Očekávaná ruská ofenzívaVelká válka

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 91
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:45
Počet zobrazení:2 502

Rusové útočí, aby tak ulevili tlaku na Verdun. Tam se Němci probíjejí kupředu a na moři dojde k námořní bitvě. 

Přepis titulků

Rusové i Italové slíbili Francouzům, že zahájí ofenzívy, aby tak ulevili tlaku v zuřící bitvě u Verdunu. Minulý týden Italové jednu zahájili na Soči a tento týden, v kolosálních počtech, zaútočí Rusové. Jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden viděla italská fronta pátou bitvu na řece Soči, na západě se vše točilo kolem Verdunu, nizozemské lodě byly potápěny a v Libyi byli zachráněni zajatci.

Toto se stalo potom. Minulý týden jsme se Verdunu nevěnovali, takže u něj začnu. Minulý týden jsem zmínil, že se Němcům opakovaně nepodařilo obsadit pevnost Vaux. Vaux stála na pravém břehu Mázy. Vesnice Vaux změnila majitele během března třináctkrát, ale pevnost Němci nikdy neobsadili. V jednu chvíli německý velitel generálporučík Guretzky-Cornitz obdržel zprávu, že pevnost padla.

Předal zprávu na velitelství a za chvíli obletěla celý svět. Císař jej ocenil Pour le Merite, ale když jeho muži vstoupili do pevnosti, byli všichni zastřeleni a francouzský velitel Joseph Joffre vydal obráncům rozkaz: "Vy budete těmi, o kterých jsem řekl, že zatarasí cestu k Verdunu." 20. března přišel německý útok na okraji verdunského výběžku poblíž Avocourt. Útočila 11. bavorská divize vedená generálem Paulem Ritterem von Kneusselem, který si vysloužil svoji Pour le Merite za znovudobytí Přemyšle minulý rok. Při začátku útoku bylo hodně jeho mužů pohřbeno zaživa francouzskými děly, ale Francouzi na frontových liniích byli na pozicích příliš dlouho a ztratili naději.

Hodně jich dezertovalo a prozradilo Němcům, jak obejít francouzský ostnatý drát. Němcům trvalo jen čtyři hodiny obsadit francouzské pozice, kde se vzdalo 2825 mužů s 25 kulomety a krabicí plnou medailí Croix de Guerre. Pro francouzské vrchní velení to byl tvrdý úder, ale zároveň díky němu byly posíleny francouzské obrané pozice. O dva dny později, když se Němci snažili zopakovat předešlý úspěch, byli ze tří stran zmasakrováni francouzskými kulomety.

Déšť proměnil bojiště v bažinu a Němci tak nemohli přinést minomety, aby se s kulomety vypořádali. Ztratili ten den 2400 mužů a nezískali ani metr půdy. Verdun je malou oblastí a tento týden francouzský spojenec Rusko zaútočí na větší. 18. března Rusové zahájili ofenzívu jižně od Dvinsku poblíž bažinatých jezer. Německé linie se táhly od jezera Drisviaty k Postavě a další ruský útok udeřil dále na jihu na březích jezera Narač, ale Rusové byli odraženi a za dva dny padlo 9000 vojáků.

V noci 20. března vybojovali Rusové mezi Postavy a Vileity kus německých zákopů. A aby odrazili silný německý protiútok, dopadla před zákopy ohnivá stěna. Ve stejný čas německé dělostřelectvo silně podporovalo útok své pěchoty. Obě strany střílely tak horlivě, že do sebe jednotlivé výstřely splývaly. Granáty explodovaly bez přerušení a pušky střílely tak rychle, že dělaly stejný rámus jako děla. Odpoledne se Němcům podařilo zákopy znovu dobýt. Ve skutečnosti Rusové útočili od Rigy až k rumunské hranici s neuvěřitelnou razancí a odhodláním.

