Bitva u JutskaVelká válka

Dvě nejsilnější námořní flotily se od začátku války ještě nestřetly, Britové začali s blokádou u Německa s cílem odepřít jim zboží a Němci obtěžovali mezinárodní dopravu ponorkami, ale to se změní tento týden, kdy se mocné lodě střetnou. Tento týden před sto lety se odehrála bitva u Jutska. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden se u Verdunu Francouzi pokusili obsadit pevnost Douaumont, ale neuspěli, ani když měli leteckou převahu, a rakousko-uherská armáda pokračovala v postupu Itálií při trentské ofenzívě.

Do Itálie se hned podíváme, neboť ofenzíva tento týden pokračovala. Během prvních dvou týdnů útoku zvládl italský náčelník generálního štábu Luigi Cadorna zformovat novou armádu o síle 180 000 mužů a poslat ji do Trenta a italská 5. armáda měla chránit cesty z údolí s cílem zabránit Rakušanům v postupu na benátské planiny, ale tento týden Rakušané dobyli Arsiero vzdálené jen pár kilometrů od planin. Brzy padlo i Asiago a Cadorna potom šokoval vládu prohlášením, že jestli nepřátelský tlak nepoleví, přikáže ústup na celé frontě až k Benátkám.

Rakušané zatím zajali 30 000 vojáků. Tento týden bylo živo rovněž na západní frontě. Nekonečná jatka u Verdunu stále nepolevovala, ale dále na sever u Yper bitva o Mont Sorrel – ve starších zdrojích nazývána také třetí bitva o Ypry – začala 2. června a dva německé útoky prorazily britské linie do hloubky 700 metrů na tříkilometrové frontě.

Cesta do Yper byla nyní otevřená a nechráněná. Avšak hlavní zpráva dnešního týdne pochází z moře. Britská i německá flotila byly stále agresivnější. Velitel britské flotily John Jellicoe chtěl německou flotilu vlákat do pasti a jeho protějšek Reinhard Scheer chtěl Brity donutit k chybě. Scheer poslal flotilu do Skagerraku, aby odtamtud útočila na nepočetné britské lodě a obchod, ale 16 bitevních lodí, 6 predreadnoughtů, 5 bitevních křižníků, 11 lehkých křižníků a 63 torpédoborců se chtělo také střetnout s britskou flotilou, porazit ji a eliminovat blokádu Německa.

Za pomoci rozvědčíků z Místnosti 40, kteří dekódovali německé bezdrátové zprávy, byl Jellico upozorněn a vyslal svoji flotilu, ale Britové ve skutečnosti mířili do pasti. Čekalo na ně kolem dvaceti ponorek. Ale Scheer radost neměl, protože oceán je veliký a britská flotila čítající 28 bitevních lodí, 9 bitevních křižníků, 34 lehkých křižníků a 78 torpédoborců, ponorky nepozorovaně minula.

Bitva u Jutska přivede do hry čtyři admirály – Scheera a Franze Hippera na německé straně a Jellicoea a Davida Beattyho na britské straně. Nepřátelé se dostali do kontaktu, když se obě strany vydaly k obchodní lodi, která se náhodou plavila mezi flotilami. Palba mezi křižníky začala ve 14:28 31. května roku 1916 a bitva u Jutska začala.

Hipper a jeho bitevní křižníky mířily na jih s cílem nalákat Beattyho k Scheerově, stále skryté, hlavní síle. Beatty je následoval na palubě vlajkové lodě The Lion. Střelba začala v 15:48. The Lion byl zasažen a vzplanul a šel by ke dnu, kdyby se nezaplavil zásobník munice a oheň neuhasil. Britská Indefatigable byla zasažena dvěma 280mm granáty z německé Von der Tann, přičemž celá loď explodovala a zemřelo, kromě dvou, všech 1019 námořníků.

Poté byla zasažena Queen Mary, která se rovněž rozletěla na kusy. Zemřelo 1266 mužů. Beatty zůstal v klidu a toto řekl kapitán vlajkové lodě Alfred Chatfield: "Stál jsem vedle sira Davida Beattyho a oba jsme se otočili právě včas, abychom viděli ten nepěkný pohled. Vzpomněl jsem si na své kamarády na té lodi. Uvědomil jsem si, jaké štěstí jsme na Lionu měli. Beatty se na mě podíval a řekl: 'Něco je dnes s našimi zatracenými loděmi špatně.' Tato poznámka nepotřebovala komentář ani odpověď.

Něco bylo špatně!" Špatně bylo to, že pancíř britských bitevních křižníků nebyl dost silný, aby odolal německým granátům, a jakmile střela prorazila trup, nedostatečná protivýbušná opatření znamenala, že výbuch směřoval dolů k zásobníku a výsledky byly katastrofální. Žádná loď na světě by neodolala takovým explozím.

Hipper brzy dovedl Beattyho skoro ke Scheerově flotile, ale Beattyho 2. skvadra lehkých křižníků prováděla průzkum a spatřila dlouhý zástup německých bitevních lodí. Beatty zareagoval rychlostí blesku, okamžitě obrátil kurz a zamířil zpět k britské flotile a Scheer si neuvědomoval, že každá minuta cesty na sever jej přivádí blíže k Jellicoeovi a jeho flotile. Beatty však neposlal Jellicoeovi žádné užitečné zprávy o Scheerově poloze, a brzy Jellicoeův pravý zástup čelil Němcům.

