věřit,
ale nemyslím, že můžu.

Čemu ty věříš? Myslím, že až se ty hodiny zastaví,
tak my taky. To je docela depresivní. To asi jo, ale nemyslím,
že se pravda zajímá o mé pocity. A popravdě si nepamatuji,
jaká neexistence byla, než se ten časovač spustil, víš. Možná to tak prostě je,
až to všechno skončí. Jedna věc je ale jistá.

Jaká? Měli bychom co nejlépe využít náš čas,
dokud ho ještě máme. To není tak jisté. Obzvlášť, pokud potom
budeme pokračovat věčně. No, alespoň se oba shodneme na tom,
že to jednou skončí. Jo. Kolik myslíš, že nám zbývá času? To nevím.

Popravdě...
Mohl by skončit každou...