Ale ruské ztráty byly neuvěřitelné. Jeden novinář napsal: "Mají připravených asi 60 divizí. Tomu odpovídají i ztráty a odhadem se na frontě dlouhé 90 km vyšplhaly k 80 000. Například proti jedné německé jízdní divizi bylo vrženo sedm pluků na přímé, ale 8 řad hluboké frontě. Čtyřikrát zaútočili proti německému ostnatému drátu bez vidiny postupu a ztratili na 3000 mužů.

Ale proč Rusové útočí jako šílení, zvláště na severu u Dvinsku a jezera Narač? Čerstvé posily přijíždějí denně a ruské zásoby munice, které zatím byly jedním z hlavních důvodů ruských selhání, byly nyní nevyčerpatelné. A útoky byly nyní pečlivě připraveny, takže o co tady jde? Řeknu vám co, přicházelo jaro a s ním i tání sněhu a záplavy. A podél skoro celé severní fronty měli Němci jednu výhodu. Byli na vyšších a sušších pozicích než Rusové a ruské zákopy budou během záplav nepoužitelné.

Takže ta nezlomná energie a neúcta k lidským životům ruských velitelů v březnových ofenzívách byla výsledkem potřeby dostat muže do lepších pozic co nejrychleji a někteří z taktického pohledu řeknou, že ztráty, které utrpěli, ta cena, kterou byli ochotni zaplatit, nebyla tak velká vzhledem k možnému zisku, takže útoku jen v dnešním Bělorusku se účastnilo 350 000 vojáků a 1000 děl. Na severu bylo tento týden hodně akce a některá se odehrávala v Severním moři, kde 24. března došlo k námořní bitvě. Německá doprovodná loď Greif zaútočila na britskou loď Alcantara.

Greif se snažil prorazit britskou blokádu pod norskými barvami, když byla zahlédnuta. Alcantara se přiblížila na několik set metrů a spustila člun. V tu chvíli Němci odhalili své zbraně a bitva začala. Za pouhých 12 minut byl Greif v plamenech a Alcantara se potápěla po zásahu torpéda. Přesto by se Greif zvládl stáhnout, ale připluly dvě další britské lodě a Greif byl znovu zasažen. 115 ze 300 lidí na palubě Greifu bylo zachráněno, Britové ztratili 74 mužů a obě lodě se potopily ke dnu.

Tady je další námořní poznámka. 22. března Britové vyzkoušeli novou zbraň, hlubinnou minu, kterou zničili německou ponorku u irského pobřeží. A ani v Irsku tento týden nebyl klid. 21. března se v Tullamore protestovalo před sídlem Sinn Fein na William Street. Sinn Fein byli irští republikáni bojující za nezávislé Irsko. Došlo k potyčce mezi britskými loajalisty a dobrovolníky Sinn Fein, ale když dorazila policie a zdánlivě chránila přívržence Sinn Fein, lidí začali na budovu házet kameny a z budovy padlo několik výstřelů.

Policie šla prohledat sídlo Sinn Fein, ale ti je nejen odmítali vpustit dovnitř, ale začali na policisty střílet a dva zranili. Napětí v Irsku znatelně rostlo. A tady je pár poznámek na konec týdne. 18. a 20. března Spojenci bombardovali Zeebrugge. Ve východní Africe Britové 18. března zahnali nepřítele za řeku Ruwu a 21.

března dobyli Arushu v Kilimandžáru. A tady je citace ohledně spojeneckých sil v Soluni v Řecku. Před nedávnem jsem zmiňoval, že Soluň sužovala malárie, ale teď byla zima a britský doktor napsal velícímu zdravotníkovi v Soluni: "Ještě máte dva měsíce, než se generál Malárie vrátí." A jsme na konci dalšího týdne. Bitva na moři, nepokoje v Irsku, úsvit hlubinných náloží, ještě více padlých u Verdunu a Rusové zbrkle vrhají stovky tisíc mužů na nepřítele podél celé fronty.

