Premiéra hořčičného plynuVelká válka

Již jsme mluvili o inovacích vymyšlených během války, se kterými všechny strany přišly v naději na výhodu nebo průlom. Tento týden se objeví další – hořčičný plyn. Já jsem Indy Neidell, vítejte u Velké války. Minulý týden Rusové na východě spustili velkou ofenzivu, která okamžitě slavila úspěch. Arabské povstání dobylo Akabu, důležitý přístav pro přísun zásob, a v parlamentu v Berlíně panoval nepokoj.

Tento nepokoj byl ohledně pro a proti německé neomezené ponorkové války fungující již šest měsíců. 10. července se Walher Rathenau, německý průmyslník, novinář a bývalý předseda válečné komise pro suroviny setkal s generálem Ludendorffem. Ludendorff věřil, že spojenci nebudou moci ve válce pokračovat kvůli neomezené ponorkové válce. To však byla planá naděje a minulý týden jsme viděli, že si mnozí v parlamentu uvědomují, že kampaň selhala.

Rathenau ho varoval, že se Britové ze všech sil snaží potopené lodě nahradit a že USA možná lodě staví rychleji, než je Němci stačí potápět. I když mu Ludendorff nevěřil, měl Rathenau pravdu. Britský námořní odborník Arthur Salter zorganizoval takový program, že Britové na náhradu potopených lodí potřebovali jen velice krátký čas. A Británie v organizaci válečného úsilí vskutku nelenila. Tento týden byl založen britský ženský podpůrný armádní sbor.

Británie poprvé v dějinách oblékne ženám uniformy a pošle je do Francie jako úřednice, telefonistky, kuchařky a instruktorky na plynové masky. V této době mohli mít v armádě důstojnickou hodnost pouze muži, proto měly ženy tituly kontrolorek a administrátorek. Hlavním cílem tohoto plánu bylo uvolnění mužů z těchto pozic pro službu na frontě. A ženy již samozřejmě ve velkém počtu v Británii pracovaly v muničních závodech, což bylo také velice nebezpečné. Ženy pracující s TNT byly známy jako "kanárci" kvůli žlutému zabarvení kůže způsobené otravou právě z TNT.

Některé zemřely právě kvůli této otravě nebo kvůli nehodám typu exploze. Minulý rok exploze ve Favershamu zabila 115 mužů a chlapců. Ta se stala v neděli ráno, takže ženy zrovna nepracovaly. Před pár měsíci ale vybouchla londýnská továrna Silvertown a 69 z obětí výbuchu způsobeném 50 tunami TNT a 72 ze zraněných byly ženy. Tato exploze zničila přes dva kilometry čtvereční východního Londýna a způsobila větší škody než všechny nálety na město za celou válku.

Válka ve vzduchu ale pokračovala. 7. července proběhly denní nálety na Margate a Londýn, které měly 250 převážně civilních obětí. To byl poslední denní nálet na Londýn, protože bylo sestřeleno 11 německých letadel. A Britové se nezabývali jen logistickým plánováním v týlu.

Lawrence z Arábie se v Káhiře setkal s generálem Edmundem Allenbym. Po úspěchu u Akaby Lawrence nastínil své plány další fáze Arabského povstání, koordinovaný útok sedmi různých sil na konci srpna. Allenby jej podpoří britským útokem v Palestině v tu samou dobu. Allenby řekl, že bude připraven v polovině září, a přesvědčil válečný kabinet, aby mu poskytl další dvě divize. Toto ale nebyly největší plány, které Britové připravovali. Připravovali i velkou ofenzivu v Belgii, velitel Douglas Haig byl ale v podobné pozici jako francouzský generál Nivelle před pár měsíci, tedy čelil obecnému skepticismu a nebyl ochotný se nechat odradit.

Ferdinand Foch označil Haigovy plány na vlámskou ofenzivu za marné, nerealistické a nebezpečné. Jejím cílem bylo zatlačit Němce o pět kilometrů během prvního dne a celkově o 25 během osmi dní. Jakmile Britové obsadí železniční uzel v Roeselare, speciálně vycvičená divize s tankovou jednotkou bude vysazena na pobřeží za německými liniemi.

Poté britská 4. armáda blízko ústí řeky Yser do moře vyrazí s podporou námořních děl na východ a spojí se se silou vysazenou na pobřeží. Němci údajně neměli mít dost sil na zformování nové obranné linie a budou se muset z pobřeží úplně stáhnout. Jedním z mnoha problémů plánu bylo, že Němci přesně věděli, co se chystá. Jediným tajemstvím byl výsadek z moře.

