Analýza válečného úsilíVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 96
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:50
Počet zobrazení:3 941

Dva roky od začátku války se válčící země vyjadřují k průběhu války. Především Německo má hodně co říct. 

Přepis titulků

Dva roky. Minulý týden to byly dva roky, vlastně 102 let, co Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a všechno tohle začalo. A tento týden před sto lety válčící země analyzovaly válečné úsilí. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden na Sommě zvládli Britové dobýt Longueval a delvillský les, i když týden začali katastrofálními nekoordinovanými útoky. Rusové drtivě prohráli na severu, ale ve velkém vyhrávali na jihu a v Malé Asii.

Dva roky a jeden den od začátku války, 29. července, britský vrchní velitel Douglas Haig obdržel dopis od Williama Robertsona, náčelníka říšského generálního štábu. Byl o bitvě na Sommě a varoval ho, "že odpovědná místa začínají být situací znepokojena. Zajímá je, jestli ztráta třeba 300 000 mužů povede k velkým výsledkům, protože jestli ne, tak se spokojíme s něčím menším, než děláme teď."

Zdůraznili také, že hlavního cílu, ulevit tlaku na Francouze u Verdunu, bylo už do značné míry dosaženo. Ale Haig byl v pokračování Sommy neoblomný. Myslel si, že do šesti týdnů Německu dojdou kvůli stálému tlaku vojáci. Přesto 30. července Britové u Guillemontu zopakovali svoji chybu z minulého týdne, když se nepřizpůsobili německé taktice umístit kulometná hnízda mimo zákopy. Jako předtím postoupili do vesnice a jako předtím z ní byli za cenu těžkých ztrát boční palbou vyhnání.

Příkladem ztrát byl 2. prapor Royal Scots Fusiliers. Ze 770 mužů, co zaútočili, se jich vrátilo jen 120. Na začátku srpna se z dnešního pohledu zdá jasné, že Britové nepochopili, že se situace od začátku nebo půlky července změnila. Malé vyčerpávající útoky, které byly úspěšné na začátku, už zemi nedobývaly, protože Němci byli dobře organizovaní v soudržné, souvislé obraně. A mnoho jejich obranných bodů bylo na rozdíl od dřívějška mimo dohled přímého dělostřeleckého pozorování.

Špatné počasí obecně zabránilo Britům ve využití jejich letecké převahy a podle samotných dělostřelců zamezilo opotřebení děl přesnosti potřebné pro plíživé baráže. A jak jsem řekl, Britové stále nepochopili změny v taktice kulometů u Guillemontu. Tohle všechno dohromady bylo moc. Britské výhledu na Sommu v srpnu vypadaly ponuře. A věci vypadaly ponuře i pro Rakousko-Uhersko na východě.

28. července byla obnovena ruská ofenzíva podél skoro celé linie a podél celé linie se provalila rakousko-uherskou obranou. Jen v ten den rakouská 4. armáda ztratila 15 000 mužů, 60 % původní síly, a 90 kulometů. Timothy Dowling v knize Brusilovova ofenzíva píše: "Popravdě to byl obecně nedostatek bojového ducha habsburských jednotek, který zapříčinil katastrofu. Skoro dvě třetiny ze ztrát 4.

armády padly do zajetí, často takřka bez boje." Ale ten útok proti 4. armádě byl ve skutečnosti jen diverzí. Ruská 3. armáda a gardová armáda se řítily na Kovel přímo z východu. Ale červencové deště učinily linii Čtyřspolku podél řeky Stochid neproniknutelnou a Rusové, navzdory raným úspěchům, nezvládli linii překročit a utrpěli těžké ztráty. I když se to dá odvodit vzhledem k těžkým ztrátám a nehostinnému terénu, neschopnost generálů podřízených Alexeji Brusilovovi koordinovat a využívat úspěchy byla stejně drahá jako v polovině června.

Alexej Kaledin po rozbití 4. armády 28. července o den později nic moc neudělal, což dovolilo nepříteli přivést německé zálohy a zorganizovat obranu. Když útok pokračoval 30. července, zálohy o sobě daly znát a linie vydržela. Dále na jihu generál Platon Lechitski nezaútočil se svojí 9. armádou ani pod tlakem Brusilova a Stavky, a Centrální mocnosti tak rovněž měly čas se připravit. Jakmile karpatský sbor dorazil na Bukovinu 1. srpna, Centrální mocnosti si myslely, že mohou nejen udržet horské průsmyky, ale dokonce přejít do úspěšného protiútoku.

Stejně jako to tento týden učinili Britové. Po útoku osmanských vojsk v Romani v severní Sinaji. Britský protiútok zahnal Osmany zpět o 30 kilometrů. To byla hlavní akce tohoto týdne. Pokračující jatka na Sommě, přeskupující se armády na východní frontě, turecký útok na Sinaj, ale tento týden se stalo ještě něco. Tento týden před 102 lety se Německo, Francie, Rusko, Belgie a Velká Británie zapojily do války.