1. skvadra křižníků pod velením kontradmirála Roberta Arbuthnota na palubě Defence se ocitla pod těžkou palbou a během pár sekund byla Defence poslána na dno moře. Avšak brzy Jellicoeovy bitevní křižníky sypaly střely na Hipperovy lodě, a kvůli světlu a mlze je Němci neviděli, aby mohli střílet zpět, ale na pár sekund se mlha protrhala a Němci zasypali palbou Invincible. Britské pořekadlo "rychlost bude naším pancířem" bylo podrobeno zkoušce a shledáno nepravdivým, když Invincible explodovala v 18:34.

Jen šest mužů z 1032 přežilo. Ale Jellicoeovy dreadnoughty nyní střílely na obnaženou záď německé flotily a způsobovaly vážné poškození. Scheer nařídil stočit se doprava tak, jak to Němci trénovali, kde se poslední loď stočí první a další lodě ji budou postupně následovat, a Němci brzy zmizeli z dohledu. Jellicoe je nenásledoval.

Změnil kurz a umístil se mezi německou flotilu a její základnu ve Wilhelmshavenu a když Scheer opět stočil své lodě, opět znovu mířily vstříc Britům a ocitly se pod těžkou palbou. Obrátil své bitevní lodě a nařídil bitevním křižníkům krýt ústup. Schytávaly ale tak těžké poškození, že by jej neustál žádný britský bitevní křižník, ale Němci měli lepší pancíř a trup byl rozdělený do vodotěsných oddělení. Němci unikli, ale Britové byli stále mezi německou flotilou a jejím přístavem. A s příchodem tmy vyvstala otázka, jestli se Scheer vyhne Britům a vrátí se domů?

Protože se několik jeho bitevních křižníků skoro potápělo, Scheer vybral tu nejkratší cestu přes Horns Rev, ale Jellicoe toto nevěděl a na základě posledních zpráv vyvodil, že Němci poplují kolem severního Fríska, takže tam Jellicoe zamířil, přičemž jeho torpédoborce pluly pět mil za ním, aby pokryly Horns Rev. Jellicoeovy torpédoborce narazily do německé flotily, ale Britové na rozdíl od Němců neměli správně zaměřené světlomety, žádné světlice a skoro žádné noční identifikační signály, takže nechtěli střílet na černé siluety plující k nim ze strachu, že jsou to jejich vlastní lodě.

A taky nikdo neřekl Jellicoeovi a jeho mocným dreadnoughtům pět mil před nimi, co se děje. Britům se povedlo zničit predreadnought Pommern, přičemž zemřelo 844 lidí, ale německá flotila proplula tmou kolem Britů. Poničené a pošramocené německé bitevní křižníky, některé dokonce neschopné střelby, prokulhaly britskými zástupy a několikrát byly spatřeny, ale žádný dreadnought nezačal po nevěřícných Němcích střílet.

Britská flotila připlouvala a chystala se na bitvu za úsvitu, ale ta nepřijde. Scheer dorazil do Wilhelmshavenu chvíli po poledni. Němci ztratili jeden bitevní křižník, jeden predreadnought, čtyři lehké křižníky a pět torpédoborců, ale Britové ztratili mnohem víc, tři bitevní křižníky, tři pancéřové křižníky a osm torpédoborců.

Němci ztratili 2551 životů, zatímco Britové 6094 a císař řekl, že "kletba Trafalgaru byla zlomena," ale jde o to, že německá flotila už po další bitvě s Brity netoužila, a Scheer napsal císaři, že vítězství může být dosaženo jen posláním ponorek útočit na britské obchodní lodě. Takže status quo bude pokračovat a to pro Němce znamenalo strategickou porážku. A jsme na konci dalšího týdne.

Rakušané postupují Itálií, Němci prorážejí obranu u Yper a obří bitva se odehrála v Severním moři. Ta bitva byla úderem do tváře britské prestiže. Skončím dnes zmínkou tisku a propagandy během války, o které jsme mluvili už dřív, ale tento týden je skvělým příkladem, když britská admiralita zveřejnila jedno komuniké o bitvě, a poté druhé s jinými informacemi, které Winston Churchill přibarvil trochu do růžova. Výsledkem jsou vzpomínky Very Brittain z londýnské nemocnice: "Slavili jsme slavné námořní vítězství, nebo truchlili nad palčivou porážkou?

Neměli jsme tušení. Každé další vydání novin zahalilo, než aby nasvítilo, tento důležitý rozdíl." V tuto chvíli nikdo přesně nevěděl, co se děje. Jestli se chcete dovědět více o válečné propagandě, klikněte na tuto speciální epizodu. Patr(e)onem týdne je Todd Zaragoza. Jestli nám chce pomoci pořad zlepšit, podpořte nás prosím na Patreonu.

A pokud si chce přečíst skvělou knihu o první světové válce na moři, jděte do našeho Amazon obchodu a kupte si Castles of Steel. Nezapomeňte nás odebírat. Uvidíme se za týden.