Pád RigyVelká válka

Čtyřspolek obsadil několik hlavních měst států a oblastí. Už je to ale dávno. To se změní, když tento týden padne Riga. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden se bojovalo u Verdunu, na Banjšické plošině a na Černém moři, velké věci se ale děly i mimo bojiště, když proběhla moskevská státní konference. Toto následovalo. Jak jsem říkal, následoval pád Rigy. O toto město na ústí Daugavy již Němci usilovali velice dlouho, bylo však pro ně velkým oříškem.

Ruské pozice byly na východním břehu, na západním měli ale silné předmostí a řeka byla téměř půl kilometru široká. Nyní německý generál Oskar von Hutier spustil svůj útok. Měl k dispozici 750 velkých děl a 550 minometů, a navíc brilantního dělostřelce Georga Bruchmüllera, známého jako Durchbruchmüller, muže, co dokázal prorazit cokoliv. Ten přišel se systémem krátké a intenzivní baráže, který naprosto ochromil obranu ve chvíli, kdy začínal hlavní útok.

Plán byl použít 75 % plynových střel a 25 % vysoce explozivních. Oblast bude plná plynu, takže si Rusové budou muset nasadit masky, což jim zkomplikuje dělat cokoliv dalšího. Komunikační uzly budou zničeny explozivními střelami, což oslepí ruské velitelství a izoluje jej od průběhu událostí. Hutier také použil úderné oddíly se specializovanými útočnými jednotkami. Ty byly vybaveny hlavně lehkými kulomety, granáty a plamenomety a vyhýbaly se hlavním centrům odporu a útočily na baterie děl a velitelství.

Těžká děla a pěchota pak zlikvidovala to, čemu se úderné oddíly vyhnuly. Kvůli řece pak trénovali obojživelné operace a zakládání předmostí, aby ženisté mohli vybudovat pontonové mosty. Baráž začala 1. září ve 4 ráno a fungovala bezchybně. Ruská děla byla umlčena a pěchota s hrůzou opouštěla své pozice. Přechod řeky v 8:30 nenarazil na silnější odpor. Rusové se stáhli a fronta se stabilizovala asi 30 kilometrů severovýchodně od Rigy, Němci tak obsadili čtvrté největší ruské město bez větších problémů.

6. září dokonce císař navštívil Rigu, aby se podíval na stav svých jednotek. A Rusko mělo pořád dost problémů na domácí frontě. Bylo nutné se vypořádat s narůstající oblibou a mocí bolševiků. Reportér John Reed říkal, že mnoho důstojníků armády by preferovalo porážku od Německa před bolševismem. Velitel armády Lavr Kornilov si předvolal 4000 důstojníků, kterým slíbil, že do jednoho všechny bolševiky pověsí.

Premiér Alexandr Kerenský navštívil frontu a slíbil několika generálům, že brzy ustanoví komisi, která nad zemí převezme vojenskou kontrolu. Kornilov souhlasil s myšlenkou vojenské diktatury, pouze s jednou změnou: Vynechal by Kerenského. Kerenský v domnění, že s ním Kornilov souhlasí, požádá o vyslání jízdního sboru do Petrohradu, Kornilov ale váhá. Během pár dní si Kerenský uvědomí, že mezi nimi není vše úplně růžové. Poté Kornilov požaduje, aby Kerenský jeho armádu převelel do Petrohradu.

To Kerenský odmítne a týden tak končí obvyklým naprostým chaosem v ruské vládě. A tento týden byl trochu chaos i ve francouzské vládě. Premiér Alexandre Ribot odvolal ministra vnitra Louise Malvyho. V reakci na to odstoupila celá jeho vláda. Ribot vládu neopustí, ale stane se ministrem zahraničí v nové vládě, kterou příští týden ustanoví nový premiér Paul Painlevé. A ve Francii se tento týden dále bojuje, Kanaďané pořád drželi pozice v Lens, obklíčeni Němci a pod neustálou palbou.

V noci 3. září zaútočili a získali 250 metrů území na půlkilometrové frontě. A 6. září jednotky z Britské Kolumbie obsadily třistametrovou řadu domů bráněnou čtyřmi německými rotami. Můžete tady vidět, že tyto drobné střety probíhají každý den, i když tu neprobíhá žádná velká ofenziva. Ale jinde samozřejmě velké ofenzivy probíhají. Na italské frontě pořád pokračovala 11. bitva na řece Soči těžkými boji na Banjšické plošině a hoře Monte San Gabriele.

Italský útok na samotnou horu přišel 3. září a londýnské Times ho popsaly následovně: "Italové zaútočili ve třech formacích. Jedna zaútočila přímo podél hřebenu, druhá postupovala po severovýchodním svahu a třetí útočila na pravém křídle. Formace na levé straně Rakušany zaměstnala a odvedla jejich pozornost. Pravá formace poskytla hlavní podporu pro druhé křídlo útoku, což slavilo naprostý úspěch. Prostřední formace byla k nezastavení. Zlomila veškerý odpor a bez ohledu na ztráty vzala ztečí kulometná hnízda, dostala se k jeskyním a do hodiny měli Italové pod kontrolou vrchol hory.