Ten byl utajován natolik, že muži trénující na něj na Temži nesměli vůbec psát domů. "Němci měli ze vzduchu a z pozorovatelen na hřbetech obklopujících Ypry výborný výhled na největší koncentraci vojáků a zbraní v dějinách britské armády." Poslali tak do oblasti dalších 14 divizí. S nimi přijel i Fritz von Lossberg, vynálezce německého obranného systému, který se stal náčelníkem štábu německé 4.

armády. To se stalo před pár týdny, měl tedy přes měsíc času na přípravu. V současnosti byli Němci sebevědomí, že se dokáží ofenzivě ubránit. "Co se útoku týče, jsem klidný. Nikdy jsme neměli tak silné zálohy, tak dobře připravené jako na této frontě." Korunní princ Ruprecht Bavorský. 10. července Němci zahájili Unternehmen Strandfest, operaci "Plážový večírek", proti britské 4.

armádě na předmostí na Yseru. To byl útok německé námořní pěchoty s podporou ze vzduchu a plíživou baráží. Většinu Britů zahnali na západní břeh řeky, a dokonce našli tunel, kterým Britové chtěli vyhodit do vzduchu německé pozice. Dobře věděli, že se na pobřeží chystá něco velkého, a obsazením výšin u Yseru dostali Brity do daleko nevýhodnějších pozic. A možná jim i vzali možnost provést výsadek z moře. Kdyby proběhl, byl by tento výsadek naprosto novou věcí.

I tak se však tento týden stalo něco nového a zlověstného, když Němci použili dva nové útočné plyny. V útoku, o kterém jsem mluvil, Němci použili plyn nazývaný "modrý kříž". Modrý kříž neměl způsobit smrt nebo zranění, ale rozptýlil velice jemný prach částic, který měl proniknout respirátory a způsobit kýchání a záchvaty kašle, který zasažené vojáky donutí si respirátor sundat a tím se vystavit účinkům fosgenu nebo dalších plynů.

Nebylo to příliš efektivní, částečně kvůli systému distribuce, částečně kvůli tomu, že Britové s tímto konceptem počítali a na svých plynových maskách používali filtry částic. O dva dny později byl použit efektivnější plyn. Žlutý kříž – hořčičný plyn. Němci jej na Brity vypálili u Yper a původně byl zamýšlen jako obranné opatření k zamoření celé oblasti. Během dne bylo vypáleno 50 000 plynových střel a zasaženo bylo přes 2000 vojáků.

V dalších týdnech Němci vypálí přes milion plynových střel, kterými zabijí přes 500 mužů a další tisíce vyřadí z boje. K průlomu jim to ale nepomůže. Britové příští týden vypálí 100 000 střel s chlorpikrinem, který zabije 75 Němců. Jediný incident z 9. července ale zabije více lidí než všechny plynové útoky. Ve Scapa Flow explodovala bitevní loď Vanguard, kromě tří zemřela celá posádka skládající se z 840 mužů.

Výbuch způsobily korditové rozbušky v hlavním skladu munice. I když jsou různé teorie, dodnes není příčina výbuchu známa. A na východě pokračovala akce při nové ruské ofenzivě. 8. července generál Kornilov prolomil frontu západně od Ivano-Frankivska. Ruská jízda hnala nepřítele před sebou a 7000 Rakušanů bylo zajato. Jen německé zálohy zabránily naprostému neorganizovanému útěku. 9. července Kornilov překročil řeku Dněstr. 10.

července Rusové obsadili Halič. 12. července překročili řeku Lomnica a 13. července mířili k maďarské hranici. Obsazením Haliče získali kontrolu nad jižním přístupem ke Lvovu. Z většiny Bukoviny vyhnali nepřítele a mířili ke karpatským průsmykům. Během prvních dvou červencových týdnů Rusové zajali 36 634 nepřátel, ukořistili 93 děl a 406 kulometů. Čtyřspolek se stáhl od dvou důležitých řek a Rusové přerušili všechny cesty na Lvov kromě jedné. Takový byl týden.

Další ruské úspěchy na východě, britské plány na útoky na západě a Středním východě, britská efektivita na domácí frontě, výbuch na moři a použití hořčičného plynu. Nejdříve slzný plyn, pak chlor, fosgen a nyní hořčičný plyn. Pokroky v plynových útocích této války jsou opravdu děsivé. Němci podle značek na střelách hořčičný plyn označovali jako "žlutý kříž". Britové mu říkali "HS" – Hun Stuff. Je těžší než vzduch, takže v půdě na bojišti zůstane až týdny či měsíce, pořád účinný.

Postihne všechnu odhalenou kůži, způsobí puchýře, útočí na oči a plíce, způsobí vnitřní krvácení a zvracení. Je to neskutečně bolestivé. Oběti umíraly několik týdnů. Zdravotní sestra Vera Brittain popisuje: "Ohromné puchýře barvy hořčice, zalepené, slepé oči. Schopni pouze šeptat bojovali o každý dech, tvrdili, že nemohou dýchat a určitě se udusí." Nebyl to nejsmrtonosnější plyn použitý během této války. Ale byl nejobávanější.

Jestli chcete vědět více o plynových útocích této války, zde je náš speciální díl. Patr(e)onem týdne je Jesse Franceschini, který nás podporuje již přes dva roky. Děkujeme Jessemu a všem ostatním, kteří náš pořad podporují. Na viděnou příště.