Ke druhému výročí války Collier’s Weekly, v té době významné americké noviny, otiskly vyjádření britské, francouzské a německé zahraniční kanceláře o stavu války. Britové jednoduše řekli, že se v jejich postoji od začátku války nic nezměnilo. Francie řekla, že se blíží den spravedlnosti, ale řekli rovněž tohle, což mě velice zaujalo: "Válka byla Němci vyhlášena Francii 3.

srpna 1914 pod směšnými záminkami typu ostřelování velmi vzdáleného území, například Norimberku. Smyšlený skutek, po kterém jsme nikdy netoužili, který jsme nebyli schopni zopakovat a který tamní noviny přešly bez povšimnutí." Toto jsem ještě nikdy neslyšel, že Německo údajně vyhlásilo válku Francii, protože bombardovala Norimberk. Jestli jste o tom někdo slyšeli a máte nějaké informace, pošlete nám je. Němci byli v Collier's výřečnější a tady je část napsaná baronem Mummem von Schwarzensteinem z ministerstva zahraničí v Berlíně: "Aby bylo možné ocenit úspěchy Německa za dva roky války, musíte si vzpomenout na velká očekávání, která jeho nepřátelé od války měly, a že silná koalice po letech politických plánů a vojenských příprav vtáhla prosperující říši do války.

Na začátku byl cíl německých nepřátel Německo zničit – jeho armádu, jeho flotilu, jeho obchod, jeho průmysl. Francie doufala, že znovuzíská Alsasko-Lotrinsko. Rusko doufalo v dobytí provincií východního a západního Pruska a Poznaně, které by byly "obohaceny" ruskou kulturou.

Rakousko-Uhersko mělo být rozloženo. Balkánské státy měly být carským protektorátem. Konstantinopole a Dardanely měly být předány romanovské říši. Anglie vstoupila do války záměrně, protože riziko pro ni bylo zdánlivě malé. Svět si bude pamatovat nafoukaný způsob, jakým němečtí nepřátelé předpověděli, že se jejich armády zanedlouho setkají v srdci Německa, že se Kozáci budou promenádovat Berlínem a že indičtí kopiníci a Gurkhové budou procházet poznaňskými parky.

Německo bude brzy ochromeno, ne, bude brzy zničeno. Taková byla očekávání nepřátel útočících na nás ze všech stran. Německo jednalo v sebeobraně. A jak si dnes vede? Kromě malé kousku říše jsou jedinými nepřáteli na německé půdě zástupy válečných zajatců. Válka je vedena na nepřátelské půdě.

Německo a jeho spojenci okupují tři nezávislá království. Okupují rozsáhlá nepřátelská území na východě i na západě. Drží tato území pevně a beze strachu jejich ztráty silou zbraní. Zvažte úsilí našich nepřátel vynaložené na západní frontě. Během jejich neúspěšných pokusů u Loos a Champagne minulý podzim utrpěli těžké ztráty a ničeho nedosáhli. Na jaře Německo zahájilo ofenzívu u Verdunu. Krok za krokem dobýváme půdu, francouzské pozice se hroutí jedna po druhé.

Díky genialitě Hindenburga není východní Německo ohrožováno Ruskem. Minulý rok ve spolupráci s naším spojencem Rakouskem-Uherskem jsme zatlačili Rusy zpět, přemohli jejich armády. Již dva měsíce Rusové pokračují v ofenzívě, to je pravda, ale neuspěli v prolomení našich linií. Naši nepřátelé si připsali pouze vysoké ztráty. Nedosáhli ničeho podstatného. Fyzicky nijak neohrozili naši pozici na západní frontě.

Naši nepřátelé si snad včas uvědomí, že se zakousli do žuly. Německo očekává výsledek současné ofenzívy klidně a sebevědomě. Poté opět přijde náš čas. Spojenci se radovali nad zhroucením Německa, které bylo opakovaně odloženo. Německo vstupuje do třetího roku války s neochvějnou vírou ve své vítězství. Německo bojuje proti nejnepříznivějším šancím v historii. Nebojuje jen proti nejsilnější kombinace nepřátel, ale proti světovému předsudku pečlivě utvořenému proti němu."

Všechno nejlepší. Válka není ani zdaleka u konce. Jestli vás zajímá tým za kamerami a chcete vědět více o produkci pořadu, klikněte na tuto speciální epizodu ze zákulisí natáčení. Patr(e)onem týdne je Haran Muntanyola. Podpořte nás na Patreonu, abychom byli méně závislí na reklamě. Lajkněte nás na Facebooku, kde se toho o Velké válce dozvíte ještě víc. Uvidíme se za týden.
 

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

7:46 malého

00