Další bonus na Italy čekal na Banjšické plošině. Některé rakouské pozice byly vyklizeny tak spěšně, že po vojsku zbyly celé vozy zbraní a střeliva, které Italové ochotně sebrali. A v Rumunsku končila další ofenziva, bitva o Mărășești. 3. září utrpěl rumunský a ruský útok těžké ztráty pro malý postup. I když pak pokračovaly menší střety, obě strany zaujaly obranné postavení. 5.

září zahynula Ecaterina Teodoroiu, rumunská hrdinka a dobrovolnice, když vedla svou četu do útoku, a 8. září zahyne generál Karl von Wenninger při baráži nepřátelského dělostřelectva. Téměř ve všech ohledech byla bitva o Mărășești rumunským vítězstvím. Martin Gilbert však tvrdí opak, Němci prý zajali 18 000 nepřátel. Nikde jinde jsem tento údaj ale nenašel. Teodoroiu byla původně zdravotní sestra, od loňského října však bojovala na frontě. V listopadu byla zajata, ale zabila svého strážce a uprchla.

V bojích pak byla zraněna při baráži a převezena do nemocnice. Po propuštění byla vyznamenána, povýšena a pověřena velením čety. Von Wenninger měl hodnost generálporučíka, jednu z nejvyšších hodností v německé armádě. Během svého života velel obranným pozicím ve Vlámsku, u Arrasu a na Sommě. Nejen tyto armády se ale zabývaly obranou. Spojenecký konvojový systém obrany lodí před německými ponorkami byl pomalu zaváděn, což byla poměrně komplikovaná záležitost.

Byla potřeba neustálá obezřetnost, aby do sebe lodě nenarazily nebo se z konvoje neztratily. To je problematické, když v noci plujete bez osvětlení. "Konvoje přinesly mnoho nových povinností. Signály získaly velkou důležitost. Špatné porozumění signálu mohlo vést k okamžité kolizi. Na můstku je potřeba každé oko. Je nutné bedlivě sledovat vedoucí loď a strojníci musí neustále korigovat rychlost, což je pořád drží u strojů." Tvrdá práce se ale vyplatila.

Během tohoto měsíce do Británie dorazilo 83 konvojů s celkově 1306 loděmi. Jen 18 lodí bylo potopeno, z nichž se 8 od konvoje odpojilo. A z 55 konvojů mířících opačným směrem bylo potopeny jen dvě lodě. Německé ponorky zjistily, že je oceán prázdný, protože kompaktní konvoj byl jen o trochu viditelnější než samostatná loď, takže přes moře plula jen jedna věc místo tuctu jednotlivých cílů. A i když konvoj objevily, pokus o útok na loď byl riskantní, protože byla chráněna torpédoborci s hlubinnými náložemi.

Potápěných lodí tak prudce ubývalo, zatímco potopených ponorek přibývalo. Vypadá to, že se nakonec Británii nepodaří z války vyhladovět. Němci se ale snažili i ze vzduchu. 3. září šest německých letadel bombardovalo Sheerness. 132 lidí zemřelo a 96 bylo zraněno. 4.

září byl bombardován Londýn a jihovýchodní hrabství, 19 lidí bylo zabito a 71 zraněno. Stejného dne byli zabiti čtyři Američané při náletu na britskou nemocnici ve Francii. Byli to první členové americké armády, kteří ve Francii za války zemřeli. A 6. září americký generál Pershing přesunul americké velitelství z Paříže do Chaumontu. Francouzský prezident Poincaré toho dne americké jednotky navštívil. On ani Pershing nebyli z jejich stavu nadšení.

Bude to chtít čas, zejména, když ministr války Newton Baker prohlásil, že žádný Američan se nepřiblíží k frontě, dokud nebudou plně vybaveni a vycvičeni. George Clemenceau upozornil, že na toto nikdo nebyl plně připraven a Francie je vyčerpaná a potřebuje pomoc. Takový byl týden, boje v Itálii a Rumunsku, konvoje na moři, nová francouzská vláda a pád Rigy. Další zářez na německé pažbě. Budou Rusové dále ustupovat?

Budou Němci pochodovat na Petrohrad? I se vším chaosem se Rusko pořád drželo ve válce a alespoň část armády byla pořád ochotná bojovat. Pokud Petrohrad padne, pokud Rusko padne, co to bude pro spojence znamenat? To se dozvíme až časem. Jestli vás zajímá systém obrany proti německým ponorkám, zde je náš nedoceněný díl na přesně toto téma. Patr(e)onem týdne je Melanie Cook. Vaše podpora nám umožňuje pořad dále a dále vylepšovat.

Zvažte také naši podporu na Patreonu. Na viděnou příště!