Počet ztrát, zejména ruských, na východní frontě je opravdu děsivý. Pomyšlení, že lidský život měl tak malou hodnotu, ale Rusko mělo dvě výhody – muže a zemi – a bylo by hloupé je nevyužít. Čísla na západní frontě jsou menší, ale přesto – a moc toho neprozradím, císařův životopisec Adam Palmer napsal o Verdunu následující: "V tomto jednom sektoru západní fronty ztratili Němci přes 300 000 mužů, aby dobyli pustinu o polovině rozlohy metropolitního Berlína." Myslím, že koncentrace smrti v tak velkém rozsahu na tak malé rozloze může být nejvíce absurdní a šokující věcí na celé válce.

Často kvůli číslům zapomínáme, že každý padlý nebo raněný voják s někým bojoval, často muž proti muži a často až do hořkého konce. Jestli chcete vědět, jak tyto malé bitvy probíhaly a jak brutální byly, klikněte na tuto speciální epizodu o zákopovém boji. Patr(e)onem týdne je Bernd. Podpořte nás na Patreonu, abychom mohli pořad ještě více vylepšit. A pro více informací o císaři nás sledujte na Facebooku.

Uvidíme se za týden.

Komentáře (9)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Přeložíte tu mini epizodu o boji muži proti muži?

20

Odpovědět

jeho krk ma znervoznuje, dalsi z rady hviezd, ktore zomru za ,,zahadnych,, okolnosti, david carradine, michael hutchence, Chester Bennington atd. honelnici

03

Odpovědět

Zdarec,

měl bych otázku..neříkal někde/někdy proč Italové útočí zrovna v Alpách (přišlo by mi jednodušší to zkusit na Balkáně..)?

10

Odpovědět

Jednotky na Balkán mohli Italové teoreticky poslat, když ještě Srbsko bojovalo, ale teď už tam šance není. A i kdyby se pro to rozhodli v roce 1915, tak je třeba si uvědomit pár věcí. Za prvé mezi Itálií a Balkánem je moře, a Rakousko má námořnictvo a má i ponorky. Za druhé poslat jednotky na Balkán a plánovat a vést válku pohybu není vůbec jednoduché pro zemi, která do války vstoupila naprosto nepřipravena a nemá prakticky žádné zkušenosti s moderní válkou. Za třetí by bylo třeba všechny ty jednotky zásobovat, odvážet raněné a dovážet posily. A to by prostě nebylo možné bez naprosté kontroly Jaderského moře a nejsem si jistý, jestli by jí Italové mohli dosáhnout a nebyla si toho jistá ani jedna strana, proto Italové a Rakušané drželi své loďstvo většinou v přístavech a nepouštěli se do větších námořních bitev. Italové byli rádi, že se zvládli zakopat a zůstat tam, kde jsou. Jejich generálové je posílají na zteč proti kulometným hnízdům a vy byste chtěl, aby vedli válku pohybu a obkličovali nepřátele na Balkáně? :) To asi ne :) Němci by to zvládli, protože vedli války prostě pořád, to je jejich doména v tom jsou dobří. Britové by to zvládli taky bez pochyby, možná Francouzi... Ale určitě ne Italové.

80

Odpovědět

+InkCZDíky za odpověď. Je fakt, že jsem nepřemýšlel nad tím, že stejní generálové, kteří posílají na smrt desetitisíce vojáků proti kulometním hnízdům by pak vedli i kampaň na Balkáně..:-)

Každopádně..díky za osvětlení stavu námořnictva a stavu na Jaderském moři :)

00

Odpovědět

+"dotaz"Nechci znít jako cynik, ale víš, kolik by ušetřili na proviantu, kdyby jim skončila během měsíce půlka armády na dně Jadranu?

20

Odpovědět

+-HoNY-Nevím..kdyby na dně skončila půlka army, tak podle mých výpočtů by ušetřili zhruba polovinu. :-)

60

Odpovědět

Díky za překlad :-)

10

Odpovědět

1:27 bavOrská

00

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK